8 C 103/2021

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované pro zaplacení 4 050 Kč s přísl.

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 4 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 700 Kč od 7. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 900 Kč od 9. 4. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 450 Kč od 20. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit jí částku 4 050 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že v [anonymizována dvě slova] [obec] byli na základě žádosti 1. žalované ze dne 12. 3. 2018 umístěn její syn [jméno] [příjmení] (nyní [celé jméno žalovaného]), narozen [datum] Nezletilý byl do centra přijat dne 12. 3. 2018 a propuštěn dne 11. 4. 2018. Současně s nezletilým pobývala v centru i matka jako průvodce, a to od 12.3.2018 do 30.3.2018. Žalovaní jako rodiče a osoby povinné výživou měli hradit poskytovateli zdravotních služeb příspěvek na zaopatření dítěte v [anonymizována dvě slova] i jeho průvodce, ale přes zaslanou upomínku ničeho neuhradili. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 12.3.2018 požádala matka nezletilého [jméno], [celé jméno žalované], o umístění nezletilého v [anonymizována dvě slova] [obec]. Z vyjádření žalobkyně v žalobě, které žalovaní nevyvrátili, pak má soud za prokázané, že nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] (dříve [příjmení]) byl v [anonymizována dvě slova] [obec] umístěn v období od 12. 3. 2018 do 11. 4. 2018 a v období od 12.3.2018 do 30.3.2018 tam spolu s ním pobývala i jeho matka, jako doprovázející osoba. Výše příspěvku na výživu představovala v případě nezletilého [jméno] částku 45 Kč na den a v případě doprovázející osoby částku 150 Kč na den. Z rodného listu nezletilého [jméno] byly soudem zjištěny osoby jeho rodičů, jako soby výživou povinné. Dopis ze dne 16. 1. 2018 žalobkyně dokládá, že žalobkyně oba žalované před podáním žaloby vyzvala, aby dlužný příspěvek uhradili. Podle ustanovení § 44 zák. č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách jsou osoby povinné výživou povinny přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku a popřípadě též jeho průvodce. Nežijí-li osoby povinné výživou ve společné domácnosti, je povinna hradit příspěvek na úhradu zaopatření dítěte osoba, jíž je dítě svěřeno do výchovy. Podle § 1 odst. a), b) vyhl. Ministerstva zdravotnictví č. 56/2012 Sb. činí výše příspěvku na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do tří let věku za jeden den pobytu, jde-li o dítě do jednoho roku věku 45 Kč a za osobu doprovázející 150 Kč/den. Dle § 2 vyhl. Ministerstva zdravotnictví č. 56/2012 Sb., se příspěvek hradí za kalendářní měsíc podle počtu dnů pobytu dítěte v dětském domově. Den propuštění z dětského domova se nezapočítává. Příspěvek za kalendářní měsíc uhradí osoba povinná výživou do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž dítě nebo průvodce v dětském domově pobývali. Dojde-li k propuštění z dětského domova v průběhu kalendářního měsíce, příspěvek uhradí tato osoba do 8 dnů po propuštění. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalované. Protože povinnost uhradit shora uvedené příspěvky měla být splněna oběma rodiči, uložil jim soud dle § 1854 o.z., aby žalovanou částku uhradili žalobkyni společně a nerozdílně. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč představující soudní poplatek.