5 C 79/2020

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Svobodou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 31 893 Kč s přísl.

I. Žaloba se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 20 352,39 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného. Žalobkyně se domáhala uhrazení škody, kterou vyplatila pojištěné paní [celé jméno svědkyně] za škodu způsobenou dne 6. 6. 2019 vytopením jejího pozemku a sklepa. Dle § 2937 ve spojení s § 2820 a 2900 a 1013 o. z. je povinen tuto škodu uhradit žalovaný, neboť ji zavinil. Zhutněním svého pozemku totiž způsobil zhoršenou propustnost svého pozemku a při velkém dešti voda s bahnem stékala přes zídku na pozemek paní [celé jméno svědkyně]. Zhutnění pozemku způsobil vnuk žalovaného [jméno] [příjmení] tím, že na pozemku uskladňoval balíky slámy. Na místo užívání prostoru jako zahrada jej tedy využíval pro komerční zemědělské účely – parkování zemědělské techniky, uskladnění silážních balíků. Nejprve paní [celé jméno svědkyně] prostřednictvím svého manžela řešila věc se stavebním odborem městského úřadu, ale bez výsledku. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, neboť žalobkyně neprokázala vznik škody, a že za ni odpovídá žalovaný. Část pozemku žalovaného sousedící s nemovitostí [celé jméno svědkyně] je kompletně zatravněna, a to kolem celé vystavěné zdi, bahno se zde tedy nemohlo nacházet. Soud nejprve rozhodl rozsudkem pro uznání, který byl odvolacím soudem rozsudkem ze dne 8. 10. 2020 č. j. 13 Co 197/2020-36, zrušen. Žalobkyně doložila video a fotografie, na kterých je zaznamenáno přetékání vody přes plot mezi předmětnými pozemky a jak kalná voda zatéká na zámkovou dlažbu, dále fotografie balíků uskladněné slámy. Oproti tomu žalovaný doložil fotografie stejného pozemku, na kterých je vidět stejný pozemek zatravněný. Ani jedny fotografie nebyly opatřeny datem. [celé jméno svědkyně] dne 27. 6. 2019 iniciovala šetření u stavebního odboru MÚ [obec] ke změně užívání pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova]. Kříže. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že s manželkou třikrát řešil přes pojišťovnu vytápění vodou stékající z jeho pozemku, žalovaný byl jejich soused. [adresa] v [obec] u [anonymizována dvě slova] koupili v roce 2010, sousední pozemek bývala zahrada a políčko o velikosti cca 20x30 m. Cca po 5 letech tam vnuk žalovaného začal podnikat, zejména uskladňovat balíky slámy, proto se část pozemku při plotu mezi jejich zahradami začala propadat. Dále zem zhutnily traktory, které ty balíky převážely. Proto podstatná část zahrady žalovaného ztratila schopnost pojímat vodu a ta začala stékat do jejich zahrady. Mezi zahradami je plot s podezdívkou 40 – 50 cm vysokou, přes kterou voda přetéká. Voda zatekla i domu, ale ne do obytné části. O podezdívku se musí starat ten, kdo jí postavil, postavili ji jejich právní předchůdci. Svědek potvrdil, že pořizoval ve spise založené fotografie a že fotografie doložené žalovaným zaznamenávají rovněž pozemek žalovaného, ale zřejmě z jiného období. Podle § 1013 odst. 1 o.z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2820 odst. 1 věta první o.z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. Při druhém jednání soud poučil žalobkyni dle 118a odst. 3 o. s. ř., že dosud nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení, že za škodu vyplacenou žalobkyní poškozené [celé jméno svědkyně] z titulu škodné události [číslo] odpovídá žalovaný, a dále neprokázala výši škody. Nato žalobkyně navrhla opětovný výslech svědka [celé jméno svědka], anebo místní šetření, k prokázání pravosti fotografií, resp. kde byla fotodokumentace pořízena. Dále navrhla vyslechnout likvidátorku škodní události [jméno] [příjmení] k určení výše škody. Poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. dále soud konkretizoval písemným přípisem, kde sděloval, že navržené svědky nepředvolává z toho důvodu, že žalobce neprokázal základ nároku, tedy že za škodu odpovídá žalovaný, neboť neprokázal, že by změnil dřívější přirozený odtok vody, např. stavebními úpravami – viz. 22 Cdo 327/2014 nebo 25 Cdo 205/2013, přičemž navržení svědci mají prokazovat pouze výši škody, respektive pravost fotografií a zachycená místa. Soud důkazní návrh na opětovný výslech svědka [celé jméno svědka] a dále na výslech [jméno] [příjmení] zamítl, neboť ani jeden z nich nesměřoval k prokázání základu nároku. Prokazování výše škody je zcela zbytečné, dokud není prokázán základ nároku, tedy že žalovaný za škodu odpovídá. Ze stejného důvodu soud zamítl celou žalobu, když konstatuje, že pouhé doložení fotografií a videa zaznamenávající stékání vody ze sousedního pozemku ve spojení s výpovědí oznamovatele celé události – manžela v té době majitelky sousední nemovitosti, nemůže základ nároku prokázat, zejména v době, kdy je obecně známo, že jsou srážky častější a prudší než dříve. Ze zmíněných dvou judikátů Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že vlastník pozemku odpovídá za škodu způsobenou stékáním vody z jeho pozemku pouze tehdy, že by ten vlastní činností (např. stavebními úpravami) změnil přirozené stékání vody. Žalobkyně nenavrhla žádné důkazy k prokázání toho, jaký byl stav pozemku v dřívější době ve srovnání se stavem ke dni 6. 6. 2019, kdy došlo k vytopení, nenavrhla žádné důkazy k prokázání hutnosti pozemku ani výšky samotného pozemku a propustnosti pozemku v těchto obdobích. Skutečnost, že na sousedním pozemku byly někdy uskladněny balíky slámy, nemůže prokázat, že to způsobilo takové změny pozemku, které změnily přirozené stékání vody, tedy že tímto opatřením vyvolal relevantní imise v podobě bezprostředního přívodu vody na sousední pozemek. Svědek potvrdil, že o plot včetně podezdívky se měl starat on se svojí manželkou a bylo to na něm podezdívku zvýšit, pokud k němu při větších deštích voda zatékala. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 352,39 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 893 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 380 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 380 Kč za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t., z částky 2 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 2 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada 740,16 Kč za 120 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 820,16 Kč ve výši 3 532,23 Kč. Za podání blanketního odporu a následné odůvodnění tohoto odporu soud přiznal pouze odměnu za jeden úkon právní služby.