6 C 152/2019

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Kantoříkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 239.736,33 EUR s přísl. I. Žaloba ze dne , datum, na zaplacení částky , částka, s 8,05% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, s 8,05% úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, s 8,05% úrokem z prodlení částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá., jméno FO, . Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení z prostředků majetkové podstaty insolvenčního dlužníka , právnická osoba, částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce jako insolvenční správce dlužníka, společnosti , právnická osoba, , se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částkou , částka, a částku , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uvedl, že mezi dlužníkem a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě se dlužník zavázal k provedení díla stavby haly v , adresa, . Dílo bylo ze strany dlužníka prováděno, nicméně následně začínalo docházet k rozporům mezi dlužníkem a žalovanou, které vyústily v zastavení provádění díla a následně k odstoupení dlužníka od smlouvy písemným oznámením žalované ze dne , datum, . Z dokumentace, kterou má žalobce k dispozici, vyplývá, že spolupráce mezi dlužníkem a žalovanou postupně selhávala z důvodu výskytu překážek na staveništi, které vyšly najevo při provádění díla, a také z důvodu prodlení žalované s úhradou ceny díla. Ze strany žalované byl ve smlouvě o dílo garantován stav místa provádění díla, přičemž žalovaná prohlásila, že v projektové dokumentaci jsou správně zakresleny nadzemní i podzemní sítě a překážky. V průběhu provádění díla však vyšly najevo překážky spočívající ve vadách týkajících se místa provádění díla či v nevhodnosti stavební plochy. Dne , datum, upozornil dlužník žalovanou na to, že v půdě staveniště se nachází betonové kvádry, cihelné a betonové sutě, trubky, kabely, železné prvky a jiné nežádoucí komponenty. Z inženýrsko-geologického průzkumu vyplývalo, že v předmětné půdě se má nacházet zemina jiného složení. Analýzou chemického znečištění zeminy staveniště bylo zjištěno, že zemina obsahuje určité kontaminované látky a byl potvrzen rozpor mezi skutečným stavem půdy staveniště a stavem uváděným žalovanou v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo, staveniště obsahovalo stavební suť, úlomky skla a vrstvy ovocných pecek. Dlužník se dne , datum, obrátil na žalovanou s žádostí o změnu v souvislosti s vadami staveniště, kdy bylo potřebné odstranit z půdy nežádoucí materiály, které se zde nacházely, zlikvidovat je a provést související, zejména recyklační práce. Předmětné vícepráce byly žalovanou objednány dne , datum, a byl schválen předpokládaný odhad ceny za ně částkou , částka, . Na úhradu této ceny byla sjednána a zaplacena záloha ve výši , částka, . Následně bylo zjištěno, že půda nemá dostatečnou nosnou odolnost a pro potřeby provedení díla je potřebné jí zpevnit. Dlužník se tak dne , datum, obrátil na žalovanou s žádostí o změnu prací s tím, že její časová náročnost byla odhadnuta na 3 dny. Cena těchto víceprací byla vyčíslena částkou , částka, . V další žádosti o změnu ze dne , datum, dlužník upozornil žalovanou na to, že byly na staveništi, v místech vymezených pro vrtání pilotů pro zabudování základů haly, nalezeny další betonové objekty, které bylo potřebné odstranit a zlikvidovat. Cena těchto víceprací byla vyčíslena částkou , částka, . V místech určených pro zapuštění pilotů bylo následně objeveno ocelové potrubí a bylo potřebné jej odstranit. Dlužník žalované sdělil své obavy ohledně dalších možných překážek na místě provádění díla a rovněž poukázal na zvýšení nákladů v této souvislosti. Dlužník se na žalovanou obrátil rovněž s žádostí o změnu prací ze dne , datum, , kdy došlo k návrhu změny u vnější zdi fasády stavby, s čímž žalovaná prostřednictvím e-mailu sdělila souhlas. Cena tohoto řešení byla vyčíslena na částku , částka, . Žalovaná však k řádnému provedení díla neposkytla dostatečnou součinnost, když na jedné straně souhlasila s nutností provedení výše popsaných víceprací, nicméně neposkytla součinnost k vyplývajícímu ujednání o změně díla co do výše jeho ceny ani v souvislosti s řešením skrytých vad staveniště. S ohledem na tuto skutečnost byl dlužník nucen přerušit provádění prací, ode dne , datum, tedy byly práce pozastaveny. Jelikož se dále nedařilo nalézt řešení, byly práce ze strany dlužníka dne , datum, přerušeny, dokud se strany nedohodnou na řešení vzniklé situace a odpovídající změně díla, včetně jeho ceny. K uvedenému dlužník přistoupil i s ohledem na prodlení žalované s úhradou ceny díla dle vystavených vyúčtování. Dlužník následně žalovanou vyzval k zaplacení dlužné ceny díla, formálnímu potvrzení žádostí o změnu díla a k jednání o nastalé situaci, což žalovaná odmítla a vyzvala dlužníka, aby pokračoval v provádění díla. Jelikož nebylo nalezeno řešení nastalé situace a žalovaná dlužníkovi neposkytla dostatečnou součinnost k tomu, aby mohl dílo dokončit, odstoupil dlužník oznámením ze dne , datum, od smlouvy, čímž se smlouva o dílo zrušila a smluvní strany jsou povinny vrátit si vzájemně poskytnuté plnění. Za provedení díla byla sjednána cena , částka, bez DPH, přičemž žalobce má za to, že cena byla ve smlouvě stanovená odhadem, jelikož v době uzavření smlouvy nebyl žalovanou zpracován a předložen finální detailní plán konstrukce, jenž měl být přílohou smlouvy o dílo. Dlužník byl dle smluvních ujednání oprávněn cenu za dílo poměrně účtovat v závislosti na míře provedení díla, a to jednou měsíčně se splatností maximálně 45 dní. Dlužník obdržel jako zálohu na cenu díla částku , částka, . Ve smlouvě bylo rovněž ujednáno zádržné ve výši 5 % z ceny díla. Za postupné provádění díla dlužník uplatnit po žalované části ceny díla. Za měsíc srpen 2016 to byla částka , částka, s tím, že zádržné činilo , částka, , za měsíc , Anonymizováno, 2016 částka , částka, , přičemž zádržné činilo , částka, , za měsíc , Anonymizováno, 2016 pak částka , částka, , zádržné činilo , částka, . Žalovaná zaplatila výše uvedené částky bez zádržného ve výši , částka, , , částka, a , částka, . Z částky , částka, za měsíc , Anonymizováno, 2016 se zádržným ve výši , částka, žalovaná nezaplatila ničeho. Dne , datum, dlužník žalované vystavil fakturu na částku , částka, za vícepráce, přičemž u této platby zádržné ujednáno nebylo. Žalovaná na tuto částku uhradila , částka, , částka , částka, tedy nebyla uhrazena. Jelikož dlužník odstoupil od smlouvy, došlo tak k zániku smlouvy od počátku. Smluvní strany jsou si v takovém případě povinny vrátit vzájemně poskytnuté plnění. Dlužník navrhl žalované vzájemné vypořádání nároků, když písemným sdělením ze dne , datum, u ní uplatnil zaplacení částky , částka, (správná výše činí , částka, ), a to do 15 dnů ode dne doručení oznámení. Žalovaná předmětnou částku ke dni podání žaloby neuhradila. Tato pohledávka představuje rozdíl mezi částí smluvně ujednané ceny za práce dlužníkem skutečně provedené a částí zaplacené ceny za tyto práce ze strany žalované, včetně zohlednění zálohy na cenu díla ve výši , částka, . Dlužník provedl práce za cenu v částce , částka, s tím, že žalovaná zaplatila částku ve výši , částka, . Zbývá tedy uhradit částku , částka, . Žalobce je toho názoru, že byly naplněny podmínky § 2612 občanského zákoníku, tedy že dlužník oznámil žalované vyšší cenu díla jako vícenáklad vzhledem k nutnosti odstranění skrytých překážek na staveništi. Žalobce uvedl, že dlužník vznikl za účelem zakázky ze smlouvy o dílo se žalovanou a žádné jiné podnikatelské aktivity nikdy neprováděl. Dílo nebylo možné dokončit z důvodů na straně žalované a dlužníkovi tak nebyla zaplacena celková cena díla. Pokud by dlužník smlouvu o dílo vůbec neuzavřel, uvedené náklady by mu nikdy nevznikly, současně pokud by bylo možné dílo dokončit, tyto náklady by byly pokryty celkovou cenou díla. Dlužníkovi tedy vznikla škoda spočívající v rozdílu mezi jeho celkovými náklady v souvislosti s prováděním díla, tj. částkou , částka, a mezi cenou za práce na díle provedených, tj, částkou , částka, . Škoda, která dlužníkovi v souvislosti s náklady na provádění díla vznikla, tak činí , částka, . Žalobce je přesvědčen, že žalovaná porušila smlouvu o dílo tím, že poskytla dlužníkovi chybné informace o staveništi, které měly zásadní vliv na provádění celého díla, a v jejichž důsledku nemohl dlužník dílo dokončit. Žalobce tak v souladu s ustanovením § 2913 odst. 1 občanského zákoníku uplatnil nárok na náhradu škody.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že nárok žalobce zcela neuznává. Učinila nespornou skutečnost, že dne , datum, uzavřela s dlužníkem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavby „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a souvisejících plnění. Cena díla byla sjednána ve výši , částka, bez DPH, přičemž cena byla stanovena jako maximální a nepřekročitelná, což dokládá znění odst. 7.2 smlouvy. V odst. 7.3 smlouvy je uvedeno, že dlužník před podpisem smlouvy důkladně zkontroloval veškeré informace týkající se požadovaného provádění prací, dokumenty poskytnuté žalovanou, zejména technickou dokumentaci, a navštívil staveniště, prozkoumal místní podmínky stavby a shledal, že jsou uspokojivé. K otázce prací a nákladů vzniklých v důsledku vad smlouva stanovila povinnost dlužníka zajistit veškeré práce nezbytné k řádnému provedení díla na své vlastní náklady. Stav místa provádění díla žalovanou nebyl garantován, ale za tento stav odpovídal dle smlouvy dlužník, který shledal staveniště před uzavřením smlouvy uspokojivým, a to i z hlediska geologie. Žalovaná pak nad rámec svých smluvních povinností vydala dne , datum, nařízení změny č. , hodnota, na částku , částka, týkající se půdy staveniště a dlužníkovi poskytla okamžitě částečnou platbu ve výši , částka, (, částka, ). V rámci podmínek tohoto nařízení je stanoveno, že tato cena , částka, je součástí předchozích nákupních objednávek a dále měla být hledána řešení tak, aby nebyla překročena cena díla , částka, . Fakticky se tedy nejednalo o navýšení ceny díla, ale o změnu platebních podmínek v části ceny. Žalovaná má za to, že veškerá plnění související s podmínkami staveniště, včetně jeho podloží, nutná pro řádné provedení stavby, jsou součástí díla dle smlouvy a dlužník je povinen provést je na své náklady, nejedná se tedy z povahy těchto plnění o vícepráce. Žalovaná podotkla, že žádná ze skutečností uváděných žalobcem nepředstavuje překážku, která by objektivně bránila dlužníkovi provádět dílo sjednaným způsobem a žádná z prací souvisejících s těmi skutečnostmi nepředstavuje vícepráce, tedy takové práce, které by vyžadovaly dohodu o změně předmětu díla a jeho ceny. Otázka podloží byla diskutována již v , Anonymizováno, 2016, tato diskuze se týkala pouze změny platebních podmínek smluvní ceny, když žádná změna ve sjednaném způsobu prací nebyla dlužníkem navržena. Tato diskuze vyústila v nařízení změny č. , hodnota, , které se týkalo pouze platebních podmínek, nikoliv předmětu díla či navýšení celkové ceny. Dlužník dále pokračoval ve výstavbě od počátku sjednaným způsobem po dobu přibližně dvou měsíců, otázka podloží tedy nemohla být ani hypoteticky důvodem pro zastavení prací na díle. Rozpor mezi smluvními stranami spočíval pouze v tom, že dlužník vznášel požadavky na zaplacení dalších částek nad rámec ceny v souvislosti s podmínkami staveniště, ačkoliv k nim dle smlouvy nebyl oprávněn. Žalovaná se tomuto postupu bránila a trvala na plnění smlouvy, kterému objektivně nic nebránilo. Dlužník dne , datum, neoprávněně ukončil provádění díla ve fázi po provedení montáže nosné konstrukce a dílo ponechal rozpracované. S ohledem na prodlení dlužníka s prováděním díla byla žalovaná nucena využít svého oprávnění dle odst. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvy a zajistit dokončení celého díla prostřednictvím třetích osob. Žalovaná poukázala na skutečnost, že zvýšení ceny díla bylo možné pouze postupem dle , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, smlouvy, tedy pouze v případě významné změny díla požadované žalovanou. S ohledem na výše uvedené má žalovaná za to, že přerušení provádění díla a následné údajné odstoupení od smlouvy bylo provedeno bez zákonného či smluvního důvodu, neboť neoprávněné požadavky dlužníka na zvýšení ceny legitimním důvodem být nemohou. Žalovaná se ohradila proti tvrzení, že by se dostala do prodlení s úhradou ceny díla či její části. Dle platebních podmínek sjednaných ve smlouvě měla žalovaná hradit cenu díla postupně s ohledem na jeho realizaci a na základě dílčích faktur vystavených dlužníkem jednou za měsíc. Přílohou faktury musí být seznam provedených prací a celková částka schválená žalovanou, přičemž právo dlužníka fakturovat schválenou část ceny vznikne až v okamžiku podpisu seznamu prací žalovanou. Smluvní strany si sjednaly zádržné ve výši 5 % z příslušné částky, přičemž tato část ceny je splatná po předání řádně dokončeného díla nebo po odstranění všech vad na díle. Dlužníkovi vznikly v souvislosti s prováděním díla pouze pohledávky, které byly zčásti uhrazeny převodem na účet a ve zbývající části zanikly buďto v důsledku úpadku dlužníka nebo započtením vzájemných pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná má za to, že nedošlo k platnému odstoupení od smlouvy dlužníkem, neboť objektivně neexistovaly skryté překážky týkající se místa provedení díla, které by znemožňovaly dílo provést dohodnutým způsobem. Dlužník vždy požadoval pouze navýšení smluvní ceny, přičemž žádná změna v dohodnutém způsobu provedení prací nebyla navržena. Tvrzení o údajné existenci skrytých překážek znemožňujících provedení díla dohodnutým způsobem je pak vyvráceno samotným jednáním dlužníka, který v provádění díla pokračoval až do , datum, . Neplatnost údajného odstoupení od smlouvy žalovaná namítala bezodkladně ve vzájemné komunikaci mezi stranami. V důsledku četných porušení smluvních povinností ze strany dlužníka vznikly žalované vůči dlužníkovi nároky minimálně v celkové výši , částka, , které žalovaná přihlásila do insolvenčního řízení vůči dlužníkovi vedeného , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, . Uvedené pohledávky byly přihlášeny do insolvenčního řízení dne , datum, a následně byly předmětem započtení pohledávek ze dne , datum, . Poté, co dlužník ukončil zhotovování díla, měl vůči žalované nesplatné pohledávky, které v důsledku započtení zanikly. Jednalo se o částku , částka, představující zádržné za období , Anonymizováno, 2016, částku , částka, představující zádržné za období , Anonymizováno, 2016, částku , částka, představující zádržné za období , Anonymizováno, 2016, částku , částka, spočívající v právu na zaplacení prací provedených na díle v období , Anonymizováno, 2016, ke které dlužník nikdy nepředložil věcně správné potvrzení k platbě a částku , částka, spočívající v právu na zaplacení prací dle požadavku na změnu ze dne , datum, , když cena těchto prací činí , částka, a na tyto práce byla provedena částečná úhrada ve výši , částka, . Veškeré pohledávky dlužníka vůči žalované, které vznikly v souvislosti s provedeném díla, a které nezanikly úhradou, zanikly nejpozději v důsledku výše uvedeného započtení. Pohledávky žalované, na které se provedl zápočet, představuje v prvé řadě nárok na smluvní pokutu v důsledku prodlení dlužníka s předložením bankovní záruky podle odst. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy, když dle odst. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, smlouvy má žalovaná v tomto případě nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za každý den prodlení (tj. za období od , datum, do , datum, ), celkem ve výši , částka, . K úhradě smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, žalovaná dlužníka vyzvala dopisem ze dne , datum, , doručeným dne , datum, , lhůta k úhradě této části smluvní pokuty tedy uplynula dne , datum, a od následujícího dne se dlužník dostal do prodlení. Ode dne , datum, byl dlužník při provádění díla v prodlení s dodržením středního milníkového termínu sjednaného na den , datum, . Dle odst. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ) smlouvy má žalovaná v takovém případě právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z ceny díla, tj. , částka, , za každý den prodlení, maximálně však ve výši 5 % z ceny díla, tj. , částka, . Žalované tudíž vznikla pohledávka za období od , datum, do , datum, celkem ve výši , částka, , k jejíž úhradě dlužníka vyzvala rovněž dopisem ze dne , datum, a počínaje dnem , datum, je tedy dlužník v prodlení s její úhradou. Uvedené pohledávky žalované pak byly předmětem započtení pohledávek provedeného dne , datum, . Pro případ, že by soud shledal jakoukoliv pohledávku uplatněnou žalobou jako důvodnou, vznesla žalovaná námitku započtení pro pohledávky v celkové výši , částka, . Ta sestává ze zálohy na cenu díla ve výši , částka, , kterou žalovaná dlužníkovi v souladu s , Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvy a do dnešního dne nebyla použita k úhradě jeho oprávněných pohledávek nebo vrácena žalované, dále pak z částky , částka, představující smluvní pokutu dle odst. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ) smlouvy z důvodu prodlení dlužníka s předložením bankovní záruky za řádné provedení díla za období od , datum, do , datum, a částky , částka, představující smluvní pokutu ve výši dle odst. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . a, Anonymizováno, smlouvy z důvodu prodlení dlužníka s dodržením středního termínového milníku při provádění díla za období od , datum, do , datum, . Ohledně nároku na náhradu škody žalovaná uvedla, že se nedopustila žádného porušení právní povinnosti, které by dlužníkovi mohlo způsobit škodu. Je na žalobci, aby tvrdil a prokázal podmínky odpovědnosti za škodu, což žalobce neučinil.

3. Žalobce doplnil svá tvrzení tak, že jsou nepravdivá tvrzení žalované o svévolném přerušení práce na díle dlužníkem. Naopak bylo v zájmu dlužníka, který vznikl právě za účelem provedení díla ze smlouvy s žalovanou, aby bylo dílo provedeno v souladu s ujednáními ve smlouvě o dílo. Bylo to právě prodlení žalované, které způsobilo druhotnou platební neschopnost dlužníka a v konečném důsledku i jeho úpadek. Tvrzení žalované o tom, že dlužník vůči ní nemá v současné době žádnou pohledávku, si protiřečí se skutečností, že se žalovaná pokoušela provést započtení svých údajných pohledávek a pohledávky dlužníka. Tvrzení žalované, že dlužník podpisem smlouvy potvrdil, že důkladně zkontroloval dokumenty a navštívil staveniště, je vykládáno účelově. Nelze totiž z logiky věci vyvozovat, že dlužník je odpovědný za závady staveniště, které se nacházely pod povrchem zeminy. Dlužník měl ověřit úplnost poskytnutých informací, nikoliv verifikovat jejich pravdivost a správnost. Z vyjádření žalované je zřejmé, že připouští vady, které se v průběhu provádění díla vyskytly, nicméně zcela nesprávně vyvozuje odpovědnost dlužníka. Byl to právě dlužník, kdo nabízel varianty alternativních řešení dalších částí díla, aby byla cena vícenákladů uspořena, ale žalovaná v tomto neposkytla žádnou součinnost. Nařízení změny, které žalovaná vydala, uznává potřebu změny díla a potřebu provedení víceprací, což potvrzuje, že žalovaná si je vědoma toho, že staveniště nebylo zajištěno v takovém stavu, v jakém mělo být dle podkladů k uzavření smlouvy o dílo. Žalobce se neztotožňuje s tvrzením žalované, že v rámci nařízení změny č. , hodnota, je cena , částka, zahrnuta v ceně díla , částka, a že se nejednalo o navýšení ceny, ale pouze o změnu platebních podmínek. V nařízení změny jsou naopak uvedeny a oceněny jednotlivé vícepráce a je k nim poskytnuta záloha. Nejedná se o další zálohu na cenu díla, taková další záloha není ani upravena ve smlouvě. Žalovaná uvádí, že poskytla dlužníkovi na tyto vícepráce okamžitou částečnou platbu ve výši , částka, . Je proto možné konstatování, že se jedná o konkludentní uznání dluhu dle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, kdy částečné plnění má účinky uznání dluhu ve zbytku, pokud by se vysloveně proti tomu dotyčný neohradil. Celková částka víceprací byla odhadnuta na , částka, , minimálně do této částky se tak jedná o uznání dluhu. Tento závěr potvrzuje i skutečnost, že žalovaná tuto částku uvádí jako pohledávku dlužníka a na tuto započítává.

4. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení ohledně nároku na náhradu škody žalobce uvedl, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou fakturovaných částek a rovněž s ujednáním čl. , Anonymizováno, . 3, Anonymizováno, smlouvy, když nereagovala na návrhy dlužníka na změny díla ze dne , datum, a , datum, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, , a to fakturou vystavenou dne , datum, . Splatnost činila dle smlouvy o dílo nejdéle 45 dní, nejpozději do , datum, měla tedy žalovaná tuto částku uhradit. Dne , datum, však byla dlužníkem vyzývána k její úhradě, k níž pak došlo až dne , datum, . K úhradě částky , částka, byla vystavena faktura dne , datum, , nejpozději měla být tedy uhrazena dne , datum, . K hradě však do dosud nedošlo. Dne , datum, byla rovněž vystavena faktura k úhradě částky , částka, , přičemž splatná byla nejpozději dne , datum, . Na tuto částku zaplatila žalovaná , částka, a zbývá tak uhradit částku , částka, . Žalovaná se dále dostala do prodlení s plněním svým smluvních povinností, když nereagovala na návrhy dlužníka na změny díla. Ačkoliv ze stavebního deníku fakticky akceptace těchto návrhů vyplývá, oficiálně se k nim žalovaná nevyjádřila. Žalovaná dále porušila svou smluvní povinnost tím, že poskytla dlužníkovi nepravdivé informace o staveništi, mimo jiné i geologickou zprávu z , Anonymizováno, 2016, kterou byl analyzován obsah zeminy staveniště a která uvádí, že zemina obsahuje navážku z hlíny, písku, škváry, škváropísku, úlomky cihel a různé druhy břidlice. S ohledem na uvedená porušení povinností se dlužník dostal do prodlení s úhradami vůči svým subdodavatelům a následně i do platební neschopnosti. Žalovaná měla dle smlouvy o dílo povinnost zabývat se návrhy dlužníka na změnu díla. Platební neschopnost dlužníka vyústila v zahájení insolvenčního řízení, v jehož rámci byl zjištěn úpadek dlužníka. Při řádném průběhu plnění smlouvy o dílo ze strany žalované by škoda dlužníkovi nevznikla. S ohledem na skryté překážky vznikly dlužníkovi vyšší náklady s plněním díla, a to konkrétně v částce , částka, .

5. V reakci na vyjádření žalobce žalovaná svá tvrzení doplnila tak, že nesouhlasí s tvrzením o jejím údajném prodlení s úhradou ceny díla. Ačkoliv to nebylo její povinností, žalovaná urgovala dodání faktury ve vztahu k rozpisu prací za září 2016 dne , datum, , tuto obdržela dne , datum, a uhradila ji dne , datum, , tedy ve značném předstihu před její splatností. Ohledně údajného prodlení žalované v úhradou prací na díle za listopad 2016 žalovaná uvádí, že nemohlo dojít k prodlení z její strany, neboť ve vztahu k těmto pracím nebyl žalovanou potvrzen soupis prací č. IV na částku , částka, a dlužníkem nebyla vystavena faktura. Soupis prací nebyl potvrzen pro jeho zjevnou nesprávnost, když dlužník se domáhal potvrzení prací za částku , částka, , ačkoliv provedl v listopadu 2016 práce nanejvýš za částku , částka, . Ohledně úhrady údajných víceprací v hodnotě , částka, žalovaná uvádí, že tyto vícepráce nebyly žalovanou nikdy objednány ani odsouhlaseny. K tvrzení, že se žalovaná měla dostat do prodlení porušením povinnosti dle odst. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy, když nereagovala na návrhy dlužníka na změny díla, žalovaná dodala, že uvedené smluvní ujednání žádnou reakční povinnost žalované nezakládá, ba dokonce výslovně uvádí, že nařízení změny může vydat na základě vlastního uvážení, bude-li to považovat za vhodné. Jelikož žádná ze skutečností uváděných dlužníkem nezakládala objektivní důvod pro změny rozsahu díla, nebyl ani důvod na tyto návrhy reagovat nařízením změny. Žalovaná má za to, že dlužník od smlouvy o dílo nikdy platně nedostoupil, neboť objektivně neexistovaly skryté překážky týkající se místa, kde bylo dílo prováděno, znemožňující dílo provést dohodnutým způsobem. Dlužník pak nikdy nenavrhl změnu v provedení díla, vždy pouze žádal navýšení smluvní ceny. Žalovaná uvedla, že i pokud by hypoteticky skryté překážky v místě provádění díla existovaly, byl by dlužník dle odst. 13.2. smlouvy povinen písemně s předstihem nejméně 10 dnů oznámit pozastavení prací v minimálním nezbytném rozsahu, což neučinil.

6. Dne , datum, podal žalobce návrh na rozšíření žaloby o částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z procesní opatrnosti, v návaznosti na rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , č. j. , incidenční spisová značka, . Tato částka představuje zálohu na cenu díla a Městský soud v Praze uznal tuto pohledávku po právu. Žalovaná k tomu uvedla, že nároky uplatněné v žalobě po jejím rozšíření neuznává ani zčásti. Nad rámec již dříve uvedeného pak žalovaná vůči nároku na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím vznesla námitku promlčení, k němuž došlo dne , datum, . Soud usnesením ze dne , datum, č. j. , spisová značka, změnu žaloby připustil.

7. Žalobce námitku promlčení shledal neoprávněnou, neboť se o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty dozvěděl až dne , datum, , tedy doručením rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , incidenční spisová značka, . K promlčení nemohlo dojít rovněž s ohledem na stavení promlčecí doby. , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , o kterou byla žaloba rozšířena, již byla obsažena v samotné žalobě při jejím podání dne , datum, , když v žalobě je výsledně uvedeno, že žalovaná částka je vypočtena se zohledněním dříve ze strany žalované poskytnuté zálohy na cenu díla ve výši , částka, . Je tedy zjevné, že žalobce žalobní nárok koncipoval se zohledněním předmětné zálohy a to tak, že dlužnou částku o tuto zálohu ponížil. Žalobce má rovněž za to, že k promlčení nároku nemohlo dojít ani s ohledem na ustanovení § 649 občanského zákoníku, dle něhož platí, že pokud věřitel uplatní u soudu vzájemné právo a vztahují-li se obě práva k téže smlouvě, přestává plynout promlčecí lhůta dnem, kdy bylo zahájeno řízení ohledně toho práva, proti němuž vzájemné právo směřuje. Žalobce je přesvědčen, že tyto podmínky jsou zde splněny, přičemž v daném případě nelze řízení vedené u zdejšího soudu sloučit s incidenčním sporem vedeným u , Anonymizováno, soudu , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

8. Žalovaná svá tvrzení o námitce promlčení upřesnila tak, že je po právu. Rozhodnou okolností pro počátek běhu promlčecí lhůty je v daném případě okamžik, kdy se žalobce dozvěděl o existenci dané pohledávky anebo kdy se o ní dozvědět měl a mohl, přičemž žalovaná má za to, že tímto je okamžik, kdy se žalobce seznámil s přihláškou pohledávek žalované do insolvenčního řízení, k čemuž došlo nejpozději v den přezkumného jednání v rámci insolvenčního řízení dne , datum, . Nejpozději tento den tak žalobce věděl o existenci předmětné pohledávky. Ke stavení běhu promlčecí lhůty došlo podáním žaloby pouze v té části, v níž byl nárok žalobce uplatněn, a jelikož byla žaloba rozšířena až po skončení běhu promlčecí lhůty, je v této části nárok žalobce již promlčen.

9. Zdejší soud v dané věci vydal rozsudek dne , datum, pod č. j. , spisová značka, , kterým žalobu zamítl a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení haly v , adresa, . Dopisem ze dne , datum, dlužník oznámil žalované odstoupení od této smlouvy z důvodu skrytých překážek na staveništi, které byly objeveny v průběhu provádění díla a neumožňovaly dlužníkovi provedení díla dohodnutým způsobem, přičemž mezi stranami přes snahy dlužníka nedošlo k uzavření dohody o změně díla. Na to žalovaná reagovala dopisem ze dne , datum, , v němž uvedla, že odstoupení od smlouvy je dle jejího názoru neplatné a nemá žádné právní důsledky, neboť dlužník nikdy neměl žádný zákonný ani smluvní důvod od smlouvy odstoupit. Další nároky žalobou uplatněné závisí na posouzení otázky, zda k odstoupení od smlouvy došlo či nikoliv. Odstoupení od smlouvy soud prvního stupně považoval za neplatné. Dlužník totiž opustil staveniště v listopadu 2016 a k odstoupení pro skryté překážky došlo až v lednu 2017, kdy soud prvního stupně měl za to, že důvody pro odstoupení musí trvat k okamžiku odstoupení. Proti tomuto rozsudku bylo dne , datum, podáno odvolání ze strany žalobce. Žalobce napadl rozhodnutí soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu s odůvodněním, že soud prvního stupně nesprávně posoudil ukončení smlouvy o dílo a dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně posoudil. K námitce žalobce ohledně nesprávného označení žalobce v rozhodnutí soudu uvedené v odvolání a k návrhu žalované vydal soud dne , datum, opravné usnesení pod č. j. , spisová značka, , jímž upravil označení žalobce ve svém rozhodnutí a tuto vadu tak zhojil.

10. Odvoláním žalobce se zabýval Krajský soud v Plzni, který vydal dne , datum, pod č. j. , spisová značka, rozsudek. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, změnil však rozsudek soudu prvního stupně co do výše částek tak, že se zamítá žaloba na zaplacení částek , částka, s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, , částka, s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a , částka, s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a žalobce je povinen nahradit žalovanému z prostředků majetkové podstaty insolvenčního dlužníka , právnická osoba, na účet jeho zástupce , Jméno advokáta B, náklady řízení před soudem prvního stupně , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Zároveň rozhodl o nákladech řízení tak, že žalobce je povinen nahradit žalované z prostředků majetkové podstaty insolvenčního dlužníka , právnická osoba, na účet jeho zástupce , Jméno advokáta B, náklady odvolacího řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku. Odvolací soud v rozhodnutí vyslovil svůj názor, že se ztotožňuje s právním závěrem soudu prvního stupně a naopak se neztotožňuje se závěrem insolvenčních soudů, které rozhodovaly ve věci dlužníka a které došly k závěru, že k odstoupení od smlouvy o dílo došlo, a to ze strany žalované dopisem ze dne , datum, . K tomu došlo proto, že rozhodnutí odvolacího insolvenčního soudu je pro odvolací obecný soud závazné pouze co do výroku rozhodnutí, nikoliv co do odůvodnění. Odvolací soud tak věc uzavřel s tím, že při odstoupení od smlouvy se vyžaduje aktivní projev vůle směřující k ukončení závazkového vztahu, ten však v dopisu žalované ze dne , datum, evidentně vyjádřen nebyl, když obsahem dopisu byla pouze výzva k dalšímu plnění závazku dotaz, zda dlužník míní v plnění pokračovat, a oznámení, že žalovaná bude nenastoupení k plnění závazku v poskytnuté lhůtě chápat jako negativní odpověď na její dotaz a pokrčování plnění. Ani dopis dlužníka ze dne , datum, nebylo možno považovat za úkon směřující k zániku závazku, když žalovaný v něm jako důvod pro odstoupení použil odkaz na závady staveniště, které již podle fotodokumentace byly odstraněny. V době jeho údajného odstoupení tedy netrvaly důvody, pro něž k tomuto úkonu přistoupil, tudíž jeho odstoupení nebylo možné považovat za opodstatněné a platné. A vzhledem k tomu, že závazkový vztah účastníků nezanikl odstoupením ani jednoho z nich, bylo třeba uplatněné nároky posoudit jako nároky smluvní, nikoliv jako vypořádání zaniklého smluvního vztahu.

11. Žalobce rozsudek Krajského soudu v Plzni napadl dovoláním ze dne , datum, . V dovolání žalobce uvedl, že rozsudek odvolacího soudu stojí na nesprávném právním posouzení věci, napadený rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a zároveň že závisí na vyřešení otázky, která v rozhodování dovolacího soudu doposud nebyla vyřešena a zároveň že tato otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a tudíž má o ní být rozhodnuto jinak, než jak rozhodl odvolací soud, přičemž žalobce se s rozsudkem odvolacího soudu neztotožňuje především z toho důvodu, že odvolací soud posuzuje nárok jako nárok plynoucí z uzavřené smlouvy o dílo. Přitom žalobce je přesvědčen, že smlouva o dílo zanikla a tudíž uplatněné nároky by měly být posuzovány v režimu mimo smlouvu o dílo. Podaným dovoláním se zabýval Nejvyšší soud, který vyslovil svůj názor rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, s tím, že rozsudek Krajského soudu v Plzni a rozsudek Okresního soudu v , adresa, zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v , adresa, k dalšímu řízení. Dovolací soud se ve svém rozsudku neztotožnil s rozhodnutím soudu odvolacího, když tento dle názoru dovolacího soudu neúplně, a tudíž nesprávně posoudil všechny okolnosti, které by mohly být rozhodující pro určení, zda došlo k ukončení smluvního vztahu mezi stranami, či nikoliv a jednalo se tudíž o nesprávné právní posouzení věci. Vzhledem k tomuto zjištění dovolací soud, aniž se zabýval dalšími dovolatelem uplatněnými námitkami, rozhodnutí odvolacího soudu a i soudu prvního stupně zrušil. Dovolací soud se ve svém rozhodnutí neztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu a vyslovil názor, že v dané věci soud nedostatečně zohlednil veškeré okolnosti odstoupení od smlouvy. Je třeba se zaobírat otázkou, zda a případně v jakém rozsahu došlo k odstoupení od smlouvy, když v dopise ze dne , datum, žalovaná – vzhledem k tomu, že zhotovitelka přestala provádět práce – vyslovila dotaz, zda zhotovitelka hodlá práce dokončit a vyjádřila, že pokud nezačne provádět práce nejpozději dne , datum, , bude tento krok žalovaná vnímat jako potvrzení, že nebude provádět práce. V dopise ze dne , datum, žalovaná zhotovitelce oznámila, že z důvodu nerespektování zhotovitelky ve vztahu ke smlouvě o dílo bude žalovaná muset v souladu se smlouvou o dílo najmout jiného zhotovitele, který práce dokončí. Soudy tak nezodpověděly otázku, zda marným uplynutím dodatečné lhůty, kterou žalovaná zhotovitelce stanovila v dopise ze dne , datum, , a s přihlédnutím k následnému chování smluvních stran jsou splněny zákonné podmínky pro odstoupení od smlouvy a zároveň, zda se jedná od odstoupení od smlouvy v celém rozsahu anebo pouze co do nesplněného zbytku plnění. Jak uvádí dovolací soud, každý projev vůle se má vykládat podle úmyslu jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné takový úmysl zjistit, přisuzuje se jednajícímu takový úmysl, jaký by mu zpravidla přikládala (v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Kromě úmyslu, záměru jednajícího se při výkladu projevu vůle přihlíží také k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co projevu vůle předcházelo a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam danému projevu vůle přikládají. Byl-li při výslovném projevu vůle užit výraz, který lze vykládat různými způsoby a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se tento vyložit k tíži toho, kdo jej použil jako první.

12. Podáním ze dne , datum, pak žalovaná doplnila skutková tvrzení tak, že závěr o tom, že přípisem žalované ze dne , datum, nebylo odstoupeno, považuje za správný. Pro výklad právního jednání je podstatný jeho obsah a žalovaná v rámci předmětného přípisu namítá, že v něm neurčila společnosti , Anonymizováno, dodatečnou lhůtu plnění, když plněním vázaným na lhůtu je nutno rozumět pouze takové plnění, u něhož nastává nedodržení lhůty prodlení dlužníka. , právnická osoba, smlouvy o dílo je pak takovým lhůtovaným plněním provedení díla a lhůty jsou určeny v odstavci , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a dílčí termíny provádění díla v odstavci , Anonymizováno, .1, Anonymizováno, Žalovaná přípisem upozornila zhotovitele, že pokud nezahájí provádění prací do , datum, bude mít za to, že nebude práce provádět. Nelze v tomto vyjádření spatřovat poskytnutí dodatečné lhůty k plnění dle smlouvy o dílo. Je zjevné, že uvedená lhůta byla poskytnuta pouze pro vyjádření. Podle § 556 odst. 1 o. z. se slovní vyjádření vyloží předně podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám. Ze samotného chování zhotovitele i žalobce posléze je evidentní, že úmysl neodstoupit byl druhé straně znám, neboť odstoupením nebylo nikdy argumentováno jak v reakcích, tak v navazujících soudních řízení a četných podáních. Mezi žalovanou a zhotovitelem nebyla zavedena žádná praxe, smlouva o dílo byla prvním a také posledním právním jednáním mezi nimi. Žalovaná se nikdy ve vztahu k zhotoviteli nevyjádřila v tom smyslu, že byť jen uvažuje o odstoupení od smlouvy. Zhotovitel se sám svým přípisem ze dne , datum, neplatně pokoušel od smlouvy odstoupit, když takto by jistě nepostupoval, kdyby měl za to, že smlouva zanikla ke dni , datum, v důsledku odstoupení ze strany žalované. Přípisy ze dne , datum, a , datum, žalovaná označuje smlouvu o dílo za trvající. Následně pak shrnuje žalovaná pohledávky vůči zhotoviteli a rovněž pak pohledávky zhotovitele vůči žalované. Poukazuje na to, že všechny existující pohledávky zhotovitele zanikly v důsledku započtení vzájemných pohledávek učiněných žalovanou přípisem ze dne , datum, , respektive , datum, .

13. Při jednání dne , datum, byl žalobce poučen dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že je nutno doplnit tvrzení a navrhnout důkazy k projevů vůle ve smyslu přípisu ze dne , datum, .

14. Podáním ze dne , datum, se žalobce vyjádřil tak, že se zcela shoduje se skutkovými zjištěními insolvenčního soudu v rámci incidenčního sporu projednávaného pod , právnická osoba, . Obsah dopisu žalované ze dne , datum, ve spojení s dopisem ze dne , datum, je nutno vykládat jako odstoupení od smlouvy ke dni , datum, podle § 1978 odst. 2 o. z. po marném uplynutí lhůty k plnění do , datum, pro nepodstatné porušení smlouvy. K důkazu navrhuje provést rozsudek odvolacího insolvenčního soudu, jiné důkazy nenavrhuje.

15. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že co se týče dopisu z prosince 2016 tak v té době měli uzavřenou smlouvu s firmou , Anonymizováno, a ta pro ně stavěla halu. Termíny v automobilovém průmyslu byly pro ně velmi důležité a proto, když se v prosinci na stavbě nic nedělo, tak psali firmě, aby v práci pokračovala. Upozornili ji dle smlouvy na to, že pokud nebude dále plnit, tak mají právo požádat třetí osobu, aby v práci pokračovala ona. Byla to poměrně velká investice ze strany žalované a na to navázány další automobilky s tím, že nedodržení termínu by bylo pro žalovanou v podstatě katastrofou. Firma , Anonymizováno, nedodržela ještě jednu věc, a to že neposkytla záruku, což bylo několikrát urgováno. Něco proběhlo asi i v lednu, ale to přesně neví a poté urgovali pokračování plnění dle smlouvy. Několikrát jednala dle smlouvy jako ředitelka, neboť zodpovídala za celý projekt. Očekávalo se, že budou plnění termíny, protože jinak žalovanou čekali poměrně vysoké pokuty. Dopis podepsala ona, ale spolupracoval s právním zástupcem. Smlouva i po tomto dopise pořád platila. Stavba se sice zastavila, ale pořád jednali dle smlouvy. Dle smlouvy měli právo na to, aby někdo jiný stavbu dokončil, což také učinili. Vždycky se snažila i nadále jednat dle smlouvy, která platila a jednala podle ní.

16. Na základě provedených důkazů proto soud dospěl k témuž skutkovému stavu jako ve svém předchozím rozhodnutí. Mezi žalovanou na straně objednatele a dlužníkem, společností , právnická osoba, , na straně zhotovitele byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení haly v , adresa, . Cena díla byla sjednána jako paušální částka ve výši , částka, , žalovaná se zavázala uhradit zálohu ve výši , částka, , resp. ve výši , částka, . V čl. , Anonymizováno, smlouvy si strany sjednaly zádržné jako záruční vklad z každé schválené platby ve výši 5 % z příslušné schválené částky. V čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . smlouvy je uvedeno, že dlužník před podpisem smlouvy zkontroloval veškeré informace týkající se požadovaného provádění prací a ubezpečil se o tom, že neobsahují rozpory, zkontroloval dokumenty poskytnuté žalovanou, zejména technickou dokumentaci, a ubezpečil se o tom, že jsou kompletní, neobsahují vady či rozpory ani potřebu vysvětlení či doplnění a dále navštívil staveniště a prozkoumal místní podmínky stavby, přičemž shledal, že jsou uspokojivé. V čl. , Anonymizováno, smlouvy si strany sjednaly možnost provedení změny, pokud nastanou okolnosti opravňující k jejímu provedení s tím, že změna nebude účinná, pokud nebude schválena žalovanou vystavením nařízení změny. Při nařízení změn se pak dle smlouvy bude řešit případná změna ve výši smluvní ceny. Dlužník mohl žalované předložit písemnou žádost o nařízení změny, avšak žádný takový návrh nebude realizován, pokud k tomu žalovaná nevydá písemný pokyn v podobě nařízení změny. Dle čl. , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ) má žalovaná v případě, že dlužník nesplní termíny dílčího milníku, dokončení prací a předání díla definované v časovém harmonogramu, nárok na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % smluvní ceny za každý den prodlení v maximální výši 5 % smluvní ceny díla. Dle čl. , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ) pak má žalovaná nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, za každý den prodlení dlužníka s předložením bankovní záruky na řádné provedení díla. Zápis ze dne , datum, dokládá, že staveniště bylo tohoto dne převzato dlužníkem. Dlužník dne , datum, podal žalované zprávu o výkopu v prostoru provádění díla, kde uvedl, že průzkumy pod svrchní vrstvou zeminy upozornily na přítomnost odpadů a betonového , právnická osoba, v prostoru. Dlužník žalované navrhl řešení této situace vykopáním veškerého takového materiálu, když poté bude zřejmé, jak pokračovat, přičemž tento postup a související náklady dlužník hodnotí jako vícepráce nad rámec prací dle smlouvy. Dne , datum, vydala žalovaná změnu objednávky spočívající v neprovedení tepelné izolace podlahy s předpokládanou úsporou ve výši , částka, . Dlužník zaslal dne , datum, žalované návrh na nařízení změny spočívající v odstranění nežádoucích materiálů v půdě, na což měla výt složena záloha ve výši , částka, . Na základě tohoto návrhu vydala žalovaná dne , datum, nařízení změny k odstranění půdního materiálu a betonových bloků ze staveniště, a to za cenu , částka, , která je dle znění objednávky součástí minulých objednávek za částku , částka, . Dne , datum, dlužník zaslal žalované návrh na nařízení změny ke zvýšení nosnosti zeminy. Dne , datum, učinil dlužník návrh na nařízení změny, v němž uvedl, že během navrtávání pilotů vyvstala potřeba obstarání zvláštního bagru k odstranění betonové konstrukce, která byla objevena, a rovněž bylo nutné obstarat pracovní sílu na rozřezání a odstranění ocelové trubky, která byla v pozici pilotů rovněž nalezena. Žalovaná byla v návrzích informována o tom, že s navrženými řešeními vzniknou dlužníkovi mimořádné náklady, a proto byla vyzvána ke zvážení jiného technického řešení pro zbytek budovy. Dne , datum, učinil dlužník návrh na nařízení změny spočívající ve změně fasády. V e-mailu ze dne , datum, bylo uvedeno, že změna fasády již byla diskutována a je schválena žalovanou. Dlužník vystavil žalované dne , datum, fakturu na částku , částka, , z čehož částka , částka, představovala zádržné, dne , datum, fakturu na částku , částka, se zádržným ve výši , částka, , dne , datum, fakturu na částku , částka, se zádržným ve výši , částka, , dne , datum, pak fakturu na částku , částka, se zádržným ve výši , částka, a fakturu za vícepráce na částku , částka, . Dle tabulky předložené žalobcem žalovaná na uvedené faktury uhradila částku , částka, , a to včetně zálohy ve výši , částka, , částka , částka, tedy zůstala neuhrazená. Z e-mailové komunikace mezi smluvními stranami bylo zjištěno, že dlužník uvedl, že práce na díle byly zastaveny dne , datum, , protože žalovaná neobjasnila svou pozici ke změnovým příkazům, což mělo dopad na proces výkonného návrhu, který nebylo možné dokončit. Žalovaná byla vyzvána k úhradě již splatné částky , částka, a byla požádána, aby zvážila úhradu částky , částka, o pár dní dříve, před , datum, . Žalovaná na to odvětila, že není v prodlení s platbou jakýchkoli závazků, neboť obdržela řádné faktury za práce vykonané v období srpen až říjen 2016, které byly uhrazeny. Rovněž poukázala na skutečnost, že poskytla dlužníkovi dvě zálohové platby, první ve výši , částka, a druhou ve výši , částka, , přičemž žádná částka z těchto zálohových plateb nebyla odečtena od fakturovaných částek. Ohledně víceprací žalovaná uvedla, že fakturovány mohou být pouze ty, které byly žalovanou schváleny ve formě změnového příkazu a dlužníkem řádně provedeny. Dlužník žalované sdělil, že v minulosti postupoval v souladu s ustanovením § 2627 občanského zákoníku, když dne , datum, žalovanou informoval o problémech souvisejících se zeminou a v souvislosti s tím požádal o změnu smlouvy za účelem vyřešení nastalých problémů. Žalovaná této legitimní žádosti dlužníka nevyhověla a dokumentem nazvaným „Změnový příkaz č. , hodnota, “ pouze požádala o zrušení prací, které nemohou být za těchto podmínek provedeny. Jelikož mezi stranami ohledně této záležitosti proběhlo mnoho následných diskuzí, opětovné jednání o změnách smlouvy tedy nadále probíhá a práce jsou tudíž pozastaveny dle § 2627 občanského zákoníku. V souladu s § 2616 občanského zákoníku dlužník žalované sdělil, že cena předvídaná ve smlouvě nemusí postačovat k provedení prací, na což žalovaná odpověděla tak, že nepřijala zvýšení ceny prací, nicméně ani neodstoupila od smlouvy. Zákon v případě, že objednatel neodstoupí od smlouvy, zakládá právní fikci, že v takovém případě byla navržená cena přijata. Na to žalovaná reagovala tak, že smluvní cena v částce , částka, byla sjednána jako maximální a nepřekročitelná a dlužník prohlásil, že se před podepsáním smlouvy řádně seznámil s veškerou dokumentací. Smlouva v odst. 7.4. jasně upravuje problematiku víceprací a nákladů způsobených vadami tak, že dlužník je povinen tyto zajistit na své náklady. Argumentaci ustanovením § 2612 občanského zákoníku považuje žalovaná za nesprávnou, neboť cena díla nebyla určena odhadem, ale naopak byla stanovena jako maximální a nepřekročitelná. Z uvedeného proto vyplývá, že dlužník nikdy neměl zákonný nebo smluvní důvodu pozastavit práce, stejně tak neměl žádný důvod k navýšení ceny díla. Dopisem ze dne , datum, dlužník žalované oznámil odstoupení od smlouvy o dílo, a to z důvodu skrytých překážek na staveništi, které byly objeveny v průběhu provádění díla a neumožňovaly dlužníkovi provedení díla dohodnutým způsobem, přičemž mezi stranami přes snahy dlužníka nedošlo k uzavření dohody o změně díla. Na to žalovaná reagovala dopisem ze dne , datum, , v němž uvedla, že odstoupení od smlouvy je dle jejího názoru neplatné a nemá žádné právní důsledky, neboť dlužník nikdy neměl žádný zákonný ani smluvní důvod od smlouvy odstoupit. Bylo povinností dlužníka, jakožto odborníka na stavební práce, zkontrolovat úplnost a správnost dokumentace. Dlužník měl rovněž povinnost zajistit na své náklady veškeré práce nezbytné pro řádné provedení díla. Žalovaná má za to, že žádné skryté překážky, které by znemožňovaly provedení prací sjednaným způsobem, nikdy neexistovaly, což potvrzuje i skutečnost, že otázka podloží byla v září 2016 diskutována pouze z hlediska navýšení smluvní ceny, přičemž dlužníkem nebyla navržena žádná změna ve sjednaném způsobu prací a dlužník pak po dobu přibližně dvou měsíců skutečně pokračoval ve výstavbě. S ohledem na uvedené a rovněž skutečnost, že cena díla byla sjednána jako maximální a nepřekročitelná, což vylučuje uplatnění § 2612 občanského zákoníku, má žalovaná za to, že smlouva je stále platná a jakékoli nároky dlužníka musí být uplatněny způsobem, který respektuje podmínky smlouvy. Dále uvedla, že dlužník je navzdory opakovaným žádostem ze strany žalované od , datum, v prodlení ohledně předložení bankovní záruky na řádné provedení díla dle odst. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvy. Z důvodu neplnění žalovaná vznesla nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, za každý den prodlení od , datum, do , datum, , tedy za , Anonymizováno, dnů, v celkové výši , částka, . Dlužník dále nedodržel dílčí milník a žalovaná na základě této skutečnosti vznesla nárok na zaplacená smluvní pokuty dle odst. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, písm. , Anonymizováno, ) smlouvy ve výši 0,1 % smluvní ceny za každý den prodlení v celkové výši , částka, . Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že dne , datum, bylo proti dlužníkovi zahájeno insolvenční řízení vedené u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, . V rámci tohoto řízení uplatnila žalovaná přihláškou ze dne , datum, své pohledávky vůči dlužníkovi, mezi nimiž byla i pohledávka na částku , částka, představující zálohu na cenu díla, kterou žalovaná dlužníkovi poskytla. Žalobce při přezkumném jednání konaném u Městského soudu v Praze dne , datum, pohledávku žalované popřel pro pravost a výši s odůvodněním, že pohledávka nevznikla, uplatněný nárok je nedůvodný, neoprávněný a nemající oporu v platné právní úpravě ani ve smlouvě o dílo. Dne , datum, žalovaná provedla započtení vzájemných pohledávek v celkové výši , částka, , když pohledávky žalované tvoří smluvní pokuta dle odst. 19.1 písm. c) smlouvy za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a dále smluvní pokuta dle odst. , Anonymizováno, ., Anonymizováno, písm. a, Anonymizováno, smlouvy za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Z přílohy č. , hodnota, k započtení pohledávek vyplývá, že cena prací provedených na díle v tomto období činí , částka, .

17. Dle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

18. Dle 610 odst. 1 o. z., k promlčení se přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

19. Dle § 619 odst. 1, odst. 2 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

20. Dle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

21. Dle § 648 o. z., uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

22. Dle § 649 o. z., uplatní-li věřitel u orgánu veřejné moci vzájemné právo a vztahují-li se obě práva k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě, přestává běžet promlčecí lhůta dnem, kdy bylo zahájeno řízení ohledně toho práva, proti němuž vzájemné právo směřuje. V ostatních případech přestává promlčecí lhůta běžet dnem, kdy bylo vzájemné právo uplatněno.

23. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádné a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Dle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat plnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

25. Dle § 1978 odst. 1, odst. 2 o. z., zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. Oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

26. Dle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

27. Dle § 2001 o. z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li to zákon.

28. Podle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

29. Podle § 2003 odst. 1 o. z., jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit.

30. Podle § 2004 odst. 1 o. z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (odstavec 1). Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění (odstavec 2).

31. Podle § 2005 o. z., odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře (odstavec 1). Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění (odstavec 2).

32. Dle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

33. Dle § 2627 odst. 1, odst. 2 o. z., zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit. Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.

34. Dle § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně uškodit.

35. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná ohledně nároku žalobce na zaplacení částky , částka, . Za počátek běhu promlčecí lhůty, tedy okamžik, kdy se žalobce jako insolvenční správce mohl a měl dozvědět o okolnostech rozhodných pro běh promlčecí lhůty, soud považuje podání přihlášky žalované do insolvenčního řízení, tedy dnem , datum, . Nejpozději v tento den si musel žalobce být vědom skutečnosti, že žalovaná vůči dlužníkovi uvedenou částku uplatnila v rámci insolvenčního řízení, a musely mu být známy důvody, pro které její existenci popíral. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne , datum, č. j. , incidenční spisová značka, nemá na počátek běhu promlčecí lhůty vliv, neboť již v době, kdy se žalobce dozvěděl o existenci dané pohledávky vůči dlužníkovi, mohl vlastní právní úvahou dospět k závěru, že je na místě předmětnou částku uplatnit v rámci civilního řízení. Co se týče stavení běhu promlčecí lhůty, soud shledat argument žalobce, že s předmětnou částkou v žalobě operoval, zcela irelevantním. Žalobce v původní žalobě uplatnil , částka, s příslušenstvím a , částka, s příslušenstvím, přičemž uvedl, že pohledávka ve výši , částka, představuje rozdíl mezi částí smluvně ujednané ceny za práce provedené dlužníkem a částí zaplacené ceny žalovanou, včetně zohlednění zálohy na cenu díla ve výši , částka, . Předmětná částka je tedy sice v žalobě skutečně zmíněna, nicméně jí žalobce uvádí jen k vysvětlení toho, jakým způsobem dospěl k částce, kterou žalobou uplatnil, což na běh promlčecí lhůty nemá žádný vliv. K problematice běhu promlčecí lhůty v případě rozšíření žaloby se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , v němž uvedl: „Jestliže ve stanovené promlčecí době dojde k uplatnění práva žalobou u soudu, běh promlčecí doby se staví dnem, kdy byla žaloba u soudu podána, a to pouze v tom rozsahu, v jakém byl nárok uplatněn. Jestliže je potom žaloba rozšířena, nemá takové rozšíření zpětné účinky.“ Žalobce měl rovněž za to, že byly splněny podmínky pro stavení běhu promlčecí lhůty při uplatnění vzájemného práva dle § 649 o. z. Žalovaná uplatnila v rámci insolvenčního řízení pohledávku vůči dlužníkovi, kterou žalobce popřel, načež byl zahájen incidenční spor žalobou na určení pravosti a výše pohledávek. V průběhu incidenčního sporu pak žalobce podal žalobu ke zdejšímu soudu a následně jí rozšířil od částku , částka, . Soud má za to, že popření pohledávky žalované v insolvenčním řízení nelze považovat za vzájemný návrh, neboť se jedná o pouhou procesní obranu žalobce. Připustíme-li úvahu žalobce o tom, že žaloba podaná ke zdejšímu soudu byla vzájemným návrhem vůči nároku uplatněném žalovanou v insolvenčním řízení, stavěla by se promlčecí lhůta opět pouze ve vztahu k částce uplatněné žalobou, nikoliv ve vztahu k částce, o níž pak byla žaloba rozšířena. § 404 odst. 1 obch. zák. nelze aplikovat na případ, kdy žalobce reaguje na vzájemný návrh žalovaného tím, že rozšíří žalobu – tedy že podá novou žalobu nebo návrh na změnu dosavadní žaloby. Toto ustanovení lze aplikovat pouze v případě, kdy žalovaný uplatní své právo proti žalobci ve formě vzájemného návrhu nebo obrany proti žalobě, nikoli však na další uplatnění nároku jedním účastníkem proti druhému. Nárok na vrácení zálohy ve výši , částka, tak jak již bylo uvedeno, nebyl dle názoru soudu uplatněn předmětnou žalobou, ale až jejím rozšířením a muselo by tak docházet vlastně k rozšíření vzájemného návrhu žalobce, což občanský soudní řád nezná. Rozšíření žaloby o částku , částka, považuje soud ve smyslu shora uvedeného za další uplatnění nároku jedním účastníkem proti druhému. Soud tedy dospěl k závěru, že námitka promlčení byla podána oprávněně, neboť žalobce se o existenci sporné pohledávky mohl a měl dozvědět nejpozději dne , datum, , kdy začala běžet tříletá promlčecí lhůta, k jejímu rozšíření došlo dne , datum, a dle názoru soudu tedy tříletá promlčení lhůta uplynula dnem , datum, . Nárok žalobce je tedy co do částky , částka, již promlčen a nelze mu jej přiznat.

37. Ohledně částky , částka, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce není důvodný. Mezi žalovanou a dlužníkem byla platně uzavřena smlouva, na jejímž základě se dlužník zavázal zhotovit pro žalovanou výše specifikované dílo a žalovaná se zavázala zaplatit cenu díla. V závislosti na rozhodnutí dovolacího soudu pak soud hodnotil projev vůle žalované v dopise ze dne , datum, tedy, zda žalovaná určila dlužníkovi dodatečnou lhůtu plnění a zda se marným uplynutím této lhůty naplnily podmínky stanoveného v § 1978 odst. 2 o. z. s tím důsledkem, že žalovaná od předmětné smlouvy o dílo odstoupila. Projev vůle pak je nutno vykládat podle úmyslu jednajícího, jestliže druhá strana poznala takový úmysl, anebo o něm musela vědět. Dále pak podle praxe zavedené mezi stranami v právním styku, rovněž pak podle toho co projevu vůle předcházelo a také podle toho jak daly strany následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládali. Dle názoru soudu pak nebyly naplněny podmínky uvedené v § 1978 odst. 2 o. z. V rámci hodnocení projevu vůle nemohl soud vycházet podle shodného úmyslu, neboť to nebylo v řízení jednoznačně prokázáno. K projevu vůle se vyjádřila pouze žalovaná a navrhla k tomu rovněž důkaz výpovědí svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která tvrzení žalované potvrdila, ale úmysl dlužníka pak se v řízení nepodařilo prokázat, když žalobce rozhodné skutečnosti netvrdil a ani neprokázal. Soud pak nevycházel ani z praxe zavedené mezi stranami, neboť se jednalo o jedinou smlouvu, která byla mezi dlužníkem a žalovanou uzavřena. Soud k výše uvedenému závěru dospěl na základě hodnocení toho, jak daly strany následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají. Z komunikace mezi stranami přede dnem , datum, nelze vyvozovat, že má v úmyslu žalovaná strana od smlouvy odstoupit. Stejně tak z následného chování stran je zřejmé, že ani jedna z nich nepovažovala smlouvu ukončenou marným uplynutím lhůty v přípise žalované ze dne , datum, , když v lednu 2017 dlužník jedná ve snaze odstoupit od smlouvy o dílo, stejně tak žalovaná v přípise ze dne , datum, odkazuje opakovaně na uzavřenou smlouvu a rovněž pak i v přípise ze dne , datum, . Ani v žalobě nebo písemných vyjádřeních není tvrzeno odstoupení od smlouvy ve smyslu § 1978 odst. 2 o. z. Soud pak přihlédl i k formě dopisu ze dne , datum, s porovnáním formy a obsahu právních jednání, která v souvislosti se smlouvou o dílo žalovaná činila, ať už se jedná o samotný vzhled, ale zejména pak obsah jednotlivých dopisů nebo vyjádření. Soud má proto za to, že předmětné nároky je nutno posuzovat dle smlouvy o dílo ze dne , datum, s tím, že odstoupení od smlouvy ze dne , datum, učiněné dlužníkem považuje za neplatné. Dlužník podpisem smlouvy prohlásil, že s řádnou péčí provedl kontrolu informací, dokumentů a staveniště a pro případ, kdy se v dokumentech vyskytnou vady, prohlásil, že je zodpovědný za následky s tím spojené a na vlastní náklady zajistí veškeré práce. Dlužník potvrdil uspokojivý stav staveniště i z hlediska statiky a geologie (podloží) článek , Anonymizováno, . odstavec , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy, a proto odpovídala dle smluvního ujednání za stav staveniště a byla povinna zajistit veškeré práce s tím spojené na své náklady. Dle názoru soudu se se nejednalo o skryté překážky, respektive vícepráce, ale plnění, která byl dlužník povinen plnit a provést na své náklady (odstavec 7.3. a 7.4. smlouvy). Nejednalo se o práce, které by vyžadovali dohodu o změně předmětu díla a jeho ceny. Dle ustanovení § 2627 o. z., musí být překážky oznámeny bez zbytečného odkladu, učiněn návrh na změny díla a po tuto dobu mohou být práce přerušeny. Nařízení změny ze , Anonymizováno, 2016 č. , hodnota, představovalo ale pouze změny v platbách, nikoliv změnu díla jako takovou, když tam bylo výslovné ujednání, že se nejedná o navýšení ceny, ale vyplacená částka je součástí původní ceny za dílo. Jiné návrhy týkající se změn díla nebyly navrženy. Dlužník na díle nadále pokračoval cca další dva měsíce a práce byly z jeho strany přerušeny bez předchozího upozornění až v listopadu 2016. V článku , Anonymizováno, . smlouvy je ujednání o navýšení ceny pouze v případě významné změny žalovanou požadované. Dle názoru soudu byly práce přerušeny za situace, kdy údajné skryté překážky týkající se podloží již byly překonány, což bylo prokázáno mimo jiné předloženými fotografiemi, z nich je patrno, že je již hotový betonový skelet. Dlužník opustil staveniště v listopadu 2016 a k odstoupení pro skryté překážky došlo až v lednu 2017. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, „platnost odstoupení od smlouvy je nutno zkoumat z toho hlediska, zda důvod, kterého se žalobkyně dovolala, si strany sjednaly, popř. zda jej lze podřadit pod některý ze zákonných důvodů odstoupení od smlouvy, a zda tento důvod v době odstoupení trval“. Soud tedy zkoumal, zda dlužníkem tvrzený důvod k odstoupení od smlouvy v době odstoupení trval, přičemž s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že nikoliv, a odstoupení od smlouvy tudíž považuje za neplatné. Veškeré vzájemné pohledávky účastníků je tedy nutno posuzovat ve smluvním režimu. K faktuře za měsíc listopad 2016 na částku , částka, (, jméno FO, IV.) nebyl schválen seznam prací, když nebyla shoda ohledně rozsahu prací, dlužník opustil staveniště a v důsledku čehož žalované nevznikla povinnost danou fakturu uhradit, respektive dle smlouvy nebyla žalovaná povinna plnit při nesplnění hmotně právní podmínky souhlasu žalované s rozsahem prací. V článku , Anonymizováno, . smlouvy jsou upraveny platební podmínky tak, že cena má být žalovanou hrazena dlužníkovi postupně s ohledem na realizaci díla na základě dílčích faktur vystavených 1x měsíčně k poslednímu dni kalendářního měsíce a doručených žalované. Přílohou faktury je pak seznam provedených prací a celková částka schválená žalovanou. Právo dlužníka fakturovat schválenou část ceny vzniká v okamžiku podpisu seznamu prací žalovanou. Dále bylo v odstavci , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy sjednáno zádržné ve výši 5 % z příslušné žalovanou schválené částky, když splatnost je po předání řádně dokončeného díla nebo po odstranění všech vad na díle, cokoli nastane později, do 60 dnů po obdržení řádné písemné žádosti dlužníka s tím, že k tomuto datu neexistují žádné nevyrovnané nároky žalované týkající se díla. Předmětem řízení tak je zádržné za období srpen 2016 v částce , částka, (, jméno FO, I.), zádržné za období září 2016 ve výši , částka, (, jméno FO, .) a zádržné za období říjen 2016 ve výši , částka, (, jméno FO, III.), když se jedná o pohledávky dlužníka vůči žalované po právu. Soud pak může vycházet ze shodného tvrzení účastníků o existenci těchto pohledávek. Pokud jde o vícepráce v částce , částka, (, částka, - , částka, , jméno FO, V.), tak zde je po právu částka , částka, . Dle odstavce , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy nebude žádná změna smlouvy účinná, dokud nebude schválena žalovanou vystavením nařízení změny na základě předmětného článku smlouvy. Z nařízení změny č. , hodnota, ze dne , datum, je zřejmé, že byla odsouhlasena cena prací objednaných žalovanou objednávkou ze dne , datum, č. , hodnota, pouze v částce , částka, . Žádné jiné nařízení změny vydáno a odsouhlaseno žalovanou nebylo. Dle shodného tvrzení byla z částky , částka, uhrazena pouze část ve výši , částka, a zbývá tedy uhradit , částka, . Dlužník má tedy vůči žalované po právu pohledávky v částkách , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , celkem v částce , částka, .

38. V odstavci , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . smlouvy byla za sjednána cena díla částkou , částka, bez DPH. V odstavci, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . smlouvy si strany ujednaly, že smluvní cena představuje sjednanou hodnotu všech plnění a závazků společnosti dlužníka dle smlouvy, včetně závazků vyplývajících ze záruky na kvalitu poskytnuté společností dlužníkem. V případě, že by na dlužníka byl vyhlášen konkurz nebo pro případ, kdy z jakéhokoli důvodu nebude dlužník schopen plnit své závazky vyplývající z poskytnuté záruky na kvalitu nebo kdy budou závazky dlužníka vyplývající ze záruky ukončeny způsobem jiným než splněním, ocenily strany záruku částkou odpovídající 20 % smluvní ceny. V takovém případě platí, že cena bude bez dalšího, zejména bez jakéhokoli jednání ze strany žalované snížena o hodnotu záruky, přičemž tento účinek nastane v okamžiku rozhodnutí o úpadku dlužníka, v okamžiku skutečnosti zakládající neschopnost dlužníka plnit závazky dlužníka na základě smlouvy, nebo v okamžiku skončení platnosti závazků dlužníka vzniklých z poskytnuté záruky na kvalitu, tj. nárok dlužníka na smluvní cenu vyprší bez dalšího v rozsahu hodnoty záruky. Hodnota záruky pak je v částce , částka, . Usnesením , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo rozhodnuto o úpadku společnosti , Anonymizováno, a tímto okamžikem tak zaniklo právo této společnosti na zaplacení smluvní ceny v rozsahu hodnoty záruky, a to v částce , částka, . Pohledávky dlužníka až do částky , částka, , které existovaly ke dni , datum, , zcela dle smluvního ujednání zanikly. Soud proto žalobu shledal i v částce , částka, nedůvodnou.

39. Nárok na náhradu škody ve výši , částka, soud rovněž posoudil jako nedůvodný. V řízení dle názoru soudu nebylo prokázáno splnění předpokladů nároku na náhradu škody, tedy porušení právní povinnosti, vznik škody jako majetkové újmy a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody. Na straně žalované nebylo prokázáno žádné porušení právní povinnosti, když z provedených důkazů vyplývá, že k zaplacení faktury na částku , částka, (, částka, + , částka, ) za měsíc září 2016 (, jméno FO, .) došlo včas. Žalovaná plnila 4 den po doručení faktury, v souladu se smluvním ujednáním v odstavci , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., dle kterého je pro splatnost faktury rozhodný okamžik doručení faktury žalované s odsouhlaseným soupisem prací. Faktura byla žalované doručena dne , datum, a plněno bylo dne , datum, . Pokud jde o fakturu za měsíc listopad 2016 na částku , částka, , tak zde nebyl připojen schválený seznam prací a žalovaná tedy dle smluvních ujednání nebyla povinna plnit. Z článku , Anonymizováno, , Anonymizováno, smlouvy je zřejmé, že cena má být žalovanou hrazena dlužníkovi postupně s ohledem na realizaci díla na základě dílčích faktur vystavených 1x měsíčně k poslednímu dni kalendářního měsíce a doručených žalované. Přílohou faktury je pak seznam provedených prací a celková částka schválená žalovanou. Právo dlužníka fakturovat schválenou část ceny vzniká v okamžiku podpisu seznamu prací žalovanou. Tvrzení, že žalovaná porušila své povinnosti, když nereagovala na dlužníkem navrhované změny, soud považuje za irelevantní, jelikož ze znění smlouvy žalované žádná taková povinnost nevyplývá a záleží zde pouze na jejím uvážení, zda bude či nebude na navrženou změnu reagovat. Ohledně poskytnutí nepravdivých informací o staveništi dlužník v odstavci , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . potvrdil, že se dostatečně seznámil se všemi materiály a v odstavci , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . je ujednání, že pokud v té souvislosti vzniknou vady a nesrovnalosti, tak tyto budou na náklady zhotovitele. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, že by žalovaná porušila své smluvní povinnosti, na základě čehož by došlo ke vzniku škody na straně dlužníka. Soud proto zamítl nárok žalobce i na zaplacení náhrady škody v částce , částka, .

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) sestávající z částky , částka, za 20 úkonů podle § 7 odst. 6 a. t. (částka , částka, za úkon převzetí a příprava zastoupení, částka , částka, za 8 úkonů písemné podání nebo návrh ve věci samé, částka , částka, za 8 úkonů účast na jednání před soudem, částka , částka, za 3 úkony prostudování spisu), dále z částky , částka, představující 20 paušálních náhrad výdajů podle § 13 odst. 4 a. t., dále pak z náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 a. t. za 10 cest na trase , adresa, a zpět v celkové výši , částka, (cesty dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , 14. 3. 22024, , datum, , , datum, ), náhrady za promeškaný čas strávený cestami na trase , adresa, a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a) v celkové výši , částka, a dále pak 21 % DPH z výše uvedených částek ve výši , částka, . Náklady řízení je dle § 160 odst. 1 o. s. ř. žalobce povinen zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.