4 C 73/2021

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Horskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 137 Kč s přísl., <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 137 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 137 Kč od 29. 12. 2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, vše to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 2 137 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 5. 9. 2019 do 28. 12. 2019, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 5. 9. 2019. Vydaný elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto usnesením ze dne 17. 5. 2021 zrušen. Žaloba byla žalovanému ve smyslu § 46b písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.) doručována na adresu trvalého pobytu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, spolu s výzvou soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Zároveň byl žalovaný vyzván, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., k žalobě do 7 dnů písemně vyjádřil a v případě, že uplatněný nárok neuznává, aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a nabídl důkazy k prokázání svých tvrzení. Účastníci svým postojem dali najevo, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto využil možnosti, kterou dává ustanovení § 115a o. s. ř., a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. Smlouvou [číslo] ze dne 5. 9. 2019 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti podnikatelů. Pojistné mělo být hrazeno ročně po 2 137 Kč. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 5. 9. 2019. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a z předloženého výpisu se podává, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 5. 9. 2019 do 28. 12. 2019 v celkové výši 2 137 Kč. Dopisem žalobkyně adresovaným žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Dodejkou poštovní zásilky bylo prokázáno, že výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne. Dle ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2 zákona č. 37/2004 Sb. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 5. 9. 2019 do 28. 12. 2019. Žalovanému se nepodařilo vyvrátit tvrzení žalobkyně, že dohodnuté pojistné přestal platit a soud proto žalobě vyhověl. Žalobkyni dále vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 137 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jak již bylo uvedeno výše, elektronický platební rozkaz ze dne 27. 4. 2021, vydaný zdejším soudem pod č.j. EPR 100947/2021-5 se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl zrušen. S ohledem na požadavek žalobkyně na zaplacení nákladů řízení ve výši 5 119 Kč považuje soud za nutné uvést, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., které bylo s účinností od 1. 7. 2014 vtěleno do advokátního tarifu nejen s ohledem na závěry Ústavního soudu, např. III ÚS 727/2000 ze dne 17. 5. 2001, ale i s ohledem na skutečnost, že náklady řízení mnohdy několikanásobně přesahovaly žalovanou částku. Tak je to právě v projednávané věci a soud má proto za to, že se jedná zcela jasně o řízení, vycházející z tzv. formulářové žaloby, tedy o soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem, podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení představuje peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Taktomu v projednávané věci není, ale soud má přesto za to, že se jedná zcela jasně o řízení, vycházející z tzv. formulářové žaloby, tedy o soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem, podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení představuje peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně je pojišťovacím ústavem, který podává žaloby stejného typu po řadu let. Od doby, kdy lze podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na zvláštním ustáleném vzoru, se v něm, kromě označení účastníků, typu pojištění, žalované částky či úroků z prodlení a výše nezaplaceného pojistného, prakticky nic nemění. Soud má proto za to, že se jedná o typický příklad řízení, které mělo ministerstvo spravedlnosti na mysli, když byla vyhláška č. 120/2014 Sb. přijímána a nevidí proto důvod, proč by pro splnění všech uvedených podmínek nemělo být ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu aplikováno.