10 C 70/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci manželky: jméno FO bytem adresa pro doručení: adresa zastoupená advokátkou údaje právního zástupce sídlem adresa a manžela: jméno FO adresa zastoupený advokátkou údaje právního zástupce sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství , jméno FO, , narozeného , datum, , a , jméno FO, , narozené , datum, , uzavřené dne 5. 2. 1977 před Městským národním výborem v , obec, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel podal návrh na rozvod svého manželství s manželkou, který odůvodnil tím, že po dlouhou dobu bylo jejich manželství spořádané, avšak před několika lety došlo mezi manžely k neshodám a rozporům, které vedly k úplnému odcizení manželů. Manželka se před více než třemi roky odstěhovala ze společné domácnosti. Zlepšení vztahů již není pravděpodobné. Manžel na dalším zachování manželství nemá zájem. Právo na náhradu nákladů řízení nepožadoval.

2. Manželka s rozvodem manželství nesouhlasila a naopak žádala, aby manželství zůstalo zachováno. Namítala, že není pravda, že by spolu manželé více než tři roky nežili. Potvrdila sice, že nyní žije střídavě u svých dětí, avšak až do podzimu roku 2022, kdy manžel vyměnil u svého domu zámky, považovala tento dům za svůj domov. V domě se stále nachází většina jejích věcí. Rovněž uvedla, že se na rozpadu manželství převážným způsobem nepodílela a že rozvod manželství by jí způsobil dvojí závažnou újmu. Šlo by především o újmu emocionální, neboť manželka si stále stojí za svým manželským slibem, a jako již v minulosti mnohokrát, je ochotna udělat vše pro zachování manželství a rodiny. Až do roku 2022 navíc považovala své manželství za funkční, neboť na takový vztah byla po dlouhou dobu zvyklá, resp. takovýto styl soužití byl mezi manželi obvyklý. Druhou závažnou újmou by jí byla újma ekonomická. Upřesnila, že pro svůj nepříznivý zdravotní stav měla dlouhodobě přiznán invalidní důchod třetího stupně, posléze důchod starobní. Jiné příjmy nemá. Přespává střídavě v domácnostech svých dvou synů, vlastní bydlení nemá. Je tak odkázána na manžela, který je podnikatelem a má kromě důchodu i nadstandardní příjmy zejména pasivního charakteru. Dobrá majetková situace manžela je pak i zřejmá z toho, že manžel často pobývá na drahých zahraničních dovolených a také provedl částečnou rekonstrukci domu. Po rozvodu manželství by manželka ztratila nárok na stejnou životní úroveň s manželem, pobírala by pouze důchod a sociální dávky, což by vedlo k propastnému rozdílu mezi životními úrovněmi manželů. Navrhovala proto, aby ve věci byla aplikována tzv. tvrdostní klauzule a žaloba na rozvod manželství byla zamítnuta. Náhradu nákladů řízení nepožadovala.

3. Z oddacího listu účastníků řízení má soud za prokázané, že jejich manželství bylo uzavřeno dne 5. 2. 1977 před tehdejším Městským národním výborem v , obec, . U obou manželů se jednalo o manželství prvé. Z občanských průkazů účastníků a jejich shodných tvrzení bylo dále zjištěno, že oba jsou státními příslušníky České republiky. Z manželství se narodily děti, které jsou již zletilé. Poslední společné bydliště měli manželé v obvodu zdejšího soudu.

4. Z výpovědi manželky soud zjistil, že zpočátku považovala manželství za velmi krásné. Manžela měla velmi ráda, problémové bylo pouze soužití s jeho rodiči, šlo o mezigenerační problémy. Nejprve hospodařili společně, jezdili i společně na dovolené. Se začátkem podnikání manžela došlo k oddělení financí, manželský vztah ale fungoval dál, účty za domácnost platili na půl. Zdravotní problémy u manželky započaly asi v roce 1999 – 2000, bylo to velmi náročné, jde o velmi vážné onemocnění, které vyžadovalo vícedenní hospitalizace a pobyty v lázních. Zdravotní potíže vedly také k přiznání invalidního důchodu manželce, stále má průkazku ZTP. I když je nyní nemoc v remisi, manželka stále a často musí k lékaři na kontroly. Zpočátku byl manžel manželce v nemoci oporou, ale později začaly mezi nimi konflikty. Manžel nechtěl kvůli manželčiným zdravotním problémům upravit spotřebiče a domácnost, když si to zařídila sama za své peníze, neustále jí to předhazoval. Manželé se neshodli se ani při pomoci synovi s podnikáním v , obec, , kdy konflikt vyvrcholil tím, že tam manžel manželku nechal a odjel domů bez ní. Manžel si udržoval svůj životní styl, kdy jezdil na turistické dovolené s přáteli. Manželka tam kvůli zdraví nemohla, nestačila by tomu. Posléze necítila podporu manžela ani v krizích způsobených nemocí příbuzných a podobně. Přestala se mu se svými těžkostmi proto svěřovat, bála se že by je využil proti ní. Nemohla ani někdy pobývat v domě, kde dosud žili, neboť tam bylo k přání manžela pouze 16 ºC, což vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu bylo nevyhovující, proto se často uchylovala k synovi. Trávila tam třeba celé Vánoce. Dále vypověděla, že společně s manželem řešili své potřeby a stravování asi do roku 2016, kdy matka manžela začala manželovi kupovat svačiny, večeře, pak tedy měli každý svou půlku ledničky. Do lázní přestala jezdit, co jí onemocněla matka, ta žila v , obec, , společně se sestrou se o ni staraly. Co začal covid, tak se izolovala u matky v , obec, , protože u manžela pro ni byly nevyhovující podmínky. Manžel své aktivity nijak neomezil, bylo tam kvůli podnikání hodně lidí, už před covidem tam bylo 16 ºC a zároveň psychický tlak, který už nemohla manželka vydržet. O výměně dveří se pak manželka dozvěděla až tehdy, když si šla do domu pro léky a již se dovnitř nedostala. Už předtím jí ale manžel z domu vyhazoval, kontroloval každou věc, kterou si brala. Nyní proto manželka žije u synů, nejvíce u syna , jméno FO, , ale v zimě u druhého syna, protože ze zdravotních důvodů nemůže být s dětmi. Manželka pobírá starobní důchod ve výši asi 20 000 Kč, jiné finanční produkty nemá, nemá přístup k financím manžela. Sama žádný mimomanželský vztah neměla, manžel před čtyřmi roky navázal vztah s jinou ženou, mluvila s ní telefonicky, vnuk je pak viděl společně v , obec, . Manžel byl za poslední čtyři roky na dovolené v Brazílii na 7 týdnů, v Nigérii a dalších destinacích.

5. Z výpovědi manžela soud zjistil, že manželství účastníků bylo zpočátku dobré, první krize nastala až po sedmi letech, kdy měl manžel pocit, že se nesmí zajímat o záležitosti rodiny manželky. Posléze manželka onemocněla a často pobývala v nemocničních zařízeních či v lázních, v tu dobu za ní manžel kvůli provozování začínající živnosti nemohl jezdit. Posléze, když už by s ní mohl tyto pobyty absolvovat, manželka přestala do lázní jezdit, kam on navrhl, tam ona s ním jet nechtěla. Pobývala často u matky. Co se týká financí, se začátkem podnikání začali hospodařit odděleně. Avšak věci okolo domácnosti a domu všechny hradil manžel, další peníze tak již manželce nedával. Podnikat začal v roce 1992, v roce 2017 to předal synovi. Od té doby je manžel ve starobním důchodu, důchod pobírá asi ve výši 19 000 Kč, další příjem má ze solární elektrárny cca 100 000 Kč ročně a z nájmu ve výši 30 000 Kč měsíčně. Dále uvedl, že od roku 2020 neřešil, kde manželka bydlí a jak financuje své potřeby, kromě toho, že věděl, že má invalidní důchod, peníze z pojistky a poté, co šla do starobního důchodu, jí byla vyplacena částka 250 000 Kč. Také uvedl, že nevěděl, že manželka prodala jejich synovi 2/3 domu, který zdědila. Byl to dům co společně rekonstruovali. Do domu žalobce, kde dříve spolu manželé žili, měla manželka přístup do listopadu 2022, kdy byly vyměněny dveře včetně zámků. O nové klíče si nikdy nepožádala. Rovněž uvedl, že i on sám měl zdravotní potíže, manželka o něj nijak v té době nepečovala, byla u matky, o pomoc ji tehdy nežádal, současně nevěděl také nic ani o jejím zdravotním stavu. Mimomanželský vztah popřel.

6. Z výpovědi svědkyně , příjmení, , sestry manželky, vyplynulo, že považovala chování manžela k manželce za bezohledné. Manžel přestal cca před 20 lety bezdůvodně se svědkyní mluvit, svědkyně si to vysvětluje tím, že tím chtěl ublížit manželce. Rovněž od sestry věděla, že mají doma asi 16 º C, manželka si nesmí zatopit, a to i přesto, že je vážně nemocná a i nastydnutí je pro ni velký problém. Na počátku covidu manžel také odjel na dovolenou, i když nikdo nevěděl, co to může způsobit, ještě nebyly informace. Sama svědkyně proto manželce navrhla, aby se uchýlila k matce do , obec, a pak se tam o obě starala tak, aby je nákazy covidem uchránila. Poté manželka jela domů za dětmi a pro věci a volala svědkyni, že se nemůže do domu dostat. Svědkyně radila, aby to manželka řešila důrazněji přes policii, ona však nechtěla, čekala až se manžel vrátí, byl zase na dovolené. Poté, co se vrátil, už ji do domu nepustil. Po dobu, co byla manželka u matky, věděla, že manžel cestuje, viděla fotky od dětí či sám manžel pořádal různé prezentace fotek. Svědkyně si vybavila, že byla přítomna jednoho telefonátu manželů v té době. Více o jejich vzájemném kontaktu nevěděla. Svědkyně také od manželky věděla, že manželka platila manželovi za elektřinu 3 000 Kč, pak jí přišla složenka na popelnici, i když tam nebydlela. Manžel manželce ničím nepřispíval. Svědkyně rovněž věděla, že manžel byl na operaci, ale manželce návštěvy zakazoval. Dříve jí zakazoval i navštěvovat tchyni, manželka tam chodila tajně. K dotazu upřesnila, že osobně se svědkyně s manželem neviděli asi 10 let, v domě manžela byla naposledy před covidem. Manželka šla do , obec, v únoru nebo březnu 2020, v létě jela zpátky, pak jezdila domů častěji, v , obec, ale pobývala také, neboť se společně staraly o maminku. Uvedla, že manželka je velmi obětavý a pracovitý člověk, nechápala, jak to může sestra s manželem a jeho povahou vydržet, on se věnoval jen svým koníčkům, po návratu domů dělal dusno. Vztah mezi nimi byl takový dlouhodobě.

7. Z výpovědi svědkyně , příjmení, , vzdálené sestřenice a kamarádky manželky, vyplynulo, že zpočátku bylo manželství účastníků běžné, bylo u nich veselo, navštěvovala je často. Manželka pak ale onemocněla, nemohla sportovat, ale manžel místo podpory se dál svým koníčkům věnoval a rozvíjel je. Například se začal otužovat, bylo u nich doma 16 º C a manželka tam mrzla v dece. Nedělalo jí to fyzicky dobře, opakovaně měla zasažené průdušky. Manželka to trpěla, nedovolila si přitopit, ani když tam manžel nebyl. Ani svědkyni nedovolila, aby manželovi něco řekla, neboť manželka měla z manžela strach, jednal a mluvil s ní dost nevybíravě. Nadával jí, osočoval příbuzné manželky, věděl, že je má velmi ráda, a že jí tímto velmi zasáhne. Toto špatné jednání manžela vůči manželce se postupem času zhoršovalo, osobně jej svědkyně považovala za týrání. Před ní se manžel nikdy zcela nevhodně nechoval, ale svědkyně dělala manželce tzv. vrbu, téměř denně se jí manželka se svými starostmi svěřovala. Pak už na tom byla manželka psychicky velmi špatně, měla na krajíčku, i když jen na ni manžel zvedl hlas, byla velmi vystresovaná. Přitom manželka manželovi pomáhala, zaskakovala za něj dlouhodobě v obchodě, sháněla a zařizovala mu věci na dovolené a tak. Nyní manželka nebydlí v podstatě nikde, střídavě žije u synů, hodně se věnuje vnoučatům, je opravdu obětavá. Byt, kde dřív s manželem bydleli, byl před ní uzamčen, u toho, jak to manželka zjistila, svědkyně nebyla, ale brzy poté jí to manželka ukazovala, že se z obchodu, kam ještě mohla, protože tam pracovala u syna , jméno FO, , nikam jinam nedostane. Toto se stalo někdy v průběhu roku 2022. Nyní v domě, kde žije se synem , jméno FO, , nemá manželka svůj vlastní prostor, bez stavebních úprav jej tam nelze vytvořit. Není tam v takovém presu, jako byla u manžela, ale potřebný klid tam také nemá, jde o domácnost s dětmi. Svědkyně dosvědčovala, že manželka nyní špatně spí. Svědkyně k dotazu potvrdila, že věděla o tom, že došlo ze strany manželky k prodeji části jejího domu synovi , jméno FO, , avšak na peníze se neptala. Jen věděla, že to manžel nechtěl podepsat, k podpisu nakonec ale svolil, co přesně měl podepsat manžel za listinu, nevěděla.

8. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 11. 1999 soud zjistil, že manželce byl tímto rozhodnutím přiznán plný invalidní důchod, tehdy ve výši 6 997 Kč měsíčně.

9. Z výpisu z účtu společnosti , právnická osoba, ze dne 15. 5. 20215 bylo zjištěno, že manželka vložila na účet této společnosti dne 28. 4. 2015 částku 1 700 000 Kč.

10. Z fotografií domu manžela soud zjistil, že na tomto domě jsou nové dveře, fasáda, střecha domu je pokryta solárními panely.

11. Z přiznání manžela k dani z příjmu za roky 2021, 2022, 2023 plyne, že vykazoval příjmy po odečtení výdajů ve výši okolo 100 000 Kč.

12. Z výplatních pásek manželky za dobu od září 2017 do prosince 2017 plyne, že manželce byla za tyto měsíce vyplacena čistá mzda ve výši 10 000 Kč od zaměstnavatele , právnická osoba, se sídlem , adresa, .

13. Z faktury vystavené manželkou odběrateli , právnická osoba, plyne, že touto fakturou ze dne 27. 3. 2009 byl účtován pronájem nebytového prostoru v , adresa, za dobu od 1. 1. 08 do 31. 12.08 v částce 100 000 Kč.

14. Z výpisu z obchodního rejstříku plyne, že ke dni 30. 8. 2024 má společnosti , právnická osoba, stále sídlo na adrese , adresa, .

15. Z kupní smlouvy z roku 2015 plyne, že manželka jako původně výlučná vlastnice prodala synovi , jméno FO, spoluvlastnický podíl ve výši ideální 2/3 na nemovitostech pozemek p. č. , číslo, , jehož součástí je budova č. p. , číslo, , rodinný dům a pozemek p. č. , číslo, , zahrada, nacházející se v obci a k. ú. , adresa, , vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. 34, a to za částku 2 000 000 Kč. Rovněž z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 29. 6. 2004 plyne, že manželka byla výlučnou vlastnicí uvedených nemovitostí, a to na základě darovacích smluv. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 14. 8. 2024 plyne, že manželka je stále spoluvlastnicí uvedených nemovitostí s podílem ideální 1/3, syn účastníků , jméno FO, , je spoluvlastníkem nemovitostí s ideálním podílem 2/3. Ve výpise má manželka uveden trvalý pobyt na adrese domu manžela, syn , jméno FO, na adrese uvedeného domu, tedy , adresa, .

16. Z notářského zápisu ze dne 27. 1. 2015 sepsaného , jméno FO, , notářkou se sídlem v , adresa, , plyne, že valná hromada společnosti , právnická osoba, přijala rozhodnutí, kterým byl odsouhlasen převod podílu společníka – manžela na společníka – syna účastníků, , jméno FO, . Současně bylo schváleno odvolání manžela z funkce jednatele společnosti.

17. Ze zpráv praktického lékaře manželky vyplynulo, že manželka se dlouhodobě léčí v péči specializovaných poraden pro chronická onemocnění, která jsou v dlouhém seznamu uvedena níže. Dále bylo zjištěno, že dne 11. 7. 2024 proběhla s manželkou telefonická konzultace kvůli psychickým problémům manželky po rozvodovém stání s manželem, nemohla se kvůli pobytu na Slovensku dostavit osobně, byla jí doporučena léčba klidem a příslušnou medikací.

18. Na to manželka navrhovala provedení dalších důkazů, a to důkazů výpisy z účtů manžela u , právnická osoba, případně i u dalších bankovních ústavů za dobu 4 roky zpětně, fakturami za rekonstrukce domu na adrese , adresa, (dům manžela), daňovým přiznáním za rok 2020, dotazem na cestovní agenturu , právnická osoba, , kolik dovolených bylo zakoupeno na jméno manžela a v jaké částce od roku 2020, dotazem na stavební spořitelnu , právnická osoba, ., dokladem o výši vyplacené částky z investičního životního pojištění na jméno manžela, výpisy z investičního účtu vedeného na jméno manžela u , právnická osoba, , doklady k vybudování nebytových prostor v domě, jakož i zjištěním právního jednání manžela při prodeji spoluvlastnického podílu manželky na jejím domě synovi , jméno FO, . Tyto důkazy měly prokazovat majetkovou újmu, kterou by manželka rozvodem manželství utrpěla.

19. Uvedené navrhované důkazy ale soud pro nadbytečnost zamítl. Neboť měl za to, že provedené důkazy již dostatečně prokázaly skutkový stav tak, aby mohlo být rozhodnuto o rozvodu manželství, tak jak bude uvedeno dále.

20. Manžel navrhl ještě výslech svědkyně , jméno FO, , jímž mělo být prokázáno, jaký byl stav manželství účastníků z jiného úhlu pohledu, posléze ale od tohoto důkazu upustil a na jeho provedení netrval, proto soud ani tento důkaz neprovedl, neboť jej současně také považoval za nadbytečný.

21. Jiné důkazy účastníci ani po poučení ve smyslu § 119a a 205a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř., nenavrhovali.

22. Soud provedené důkazy hodnotil každý jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlédl i k tomu, co v řízení vyšlo najevo včetně toho, co uvedli účastníci ve smyslu § 132 o.s.ř. a dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

23. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 5. 2. 1977 před tehdejším Městským národním výborem v , obec, Oba manželé byli v době uzavření manželství svobodní, jedná se tedy o jejich prvé manželství. Zpočátku bylo toto manželství spokojené, účastníci společně hospodařili, naplňovali své potřeby, vychovávali děti, měli i společné zájmy. Komplikovaný byl ovšem vztah manželky s rodiči manžela, zejména tchýně manželku nepřijala. Manželství však plnilo svou funkci, zdálo se být naplněné. Poté manžel začal podnikat, v té době si manželé oddělili hospodaření s finančními prostředky, podstatu manželství to ale nenarušilo, výdaje domácnosti manželé zpravidla hradili na půl, případně byli na úhradě domluveni. V době okolo let 1999 – 2000 manželka onemocněla vážnou chorobou, která ji zcela narušila běžný životní režim, pobývala často v nemocnicích či lázních, měla jiné životní potřeby a požadavky na prostředí. Postupně se mezi manžely začaly objevovat konflikty, manžel, ač zpočátku byl manželce oporou, nechtěl žít jiným životním stylem než doposud, nadále se věnoval svým koníčkům a zálibám, svým potřebám a požadavkům uzpůsoboval i chod jejich domácnosti a trávení volného času, který již manžel trávil bez manželky. Manželka toto tolerovala, resp. své odlišné potřeby neprosazovala, což se jeví jako dlouhodobý rys společného soužití manželů. V cestování i stylu života manželka manžela i nadále podporovala a vyhovovala jeho přáním a požadavkům navzdory svým problémům. Ovšem dílčí aspekty společného soužití se postupně mezi manžely vytrácely, jak již bylo uvedeno, netrávili spolu volný čas, postupně si spolu nezajišťovali ani stravování, manželka často a dlouhodobě pobývala u svých synů, případně u matky, o kterou se se sestrou starala. Jako zlomový okamžik však soud spatřuje složitou situaci, která celospolečensky nastala s nástupem pandemie covidu-19. Manželka měla z tohoto onemocnění velké obavy a snažila se mu vyhnout, což vedlo ke změně jejího postoje ohledně tolerance životního stylu manžela, který i za uvedené situace zůstal nezměněn. Opustila tedy na delší čas, zhruba od února či března 2020 do léta 2020 společnou domácnost s manželem a zcela se izolovala od okolí v bytě se svou matkou. Po tuto dobu se manžel už o pobyt manželky a její každodenní život a zdravotní stav nezajímal, ani ona o něm neměla každodenní zprávy. Každý si žil po svém, manželé se zcela odcizili. Po této době se sice manželka do domu, kde dříve mívali rodinnou domácnost vracela, měla tam své věci, ale charakter jejího pobytu zde spíše připomínal návštěvy, nikoliv trvalý pobyt. Navíc manželovi odchod manželky vyhovoval, manželku z domu vyhazoval, hlídal jí, co si bere a podobě. Z toho je zřejmé, že soužití účastníků jako manželů zaniklo, neneslo již v této době, myšleno od února či března 2020 rysy manželského soužití, k předchozímu stylu života se manželé již nevrátili. Manželka pobývala často u synů či u své matky, o kterou se starala, manžel si žil sám svůj život, který s manželkou nijak nesdílel. Vše vyvrcholilo výměnou dveří a uzamčením domu manžela, který manželku již do původní rodinné domácnosti nepustil. Mimomanželský vztah manžela v řízení prokázán nebyl. Manželka nyní žije střídavě v rodinách svých synů. K domu, kde bydlí syn , jméno FO, , má spoluvlastnické právo s podílem ideální 1/3. Žije ze starobního důchodu, jiné příjmy nemá, od manžela žádné finance nedostává, k jeho financím nemá přístup, nemá přístup do domu manžela. O finanční pomoc, zajištění bydlení či jiné zabezpečení manžela nikdy nežádala. Manželovi kromě starobního důchodu plynou příjmy ze solární elektrárny a z pronájmu nemovitosti.

24. Podle § 755 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

25. Podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

26. Podle § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

27. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků je rozvráceno, manželé spolu dlouhodobě nežijí, nehospodaří, netráví spolu žádný čas ani jinak spolu své životy nesdílí. Vzájemně se nepodporují ani si nepomáhají. Vztahy mezi manžely jsou značně narušené. Manžel trvá na rozvodu manželství, nemá zájem, aby byl svazek udržován. Proto soud rozvrat manželství hodnotí jako hluboký a trvalý. S ohledem na zjištěné skutečnosti a postoj manžela nelze předpokládat, že by rozvrat vztahů mohl být odčiněn či napraven. Za příčinu rozvratu manželství účastníků soud považuje postupné odcizení manželů plynoucí z rozdílného názoru na další život, trávení volného času a neshodu jejich povah. Soud dále zkoumal, zda rozvodu manželství nebrání překážka rozvodu manželství dle § 755 odst. 2 písm. b/ občanského zákoníku. Manželka sice tvrdila a prokazovala, zejména svou účastnickou výpovědí a svědeckými výpověďmi svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, , že své manželské povinnosti neporušovala, tedy se na rozvratu manželství převážně nepodílela. Také prokázala, že trpí značnými zdravotními problémy a současně, že její aktuální životní úroveň je výrazně nižší, než úroveň manžela, a to nejen z hlediska příjmové stránky, ale po stránce bytových podmínek. Spatřovala v tom zvlášť závažnou újmu, která by jí rozvodem manželství mohla být způsobena, a to jak po stránce citové, tak po stránce majetkové. Soud však v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že v řízení vyšlo najevo, že manželé nejméně od roku 2020 spolu netvoří manželské ani rodinné společenství, tedy ve smyslu § 758 občanského zákoníku spolu nežijí, a to po dobu delší než tři roky. Proto se dle poslední části ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) toto ustanovení na danou věc neuplatní. Soud již se tedy nezabýval tím, zda by rozvodem mohla manželka utrpět zvlášť závažnou újmu, neboť by to již nemohlo rozhodnutí soud zvrátit. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že ve věci neshledal žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily pro zachování manželství. Fakticky si oba manželé vedou svůj vlastní život, a to jak po stránce citové a společenské, tak po stránce finanční. Manželka, ač namítala rozdílnou životní úroveň manželů, nijak se nepokusila toto zvrátit, manžela o peníze ani o zajištění bydlení nežádala, nežádala ho ani o pomoc v souvislosti se zhoršeným zdravotním stavem. Byť k tomu soud podotýká, že není primárním cílem manželství účastníků rozvést, za situace, když jeden z nich na rozvodu manželství trvá, nelze jej v setrvání v manželství za zjištěných skutečností nutit, a to ani s ohledem na délku trvání manželství, ani s ohledem na jinou hodnotu, kterou manželství přes zjištěný rozvrat přikládá druhý z manželů. Proto soud postupem dle § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), podle něhož žádný z účastníků nemá ve statusových věcech manželských v zásadě právo na náhradu nákladů řízení. Oba účastníci se navíc práva na náhradu nákladů řízení vzdali.