10 C 95/2023

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci žalobce: údaje žalobce zastoupený advokátem údaje právního zástupce proti žalovanému: údaje žalovaného o zaplacení 388 272,31 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 254 735,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 136 831,62 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení, a to formou pravidelných měsíčních splátek po 2 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude tento rozsudek právní moci, až do úplného uhrazení uvedených částek, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 17 544 Kč, a to formou pravidelných měsíčních splátek po 500 Kč splatných vždy do každého 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude tento rozsudek právní moci, až do úplného uhrazení uvedené částky, a to pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 388 272,31 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel s pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 140956, na základě které žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 110 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal tuto částku žalobci vrátit, a to i s úroky v celkové výši 123 208 Kč. Celkovou částku ve výši 233 208 Kč měl žalovaný splatit formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 3 239 Kč. Uvedené vyčíslené úroky (123 208 Kč) přitom odpovídají sjednané úrokové sazbě ve výši 29 % ročně při řádném splácení úvěru. Účastníci si mezi sebou dále sjednali tzv. doplňkovou službu„ [název]“ spočívající v možnosti odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc, možnosti přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnosti přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za tyto služby měl žalovaný platit dalších 303 Kč, 608 Kč a 608 Kč, tedy celkem 1 519 Kč měsíčně, a to vždy společně se splátkou úvěru. Žalovaný však posléze, počínaje splátkou splatnou dne 15. 8. 2022, přestal sjednané splátky úvěru a platby za uvedené doplňkové služby hradit a nereagoval ani na dvě písemné upomínky ze strany žalobce. Proto žalobce v souladu se svým smluvním oprávněním celý úvěr ke dni 21. 9. 2022 zesplatnil a požadoval po žalovaném zaplacení celé dlužné částky. Konkrétně po žalovaném žádal zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 108 825,30 Kč, zbylou část úroků ve výši 117 905,36 Kč, zbylou část úhrady za službu [název] v celkové výši 106 330 Kč, a také náklady na upomínkování ve výši 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 54 412,65 Kč, přičemž od těchto částek odečetl přeplatek 1 Kč představující autorizační platbu provedenou žalovaným. Nadto po žalovaném ještě žádal smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 106 330 Kč (tedy z částky odpovídající zbylé části služby [název]) od 4. 11. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 164 037,95 Kč (představující zbylou část jistiny, náklady za upomínky a smluvní pokutu) od 4. 11. 2022 do zaplacení.

2. Ještě před zahájením soudního jednání vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, a to co do částky 106 330 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 106 330 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení a co do částky 27 206,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 206,33 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení. Ke zpětvzetí došlo po procesní úvaze žalobce, nikoliv pro chování žalovaného. Zpětvzetí se tak týkalo nároků z doplňkové služby„ [název]“ s příslušenstvím a poloviny původně žádané smluvní pokuty s příslušenstvím. Žalobce dále doplnil, že navrhuje, aby žalovanému bylo umožněno uhradit dlužnou částku s příslušenstvím i náhradu nákladů řízení ve splátkách, a to vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž rozsudek soudu nabude právní moci, ovšem pod ztrátou výhody splátek. Výši splátek navrhoval v částce 2 000 Kč měsíčně u dlužné částky s příslušenstvím a 500 Kč měsíčně u náhrady nákladů řízení.

3. Podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, soud řízení částečně v rozsahu zpětvzetí zastavil. Nadále tak bylo v řízení pokračováno pro částku 254 735,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 136 831,62 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen o.s.ř.).

5. Soud zjistil, že účastníci dne 30. 5. 2022 uzavřeli s pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 140956 (dále jen„ smlouva o úvěru“). Z této smlouvy a jejích příloh, kterými byly výpočet roční procentní sazby nákladů k úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tabulka umoření, dotazník k posouzení bonity žadatele a souhlas se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že žalobce se touto smlouvou zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr v celkové výši 110 000 Kč, přičemž částka ve výši 67 811 Kč byla použita na úhradu závazků z předchozí úvěrové smlouvy č. 140899 uzavřené s žalobcem, částka ve výši 31 189 Kč byla vyplacena na účet žalovaného a částka 11 000 Kč byla použita na úhradu nákladů žalobce na vyřizování úvěru. Vyplacení částky 67 811 Kč na předchozí úvěr vyplývá z potvrzení o platbě a z potvrzení o úhradě dluhu obojí ze dne 30. 5. 2022, z dalšího potvrzení o provedené platbě plyne vyplacení částky 31 189 Kč na účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal splatit žalobci celkovou dlužnou částku skládající se z poskytnuté částky 110 000 Kč a z úroku ve výši 123 208 Kč vypočtených při úrokové sazbě 29 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 239 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Platba splátek měla být provedena inkasem z účtu žalovaného s tím, že potvrzení o povolení inkasa v náležité výši bylo podmínkou uzavření smlouvy a bylo žalovaným doloženo. Pro případ prodlení žalovaného se splácením uvedené částky byl sjednán nárok žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení a také jeho nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž by byl žalovaný v prodlení, s omezením, že souhrn uplatněných pokut nesmí přesáhnout 50% zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč (dle čl. V. bodu 5.3 smlouvy). V bodě 5.4 smlouvy byl dále zakotven nárok žalobce na úhradu ve výši 300 Kč za první upomínku k zaplacení dlužné částky a 500 Kč za případnou druhou upomínku. Nedojde-li k úhradě dluhu ani po dvou zaslaných upomínkách, má žalobce dle bodu 5.5 smlouvy o úvěru právo na zesplatnění úvěru. V takovém případě se úroky sjednané smlouvou stávají součástí jistiny úvěru. Zesplatněním úvěru dojde i k zesplatnění smluvní pokuty dle bodu 5.3 smlouvy a poplatků za upomínky.

6. Ke smlouvě o úvěru byla soudu předložena i žádost žalovaného o sjednání této smlouvy. Rovněž emailová zpráva ze dne 23. 5. 2022 a z 30. 5. 2022 potvrzuje kontraktační jednání mezi účastníky za podmínek daných smlouvou, uzavření smlouvy a její účinnost dále dokládá zúčtování verifikační platby z účtu žalovaného na účtu žalobce ve výši 1 Kč a potvrzení o povolení inkasa, jakož i listinné potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne 30. 5. 2022. Ověření totožnosti žalovaného při sjednávání smluv dále dokládá kopie jeho občanského a řidičského průkazu.

7. Z výstupů z jednotlivých registrů, z výpisů z účtů žalovaného a z popisu interního mechanismu zkoumání bonity klienta bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla přezkoumána úvěruschopnost žalovaného.

8. Z upomínky č. 1 ze dne 20. 8. 2022 plyne, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě splátky splatné dne 15. 8. 2022, která nebyla uhrazena. Žalovaný byl vyzván k neprodlené úhradě dlužné splátky včetně částky 300 Kč za tuto upomínku. Upomínkou č. 2 ze dne 5. 9. 2022 byl žalovaný znovu vyzván k úhradě splátky splatné dne 15. 8. 2022 včetně částek 300 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku s tím, že neuhradí-li tuto částku do 20. 9. 2022, bude celý úvěr zesplatněn. Obě upomínky byly žalovanému zaslány doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejících poštovních podacích lístků.

9. Přípisem ze dne 21. 9. 2022 bylo žalovanému oznámeno, že došlo k zesplatnění celého úvěru, přičemž dlužná částka k úhradě činila celkem 388 485,18 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě této částky nejpozději do 3. 11. 2022. Uvedená částka se přitom skládala z nesplacené části jistiny úvěru ve výši 108 825,30 Kč, zbylé části úroků ve výši 117 905,36 Kč, zbylé části úhrad za služby [název] ve výši 21 210 Kč (odklad), 42 560 Kč (nemoc), 42 560 Kč (práce), z částky 800 Kč coby nákladů na upomínkování, ze smluvních úroků za prodlení úvěru ve výši 211,88 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 54 412,65 Kč. Současně tento přípis obsahoval i tzv. předžalobní upomínku, tedy žalovaný byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Dále obsahoval i přípis o možnostech alternativních řešení zesplatnění úvěru. Odeslání přípisu na adresu žalovaného prokazuje příslušný poštovní podací lístek.

10. Jiné důkazy účastníci nenavrhovali. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

11. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne 30. 5. 2022 smlouvu o úvěru č. 140956, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 110 000 Kč, a to tak, že částku 67 811 Kč se souhlasem žalovaného převede na svůj účet k vyrovnání předchozího závazku žalovaného plynoucího z úvěrové smlouvy č. 140899, částku 31 189 Kč převede na účet žalovaného a částku 11 000 Kč použije na úhradu nákladů na vyřízení úvěru s tím, že jednotlivé položky nákladů na vyřízení úvěru jsou v úvěrové smlouvě detailně rozepsány. Vyplacení částky 67 811 Kč a 31 189 Kč na uvedené účty dne 30. 5. 2022 bylo výše popsanými důkazy prokázáno. V úvěrové smlouvě byla sjednána výše úroků částkou 123 208 Kč vypočtených při úrokové sazbě ve výši 29% ročně, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na 72 měsíců. Žalovaný se přitom zavázal dlužnou částku včetně uvedených úroků žalobci splácet pravidelnými měsíčními splátkami po 3 239 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv částky vůči žalobci bylo mezi účastníky ve smlouvě o úvěru sjednáno právo žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, právo na zákonné úroky z prodlení a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Smlouva rovněž zakotvovala právo žalobce na zesplatnění celého úvěru v případě, že žalovaný neuhradí dlužnou částku ani po dvou písemných upomínkách, jež byly dle dohody stran zpoplatněny částkou 300 Kč a 500 Kč. V případě zesplatnění se sjednané úroky stávají součástí jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 8. 2022. Dne 20. 8. 2022 mu byla zaslána první upomínka, dne 5. 9. 2022 pak druhá upomínka k úhradě uvedené splátky splatné dne 15. 8. 2022. Žalovaný ani poté nic na svůj dluh nehradil, a proto došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 21. 9. 2022. K uvedenému datu přitom žalobce vyčíslil dluh žalovaného částkou 108 825,30 Kč odpovídající dlužné jistině úvěru, částkou 117 905,36 Kč představující vyčíslené dlužné smluvní úroky, z níž posléze odečetl částku 1 Kč zaplacenou žalovaným, částkou 106 330 Kč představující zbývající část ceny za službu [název] (v této části byla žaloba vzata zpět a řízení zastaveno), částkou 800 Kč odpovídající dlužnými poplatkům za 2 uvedené upomínky, částkou 54 412,65 Kč jakožto smluvní pokutou ve výši 50% dlužné jistiny úvěru (ovšem v částce 27 206,33 Kč představující polovinu smluvní pokuty byla žaloba vzata zpět a řízení zastaveno). Žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství nejpozději do 3. 11. 2022 s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, nebude-li vše dobrovolně v uvedené lhůtě zaplaceno.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

14. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč. Celková výše spotřebitelského úvěru je definována v § 3 odst. 2 písm. e) cit. zákona jako souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici.

15. V projednávané věci soud uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která se řídí i zákonem o spotřebitelském úvěru, jakož i příslušnými ustanoveními o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. o. z. a zejména § 1841 a násl. o.z. Žalobce coby úvěrující poskytl žalovanému úvěr, ovšem nikoliv v uváděné výši 110 000 Kč, ale reálně pouze ve výši 99 000 Kč, když částku 11 000 Kč si započetl na náklady s vyřizováním úvěru, jedná se tedy v podstatě o další poplatek za vyřízení úvěru, nikoliv o jistinu úvěru. Jistina úvěru je tedy tvořena částkou 99 000 Kč. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr včetně sjednaných úroků splácet pravidelnými měsíčními splátkami, ke kterým se zavázal. Celkem tak měl žalobci zaplatit 72 pravidelných měsíčních splátek po 3 239 Kč. Žalovaný ale těmto povinnostem nedostál, žalobci uhradil pouze 2 splátky a dále již splátky nehradil. Proto žalobce mohl v souladu se smlouvou prohlásit celý úvěr za splatný a požadovat po žalovaném okamžitou úhradu celé dlužné částky. Žalobci tak konkrétně vznikl nárok na dlužnou jistinu úvěru, která s ohledem na výše uvedené činila 97 825,30 Kč, dlužné úroky po odečtení přeplatku ve výši 1 Kč ve výši 117 904,36 Kč, dlužné poplatky za vymáhání ve výši 800 Kč a poplatky za vyřízení úvěru ve výši 11 000 Kč, představující účelně vynaložené náklady žalobce, a také na smluvní pokutu, která s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby a s přihlédnutím k maximální výši stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru činila 27 206,32 Kč. Jelikož žalovaný tyto částky žalobci řádně a včas nezaplatil, uložil mu soud povinnost tak učinit. Současně soud žalobě vyhověl i v části požadující po žalovaném zákonné úroky z prodlení z těchto uvedených částek (kromě smluvního úroku). Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, a to nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Proto soud po přezkoumání, že požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá uvedeným právním předpisům, uložil žalovanému povinnost úroky z prodlení jdoucí právě z těchto částek od data následujícího po dni jejich splatnosti do zaplacení žalobci zaplatit.

16. Soud k tomu dále dodává, že s ohledem na návrh žalobce, vycházející z předchozího jednání žalobce a žalovaného o smírném vyřešení věci, umožnil žalovanému hradit dlužnou částku s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách, ovšem pod ztrátou výhody splátek. To znamená, že pokud žalovaný neuhradí řádně a včas byť i jen jednu splátku (její část), stane se splatnou celá zbývající dlužná částka, tedy žalovaný bude mít povinnost uhradit celou zbývající dlužnou částku s příslušenstvím najednou.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 146 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že poměřoval úspěch a neúspěch procesních stran s tím, že řízení bylo částečně zastaveno z procesní viny žalobce, nikoliv pro chování žalovaného. V dané věci byl celkově procesně úspěšnější žalobce, když byl úspěšný z 63% a neúspěšný z 37 %. Proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení z 26 % (rozdíl mezi jeho úspěchem a neúspěchem) z jeho celkových nákladů řízení. Do celkového úspěchu i neúspěchu byl dle ustálené judikatury (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) započten i rozsah přiznaného, resp. nepřiznaného příslušenství, přičemž pro účely výpočtu poměru úspěchu soud vyčíslil výši běžících úroků i úroků z prodlení ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce 11 259 Kč (jde o původní poplatek snížený o vracenou část poplatku ve výši 4 273 Kč), dále náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). A to odměna za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a jeden účtovaný půl úkon dle § 11 odst. 2 a. t. (písemné podání ze dne 4. 4. 2023) z tarifní hodnoty ve výši 388 272,31 Kč sestávající z částky 9 860 Kč za každý z uvedených tří úkonů a částky 4 930 Kč za jeden půl úkon, a dále odměna za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (účast na soudním jednání dne 5. 4. 2023) z tarifní hodnoty ve výši 254 735,98 Kč sestávající z částky 9 340 Kč. Také jsou náklady tvořeny z paušální náhrady hotových výdajů advokáta k uvedeným úkonům ve výši 5 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále cestovným za cestu v celkové délce 100 km k soudnímu jednání a zpět ve výši 710 Kč při průměrné spotřebě vozidla 4,3 l/100km a vyhláškové ceně paliva (NM), jakož i vyhláškové ceně opotřebení vozidla, dále náhradou za promeškaný čas na cestě ve výši 4 x 100 Kč dle § 14 a. t. A rovněž byla účtována 21 % DPH z uvedených částek kromě soudního poplatku ve výši 9 702 Kč, kterou je právní zástupce žalobce, jakožto plátce DPH, povinen z tohoto příjmu odvést. Celkové náklady řízení žalobce tak činí 67 476 Kč, z čehož částka 17 544 Kč představuje právě 26 %. Proto soud uložil žalovanému právě tuto částku na náhradě nákladů řízení žalobci zaplatit, a to v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Opět žalovanému bylo umožněno uhradit tuto částku v pravidelných měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek s tím, že zde platí obdobně to, co je uvedeno v bodě 18 tohoto odůvodnění.

18. Pro úplnost k tomu soud dodává, že nepovažoval podání žalobce ze dne 6. 3. 2023 za samostatný, účelně vynaložený, úkon ve věci, neboť šlo o doplnění žaloby, kdy k výzvě soudu žalobce doplňoval skutková tvrzení a dokládal důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Šlo tedy o skutečnosti a důkazy, jež měly být uvedeny již přímo v žalobě (návrhu na zahájení řízení). To, že tak žalobce neučinil, tedy že se mu hned napoprvé nepodařilo tvrdit všechny rozhodné skutečnosti a označit všechny potřebné důkazy, nelze klást k tíži žalovaného.