10 C 239/2023
č. j. 10 C 239/2023-96
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 149
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 8 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1841 § 1879 § 1880 § 1970 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 228 372,90 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 089,64 Kč spolu s : - úrokem v částce 2 959,40 Kč; - úrokem ve výši 14,60 % ročně z částky 27 896,64 Kč od 18. 5. 2021 do 15. 8. 2021; - úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 27 896,64 Kč od 16. 8. 2021 do zaplacení; - úrokem z prodlení v částce 795,84 Kč; - úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 089,64 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 6,35 % ročně z částky 27 896,64 Kč od 16. 8. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 198 283,26 Kč spolu s : - úrokem v částce 20 013,11 Kč; - úrokem ve výši 14,60 % ročně z částky 193 513,26 Kč od 14. 4. 2021 do 12. 7. 2021; - úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 193 513,26 Kč od 13. 7. 2021 do zaplacení; - úrokem z prodlení ve výši 7 091 Kč; - úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 198 283,26 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 6,35 % ročně z částky 193 513,26 Kč od 13. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 45 274,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 228 372,90 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou samostatných nároků. V prvém případě tvrdila, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 25. 11. 2019 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, tzv. [název], na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal tuto částku dané bance vrátit a zaplatit jí i sjednané úroky a poplatky, a to vše formou pravidelných měsíčních splátek. Posléze se ale žalovaný se splátkami opakovaně dostal do prodlení, a proto banka ke dni 17. 5. 2021 celý úvěr zesplatnila. K uvedenému datu činil dluh 33 098,02 Kč Ani poté žalovaný nic nezaplatil. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Proto se žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 27 896,64 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 193 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 959,40 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 795,84 Kč a také dalších smluvních úroků ve výši 14,60 % ročně z částky 27 896,64 Kč (dlužné jistiny úvěru) od 18. 5. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 089,64 Kč (dlužné jistiny, poplatků a smluvní pokuty) od 25. 11. 2021 do zaplacení.
2. V druhém případě žalobkyně tvrdila, že opět její právní předchůdkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 24. 7. 2018 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet. Na základě této smlouvy poskytla uvedená banka žalovanému finanční prostředky ve výši 220 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku včetně sjednaných úroků a poplatků dané bance vrátit, a to formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný ale přestal uvedené splátky hradit, a proto banka celý dluh plynoucí z uvedeného smluvního vztahu ke dni 13. 4. 2021 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 218 534,45 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila dlužná částka 225 387,37 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvy nevyrovnal. Proto se žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 193 513,26 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 4 770 Kč, dlužných kapitalizovaných úroků ve výši 20 013,11 Kč, dlužných kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 7 091 Kč a dále požadovala smluvní úrok ve výši 14,60 % ročně z částky 193 513,26 Kč (dlužná jistina úvěru) od 14. 4. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 198 283,26 Kč (dlužná jistina úvěr a dlužné poplatky a smluvní pokuta) od 25. 11. 2021 do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pojištěním schopnosti splácet [název] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne 21. 11. 2019 bylo zjištěno, že touto smlouvou se uvedená banka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit uvedené bance 72 pravidelných měsíčních anuitních splátek, jimiž měl splatit jak jistinu úvěru, tak úrok, který byl sjednán v sazbě 14,60 % ročně. Dále se žalovaný zavázal hradit poplatek na pojištění, celkem jeho měsíční platba měla činit 690,85 Kč, z čehož 627,85 Kč byla anuitní splátka a 63 Kč měsíční platba na pojištění. Mezi sjednanými poplatky byl poplatek 600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky a poplatek 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou pohledávek vůči bance, byla dle smlouvy banka oprávněna účtovat žalovanému především úrok z prodlení, dále poplatky a jiné platby související s prodlením a také byla oprávněna prohlásit svým rozhodnutím dluh žalovaného za ihned splatný. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné produktové podmínky banky. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného ze dne 22. 11. 2021 bylo zjištěno, že dluh žalovaného na splatné jistině úvěru činí 27 896,64 Kč, dluh na smluvním úroku 2 959,40 Kč a na úroku z prodlení 697,35 Kč a 98,49 Kč a dluh na poplatcích, pojištění a pokutách 2 193 Kč. Přípisem ze dne 19. 5. 2021 oznamovala banka žalovanému, že prohlásila úvěr za splatný v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného. Dlužná částka činila 33 098,02 Kč, z čehož dlužná jistina úvěru činila 27 896,64 Kč.
5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček vyplývá, že banka [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 24. 7. 2018 smlouvu, ve které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 220 000 Kč, z nichž částka 37 998,56 Kč a částka 125 331,29 Kč byly účelově vázány na splacení předchozích úvěru žalovaného u banky, zbývající částka byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet jako bezúčelový úvěr. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit formou pravidelných měsíčních splátek, jimiž měl splácet jak jistinu úvěru, tak úroky při sjednané sazbě 14,60 % ročně. Současně se zavázal hradit na pojištění částku 327 Kč měsíčně. Celkem tak měl měsíčně platit částku 3 998,10 Kč, splátek měl uhradit 108. Mezi sjednanými poplatky byla sjednána částka 600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky a částka 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou pohledávek vůči bance, byla dle smlouvy banka oprávněna účtovat žalovanému především úrok z prodlení, dále poplatky a jiné platby související s prodlením a také byla oprávněna prohlásit svým rozhodnutím dluh žalovaného za ihned splatný. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné produktové podmínky banky. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného ze dne 22. 11. 2021 bylo zjištěno, že dluh žalovaného na splatné jistině úvěru činí 193 513,26 Kč, dluh na smluvním úroku 20 013,11 Kč a na úroku z prodlení 6 297,48 Kč a 793,52 Kč a dluh na poplatcích, pojištění a pokutách 4 770 Kč. Přípisem ze dne 15. 4. 2021 oznámila banka žalovanému, že ke dni 13. 4. 2021 prohlásila úvěr za splatný, a to v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného. Dlužná částka činila 218 534,45 Kč, z čehož dlužnou jistinu představovala částka 193 513,26 Kč.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021, navazující dohodou ze dne 16. 11. 2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek a ve spojení s potvrzením o úplatě [právnická osoba] postoupila mimo jiné i obě předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což vyplývá z uvedených listin. Oznámení o postoupení obou pohledávek za žalovaným z původního věřitele na žalobkyni žalovanému vyplývá z přípisu ze dne 30. 11. 2021.
7. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyni znovu zvláště vyzván k úhradě žalované částky s příslušenstvím s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, jak plyne z přípisu ze dne 4. 4. 2023 a souvisejícího poštovního podacího lístku.
8. Ze žádostí žalovaného o úvěr, z výpisů z účtu žalovaného a z interní metodiky žalobkyně o posuzování úvěruschopnosti včetně zachycených výstupů z registrů bylo ověřeno, že před uzavřením každé ze smluv o úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného.
9. Zjištěné skutečnosti neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Žaloba je převážně důvodná.
14. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, výše uvedenou bankou, a žalovaným byla platně v obou případech uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, jakož i příslušná ustanovení o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z. Banka jako úvěrující své povinnosti z vždy z těchto smluv splnila, když žalovanému poskytla sjednané finanční prostředky. Žalovaný coby úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť přestal hradit sjednané splátky, jimiž měl splatit, jak jistinu aktuálně úvěru, tak i sjednané úroky a poplatky. Proto banka mohla v souladu se smlouvou celý úvěr vždy zesplatnit a požadovat po žalovaném okamžitou úhradu celého dluhu, tvořeného dlužnou jistinou úvěru a poplatky, který v součtu odpovídá žalované částce. A protože žalovaný doposud tuto částku nezaplatil, uložil mu soud povinnost uhradit celou žalovanou částku, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na ni obě pohledávky za žalovaným smluvně přešly ve smyslu § 1879 a násl. o. z. A protože dle § 1880 o. z. platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě v převážné části i ohledně požadovaného příslušenství. Nárok na smluvní úrok totiž vyplývá přímo ze smluv o úvěru ve spojení s § 2395 o. z., avšak v případě kvalifikovaného prodlení žalovaného je výše tohoto úroku limitována § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Proto soud po uplynutí prvních 90 dnů prodlení přiznal žalobkyni v obou případech nárok na smluvní úrok pouze ve snížené výši dle uvedeného ustanovení a ve výši přesahující tento úrok žalobu zamítl.
15. Ohledně úroků z prodlení soud vyšel z ustanovení § 1970 o. z., dle kterého vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobkyni nárok na tento úrok z prodlení v zákonné výši, neboť žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že požadovaný úrok z prodlení nepřesahuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že poměřoval úspěch a neúspěch procesních stran. V daném případě byla převážně úspěšná žalobkyně, která byla úspěšná z 91 % a neúspěšná z 9 %, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 82 % z jejích celkových nákladů řízení. Do celkového úspěchu i neúspěchu byl dle ustálené judikatury (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) započten i rozsah přiznaného, resp. nepřiznaného příslušenství, přičemž pro účely výpočtu poměru úspěchu soud vyčíslil výši běžících úroků i úroků z prodlení ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Celkové náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 136 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7, § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 228 372,90 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na soudním jednání s tím, že písemné doplnění žaloby k výzvě soudu soud nepovažuje za účelně vynaložený úkon, když informace zde uvedené měly již být součástí vlastní žaloby) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 080 Kč ve výši 7 996,80 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně odpovídají částce 55 212,80 Kč, z čehož 82 % činí 45 274,50 Kč, a proto soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení právě v této výši. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je pak žalovaný povinen zaplatit tuto náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.