5 C 29/2023

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Svobodou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 638 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 638 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 546 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 546 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 546 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 638 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci dne 10. 9. 2018 uzavřeli nájemní smlouvu k hrobovému místu na pohřebišti v obec anonymizováno hřbitov v části 01 E3 O číslo – anonymizováno, se sjednaným nájemným 546 Kč ročně, na dobu určitou v trvání 10 let. Žalovaný neuhradil nájemné za roky 2019 – 2021. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Výše uvedenou nájemní smlouvou se žalovaný zavázal hradit nájemné 546 Kč ročně za nájem hrobového místa. Podle § 25 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, nájem hrobového místa vzniká na základě smlouvy o nájmu hrobového místa uzavřené mezi provozovatelem pohřebiště jako pronajímatelem a nájemcem. Smlouva o nájmu musí mít písemnou formu. Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že nezaplatil nájemné stanovené výše uvedenou smlouvou za roky 2019 – 2021, proto soud žalobě vyhověl jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.