6 C 1/2026

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl soudkyní Mgr. Janou Kantoříkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 120 000 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 12 % zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně zapůjčila žalovanému dne , datum, částku , částka, , přičemž žalovaný stejného dne uznal tento dluh vůči žalobkyni dlužním úpisem a zavázal se dlužnou částku vrátit žalobkyni nejpozději do , datum, . Jelikož žalovaný žalobkyni dlužnou částku do data splatnosti, ale ani poté nevrátil, dostal se tak do prodlení. Žalobkyně jej byla nucena upomenout dopisem zaslaným mu doporučeně dne , datum, . Na tuto upomínku žalovaný nereagoval a dlužnou částku ani částečně ke dni podání žaloby neuhradil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Listinou označenou jako „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ze dne , datum, s úředně ověřeným podpisem žalovaného, byl prokázán skutkový stav popsaný v žalobě. Žalovaný danou listinou ve smyslu ust. § 1952 odst.1 o. z. uznal, že mu žalobkyně poskytla dne , datum, částku , částka, , kterou se jí žalovaný zavázal vrátit nejpozději do , datum, . Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, byl žalobkyní k úhradě dlužné částky upomenut výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, (uvedené vyplývá z předžalobní upomínky včetně dodejky).

4. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle ustanovení § 1952 odst. 1o.z. věřitel, který má dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu nebo jiný dlužní úpis, je musí dlužníkovi při splnění vrátit nebo na dlužním úpisu vyznačit, že bylo splněno částečně. Není-li to možné, může dlužník požadovat, aby mu věřitel vydal potvrzení, že dlužní úpis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterém byl dluh splněn.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce, k jejíž perfekci došlo předáním částky , částka, žalovanému, přičemž z dlužního úpisu je patrno, že žalovaný dluh v uvedené výši vyplývající z této smlouvy uznal co do důvodu a výše. Žalovaný nijak nevyvracel tvrzení žalobkyně, že se se svým závazkem vrátit půjčené finanční prostředky dostal do prodlení. V průběhu řízení zůstal zcela pasivní. Protože tak lze mít za prokázané, že žalovaný závazek vrátit zapůjčené finanční prostředky v dohodnutém termínu, ale ani později, navzdory výzvě žalobkyně nesplnil, uložil mu soud tuto povinnost svým rozhodnutím. Žalobkyni náleží z důvodu prodlení žalovaného kromě půjčené jistiny dále i úrok z prodlení z dlužné částky dle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícím po sjednané splatnosti zápůjčky. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .