4 C 88/2021

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Kantoříkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce, žalovaného a žalovaného b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce, žalovaného a žalovaného oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce, žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce, žalovaného a žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu vlastnických práv

I. Žalovaní jsou povinni z pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. obec ve vlastnictví žalobců odstranit betonové navýšení na kamenité zídce zhotovené na pozemku žalobců a odstranit část budovy označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto zasahující nad pozemek parc. č. st. 20 a do nádvorního domku žalobců na pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. obec s tím, že uvedou nemovitost žalobců - pozemek parc. č. st. 20 a nádvorní domek do původního stavu, a to vše do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku 49 004 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Plnění jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit státu na účet Okresního soudu v Rokycanech na nákladech řízení částku 5 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Plnění jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali uložení povinnosti žalovaným spočívající ve vyklizení nemovitosti – pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. obec ve vlastnictví žalobců tím, že odstraní betonové navýšení na kamenité zídce zhotovené na pozemku žalobců a odstraní část budovy, označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto, zasahující do nádvorního domu žalobců na pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. obec a odstraní část budovy, označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto, zasahující nad pozemek parc. č. st. 20 (jeho část) v uličce s tím, že uvedou nemovitost žalobců – pozemek parc. č. st. 20 a nádvorní domek do původního stavu, a to vše do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku. Žalobci v žalobě uvedli, že žalovaní zhotovili neoprávněnou stavbu hospodářského stavení s přístřeškem na auto. O věci bylo následně zahájeno řízení o odstranění stavby u Městského úřadu Rokycany, Odborem stavebním. Žalovaní podali žádost o dodatečné povolení stavby, proti čemuž žalobci vznesli námitky, neboť neoprávněná stavba hospodářského stavení s přístřeškem na auto zasahuje do jejich vlastnického práva tím, že je zčásti vystavěna na pozemku žalobců parc. č. st. 20 v k. ú. obec. Zásah do vlastnických práv žalobci spatřují v zásahu stavbou hospodářského stavení do pozemku žalobců tak, že střecha tohoto stavení přímo doléhá na budovu na pozemku žalobců, tzv. nádvorní domek. Žalovaní ve střeše tohoto nádvorního domku žalobců uřezali laťování a vytloukli díry v taškách. Následně došlo ze strany žalovaných k neoprávněnému vystavění zídky z kamenů žalobců, které následně zalili betonem, tato zídka je opět postavena na pozemku žalobců. V průběhu řízení pak žalobci upřesnili, v jakém rozsahu se domáhají odstranění neoprávněné stavby.

2. Žalovaní se bránili tvrzením, že hranice mezi pozemky je zcela zřejmá. K jejímu stanovení došlo již v průběhu řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 363/2012 a na hranici odkazuje konkrétně rozhodnutí Katastrální úřadu proaq příjmení kraj č. j. OR-85/2014-4085 a rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu obec ze dne 8. 9. 2014, č. j. ZKI PL-O číslo 2014.

3. K návrhu žalobců Okresní soud v Rokycanech usnesením ze dne 26. 7. 2021, č. j. 4 C 44/2021-32 vydal předběžné opatření, kterým uložil žalovaným povinnost se do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 4 C 88/2021 zdržet zásahů do výkonu vlastnického práva žalobců k pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. obec tím, že odstraní dřevěnou překážku – vrátka zamezující vstup žalobcům od západní strany do uličky nacházející se mezi pozemky parc. č. st. 20 a parc. č. st. 19 v k. ú. obec. Na základě odvolání žalovaných došlo k potvrzení napadeného usnesení, resp. výroku I., usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 8. 2021, č. j. 10 Co 203/2021-47.

4. Následně soud připustil na základě návrhu žalobců změnu žaloby tak, že žalovaní jsou povinni z pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. obec ve vlastnictví žalobců odstranit betonové navýšení na kamenité zídce zhotovené na pozemku žalobců a odstranit část budovy, označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto, zasahující do nádvorního domu žalobců na pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. obec a odstranit část budovy, označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto, zasahující nad pozemek parc. č. st. 20 (jeho část) v uličce s tím, že uvedou nemovitou věc žalobců – pozemek prac. č. st. 20 a nádvorní domek do původního stavu, a to vše do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku. Ve věci proběhla šetření na místě samém, kterému byli přítomni pracovníci geodetické kanceláře zaměřující a vytyčující hranice mezi pozemky parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec. Po vytyčení a vyznačení hranice pracovníci dále v terénu ukázali jednotlivé zaměřené body, když první je u rohu domu adresa, dále byly body vyznačeny na kraji předmětné uličky, na kamenné zídce, na kuně oplocení a poslední bod je roh stodoly na pozemku žalobců. Po změření rozhodného bodu na kraji předmětné uličky bylo soudem zjištěno, že je od zdi hospodářského stavení na pozemku žalovaných 14 cm a od zdi nádvorního domku na pozemku žalobců 58 cm. Dále bylo zjištěno, že část střechy hospodářského stavení na pozemku žalovaných zasahuje do pozemku žalobců.

5. Z vytyčovacího náčrtu geodetické společnosti (č. l. 118 spisu) je patrné vyznačení třech bodů – souřadnic a jejich spojením následně průběh sporné hranice mezi pozemky, která téměř v celé délce kopíruje přímku mezi body číslo (roh budovy) a číslo (roh budovy).

6. Z plánku betonového navýšení vytvořeného v rámci druhého místního šetření je zjevné, že v části od vyznačeného vytyčovacího bodu u dřevěného plotu žalovaných je v délce při hranici plotu ve vzdálenosti 33 cm betonové navýšení na pozemku žalobců v šíři 53 cm, směrem k zadní části dřevěného plotu se postupně zužuje přes 35 cm až do vytracena. Celková délka dřevěného plotu žalovaných činí 315 cm. Průběh betonového navýšení je zdokumentován i fotografiemi pořízenými na místě samém (č. l. 129-131 spisu).

7. Z připojeného spisu Okresního soudu v Rokycanech sp. zn. 6 C 263/2014 vyplývá, že žalobci se domáhali zjednání nápravy již žalobou na určení průběhu vlastnické hranice mezi pozemky parc. č. st. 19 a prac. č. st. 20 v k. ú. obec. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 15. 1. 2019, č. j. 6 C 263/2014-567 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 12. 2019, č. j. 18 Co 143/2019-658 tak, že návrh žalobců na stanovení hranice mezi citovanými pozemky se zamítá. Z odůvodnění odvolacího soudu se podává, že z provedených znaleckých posudků je nutno učinit závěr, že hranici mezi pozemky lze objektivně za pomoci znalce určit, tedy zjistit, kudy vede. Tomuto závěru ostatně nasvědčují i rozhodnutí správních orgánů, které nevyhověly nesouhlasu žalobkyně s provedením opravy v údajích v katastru nemovitostí týkajících se zákresu společné hranice mezi pozemky. Za této situace žaloba podle § 1028 občanského zákoníku na stanovení nové hranice podle poslední pokojné držby, respektive podle slušného uvážení, není na místě.

8. Vzhledem k tomu, že stavební úpravy proběhly před rokem 2014, když ze žádosti o dodatečné povolení stavby vyplývá, že to bylo před 12. 9. 2012, je třeba projednávanou věc posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a to s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2002 Sb., občanského zákoníku.

9. Podle § 3028 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2002 Sb., občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

10. Podle § 135c zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

11. Podle § 126 odst. 1, věta prvá před středníkem zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, s účinností do 31. 12. 2012, vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje.

12. Ve věci bylo prvotně nutné zkoumat průběh hranice mezi pozemky parc. č. st. 19 a parc. č. st. 20 v k. ú. obec, aby následně mohl být vysloven závěr, zda se jedná skutečně o stavbu neoprávněnou. V tomto soud vycházel z vytyčovacího náčrtu geodetické společnosti, který byl zhotoven na základě zaměření a vyznačení vytyčovacích bodů v rámci šetření na místě samém za účasti obou stran sporu. Z tohoto důkazu vyplývá jednoznačný závěr, že část přesahu střechy budovy označené jako hospodářské stavení a část betonového navýšení se skutečně nachází na pozemku prac. č. st. 20 v k. ú. obec, tedy na pozemku žalobců. Za daných okolností soud tedy přijal skutkový závěr, že betonové navýšení na kamenité zídce a část budovy označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto je stavbou neoprávněnou. Soud tak nemůže souhlasit s tvrzením žalovaných, že stavba hospodářského stavení a přístřešku na auto a stejně tak zhotovené betonové navýšení je zcela na pozemku žalovaných, neboť je to v rozporu s provedenými důkazy.

13. Při volbě způsobů vypořádání je třeba vycházet z pořadí, v jakém zákon vypočítává jednotlivé způsoby vypořádání neoprávněné stavby, a z principů, na nichž je založeno občanské právo, které poskytuje ochranu tomu, do jehož práv bylo bez právního důvodu zasaženo, proti tomu, kdo takto do práva zasáhl. Vznikne-li v důsledku neoprávněného zásahu do práva újma, měl by ji nést především ten, kdo do práva neoprávněně zasáhl, nepodává-li se ze zákona opak. Proto je třeba vždy v první řadě uvažovat o odstranění stavby. Je však třeba zvažovat i účelnost odstranění neoprávněné stavby. Při rozhodování o odstranění neoprávněné stavby pak soud přihlíží zejména k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu zda vlastník stavby a jeho rodina ve stavbě bydlí či nikoliv, jaký je rozsah zastavěného pozemku, jakož i k tomu, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku. Soud musí porovnat hospodářskou a jinou ztrátu, která by odstraněním stavby vznikla, se zájmem na dalším využití stavby. Je třeba přihlédnout i k důvodům, pro které vlastník pozemku řádně nezakročil proti neoprávněné stavbě v době její realizace, a pokud vlastník pozemku o neoprávněné stavbě věděl, též k době, která od zřízení stavby uplynula (R 23/2003). Žalobcům se v řízení podařilo jednoznačně prokázat, že žalovaní postavili část budovy označené jako hospodářské stavení s přístřeškem na auto a betonové navýšení na kamenné zídce na pozemku žalobců. Proti tomuto žalobci brojili již ve správním řízení u Městského úřadu Rokycany ve formě námitek proti rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, dále požadavkem na opravu v údajích v katastru nemovitostí, žalobou ve věci zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 263/2014 a konečně i žalobou v této věci. Stejně tak žalobci činili prokazatelné kroky i při další neoprávněné stavbě betonového navýšení, které je zhotovené na kamenné zídce ve vlastnictví žalobců, na jejich pozemku a které je pevnostním prvkem dřevěného plotu žalovaných. Soud toto jednání jednoznačně považuje za aktivní postoj žalobců proti neoprávněné stavbě, tedy že vlastníci dotčeného pozemku řádně a opakovaně zakročili proti neoprávněné stavbě. Pokud má soud přihlédnout k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, je zjevné, že se ohledně hospodářského stavení s přístřeškem na auto stále jedná o stavbu neohlášenou, postavenou proti vůli žalobců minimálně jako dotčených subjektů stavebního řízení (sousedící parcely) a i bez splnění zákonné ohlašovací povinnosti příslušnému stavebnímu úřadu. Za této situace nemůže být způsobená hospodářská ztráta z odstranění části budovy na pozemku žalobců postavena naroveň, resp. nad oprávněné zájmy žalobců. Nutno podotknout, že sami žalovaní při stavbě neoprávněné stavby způsobili škodu na nádvorním domku žalobců, spočívající v uřezání laťování a poničení střešní krytiny. Toto jednání je samo o sobě hrubým zásahem do vlastnických práv žalobců a nemůže požívat soudní ochrany. Soud pak přihlédl i k tomu, že při takovémto zásahu do nádvorního domku ve vlastnictví žalobců, musel vlastník stavby, tedy žalovaní, vědět, že staví na cizím pozemku. Dále soud zohlednil, že neoprávněná stavba je hospodářským stavením a dojde k odstranění pouze části přesahu střechy. U betonového navýšení je situace obdobná, dojde k odstranění pouze části a nelze spravedlivě po žalobcích žádat, aby strpěli v horní části kamenné zídky jakýsi betonový věnec a to za situace, že chtějí mít zídku čistě z kamenů. Ani v daném případě není dle názoru soudu dán nepoměr mezi újmou způsobenou betonovým navýšením a újmou spočívající v odstraněním jeho části. Soud tak uzavírá, že je za daných okolností namístě odstranění části budovy označené jako hospodářské stavení a přístřešek na auto (přesahu střechy) a stejně tak i zhotoveného betonové navýšení, které se nachází od hranice pozemků směrem do pozemku žalobců, tedy do pozemku parc. č. st. 20 v k. ú. obec. Soud dále uložil žalovaným povinnost uvést pozemek žalobců do předešlého stavu a odstranění na náklady zřizovatele stavby, i když toto přímo nevyplývá ze zákona jako u § 1085 zákona č. 89/2002 Sb., občanského zákoníku, ale je to pouze bližší konkretizaci povinnosti zřizovatele stavby a taková povinnost vyplývá už ze samotné povinnosti k odstranění stavby.

14. Pokud se jedná o lhůtu stanovenou žalovaným ve výroku I. rozsudku, vycházel soud z § 160 o. s. ř. a stanovil lhůtu 2 měsíční, když takto stanovená lhůta je adekvátní k náročnosti splnění uložené povinnosti.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 044 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 4 000 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (příprava a převzetí zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 000 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., jelikož šlo o společný úkon při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, z částky 4 000 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (sepis žaloby) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 000 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 4 000 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (sepis návrhu na vydání předběžného opatření) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 000 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 000 Kč za účast na jednání soudu (účast u jednání 26. 5. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 000 Kč za účast na jednání soudu (účast u jednání 29. 11. 2022) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 000 Kč za účast na jednání soudu (účast u jednání 23. 2. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 000 Kč za účast na jednání soudu (účast na místním šetření 17. 2. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 2 000 Kč za účast na jednání soudu (účast na místním šetření 13. 2. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 500 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 400 Kč ve výši 7 644 Kč.

16. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud podle výsledku sporu o povinnosti žalovaných uhradit státu náklady řízení za vytyčovací náčrt v částce 5 500 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.