10 C 273/2023

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje právního zástupce jméno příjmení jméno příjmení . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 33 218 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 21 828 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 124,55 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 306,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobce požaduje po žalované smluvní úrok ve výši 11 644,51 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 12 306,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 612,99 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 034,03 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž žalobce požaduje po žalované smluvní úrok ve výši 9 823,77 Kč a dále ve výši 29 % ročně z částky 7 034,03 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 631 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení celkové částky 33 218 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou samostatných nároků. V prvém případě tvrdil, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne 17. 10. 2018 smlouvu o zápůjčce č. 542770463, na základě které poskytl žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že uvedené společnosti poskytnutou částku vrátí a zaplatí jí i poplatek ve výši 14 809 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 041 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 756 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 012 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 31 809 Kč měla žalovaná uhradit 60 pravidelnými týdenními splátkami po 531 Kč s tím, že poslední splátka ve výši 480 Kč byla stanovena na 11. 12. 2019. Žalovaná ale splátky řádně a včas nehradila, zaplatila celkem pouze částku 9 981 Kč Poslední splátku zaplatila dne 15. 11. 2021. Ke dni 26. 3. 2022 tak na jistině dlužila částku 12 306,97 Kč a na poplatku částku 9 521,03 Kč Ani později žalovaná dluh nevyrovnala. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobce, a proto se žalobce žalobou domáhal po žalované úhrady dlužné jistiny úvěru i dlužného poplatku a nadto po ní požadoval i další smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 12 306,97 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení s tím, že jej částečně ke dni 14. 12. 2022 kapitalizoval částkou 11 644,51 Kč. Dále po žalované požadoval i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 306,97 Kč od 23. 11. 2021, tedy od marného uplynutí sedmidenní lhůty po poslední úhradě splátky žalovanou, do zaplacení, který opět částečně ke dni 14. 12. 2022 kapitalizoval, a to částkou 1 124,55 Kč.

2. Také v druhém případě žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, a to smlouvu č. 541929950 ze dne 9. 4. 2018. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že uvedené společnosti poskytnutou částku vrátí a zaplatí jí i poplatek ve výši 21 542 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 472 Kč při úrokové sazbě 29 % ročně, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 46 542 Kč měla žalovaná uhradit 60 pravidelnými týdenními splátkami po 776 Kč s tím, že poslední splátka ve výši 758 Kč byla stanovena na 3. 6. 2019. Žalovaná ale splátky řádně a včas nehradila, zaplatila celkem pouze částku 35 152 Kč, poslední splátku provedla dne 15. 3. 2022. Ke dni 26. 3. 2022 tak na jistině dlužila částku 7 034,03 Kč a na poplatku částku 4 355,97 Kč Ani později žalovaná dluh nevyrovnala. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobce, a proto se žalobce žalobou domáhal po žalované úhrady dlužné jistiny úvěru i dlužného poplatku a nadto po ní požadoval i další smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 7 034,03 Kč od 4. 6. 2019 do zaplacení s tím, že jej částečně ke dni 14. 12. 2022 kapitalizoval částkou 9 823,77 Kč. Dále po žalované požadoval i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 034,03 Kč od 23. 3. 2022, tedy od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do zaplacení, který opět částečně ke dni 14. 12. 2022 kapitalizoval, a to částkou 612,99 Kč.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.

5. Soud ze smlouvy o zápůjčce – [název] ze dne 9. 4. 2018 zjistil, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] smlouvu, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované v hotovosti oproti podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatek za zápůjčku ve výši 21 542 Kč, který byl vypočten jako součet úroku ve výši 4 472 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že úroková sazba činí 29 % p. a. a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná se zavázala„ celkovou dlužnou částku“ ve výši 46 542 Kč splatit formou 60 týdenních splátek ve výši 776 Kč s tím, že poslední splátka činila 758 Kč. Podpisem na smlouvě žalovaná stvrdila převzetí částky 25 000 Kč v hotovosti. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, ve kterých byl v bodu 6 upraven postup při prodlení zákazníka. Je zde zakotveno oprávnění věřitele na smluvní pokutu, účelně vynaložené náklady, právo na zákonné úroky z prodlení a na náhradu škody. V bodu 9 smluvních podmínek je uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky Celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny. Smlouvu lze předčasně ukončit dohodou smluvních stran, odstoupením ze strany věřitele či odstoupením ze strany zákazníka, a to vždy za stanovených podmínek. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 9. 4. 2018 bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalované přezkoumávána zjišťováním jejích příjmů a výdajů, což bylo ověřováno třemi výplatními páskami žalované za předcházející měsíce. Z tabulky umoření vyhotovené ke dni 19. 12. 2022 plyne, že žalovaná uhradila z titulu smlouvy [číslo] celkem částku 35 152 Kč, jiné platby neprovedla. Dluh na jistině úvěru činil 7 034,03 Kč.

6. Soud ze smlouvy o zápůjčce – [název] ze dne 17. 10. 2018 zjistil, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] smlouvu, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované v hotovosti oproti podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatek za zápůjčku ve výši 14 809 Kč, který byl vypočten jako součet úroku ve výši 3 041 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 756 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 012 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že úroková sazba činí 29 % p. a. a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná se zavázala„ celkovou dlužnou částku“ ve výši 31 809 Kč splatit formou 60 týdenních splátek ve výši 531 Kč s tím, že poslední splátka činila 480 Kč. Podpisem na smlouvě žalovaná stvrdila převzetí částky 17 000 Kč v hotovosti. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, ve kterých byl v bodu 6 upraven postup při prodlení zákazníka. Je zde zakotveno oprávnění věřitele na smluvní pokutu, účelně vynaložené náklady, právo na zákonné úroky z prodlení a na náhradu škody. V bodu 9 smluvních podmínek je uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy oběma stranami do dne splatnosti poslední splátky Celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny. Smlouvu lze předčasně ukončit dohodou smluvních stran, odstoupením ze strany věřitele či odstoupením ze strany zákazníka, a to vždy za stanovených podmínek. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 17. 10. 2018 bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalované přezkoumávána zjišťováním jejích příjmů a výdajů, což bylo ověřováno dvěma výplatními páskami žalované za předcházející měsíce. Z tabulky umoření vyhotovené ke dni 19. 12. 2022 plyne, že žalovaná uhradila z titulu smlouvy [číslo] celkem částku 9 981 Kč, jiné platby neprovedla. Dluh na jistině úvěru činil 12 306,97 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a ze seznamu postupovaných pohledávek, jenž tvořil přílohu této smlouvy, bylo prokázáno, že obě pohledávky za žalovanou z výše uvedených titulů byly postoupeny na žalobce, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2022.

8. Z výzvy k zaplacení ze dne 1. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě celé žalované částky s příslušenstvím s tím, že ve výzvě uvedl skutkový i právní základ jednotlivých nároků na tuto částku a také upozornil žalovanou na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Výzva byla žalované zaslána doporučeným způsobem, jak plyne se souvisejícího poštovního podacího lístku ze dne 2. 6. 2023.

9. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná v obou případech uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce č. 541929950 a č. 542770463, na základě kterých žalovaná převzala v hotovosti od dané společnosti sjednané částky. Dle smluv byla žalovaná povinna vrátit uvedené společnosti tyto částky a zaplatit vždy i tzv. poplatek uvedený ve smlouvě. Součástí poplatku byl vždy i úrok stanovený pevnou částkou. Tento úrok byl vypočten dle úrokové sazby 29 % ročně, shodně v obou případech. Úhradu celkové dlužné částky, tedy jistiny zápůjčky a poplatku, měla žalovaná vždy provést pravidelnými týdenními splátkami. Žalovaná ale v obou případech přestala splátky hradit. K odstoupení od smlouvy ze strany věřitele nedošlo. Smlouvy zanikly uplynutím doby, na kterou byly sjednány. Po započtení zaplacených částek činil dluh na jistině 7 034,03 Kč a na poplatku 4 355,97 Kč v případě smlouvy č. 541929950 a 12 306,97 Kč na jistině a 9 521,03 Kč na poplatku v případě smlouvy č. 542770463. Pohledávky za žalovanou byly smlouvou ze dne 14. 12. 2022 postoupeny na žalobce, což bylo žalované oznámeno. Ani poté žalovaná dluh nevyrovnala. Před podáním žaloby byla k úhradě žalované částky žalovaná znovu zvláště vyzvána s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Žaloba je částečně důvodná.

14. Soud má v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla v obou případech platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., přičemž na tyto smlouvy dopadala i právní úprava daná jak zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, tak i příslušnými ustanoveními o. z., zejména § 1810 a násl. a 1841 a násl. o. z., o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Právní předchůdce žalobce jakožto zapůjčitel své povinnosti z těchto smluv vždy splnil, když poskytl žalované sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaná coby vydlužitel svým smluvním povinnostem nedostála, neboť nehradila sjednané splátky zápůjčky, kterými měla vždy splatit jak jistinu zápůjčky, tak sjednaný poplatek, který v sobě zahrnoval i úrok. Po ukončení smluvního vztahu uplynutím sjednané doby tak nadále dlužila ze smlouvy č. 542770463 na jistině částku 12 306,97 Kč a na poplatku částku 9 521,03 Kč, celkem tedy částku 21 828 Kč, a ze smlouvy [číslo] na jistině částku 7 034,03 Kč a na poplatku částku 4 355,97 Kč, celkem tedy částku 11 390 Kč, které nezaplatila ani následně. Proto jí soud uložil povinnost tyto částky zaplatit, a to žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na žalobce obě pohledávky za žalovanou platně dle § 1879 a násl. o. z. přešly a žalovaná o tom byla řádně informována. Současně dle § 1880 o. z. platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobce) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalované v obou případech zaplacení úroku z prodlení, neboť na něj vzniklo právnímu předchůdci žalobce a posléze žalobci právo dle § 1970 o. z. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení, a to i těch částečně kapitalizovaných, nepřekračuje maximální výši stanovenou právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Naopak soud nevyhověl žalobě v části požadující po žalované vždy zaplacení smluvního úroku nad rámec úroku začleněného do tzv. poplatku. Nárok na další smluvní úrok totiž ze žádné z uvedených smluv o zápůjčce nevyplývá. V těchto smlouvách je shodně ujednána pevná částka úroku, která tvoří součást poplatku. Žalovaná se v obou smlouvách zavázala hradit tento poplatek, závazek hradit další úroky neplyne ani z ustanovení o výši úrokové sazby (vždy 29 % ročně), které se jeví pouze jako stanovení úrokové sazby určené pro výpočet úroku začleněného do poplatku. Nárok na další úroky pak neplyne ani z jiných ustanovení smluv, ani ze smluvních podmínek (shodného znění), kde nárok na jeho zaplacení není mezi výčtem nároků věřitele v případě prodlení zákazníka a není ani stanoven jako následek ukončení účinnosti smlouvy. U spotřebitelských smluv je třeba vycházet z takového výkladu smlouvy, jaký je pro spotřebitele nejpříznivější (§ 1812 odst. 1 o. z.). Už se samotného znění„ Celková dlužná částka“ plyne, že není žádáno více, než je zde uvedeno, zvláště, když ani jinde ve smlouvě není jiné ujednání o povinnosti úroky dále platit. Takovéto ujednání o úrocích pak neodporuje ani právním předpisům, neboť dle § 2392 odst. 1 o. z. je úrok možnou, nikoliv nutnou součástí smlouvy o zápůjčce. Proto soud uzavřel, že uplatněný nárok žalobce na smluvní úroky ve výši 29 % ročně z částky 12 306,97 Kč za dobu od 12. 12. 2019 do zaplacení, částečně kapitalizované částkou 11 644,51 Kč za dobu do 14. 12. 2022, a dále ve výši 29 % ročně z částky 7 034,03 Kč od 4. 6. 2019 do zaplacení, částečně kapitalizované částkou 9 823,77 Kč za dobu do 14. 12. 2022, se jako nedůvodný zamítá.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný z 59 % a neúspěšný byl z 41 %, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18 % z celkových nákladů řízení. Do celkového úspěchu i neúspěchu byl dle ustálené judikatury (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) započten i rozsah přiznaného, resp. nepřiznaného příslušenství, přičemž pro účely výpočtu poměru úspěchu soud vyčíslil výši běžících úroků i úroků z prodlení ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Celkové náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 329 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 218 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce činí 3 507 Kč, z čehož 18 % odpovídá částka 631 Kč. Proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 631 Kč, přičemž v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je tuto částku žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.