10 C 262/2024
č. j. 10 C 262/2024-45
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 135 § 142 § 149
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 11
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7 § 8
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 3079
Plný text
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci žalobkyně: údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem údaje právního zástupce sídlem adresa proti žalovanému: údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 24 378,58 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 378,58 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 378,58 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 554 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou soudní poplatek ve výši 1 219 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 378,58 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v , obec, č. j. , spisová značka, ze dne 30. 11. 2011 byl žalovaný uznán vinným trestným činem poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona, přičemž žalobkyně coby poškozená byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalovaný způsobil žalobkyni škodu tak, že jí v roce 2009 uvedl v omyl ohledně toho, že bude žalobkyní na stavbu mostu přes řeku , název, poskytnuta dotace ze strany Státního fondu dopravní infrastruktury, za jehož zástupce se žalovaný vydával a žalobkyni předložil padělanou smlouvu, jejímž prostřednictvím jí měla být příslušná dotace poskytnuta. Poté, co žalobkyně zjistila, že žádnou dotaci ve skutečnosti neobdrží, byla nucena financovat část ceny díla, odpovídající údajně poskytnuté dotaci, z jiných zdrojů, a to i z půjčky od , jméno FO, . Následně tato půjčka byla refinancována úvěrem od , právnická osoba, . Žalobkyně musela platit úroky z těchto půjček a o tyto zaplacené úroky se její majetek snížil. Představují tedy škodu, kterou žalovaný žalobkyni způsobil, přičemž tyto úroky stále nabíhají. Žalobkyně se po žalovaném domáhala náhrady takto zaplacených úroků již v několika řízeních, a to v řízení vedeném u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , a to vždy za konkrétní časové období, naposledy do září 2022. Nyní se žalobkyně po žalovaném domáhá náhrady škody odpovídající úrokům zaplaceným za říjen 2022 až srpen 2024. Vyzvala žalovaného k zaplacení celkové částky 24 378,58 Kč do 27. 9. 2024, avšak žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Proto žalobkyně žalobou po žalovaném požalovala zaplacení celé žalované částky a nadto žádala i zaplacení úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 378,58 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení.
2. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil. Namítal, že mu z obce , obec, nikdo nedal vědět, že by měl něco platit. Očekával by, že bude z obce pravidelně informován i o výši zaplacených úroků, na platby mu bude vystavena faktura, která bude podložená příslušnými dokumenty, to se však nikdy nestalo. Obdržel pouze od advokátní kanceláře přípis ohledně zaplacení žalované částky, k čemuž byl přiložen obyčejný papír s nějakými částkami bez jakýchkoliv náležitostí a podkladů. To žalovaný považoval za nehoráznost. Dále poukázal na to, že je dlouhodobě vážně nemocen, proto se ve věci nemohl angažovat dříve. Když ovšem následně napsal právním zástupci žalobkyně, tento s ním nekomunikoval. Dále připustil, že bude muset možná dlužnou částku zaplatit, avšak rozhodně nesouhlasil s tím, aby byl povinen hradit náklady právního zastoupení. Právní zastoupení považoval za neúčelné a neadekvátní navyšování nákladů, neboť obec ho předem nevyzvala k zaplacení žádné částky, a poté si rovnou si účtovala i úhradu za právní zastoupení.
3. Žalobkyně k tomu doplnila, že jde o opakovaný spor mezi účastníky, žalovaný o své povinnosti hradit další úroky věděl. V minulosti ale žalovaný na žádné výzvy nereagoval, ani se nedá říct, že by dobrovolně plnil to, co mu bylo soudem uloženo, vždy musela být zahájena exekuce. Na zdravotní problémy žalovaný poukazuje od počátku sporu, nejde o novou či nenadálou skutečnost. Proto s ohledem na předchozí chování žalovaného se žalobkyni jevila každoměsíční výzva k zaplacení jako neúčelná. Poukázala také na to, že nejde o smluvní vztah, kde by šlo vystavovat daňové doklady.
4. Z přehledu splátek úroků z úvěru od , právnická osoba, . za měsíc říjen 2022 až srpen 2024 a z výpisů z úvěrového účtu za tyto měsíce byla zjištěna zaplacená výše úroků z úvěru za dané období, která v součtu odpovídá částce 24 378,58 Kč.
5. Z výzvy k zaplacení náhrady škody ze dne 19. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 24 378,58 Kč do 27. 9. 2024. V této výzvě byl žalovaný vyzván i k úhradě nákladů právního zastoupení v částce 5 808 Kč, jakož byl i upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla žalovanému doručována doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího podacího lístku ze dne 19. 9. 2024.
6. Z e-mailové korespondence žalovaného plyne odeslání vyjádření k výzvě žalobkyně na e-mailovou adresu jejího právního zástupce, avšak je zde překlep v e-mailové adrese. Na textu e-mailové zprávy ze dne 29. 10. 2024 je však správná e-mailová adresa. V tomto vyjádření žalovaný uvádí, že teprve nyní může reagovat po těžké nemoci. Uvádí zde, že dosud nebyl obcí vůbec vyzván, že by měl něco platit. Také se ohrazuje proti tomu, že dostalo pouze papír s nějakými částkami bez ověřených dokladů s tím, že je má zaplatit a ještě za to platit za právní úkony právníka. Odkázal přitom v případě nějakých dotazů na svého právního zástupce.
7. Z přílohového spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že se touto žalobou žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení náhrady škody, kterou žalovaný žalobkyni způsobil svým protiprávním jednáním popsaným v rozsudku Okresního soudu v , obec, č. j. , spisová značka, ze dne 30. 11. 2011. Škoda byla způsobena žalobkyni tím, že jí žalovaný v roce 2019 uvedl v omylu ohledně toho, že bude žalobkyni na stavbu mostu přes řeku , název, poskytnuta dotace ze strany Státního fondu dopravní infrastruktury. Žalovaný se vydával za zástupce tohoto fondu. Tato dotace měla činit 85 % ceny díla. Žalobkyně byla nucena poté co bylo zjištěno, že žádnou dotaci ve skutečnosti neobdrží, financovat další část ceny díla, odpovídající údajné dotaci, z jiných zdrojů. Tím jí vznikla škoda ve výši 10 157 542 Kč, neboť v případě poskytnutí dotace by tuto částku vynaložit nemusela. Dále se žalobkyně domáhala náhrady za zaplacené úroky z půjčky, kterou jí na financování daného díla poskytl pan , jméno FO, a následně z úvěru od , právnická osoba, ., kterým byla půjčka refinancována. Řízení skončilo rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 11. 3. 2020, který v rozhodných výrocích nabyl právní moci dne 12. 6. 2020 a dne 26. 8. 2020. Tímto rozhodnutím bylo žalobě částečně vyhověno částečně byla zamítnuta. K zamítnutí části žaloby došlo pro promlčení části uplatněných nároků. Již v tomto rozhodnutí soud uzavřel, že úroky z půjčky a úvěrů představují to, oč se majetek žalobkyně snížil, tedy skutečnou škodu.
8. Z rozsudku Okresního soudu v , obec, č. j. , spisová značka, ze dne 30. listopadu 2011, který nabyl právní moci co do viny a trestu dne 30. 11. 2011, bylo přitom zjištěno, že žalovaný byl uznám vinným, že dne 11. března 2019 v , obec, přislíbil zástupcům obce , obec, , okres , obec, , jednání a zajištění dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury, pomocí které chtěla obec , obec, řešit financování stavby mostu přes řeku , název, , přičemž vystupoval a prezentoval se jako zaměstnanec zástupce Státního fondu dopravní infrastruktury, ačkoliv nikdy zaměstnancem ani zástupce fondu nebyl, následně starostu obce , obec, , jméno FO, vyzval k vyřízení veškerých náležitostí potřebných k získání dotace, a poté ho telefonicky informoval, že požadovaná dotace byla schválena, vyzval starostu k doplnění dalších materiálů, zejména k zahájení výběrového řízení na dodavatele stavby mostu a k uzavření smlouvy o dílo s dodavatelem stavby, přičemž starosta , jméno FO, v domnění, že je zajištěno financování celé akci, nechal zahájit stavební práce, dne 5. listopadu 2009 v Havlovicích starostu , jméno FO, nechal podepsat padělanou smlouvu číslo 596/2009 o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2009, kterou osobně přivezl a která již byla opatřena nakopírovanými razítky a napodobeninou podpisu Ing. , jméno FO, , pověřeného zastupováním ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury, na základě této smlouvy byl starosta obce , obec, přesvědčen o tom, že obec získala příslušné finance na stavbu mostu, která měla být dle této smlouvy hrazena z 85 % z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, avšak po naléhavé urgenci platby dodavatelem díla a osobním prověřením , jméno FO, situace na Státním fondu dopravní infrastruktury dne 3. května 2010 vyšlo najevo, že smlouva číslo 596/2009 není na státním fondu dopravní struktury evidována, pod tímto číslem je zaregistrována jiná akce na jiný dotační titul, že , Jméno žalovaného, není zaměstnancem ani zástupcem Státního fondu dopravní infrastruktury a žádná dotace na předmětnou stavbu mostu poskytnuta nebude, a tak obec , obec, byla nucena v důsledku vzniklé situace uznat svůj dluh vůči zhotoviteli stavby, neboť stavba byla zcela dokončena. K této situaci by nedošlo, pokud by obec , obec, nebyla , Jméno žalovaného, uváděna v omyl, neboť na stavbu měla obec pouze omezené finanční prostředky, v důsledku realizace stavby se zadlužila nad poměry svých možností. Tedy žalovaný jinému způsobil vážnou újmu na právech tím, že uvedl někoho v omyl, čímž spáchal trestný čin poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) trestního zákona. Za tento skutek byl žalovaný odsouzen k tam dále uvedenému trestu. Obec , obec, byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
9. Z přílohového spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyně se v tomto řízení domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 182,55 Kč s příslušenstvím. Tato částka představovala zaplacené úroky z úvěru od , právnická osoba, ., jímž byla refinancována půjčka u pana , jméno FO, . V tomto řízení žalobkyně požadovala úroky zaplacené za období od července 2019 do září 2020 a současně avizovala, že další úroky nabíhají. Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou č. j. , spisová značka, ze dne 24. 11. 2021, který nabyl právní moci dne 1. 1. 2022, bylo žalovanému uloženo zaplatit celou tuto částku, včetně části požadovaných úroků z prodlení, které byly řádně uplatněny.
10. Z přílohového spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou sp. zn. , spisová značka, plyne, že v tomto řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 52 155,09 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody za úroky uhrazené v období říjen 2020 až září 2022. Popis skutkového děje byl totožný jako v předchozím řízení. I zde bylo upozornění na další v budoucnu vznikající úroky. Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou č. j. , spisová značka, ze dne 12. 12. 2022, který nabyl právní moci 4. 1. 2023, bylo žalobě zcela vyhověno.
11. Jiné důkazy účastníci nenavrhovali. Soud posoudil provedené důkazy dle své úvahy, a to každý zvlášť i všechny ve vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlédl ke všemu co uvedli účastníci, a co v řízení vyšlo najevo. Dle § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o. s. ř., je pak soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním.
12. Z provedených důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalovaný úmyslně uvedl žalobkyni v omyl ohledně poskytnutí 85 % dotace na stavbu mostu přes řeku , název, , proto žalobkyně stavbu zahájila. Dotace ve skutečnosti poskytnuta nebyla. Žalobkyně byla nucena vzít si úvěrové produkty na financování uvedené stavby. Úvěrový vztah u , právnická osoba, . nadále trvá a za období od října 2022 do srpna 2024 žalobkyně zaplatila na úrocích z tohoto úvěru částku 24 378,58 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě této částky, a to doporučeným přípisem, k úhradě uvedené částky mu byla stanovena lhůta do 27. 9. 2024. Žalovaný nic žalobkyni neuhradil, a to i přesto, že ve výzvě byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
13. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
14. Podle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., v tehdy platném znění, dále jen o. z., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Dle odst. 3 téhož ustanovení odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.
15. Podle § 442 odst. 1 o. z. hradí se škoda skutečná a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Dle odst. 2 téhož ustanovení se škoda hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu.
16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu s § 3079 občanského zákoníku dle právní úpravy dané předchozím zákonem, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., v tehdy platném znění, dále jen o. z., zejména dle § 420 a následujících o. z. Dospěl přitom k závěru, že žalovaný úmyslně porušil právní povinnost, a to povinnost jednat poctivě, konkrétně povinnost počínat si tak, aby jinému nezpůsobil vážnou újmu na právech tím, že jej uvede v omyl, obsaženou v § 209 odst. 1 písm. a) zákona 140/1961 Sb., trestního zákona ve znění pozdějších předpisů. Závěrem, že žalovaný jednal v rozporu s tímto ustanovením, vysloveným v trestním rozsudku, je soud vázán. Proto žalobci vznikla povinnost nahradit žalobkyni tímto jednáním způsobenou újmu. Újmou se chápe škoda skutečná i to, co poškozenému ušlo, tzv. ušlý zisk. Za skutečnou škodu je přitom třeba považovat to, o co se majetek žalobkyně zmenšil. V daném případě majetek žalobkyně zmenšil o úroky, které musela platit za úvěr u , právnická osoba, . Za období od října 2022 do srpna 2024 žalobkyně na úrocích z úvěru zaplatila 24 378,58 Kč, a proto soud uložil žalovanému právě tuto částku žalobkyni nahradit.
17. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobkyni nárok dle § 517 odst. 1, 2 o. z., dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud přitom přezkoumal, že žalobkyní požadované úroky z prodlení nepřesahují výši určenou dle citovaných právních předpisů.
18. Pro úplnost k tomu soud dodává, k námitkám žalovaného, že před podáním žaloby mu byla řádně zaslána předžalobní výzva. To ani žalovaný nepopíral, v řízení pouze namítal, že tuto výzvu, resp. její přílohu nepovažoval za průkaznou. Žalovaný ale po řadě sporů si musel být vědom své povinnost škodu v podobě dalších úroků z úvěru žalobkyni hradit i do budoucna, tato skutečnost mu byla známa i přes jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Sám však neučinil žádné kroky k tomu, aby dobrovolně tuto škodu hradil. Žádný právní předpis neukládá žalobkyni, aby žalovaného pravidelně každý měsíc informovala o výši jím způsobené škody. Ani z hlediska obyčejné mezilidské slušnosti nelze toto po žalobkyni spravedlivě požadovat, naopak z tohoto hlediska by to měl být sám žalovaný, kdo by se měl aktivně starat o napravení svého pochybení. Proto má soud za to, že námitky žalovaného jsou liché.
19. O náhradě nákladů pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který byl ve věci úspěšný, vůči tomu účastníkovi, který úspěšný nebyl. V dané věci byla zcela úspěšná žalobkyně, a proto jí soud přiznal vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně se sestávají z odměny advokáta dle § 6, § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění jednak účinném do 31. 12. 2024 a také od 1. 1. 2025, ve výši 3 x 2 100 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení dne 19. 9. 2024, žaloba ze dne 30. 9. 2024, účast u soudního jednání dne 12. 2. 2025), z paušální náhrady hotových výdajů k těmto úkonům ve výši 2 x 300 Kč do 31. 12. 2024 a 1 x 450 Kč od 1. 1. 2025, cestovného k soudnímu jednání a zpět ve výši 2 502 Kč (při spotřebě vozidla 6,1l nafty na 100 km doložené technickým průkazem, vyhláškové ceně paliva a vyhláškové ceně za opotřebení vozidla a délce cesty celkem 316 km), z náhrady za ztrátu času na cestě dle § 14 a. t. ve výši 9 x 150 Kč, a 21 % DPH z uvedených částek ve výši 2 352 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 13 554 Kč, a proto soud uložil žalovanému právě tuto částku na náhradě nákladů řízení žalobkyni zaplatit, a to k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, od placení soudního poplatku osvobozena (dle § 11 odst. 2 písm. q) zákona o soudních poplatcích) a byla v řízení úspěšná, přechází dle § 2 odst. 3 tohoto zákona poplatková povinnost na žalovaného. Proto soud uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek za toto řízení, který činí dle Položky 1 písm. b) Sazebníku poplatků 1 219 Kč. Tento poplatek je žalovaný povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, a to bankovní účet č. 3703-1422571/0710, variabilní symbol 1011026224.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.