10 C 62/2025

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 081,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 792,12 Kč s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 7 092,12 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení v částce 433,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 792,12 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení a dále částku 289,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 289,24 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 10 081,36 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, právnická osoba. (dříve právnická osoba), uzavřela se žalovaným dne 25. 8. 2008 smlouvu o bankovních produktech a službách, kde bylo kromě sjednání vedení běžného účtu ujednáno i poskytování kontokorentního úvěru název k tomuto běžnému účtu. Úvěrový rámec činil 5 000 Kč. Žalovaný posléze porušil podmínky název, zejména překročil sjednaný úvěrový rámec, a dlužnou částku nesplácel ani následně umožněnými splátkami. Proto banka celý dluh ke dni 29. 4. 2024 zesplatnila. K tomuto datu dlužná částka činila 9 884,28 Kč a byla úročena sazbou 14,75 % ročně. Ani poté žalovaný dluh nevyrovnal. Současně se žalovaný dostal do záporného zůstatku i na běžném účtu. Tento nepovolený záporný zůstatek činil 289,24 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly následně postoupeny na žalobce. Proto se žalobce namísto původního věřitele domáhal po žalovaném úhrady obou těchto dlužných částek a nadto po něm žádal i úhradu úroku z dlužné jistiny tvořené původním název a také úhradu úroků z prodlení z obou dlužných částek.

2. Žalovaný při jednání připustil, že nemá v uvedených věcech pořádek. Nároky uplatněné žalobkyní nesporoval.

3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 25. 8. 2008 uzavřené mezi právnická osoba., a žalovaným bylo zjištěno, že se banka zavázala vést pro žalovaného za sjednaných podmínek běžný účet a umožnit mu i přečerpání finančních prostředků na tomto účtu až do sjednaného limitu. Žalovaný se zavázal dodržovat sjednané podmínky a stanoveným způsobem vyčerpaný povolený debet splácet a hradit příslušné poplatky. Konkrétní podmínky byly uvedeny v Dispozicích k uvedené smlouvě, které byly aktualizovány smluvními stranami ke dni 30. 12. 2016, kde je uveden stále shodný úvěrový rámec 5 000 Kč a také výše jednotlivých úrokových sazeb a poplatků. Pro případ překročení úvěrového rámce byl sjednán sankční poplatek a speciální sazba úročení. Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník uvedené banky a její Všeobecné obchodní podmínky, z nichž vyplývá možnost zesplatnění nesplácené dlužné částky. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného plyne, že 13. 11. 2023 byla na daný úvěrový účet převedena jistina z úvěru ve výši 7 092,12 Kč. Žalovaný nic nehradil, ke dni 30. 4. 2024 činila celková dlužná částka včetně poplatků 9 884,28 Kč. Z oznámení o zesplatnění ze dne 1. 5. 2024 plyne, že banka prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 29. 4. 2024, což oznámila žalovanému a vyzvala jej k neprodlené úhradě celé dlužné částky ve výši 9 884,28 Kč. Z výpisů z běžného účtu žalovaného bylo dále zjištěno, že záporný zůstatek na tomto účtu činil 289,24 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení úplaty, seznamu postupovaných pohledávek bylo dále zjištěno, že obě pohledávky za žalovaným byly smluvně postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno, jak plyne z přípisu ze dne 30. 9. 2024. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu zvláště vyzván k úhradě dlužných částek s příslušenstvím s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva ze dne 19. 11. 2024 byla žalovanému zaslána doporučeným způsobem téhož dne, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku.

4. Skutečnosti vyplývající z uvedených listin neobsahují rozpory, přičemž ani žalovaný tyto skutečnosti nesporoval, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav.

5. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v tehdy platném znění, smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Podle § 711 téhož zákona smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek finančních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Žaloba je důvodná.

10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu tehdy platného § 708 obchodního zákoníku. Následně došlo mezi smluvními stranami k aktualizaci smluvních vztahů, čímž došlo i k podřízení se úpravě dané novým občanským zákoníkem (o. z.), přičemž právní úprava daná § 2665 o. z. je obdobná úpravě § 711 obchodního zákoníku. Žalovaný se dostal na běžném účtu jednak do nepovoleného záporného zůstatku, jednak řádně a včas nesplatil kontokorentní úvěru. Proto soud posoudil nárok žalobkyně dle § 2395 o. z., a dospěl k závěru, že žalovaný je povinen zaplatit dlužné částky v součtu odpovídající žalované částce, a to právě žalobkyni, neboť na ni pohledávky za žalovaným smluvně dle § 1879 o. z. a násl. přešly. A protože dle § 1880 o. z. dále platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části žádající po žalovaném úroky a úroky z prodlení.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta určené dle § 6, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, dále jen a. t., za provedené úkony právní služby ve výši 2 x 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva do 31. 12. 2024) a 1 x 400 Kč (žaloba po 1. 1. 2025), z částky 3 x 100 Kč coby paušální náhrady hotových výdajů advokáta k uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 a. t., z 21 %DPH z uvedených částek kromě soudního poplatku, tedy z částky 1 300 Kč, ve výši 273 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.