10 C 137/2023

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů

I. Z věcí spadajících do zaniklého společného jmění manželů účastníků se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují tyto nemovitosti:- pozemek p. č. St. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a pozemek p. č. , Anonymizováno, , trvalý travní porost, vše nacházející se v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , vše zapsané v katastru nemovitostí pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, .

II. Z věcí spadajících do zaniklého společného jmění manželů účastníků se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazují tyto nemovitosti:- Pozemek p. č. St. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. , Anonymizováno, , stavba pro rodinnou rekreaci, a pozemek p. č. , hodnota, , ostatní plocha, a pozemek p. č. , hodnota, , ostatní plocha, vše nacházející se v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , vše zapsané v katastru nemovitostí pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, .

III. Žalobkyně je povinna doplatit závazek ze zaniklého společného jmění manželů účastníků, a to z hypotečního úvěru získaného od , právnická osoba, ., IČ , IČO, , na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru č. , Anonymizováno, v celkové výši 2 417 882,60 Kč coby nezaplacené jistiny ke dni 12. 1. 2022.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku 5 702 942,70 Kč do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Vzájemný návrh žalovaného na vypořádání vnosu ve výši 645 074 Kč a na vypořádání závazku z úvěru poskytnutého od , právnická osoba, ., na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 21. 4. 2020 s výší jistiny úvěru 260 000 Kč se zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou na náhradě nákladů řízení částku 19 620,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou na náhradě nákladů řízení částku 3 620,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou uplatněnou u soudu dne 2. 4. 2023 domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů, které měla se žalovaným. Tvrdila, že dne 12. 1. 2022 nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství účastníků a od té doby nedošlo mezi účastníky k dohodě o vypořádání věcí patřících do zaniklého společného jmění manželů. Předmětem vypořádání učinila nemovitosti v k. ú. , adresa, , v k. ú. , adresa, , v k. ú. , adresa, a dále hypoteční úvěru u , jméno FO, jakož i movité věci, které dále podrobně specifikovala.

2. Žalovaný namítal nesprávně ocenění nemovitostí dle posudků předložených žalobkyní, jakož i neexistenci či nulovou hodnotu některých movitých věcí. Také navrhoval při vypořádání uplatnit disparitu podílů účastníků, a to zejména u pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , neboť výlučně on se zasloužil o nabytí tohoto pozemku, společné jmění manželů o něj bylo rozšířeno. Tato disparita by dle jeho názoru u daného pozemku mohla činit 95 : 5 v jeho prospěch. Také poukázal na skutečnost, že to byl výlučně on, kdo od ukončení manželství hradil splátky na společný hypoteční úvěr. Dále vzájemným návrhem učinil předmětem vypořádání vnos ve výši 645 074 Kč, který měl učinit ze svých výlučných prostředků do stavby rodinného domu ve společném jmění manželů, jakož i úvěr u , právnická osoba, ., založený smlouvou č. , hodnota, ze dne 21. 4. 2020 s výší jistiny úvěru 260 000 Kč.

3. V průběhu řízení se účastníci na vypořádání movitých věcí, jakož i pozemku v k. ú. , adresa, mimosoudně dohodli, a proto bylo řízení v této části k návrhu žalobkyně zastaveno.

4. Předmětem řízení tak zůstaly ve výroku specifikované nemovitosti v k. ú. , adresa, a k. ú. , adresa, , závazek z hypotečního úvěru u , právnická osoba, tvrzený vnos žalovaného do společného jmění manželů a také závazek z úvěru u , Anonymizováno5. Žalobkyně však položky uplatněné vzájemným návrhem žalovaného sporovala. Nepopírala sice, že žalovaný získal uvedené finanční prostředky z projede svého bytu, avšak měla za to, že nebyly investovány do společného jmění manželů. Poukázala na to, že uvedené finance žalovaný obdržel dne 7. 6. 2013, povolení pro stavbu rodinného domu však bylo vydáno až v roce 2015. Měla za to, že uvedené finance žalovaný běžně spotřeboval, případně je investoval do zhodnocení pozemku svého otce, z něhož poté část obdržel darem, šlo právě o pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . K úvěru u , právnická osoba, . uvedla, že se o něm dozvěděla až při soudním řízení, nesouhlasila ani nesouhlasí s ním a namítla to vůči uvedené bance i vůči žalovanému. Úvěr si žalovaný bez jejího vědomí vzal v době, kdy již žalobkyně zařizovala své odstěhování ze společné domácnosti se žalovaným, i z těchto okolností plyne, že nemohla mít zájem na dalším společném zadlužení se žalovaným. Uvedená částka jistiny úvěru přitom přesahovala možnosti jejich obvyklého hospodaření. S vypořádáním ostatních položek souhlasila, avšak s tím, že disparita podílů účastníků na pozemku , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, v poměru 95:5 není opodstatněná. Nesporovala sice, že o tento pozemek bylo společné jmění manželů ze strany žalovaného rozšířeno, avšak měla za to, že s ohledem na všechny okolnosti by podíl účastníků i na tomto pozemku měl být shodný či disparita naprosto minimální, neboť žalovaný provedl rozšíření společného jmění zcela dobrovolně s vědomím všech následků.

6. Žalovaný setrval na svém stanovisku na vypořádání všech uvedených položek. Poukázal na to, že finance z prodeje bytu prokazatelně obdržel a to ve výši 645 074 Kč na svůj účet č. , č. účtu, , bezprostředně časově na to navazovala příprava stavby a stavba rodinného domu, přičemž již z položkového rozpočtu ke stavbě je zřejmé, kolik vše stálo. Logicky z toho vyplývá investice celé částky 645 074 Kč do uvedené stavby, k čemuž předkládal i výpisy ze svých účtů č. , č. účtu, a č. , č. účtu, s výběry finančních prostředků či provedenými platbami v období od roku 2013 do roku 2017. Dále tvrdil, že žalobkyně o úvěru u , právnická osoba, . věděla, využili jej na investice především do chalupy v , Anonymizováno, Sporoval, že by v době vzniku závazku již ukončili společné soužití se žalobkyní, dle něj se jednalo o období, kdy se opakovaně rozcházeli a zase se k sobě vraceli. K okolnostem rozšíření společného jmění manželů uvedl, že k němu došlo z důvodů jednání o hypotečním úvěru, kdy měl za to, že rozšíření je pro získání úvěru nezbytné, až později zjistil, že tomu tak nebylo, že by úvěr získali i bez tohoto rozšíření.

7. Postoje účastníků ke způsobu provedení vypořádání zaniklého společného jmění manželů se v průběhu řízení proměňovaly. Naposledy žalobkyně navrhovala, že žalovaný převezme do svého výlučného vlastnictví nemovitosti v k. ú. , adresa, ona převezme do svého výlučného vlastnictví nemovitosti v k. ú. , adresa, , převezme i hypoteční úvěr u , Anonymizováno, , a současně žalovaného vyplatí odpovídajícím vypořádacím podílem ve výši 4 761 000 Kč s tím, že neuznávala celý tvrzený vnos žalovaného a úvěr u , Anonymizováno, ani nepovažovala za součást zaniklého společného jmění manželů. Také v rámci disparity podílů navrhovala zohlednit, že žalovaný po rozvodu manželství výlučně sám užíval nemovitosti v k. ú. , adresa, , naopak ona si musela hradit nájemní bydlení, za které od roku 2020 do konce roku 2024 zaplatila cca 836 612 Kč. Žalovaný se nakonec vrátil ke svému původnímu návrhu, aby veškeré nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že by převzal i závazky u , jméno FO, a , Anonymizováno, a žalobkyni by vyplatil vypořádací podíl ve výši 1 500 000 Kč, přičemž v tomto vypořádacím podílu je zohledněn celý jeho vnos do společného jmění manželů, jakož i jím navrhovaná disparita podílů. Alternativně pak navrhoval, že by do jeho výlučného vlastnictví připadly nemovitosti v k. ú. , adresa, , žalobkyni by připadly nemovitosti v k. ú. , adresa, , žalovaný by převzal oba dotčené závazky a vyplatil by žalobkyni vypořádací podíl ve výši 1 000 000 Kč. Jako další variantu až v závěrečném návrhu pak uvedl, že by do jeho výlučného vlastnictví připadly všechny nemovitosti, avšak z pozemku , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, by se oddělila parcela o velikosti 1 000 m2, která by připadla žalobkyni, a žalovaný by převzal oba závazky.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že jejich manželství zaniklo rozvodem, a to s účinností ke dni 12. 1. 2022. Toto rovněž vyplynulo z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou č. j. 7C 139/2021-24 ze dne 6. 1. 2022, kterým bylo manželství účastníků uzavřené dne 1. 11. 2008 rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. 1. 2022.

9. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že za trvání manželství nabyli do společného jmění manželů nemovitosti v k. ú. , adresa, , konkrétně pozemek p. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , rod. Dům, a pozemek p. č. , Anonymizováno, . Uvedené nemovitosti jsou v katastru nemovitostí nadále zapsány ve společném jmění manželů – účastníků, jak plyne z příslušného výpisu z katastru nemovitostí LV , Anonymizováno, Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, a k. ú. , adresa, . Taktéž účastníci nesporovali, že uvedený pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, původně získal žalovaný darem od svého otce, což bylo doloženo i darovací smlouvu.

10. Konkrétně z darovací smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, jako dárcem a žalovaným coby obdarovaným plyne, že z dárcovy parcely p. č. , Anonymizováno, , trvalý travní porost, zapsané na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, byla geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6. 8. 2012 k oddělení dílu pozemku o velikosti 4511 m2 a tento nový díl byl označen stávajícím p. č. , Anonymizováno, . Tento nový pozemek byl darován dárcem obdarovanému. Ověřené podpisy smluvních stran na smlouvě byly ze dne 11. 10. 2014.

11. Následně bylo notářským zápisem NZ 130/2015, N 143/2015 ze dne 17. 8. 2015 sepsaným notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, společné jmění manželů účastníků o tento pozemek rozšířeno. Právní účinky zápisu v katastru nemovitostí nastaly ke dni 17. 8. 2015, zápis byl proveden dne 11. 9. 2015.

12. Ze znaleckého posudku č. 5226/166/2022 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , předloženého žalobkyní, plyne obvyklá cena všech nemovitostí v k. ú. , adresa, 800 000 Kč.

13. Ze znaleckého posudku č. 27/4707/, adresa, bylo zjištěno, že obvyklá cena pozemku p. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je rodinný dům čp. , Anonymizováno, činí 5 580 000 Kč. Obvyklá cena pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, činí 7 330 000 Kč. K tomu znalec doplnil, že uvedená pozemková parcela p. č. , Anonymizováno, má výměru 4 287 m2, její větší část však tvoří funkční celek se stavební parcelou a stavbou rodinného domu čp. , Anonymizováno, . Ve východní části plochy pozemku je jednak vjezd k rodinnému domu a dále je zde umístěna čistírna odpadních vod pro tento objekt. S ohledem na zachování odstupových ploch i přiměřeného soukromí by tak bylo možné případné oddělení cca 1 400 m2, na kterých by bylo možné vystavět další rodinný dům, a to v souladu s platným územním plánem města. Závěry znaleckého posudku znalce Melicha nebyly účastníky sporovány.

14. Dále bylo mezi účastníky nesporné i nabytí do společného jmění manželů pozemku p. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, č. e. , Anonymizováno, , rod. rekr., pozemku p. č. , hodnota, a pozemku p. č. , hodnota, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , i když dle příslušného výpisu z katastru nemovitostí je jako vlastník těchto nemovitostí zapsán pouze žalovaný.

15. Ze znaleckého posudku č. 5213/153/2022 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , předloženého žalobkyní, plyne obvyklá cena všech nemovitostí v k. ú. , adresa, 1 300 000 Kč.

16. Ze znaleckého posudku č. 27/4707/, adresa, bylo zjištěno, že obvyklá cena všech nemovitostí v k. ú. , adresa, činí 970 000 Kč. Závěry znaleckého posudku znalce , Anonymizováno, nebyly účastníky sporovány.

17. Nesporné bylo mezi účastníky i společné uzavření hypotečního úvěru za trvání manželství, a to úvěru u , jméno FO, . č. , Anonymizováno, , jakož i to, že po rozvodu manželství hradil splátky úvěru výlučně žalovaný. Dle zprávy uvedené banky činila výše jistiny úvěru ke dni 12. 1. 2022 částku 2 417 882,60 Kč, výše měsíční splátky pak činí 10 712 Kč.

18. Z kupní smlouvy ze dne 17. 5. 2013 bylo dále zjištěno, že žalovaný prodal svou bytovou jednotku s odpovídajícím spoluvlastnickými podíly na společných částech budov a na pozemcích kupujícímu, za což obdržel kupní cenu ve výši 1 050 000Kč, přičemž část kupní ceny ve výši 350 926 Kč měla být hrazena přímo na úhradu stávajícího zástavního práva, část kupní ceny ve výši 699 074 Kč na účet zprostředkovatele, z čehož částka 645 074 Kč měla být uhrazena na účet žalovaného č. , č. účtu, . Mezi účastníky bylo nesporné, že uvedené finanční prostředky žalovaný na svůj účet obdržel v červnu 2013.

19. Z položkového rozpočtu „Rodinný dům , adresa, , , Jméno žalovaného, , část stavby“ plynou ceny jednotlivých prací a materiálů, v součtu téměř v hodnotě , hodnota, miliony Kč.

20. Z filtrovaného výpisu z účtu č. , č. účtu, nazvaného „děti“ plyne v období let 2015 – 2017 uskutečnění plateb z tohoto účtu pro společnost , právnická osoba, (jde o stavebniny , adresa, , jak plyne z vyjádření žalovaného, jde i o obecně známou místní skutečnost – pozn. soudu) v hodnotě celkem 225 912 Kč. V období od 2013 do 2014 byly rovněž z tohoto účtu odeslány platby ve výši celkem 29 000 Kč , adresa, , což byl dle nesporných tvrzení účastníků projektant rodinného domu.

21. Z filtrovaného výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od roku 2013 do roku 2015 plynou výběry hotovosti, které provedl žalovaný, jejich data, jakož i místa, kde tyto výběry učinil, mezi těmito výběry jsou i výběry před červnem 2013, jakož i výběr v Rakousku či v Chorvatsku.

22. Z přehledu účtů žalovaného u , právnická osoba, . plyne, že žalovaný měl u této banky čtyři běžné účty, mezi nimi účet jménem syna účastníků, druhý jménem dcery účastníků, dále i účet č. , č. účtu, nazvaný jménem žalovaného a jeden spořící účet č. , č. účtu, s názvem děti. Z výpisů ze spořícího účtu za posledních pět let před rozvodem manželství účastníků plyne, že na tento účet zasílala finanční prostředky i žalobkyně.

23. Z rozhodnutí , právnická osoba, v , adresa, , Odbor výstavby a životního prostření plyne vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení ke stavbě rodinného domu účastníků dne 27. 2. 2015.

24. Z nájemní smlouvy a jejích dodatků plyne, že žalobkyně uzavřela nájemní smlouvu k jinému bydlení dne 12. 5. 2020 s tím, že nájem byl sjednán od 1. 7. 2020 s tím, že byt bude užívat žalobkyně i dvě její děti. Za toto bydlení hradila nejprve částku 14 000 Kč měsíčně, od června 2022 pak 14 512 Kč měsíčně, dále od června 2023 16 155 Kč měsíčně, od června 2024 17 171 Kč měsíčně.

25. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a pronajímatelem bytu plyne, že se na prohlídce bytu domlouvali v dubnu roku 2020, konkrétně od 24. 4. 2020 do 27. 4. 2020.

26. Z dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě číslo , hodnota, plyne, že žalovaný požádal o úvěr, jakožto o další službu ke službám, které již využívá, a byl mu poskytnut úvěr č. , hodnota, jakožto úvěr neúčelový, nezajištěný, na dobu určitou. Výše úvěru činila 260 000 Kč, úvěr byl čerpán na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal hradit splátky obsahující i sjednaný úrok a případné poplatky dle splátkového kalendáře. Dodatek byl žalovaným podepsán z jeho mobilního bankovnictví dne 21. 4. 2020.

27. Z přípisu žalobkyně žalovanému ze dne 10. 1. 2025 plyne, že žalobkyně žalovanému sdělila, že úvěr, resp. dluh z úvěru , hodnota, vznikl bez jejího vědomí a souhlasu, dozvěděla se o něm až dne 8. 1. 2025, přičemž žalobkyně výslovně vůči žalovanému projevila svůj nesouhlas s tímto dluhem.

28. Z přípisu žalobkyně bance , právnická osoba, . ze dne 10. 1. 2025 plyne, že žalobkyně uvedené bance sdělila, že úvěr, resp. dluh z úvěru , hodnota, vznikl bez jejího vědomí a souhlasu, dozvěděla se o něm až dne 8. 1. 2025, přičemž žalobkyně výslovně projevila svůj nesouhlas s tímto dluhem. Uvedená banka na reagovala přípisem ze dne 15. 1. 2025, kterým toto vzala na vědomí.

29. Z předložených výpisů z různých účtů či finančních produktů ve vlastnictví žalobkyně a jejích příbuzných, , jméno FO, a , jméno FO, , plyne možnost žalobkyně k získání finančních prostředků ve výši cca 5 900 000 Kč.

30. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí v této věci. Jiné důkazy účastníci nenavrhovali, ovšem s tím, že provedení důkazů navržených žalovaným po uplynutí koncentrační lhůty stanovené ve smyslu § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř., bylo soudem zamítnuto.

31. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav. Účastníci byli od 1. 11. 2008 manželé, jejich manželství zaniklo ke dni 12. 1. 2022. Za trvání manželství nabyli do svého vlastnictví nemovitosti v k. ú. , adresa, , kde na pozemku St. p. č. , hodnota, vystavěli rodinný dům, povolení ke stavbě domu bylo vydáno v roce 2015. O pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, bylo společné jmění manželů rozšířeno, a to právním jednáním účastníků zachyceným do notářského zápisu ze dne 17. 8. 2015, s účinky vkladu do katastru nemovitostí k témuž dni. Původně byl uvedený pozemek oddělen geometrickým plánem z pozemku otce žalovaného a darován darovací smlouvu pouze žalovanému. Hodnota pozemku v k. ú. , adresa, St. p. č. , hodnota, včetně součásti rodinného domu činí dle znaleckého posudku znalce Melicha 5 580 000 Kč, hodnota pozemku p. č. , Anonymizováno, činí 7 330 000 Kč. Velká část pozemku p. č. , Anonymizováno, je funkčně spjatá s rodinným domem na pozemku St. p. č. , hodnota, , část pozemku cca ve výši 1 400 m2 je oddělitelná a využitelná pro případné další nesouvisející zastavění. Uvedené nemovitosti po zániku manželství účastníků výlučně užíval žalovaný, žalobkyně se v červenci 2020 odstěhovala ze společné domácnosti, od té doby si hradila vlastní nájemní bydlení, za což v součtu zaplatila více než 800 000 Kč. Za trvání manželství účastníci nabyli i vlastnictví k nemovitostem v k. ú. , adresa, . Hodnota těchto nemovitostí činí dle znaleckého posudku znalce Melicha 970 000 Kč. Za trvání manželství účastníků byla oběma účastníky uzavřena smlouva s , jméno FO, o hypotečním úvěru č. č. , Anonymizováno, . Ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků činil dluh na jistině úvěru 2 417 882, 60 Kč. Výše měsíční splátky činila 10 712 Kč, splátky po zániku manželství hradil výlučně žalovaný. Dne 17. 5. 2013 uzavřel žalovaný smlouvu o prodeji bytu ve svém výlučném vlastnictví, částka, kterou z prodeje obdržel na na svůj účet č. , č. účtu, činila 645 074 Kč. Žalovaný byl mimo jiné vlastníkem účtů u , právnická osoba, . č. , č. účtu, a č. , č. účtu, , z čehož účet č. , č. účtu, byl spořícím účtem, a byl nazván „děti“, byly zjištěny i platby ze strany žalobkyně ve prospěch tohoto účtu. V období od roku 2015 až do roku 2017 byly provedeny z tohoto účtu platby stavebninám ve výši 225 912 Kč, v období od roku 2013 do roku 2014 byly z tohoto účtu provedeny platby v celkové výši 29 000 Kč projektantu rodinného domu účastníků. Z účtu žalovaného č. , č. účtu, byly žalovaným od roku 2013 do roku 2015 provedeny výběry hotovosti bez bližší specifikace, pouze s určením data a místa výběru. Zůstatky na uvedených účtech či převody mezi uvedenými účty tvrzeny ani doloženy nebyly. Za trvání manželství účastníků uzavřel žalovaný s , právnická osoba, . smlouvu o úvěru ve výši 260 000 Kč, které se zavázal i se sjednaným úrokem splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Uvedené finanční prostředky byly poskytnuty na účet žalovaného č. , č. účtu, . Ve smlouvě nebyl souhlas žalobkyně uveden. Žalobkyně přípisy ze dne 10. 1. 2025 namítla svůj nesouhlas s tímto závazkem vůči žalovanému i vůči uvedené bance. Z výpisů z jednotlivých účtů vyplývá, že žalobkyně má v krátké době k dispozici finanční prostředky ve výši cca 5 900 000 Kč.

32. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů.

33. Podle § 709 odst. 1 občanského zákoníku součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, coa) slouží osobní potřebě jednoho z manželů,b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

34. Podle § 710 občanského zákoníku součástí společného jmění manželů jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž by se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

35. Podle § 714 odst. 2 občanského zákoníku jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

36. Podle § 740 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

37. Podle § 742 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

38. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícímu závěru. Součástí zaniklého společného jmění manželů byly mimo jiné i ve výroku popsané nemovitosti v k. ú. , adresa, a v k. ú. , adresa, , neboť ve smyslu § 708 a § 709 občanského zákoníku tyto nemovitosti účastníci nabyli za trvání svého manželství, přičemž na jejich společné jmění manželů dopadal tzv. zákonný režim. Součástí společného jmění manželů byl i ve výroku popsaný závazek u , jméno FO, z hypotečního úvěru dle návětí § 710 občanského zákoníku, neboť tento dluh účastníci převzali rovněž za trvání manželství.

39. U závazku ze smlouvy u , právnická osoba, ., rovněž převzatého za trvání manželství účastníků, se však uplatní se písm. b) ustanovení § 710 občanského zákoníku, neboť soud vzal za prokázané, že jde o dluh, který přesahoval míru přiměřenou majetkovým poměrům účastníků, resp. nejednalo se o obstarávání každodenních či běžných potřeb rodiny, a žalovaný jej převzal bez souhlasu žalobkyně. Majetkové poměry účastníků v době trvání manželství vyšly v řízení najevo jednak z vyjádření účastníků a také z předložených výpisů z účtů účastníků, přičemž z nich vyplynulo, že částka 260 000 Kč přesahovala jejich každodenní či běžné potřeby. Převzetí dluhu bez souhlasu žalobkyně pak vyplývá z toho, že smlouva o úvěru byla uzavřena jen mezi žalovaným a uvedenou bankou, a to jako dodatek k již dříve uzavřené smlouvě mezi nimi, a peníze byly žalovanému poskytnuty na jeho běžný účet. Dále je to podpořeno úzkou časovou souvislostí se zařizováním odstěhováním žalobkyně ze společné domácnosti, kdy se jeví jako velmi nepravděpodobné, že by žalobkyně současně plánovala se žalovaným další úvěrové zatížení, potažmo investice do nemovitostí, které dle žalovaného měly být z tohoto úvěru hrazeny. A konečně to plyne i ze skutečnosti, že se žalobkyně následně dovolala neplatnosti tohoto jednání ve smyslu § 714 občanského zákoníku. Proto nelze ani uvažovat o konkludentním odsouhlasení tohoto právního jednání, popřípadě o jeho dodatečném schválení ze strany žalobkyně. V souladu s uvedeným ustanovením proto soud nepovažoval uvedený závazek za součást zaniklého společného jmění manželů, jak plyne například i z rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 2923/2023 ze dne 20. 12. 2023. Proto soud návrh žalovaného na vypořádání tohoto závazku u , právnická osoba, . jako nedůvodný zamítl.

40. Žalovaný dále v řízení uplatnil vnos ze svého výlučného majetku na majetek ve společném jmění manželů účastníků ve výši 645 074 Kč. Žalovaný v řízení prokázal, že finanční prostředky do svého výlučného vlastnictví nabyl, přijal je na svůj účet č. , č. účtu, . Avšak dále neprokázal, že by právě tyto finanční prostředky byly použity na výstavu či zhodnocení rodinného domu náležejícího do společného jmění účastníků. Soud má s ustálenou judikaturou za to, že samotným připsáním uvedených peněžních prostředků na účet, kde jsou i finanční prostředky ve společném jmění manželů, nedochází ke smísení těchto prostředků či ke změně právního režimu uvedených finančních prostředků (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3070/2021 ze dne 27. 7. 2022). Žalovaný však v řízení neprokázal, že by právě uvedené prostředky použil na stavbu rodinného domu. Doložil sice platby projektantovi a stavebninám ve výši 254 912 Kč, avšak k těmto platbám docházelo z jiného účtu, než na který byly připsány jeho výlučné prostředky. Zůstatky na účtech či finanční toky mezi svými účty žalovaný netvrdil a ani nedokládal. Dále doložil výběry hotovosti z účtu, na který byly jeho výlučné finanční prostředky připsány, avšak zase netvrdil ani nedoložil, na co konkrétně tyto vybrané finanční prostředky byly použity. Šlo pouze filtrovaný přehled výběrů finančních prostředků z daného účtu s tím, že mezi výběry byly ve dvou případech i částky vybrané v Rakousku či Chorvatsku, případně výběry uskutečněné před červnem 2013, kdy své výlučné prostředky obdržel. Samotný položkový rozpočet stavby domu nebyl pro soud dostatečným důkazem, že k použití právě výlučných finančních prostředků na stavbu tohoto domu došlo. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl k prokázání uvedeného vnosu opakovaně poučován, a to jedenkrát i výzvou dle § 118a odst. 1 a 3, má soud za to, že ohledně svého vnosu neunesl břemeno tvrzení a důkazní. Proto jeho návrh na vypořádání tohoto vnosu zamítl.

41. Soud tedy vypořádával ze zaniklého společného jmění účastníků pouze nemovitosti v k. ú. , adresa, a v k. ú. , adresa, , jakož i závazek z hypoteční úvěrové smlouvy u , právnická osoba, Vzal přitom v úvahu, že oba účastníci mají zájem o přikázání nemovitostí do jejich výlučného vlastnictví, ovšem pouze žalobkyně doložila svou solventnost ve výši cca 5 900 000 Kč k případnému vyplacení vypořádacího podílu. S ohledem na provázanost či neprovázanost jednotlivých nemovitostí soud rozdělil zvlášť mezi účastníky nemovitosti v k. ú. , adresa, , které spolu funkčně souvisí, a zvlášť nemovitosti v k. ú. , adresa, Protože hodnota nemovitostí v , adresa, je výrazně vyšší, předpokládá vyplacení vypořádacího podílu druhé straně. Schopnost vyplatit vypořádací podíl prokázala pouze žalobkyně. Proto soudu nezbylo, než tyto nemovitosti přikázat právě žalobkyni a žalovanému naopak přikázat nemovitosti v k. ú. , adresa, . K tomu však soud podotýká, že toto rozdělení je zcela opačné, než jaké by jinak vyplývalo z ostatních zjištěných skutečností (např. zásluha na nabytí nemovitostí a užívání, péče a starost o nemovitosti). Žalobkyně tak získala nemovitosti v hodnotě 12 910 000 Kč, žalovaný v hodnotě 970 000 Kč. Dále se soud zabýval vypořádáním společného dluhu u , právnická osoba, Uvedený závazek soud uložil žalobkyni celý k doplacení, neboť jde o závazek k němuž se váže zástavní právo váznoucí na nemovitostech, které získává do svého výlučného vlastnictví žalobkyně, přičemž žalobkyně výslovně tento způsob vypořádání sama navrhovala a souhlasila s ním, byť si byla vědoma současné judikatury. V tom vidí soud důvody pro odklon od nyní zastávané judikatury Nejvyššího soudu, která obvykle ponechává tyto závazky oběma účastníkům. Přikázání závazku k doplacení pouze jednomu z účastníků však soud dále zohlednil v podobě disparity podílů. Při výpočtu vypořádacího podílu soud zohlednil zcela konkrétní okolnosti tohoto případu, jak již bylo naznačeno výše. Zejména soud podotýká, že vzal v úvahu, že dosud nemovitosti v k. ú. , adresa, užíval, ale i staral se o ně žalovaný, také on od doby od rozvodu manželství účastníků hradil splátky hypotečního úvěru, které byly prokázány ve výši 10 712 Kč měsíčně, při době od zániku manželství do dne vyhlášení rozsudku 39 měsíců. Nemovitosti v k. ú. , adresa, však nebylo možné přikázat do jeho výlučného vlastnictví. Žalobkyně nemovitosti vůbec neužívala, navíc si hradila nájemní bydlení, za což zaplatila v součtu více než 800 000 Kč. Dále soud zohlednil, že žalovaný se převážně zasloužil o nabytí pozemku p. č. , Anonymizováno, , který představuje nejhodnotnější vypořádávaný majetek účastníků, a současně představuje potencionální zdroj dalších příjmů či investiční majetek proto, že je možné jej rozdělit a část z něho využít na další samostatnou stavební parcelu. Neslouží tedy jen jako funkčně související součást k bydlení v domě, kde byla původní rodinná domácnost účastníků. Tento pozemek žalovaný původně získal od svého otce a společné jmění manželů o něj rozšířil, a to v souvislosti s výstavbou domu a získáváním hypotečního úvěru. Soud ve všem výše uvedeném spatřuje důvody pro disparitu podílů účastníků, kdy tuto disparitu promítl při určování hodnoty podílů účastníků dílčím způsobem, a to co do rozdělení hodnoty položek pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a hypotečního úvěru od , právnická osoba, s tím, že u ostatních položek vycházel z rovnosti podílů. U pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, tedy soud zohlednil dosavadní využívání pozemku a zásluhovost při nabytí v souvislosti s charakterem pozemku, což vyjádřil poměrem 40 : 60 ve prospěch žalovaného, kdy pro vyšší disparitu, jakou navrhoval žalovaný neshledal důvod. U hypotečního úvěru, i když byl přikázán k doplacení jen žalobkyni, soud zohlednil při určení vypořádacího podílu u každého z účastníků ½ dlužné jistiny úvěru ke dni zániku manželství a také v této souvislosti soud dále shodně vypořádal i ½ toho, co žalovaný zaplatil na splátkách po zániku manželství. Přitom soud zohlednil, že žalobkyně nemovitosti neužívala, užíval je výlučně žalovaný, žalobkyně si musela hradit své nájemní bydlení, za které zaplatila více než 800 000 Kč, avšak i to, že žalobkyně po zániku manželství tyto nemovitosti neužívala dobrovolně a žalovaný o tyto nemovitosti se staral. K platbám splátek po zániku manželství soud dodává, že dohodu účastníků, kterou tvrdila žalobkyně ohledně placení splátek hypotéky po zániku manželství, žalovaný nepotvrdil a ani jinak v řízení prokázána nebyla, naopak žalovaný na výlučné placení splátek hypotečního úvěru ve svých návrzích poukazoval.

42. Konkrétně tak byl podíl žalovaného vypočítán jako 50 % z 5 580 000 Kč, 50 % z 970 000 Kč, 60 % z 7 330 000 Kč, tedy celkem 7 673 000 Kč. Od této částky byla odečtena polovina hodnoty hypotečního úvěru, tedy částka 1 208 941,30 Kč. Podíl žalovaného tak činil 6 464 058,70 Kč. Při určení vypořádacího podílu pak byla od této částky byla dále odečtena částka 970 000 Kč jako hodnota nemovitostí v k. ú. , adresa, které žalovaný nabývá do výlučného vlastnictví. Výsledná částka potom činí 5 494 058,70 Kč. K této částce pak soud připočetl ještě částku 208 884 Kč, která představuje náhradu za ½ toho, co žalovaný uhradil na splátkách hypotečního úvěru za dobu od rozvodu manželství účastníků ke dni vyhlášení rozsudku. Výsledný vypočtený vypořádací podíl pro žalovaného tak činí 5 702 942,70 Kč, a proto soud uložil žalobkyni povinnost tuto částku žalovanému zaplatit, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku, což je lhůta, kterou žalobkyně navrhovala a soudu se jeví s ohledem na výši uložené částky jako přiměřená.

43. Pro úplnost soud doplňuje, že podíl žalobkyně byl vypočten jako 50 % z částky 5 580 000 Kč, 50 % z částky 970 000 Kč, 40 % z částky 7 330 000 Kč, od výsledné částky 6 207 000 Kč byla odečtena ½ hypotečního úvěru ve výši 1 208 941,30 Kč, podíl žalobkyně tak činil 4 998 058,70 Kč. Žalobkyně nabyla nemovitosti v hodnotě 12 910 000 Kč, z čehož po odečtu přikázaného zůstatku hypotečního úvěru ve výši 2 417 882,60 Kč vychází částka 10 492 117,40 Kč, přičemž s ohledem na zjištěný podíl žalobkyně vyjde opět výše vypořádacího podílu pro žalovaného 5 494 058,70 Kč, k čemuž se připočte ještě náhrada za ½ splátek hypotečního úvěru učiněných žalovaným po zániku manželství účastníků ve výši 208 884 Kč.

44. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř., dle kterého poměřoval úspěch a neúspěch procesních stran. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 59/2023 a III. ÚS 2148/23 v řízení o vypořádání společného jmění manželů zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch, je proto obecným východiskem pro rozhodování o náhradě nákladů řízení, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by proto byly dány důvody hodné zvláštního zřetele. Tyto důvody soud v řízení neshledal, rovněž v dohodě o částečném vypořádání účastníků, jež předcházela částečnému zpětvzetí žaloby, se účastníci dohodli, že vůči sobě nebudou v této části žádat náhradu nákladů řízení, a proto soud uzavřel, že úspěch a neúspěch účastníků ve věci byl shodný, a žádnému z nich právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

45. Česká republika v řízení hradila náklady na důkaz znaleckým posudkem v celkové výši 39 241,22 Kč. S ohledem na výsledek řízení, kdy úspěch a neúspěch obou stran v daném řízení je srovnatelný, uložil soud každému z účastníků povinnost hradit náklady řízení státu jednou polovinou, tedy částkou 19 620,61 Kč dle § 148 odst. 1 o.s.ř. U žalovaného přitom bylo zohledněno, že již na záloze na tento důkaz uhradil částku 16 000 Kč.