Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou · Rozsudek

12 C 57/2020

č. j. 12 C 57/2020-468

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSRK:2022:12.C.57.2020.20

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitosti a o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně vyklidit a vyklizený odevzdat žalobci pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba – dům [adresa] v [katastrální uzemí], obci [obec], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů řízení částku 40 278,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaných zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím a současně po nich požadoval vyklizení nemovitosti, a to pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba dům [adresa] (dále jen nemovitost). Tvrdil, že je vlastníkem uvedené nemovitosti a že žalovaní tuto nemovitost užívají neoprávněně, když původně sjednaný nájemní vztah byl ukončen uplynutím doby. Proto žádal, aby žalovaní nemovitost vyklidili a doplatili mu náhradu ve výši dříve sjednaného nájemného 6 000 Kč měsíčně za dobu užívání nemovitosti od října 2019 do února 2020.

2. Žalovaní tvrzení žalobce sporovali, přičemž namítali, že nikdy neměli v úmyslu nemovitosti žalobci prodat, s žalobcem jednali pouze o půjčce. Dále namítali neplatnost předložené kupní smlouvy z i důvodu nezákonného ujednání o propadné zástavě. K prodeji nemovitosti tak dle nich nikdy nedošlo. Současně tvrdili, že nájemní smlouvu s žalobcem nepodepsali. Proto navrhovali zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 12 C 57/2020 – 328 ze dne 19. 10. 2021. V tomto rozhodnutí uložil žalovaným povinnost vyklidit nemovitost a vyklizenou ji odevzdat žalobci do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále jim uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s úroky z prodlení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), žalobu částečně zamítl co do částky 5 000 Kč a souvisejících úroků z prodlení (výrok III.) a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 29 388,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok IV.), přičemž právo na náhradu nákladů řízení České republice nepřiznal (výrok V.).

4. Proti tomuto rozhodnutí podali žalovaní řádně a včas odvolání. Odvolací soud ve věci rozhodl usnesením č. j. 25 Co 41/2022 – 391 ze dne 28. 2. 2022, kterým rozhodnutí Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou vyjma odvoláním nenapadeného výroku III zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Rozhodnutí přitom odůvodnil vadou soudního řízení, ke které došlo před soudem prvého stupně, neboť bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného, i když tento požádal o odročení jednání z důvodu své dočasné pracovní neschopnosti. Žalovanému tak byla dle odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem. V průběhu dotčeného jednání přitom došlo k výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] a k výslechu svědka [jméno] [příjmení].

5. V dalším řízení soud prvého stupně shodně z nájemní smlouvy z 1. 10. 2012 (čl. 5-6, 39-40, 211-212) zjistil, že žalobce coby pronajímatel a žalovaní coby nájemci podepsali/uzavřeli nájemní smlouvu, jejichž předmětem byla budova [adresa] postavená na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to od 1. 10. 2012 do 30. 3. 2013. Nájemné bylo sjednáno ve výši 6 000 Kč měsíčně.

6. Z předžalobní upomínky z 2. 11. 2019 (čl. 7, 9) soud zjistil, že žalobce vyzval žalované před podáním žaloby k vyklizení předmětné nemovité věci.

7. Z předžalobní upomínky z 14. 8. 2019 (čl. 11, 13) soud zjistil, že žalobce vyzval žalované před podáním žaloby k zaplacení částky 397000 Kč s příslušenstvím.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 3. 2020 (čl. 12) soud zjistil, že žalobce vyzval žalované před podáním žaloby k úhradě dluhu a k vyklizení nemovitosti. Žalobce vyzval žalované uhradit dlužné částky ve výši 31 000 Kč ve lhůtě do 10. 3. 2020.

9. Z rozhodčího nálezu sp. zn. 1 Rs 8/2013 (čl. 30 – 32) soud zjistil, že dne 19. 5. 2014 byl vydán rozhodčí nález, kterým byla žalovaným uložena povinnost zaplatit částku 23 400 Kč a dále byla žalovaným uložena povinnost zaplatit smluvní pokuty a také vyklidit předmětnou nemovitost. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 30. 9. 2014.

10. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení předkupního ze dne 23. 9. 2011 (čl. 33-35, 49-51) soud zjistil, že dne 23. 9. 2011 byla mezi s [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] coby prodávajícími a žalobcem coby kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly nemovité věci, a to budova [adresa] postavená na pozemku [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo] vše v [katastrální uzemí]. Kupní cena byla stanovena na částku 700 000 Kč, kdy část kupní ceny ve výši 549 773, 61 Kč měla být uhrazena tak, že bude do 30. 9. 2011 uhrazena na účet [právnická osoba] za účelem uhrazení pohledávky a příslušenství z titulu smlouvy o úvěru č. 438/2010 ze dne 27. 7. 2010. Zbylá část kupní ceny po odečtu nákladů po odečtu částky představující vyplacení zástavního práva a za vyplacení kupní ceny před zavkladováním vlastnického práva k předmětným spoluvlastnickým podílům, tedy částka ve výši 116 650,39 Kč bude uhrazena na účet prodávajících. Čl. 6 je nazvaný Předkupní právo a právo zpětné koupě. V bodě 6.1 je uvedeno, že smluvní strany se tímto dohodly na vzniku věcného předkupního práva pro oprávněného z předkupního práva [jméno] [příjmení] ke specifikované nemovité věci. Kupující je tedy v případě, že by chtěl předmětný spoluvlastnický podíly prodat či jinak převést na třetí osobu, povinen nabídnout oprávněnému z předkupního práva, a to za podmínek uvedených v odst.

2. Bod 6.2 stanovuje, že kupující je povinen nabídnout a oprávněný z předkupního práva [jméno] [příjmení] je na základě existence věcného předkupního práva oprávněn koupit předmětné spoluvlastnické podíly uvedené v čl. 1 této smlouvy za pevně stanovenou kupní cenu ve výši 1 000 000 Kč splatnou při podpisu kupní smlouvy.

11. Z Prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem č. 007070/22-24/ 2011 (čl. 52) soud zjistil, že advokát [titul] [jméno] [příjmení] zapsaný v seznamu advokátů dne 23. 9. 2011 prohlásil, že tuto listinu (Kupní smlouvu ze dne 23. 9. 2011) před ním vlastnoručně v jednom vyhotovení podepsali [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], [celé jméno žalované], [datum narození]. Listina byla zaslána katastrálním úřadem a bylo potvrzeno, že vklad práva byl povolen rozhodnutím sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] [číslo], vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne 10. 10. 2011, právní účinky vznikly ke dni 26. 9. 2011.

12. Z nájemní smlouvy ze dne 23. 9. 2011 (čl. 36-38) soud zjistil, že byla vyhotovena, avšak nepodepsána nájemní smlouva. V této nájemní smlouvě měl žalobce coby pronajímatel a žalovaní coby nájemci sjednat nájem nemovitosti, a to budovy [adresa] postavené na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to od 23. 9. 2011 do 30. 9. 2012. Nájemné bylo sjednáno ve výši 2 000 Kč měsíčně.

13. Z prohlášení ze dne 24. 7. 2013 (čl. 41) soud zjistil, že žalovaná [celé jméno žalované] toho dne podepsala, že si je plně vědoma, že se nejednalo o žádné zajištění, ale o řádnou kupní smlouvu, a potvrzuje, že její vůle směřovala k prodeji nemovitostí. Dále je uvedeno, že žalovaná podepsala, že uvádí, že žalobce původně oslovila ohledně úvěru, nicméně nakonec se dohodli na kupní smlouvě a žádný úvěr jí poskytnut nebyl a ani o něj již nestála, když peníze, které sháněla, jí byly poskytnuty z kupní ceny.

14. Z výpisu z katastru nemovitostí (čl. 47) soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník pozemkové parcely st. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], bydlení v [katastrální uzemí].

15. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku (čl. 57-58) soud zjistil, žalobce je zapsán v rejstříku s předmětem podnikání mimo jiné v realitní činnosti a jednatelem žalobce je [jméno] [příjmení], [datum narození].

16. Z vyrozumění PČR ze dne 9. 4. 2020 a 24. 4. 2020 (čl. 59) soud zjistil, že žalované bylo odpovězeno, že na základě jejího trestního oznámení nelze učinit závěr o podezření ze spáchání konkrétního trestného činu. Dále byla stížnost žalované PČR zaslána na Okresní státní zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou.

17. Z poštovních poukázek (čl. 62, 278, 279, 280) soud zjistil, že žalovaná 1 poukazovala v období 2019 – 2021 různé částky ve prospěch jednatele žalobce, konkrétně dne 28. 1. 2020 částku 1 000 Kč, dne 20. 12. 2019 částku 4 000 Kč.

18. Z nájemní smlouvy z roku 2019 (čl. 63-65) soud zjistil, že byla vyhotovena, avšak nepodepsána nájemní smlouva. V této nájemní smlouvě měl žalobce coby pronajímatel a žalovaní coby nájemci sjednat nájem nemovitosti, a to pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v [katastrální uzemí]. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020. Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 000 Kč měsíčně.

19. Z odpovědi [stát. instituce] ze dne 2. 11. 2020 (čl. 103-104, 113) soud zjistil, že požadované informace o úhradě daně z převodu dotčených nemovitých věcí, nemohou sdělit v souladu se zákonnými ustanoveními o mlčenlivosti.

20. Z žádosti ze dne 15. 12. 2012 (čl. 116, 125pv) soud zjistil, že žalovaná 1) [celé jméno žalované] adresovala žalobci ručně psaný dopis, ve kterém žádala o posunutí o zároveň zaplacení nájemní smlouvy o dva měsíce.

21. Z prohlášení ze dne 12. 1. 2021 (čl. 117) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] prohlásila, že v roce 2011 jí kontaktoval její bratr s tím, že manželé [celé jméno žalovaného] mají finanční problémy – mají dluhy na jejich nemovitosti v [obec], hrozí jim dražba v důsledku nesplacení závazků. Dotazovali se jí, zda nezná někoho, kdo by byl schopen stávající závazky uhradit a zabránit dražbě. Předala jim kontakt na pana [příjmení], se kterým v té době spolupracovala. Zprostředkovala jim schůzku. Pan [příjmení] však sdělil, že jim nehodlá poskytnout půjčku, když je přesvědčen, že mu peníze nevrátí. Poté se domluvili, že dům pan [příjmení] koupí a zajistí veškeré smlouvy skrze právní kancelář v [obec] Pan [příjmení] měl vyplatit veškeré závazky rozdíl v kupní ceny uhradit prodávajícím a dům jim pak pronajmout za částku 2 000 Kč a v případě zájmu prodat zpět dle podmínek kupní smlouvy. U podpisu kupní smlouvy byla [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení], [jméno, příjmení], [jméno] [příjmení], advokát a ona. V té době před popisem volali i jejímu bratrovi a žádali o radu. On i svědkyně jim řekli, že to je pouze na nich. Dále uvedla, že ví, že následně [celé jméno žalovaného] nájem neplatili. Paní [celé jméno žalované] společně s ostatními členy rodiny věděli, že jim pan [příjmení] neposkytl půjčku, u toho sdělení byla osobně. Dále uvedla, že jí paní [celé jméno žalované] nedávno několikrát kontaktovala telefonicky a následně zasílala SMS zprávy, ať k věci vypovídá v její prospěch. Dále taky kontaktovala i jejího bratra pana [příjmení] a nabádal ho k nepravdivé výpovědi.

22. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl osobně přítomen na jedné schůzce mezi žalovanými a panem [příjmení] v roce 2013 či 2014, kde se řešilo neplacení nájemného ze strany žalovaných. Jednání bylo vyhrocené. Svědek uvedl, že ví, že pan [příjmení] koupil nemovitost, ukazoval mu ji před schůzkou.

23. Z dohody o uznání dluhu (čl. 124) soud zjistil, že mezi žalobcem a [celé jméno žalovaného] (ročník 1970), [celé jméno žalované] a [jméno, příjmení] (ročník 1993) byla podepsána listina, kterou uvedení nájemci výslovně uznávají, že dluží pronajímateli, na základě Nájemní smlouvy sjednané dne 1. 10. 2012 do 30. 3. 2013 na nájmu a službách do 30. 3. 2013 částku 12 000 Kč, na penalizační faktuře 11 400 Kč, za každý započatý týden prodlení s vyklizením předmětu nájmu 5 000 Kč od 15. 4. 2013 do vyklizení, na běžící smluvní pokutě 300 Kč za každý den prodlení s úhradou nájemného od 1. 2. 2013 do 30. 3. 2013. Dlužnou částku se zavázali uhradit do 20. 8. 2013.

24. Z žádosti ze dne 30. 1. 2013 (čl. 125) soud zjistil, že žalovaná 1) [celé jméno žalované] adresovala žalobci ručně psaný dopis, ve kterém se omlouvala za prodlení se zaplacením nájmu a žádala o posečkání z vážných finančních důvodů.

25. Z žádosti ze dne 2. 12. 2012 (čl. 126) soud zjistil, že žalovaná 1) [celé jméno žalované] adresovala žalobci ručně psaný dopis, ve kterém se omlouvala za zpoždění platby nájmu a informovala o změně termínu téže platby.

26. Ze zprávy od ČAK ze dne 16. 2. 2021 (čl. 148) soud zjistil, že byla poskytnuta kopie Prohlášení o pravosti podpisu č. 007070/22-24/ 2011. Ze záznamu z knihy o prohlášení o pravosti podpisu č. 007070/22-24/ 2011 (čl. 149) soud zjistil, že dne 23. 9. 2011 byly ověřeny podpisy [jméno] [příjmení] [datum narození], [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], [celé jméno žalované], [datum narození], a to pro účely Kupní smlouvy a smlouvy o zřízení předkupního práva [celé jméno žalovaného] – [právnická osoba], 1 vyhotovení.

27. Z výslechu žalované [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že setrvala na tvrzení, že s žalobcem řešila poskytnutí půjčky. Žádné papíry však nikdy neměla k dispozici. Předmětnou nemovitost užívá nadále, z nemovitosti se i ztratilo věcné břemeno pro jejího otce. V advokátní kanceláři v [obec] byla, byl tam i pan [příjmení], syn [jméno] i [jméno]. Podepsali prázdné papíry. S panem [příjmení] se seznámili přes pana [příjmení] a paní [příjmení], která jim zprostředkovávala insolvenci, avšak veškeré papíry si vzala. O prodeji nemovitosti nikdy nebyla řeč. Listiny psané rukou předložené žalobcem nepsala (čl. 116, 125-126).

28. Z výslechu [jméno, příjmení] soud zjistil, že byl na schůzce v advokátní kanceláři v [obec], kde hlídal synovce. Byla tam jeho matka [celé jméno žalované], bratr [jméno] [příjmení], jeho otec a dvě paní. Žádnou nájemní smlouvu nepodepisoval.

29. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka [jméno] [příjmení] a z návrhu v rámci insolvenčního řízení [insolvenční spisová značka] (čl. 239-245) soud zjistil, že do soupisu byl sepsán pouze movitý majetek ve výši 30 000 Kč a osobní automobil, nikoliv podíl na nemovitých věcech.

30. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že potvrdila informace uvedené ve svém písemném prohlášení na čl.

117. Dále doplnila, byla osobně přítomna na schůzce v advokátní kanceláři v [obec], kde se podepisovala dotčená kupní smlouva. Paní [celé jméno žalované] jí následně kontaktovala ohledně posečkání nájmu. Svědkyně předložila soudu mobilní telefon s SMS zprávou, kde bylo ze dne 6. 10. 2020 uvedeno: Dobry den mám na tebe dotaz na cí straně budeš tet můj táta mnel dva infarkty ze nás [příjmení] chce vystěhovat vše byl podvod a ty to vis vždyť už u něj neprcujes a můžeš říct žes to nevěděla [jméno]. Dne 22. 10. 2020 zpráva: Myslala jsem si že máš IQ ale asi ne že [jméno]. Svědkyně upřesnila, že na schůzce byl přítomen pan [příjmení], manželé [celé jméno žalovaného], syn [jméno] advokát. Kupní smlouvu podepisovali manželé [celé jméno žalovaného], syn [jméno], byl tam přítomen.

31. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že paní [celé jméno žalované] byla kamarádka její matky a kvůli panu [příjmení] přišel o byt. Půjčil si od něj 250 000 Kč, splácel mu to i s úroky a dalšími sankcemi. Zprostředkovala mu to paní [příjmení]. Uzavřel s panem [příjmení] smlouvu o půjčce. Nevěděl, zda [celé jméno žalovaného] smlouvu o půjčce uzavřeli.

32. Z prohlášení o splnění informační povinnosti ze dne 1. 10. 2012 (čl. 281) soud zjistil, že se účastníci dohodli, že pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z Nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 2012, a to četně otázek platnosti smlouvy budou rozhodovány v rozhodčím řízení.

33. Z rozhodčí smlouvy ze dne 1. 10. 2012 (čl. 282-284) soud zjistil, že účastníci uzavřeli rozhodčí smlouvu, ve které si dohodli, že pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z Nájemní smlouvy ze dne 1. 10. 2012, a to včetně otázek platnosti smlouvy budou rozhodovány v rozhodčím řízení.

34. Z prohlášení ze dne 23. 9. 2011 (čl. 285) soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] bylo toho dne podepsáno výslovné prohlášení, že v případě kupní smlouvy ze dne 23. 9. 2011, kdy jsme společnosti [právnická osoba] prodali tyto nemovitosti (pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v [katastrální uzemí]) jsme neměli zájem o žádnou půjčku či úvěr, ale pouze o prodej výše uvedených předmětných spoluvlastnických podílů za kupní cenu 700 000 Kč.

35. Ze znaleckého posudku č. 876/ 2021 ze dne 29. 8. 2021 (čl. 218) soud zjistil, že [titul] [celé jméno znalce], znalec z oboru písmoznalectví podal soudu znalecký posudek. Úkolem znalce bylo zjistit, zda na listině„ nájemní smlouva ze dne 4. 10. 2012“ a na„ kupní smlouva ze dne 23. 9. 2011“ je podpis žalované 1 [celé jméno žalované]. Znalec odpověděl, že podpis na kopii listiny„ nájemní smlouva ze dne 4. 10. 2012“ je pravděpodobně kopií pravého podpisu žalované 1 [celé jméno žalované]. U kopie podpisu však nelze vyloučit možnost přenosu jeho obrazu z jiné listiny. Podpis na originálu kupní smlouvy ze dne 23. 9. 2011 a na„ Prohlášení o pravosti podpisu č. 007070/22-24/ 2011“ jsou pravými podpisy žalované 1 [celé jméno žalované]. Podpisy na„ nájemní smlouva ze dne 23. 9. 2011“ je pravým podpisem žalované 1 [celé jméno žalované].

36. Ze znaleckého posudku č. 879/ 2021 ze dne 1. 9. 2021 (čl. 223-233) soud zjistil, že [titul] [celé jméno znalce], znalec z oboru písmoznalectví podal soudu znalecký posudek. Úkolem znalce bylo zjistit, zda na listině„ nájemní smlouva ze dne 4. 10. 2012“ je podpis žalovaného 2 [celé jméno žalovaného]. Znalec odpověděl, že podpis na kopii listiny„ nájemní smlouva ze dne 4. 10. 2012“ je pravděpodobně kopií pravého podpisu žalovaného 2 [celé jméno žalovaného].

37. V opakovaném výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] znalec odkázal na závěry učiněné ve znaleckém posudku v písemné formě. Znalec popsal omezené metody zkoumání v případě, že jde o kopii podpisu, nikoliv samotný podpis, kdy z kopie není patrné mechanické působení psacího prostředku na papír. Proto byl určen stupeň pravděpodobnosti tak, jak je ve znaleckém posudku.

38. Žalobce dále soudu předložil směnku vlastní ke smlouvě o úvěru č. 21/20111, předsmluvní formulář ze dne 7. 10. 2011, rozhodčí smlouvu č. 21/ 2011 ze dne 7. 10. 2011, prohlášení zájemců o úvěr ze dne 7. 10. 2011, smlouvu o úvěru č. 21/ 2011 ze dne 7. 10. 2011, pracovní smlouvu ze dne 5. 9. 2011 společně s dodatkem k této pracovní smlouvě ze dne 5. 9. 2011, vše týkající se žalobce a pana [jméno] [příjmení]. Z těchto listin soud nezjistil nic podstatného pro rozhodovanou věc.

39. Jiné důkazy účastníci ani přes poučení soudu nenavrhovali.

40. Provedené důkazy soud hodnotil každý zvlášť i ve vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (dle § 132 o.s.ř.).

41. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi účastníky, resp. mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], [datum narození], byla uzavřena kupní smlouva na prodej a koupi předmětné nemovitosti, na základě které se stal vlastníkem nemovitosti žalobce. Mezi účastníky pak byla v období od 1. 10. 2012 do 30. 3. 2013 uzavřena nájemní smlouva, opravňující užívání nemovitosti žalovanými za nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně. Ačkoliv byla následně připravena navazující nájemní smlouva, k jejímu uzavření nedošlo. V období od října 2019 do února 2020 žalovaní nemovitosti stále užívali, přičemž za jejich užívání zaplatili žalobci pouze částku 5 000 Kč. Dosud předmětné nemovitosti nevyklidili, ačkoliv k tomu byli žalobcem opakovaně vyzýváni, posledně se tak stalo před podáním žaloby.

42. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen o. z.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

43. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

44. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

45. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žaloba v rozsahu vráceném k novému projednání je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření kupní smlouvy, na jejímž základě bylo vlastnické právo k nemovitosti převedeno na žalobce. Soud má tuto skutečnost za prokázanou z vlastního znění této smlouvy včetně Prohlášení o pravosti podpisů sepsané advokátem [titul] [příjmení] včetně zprávy ČAK k tomuto ověření, z prohlášení žalované a [jméno] [příjmení] ze dne 23. 9. 2011 a z prohlášení žalované ze dne 24. 7. 2013, jakož i z prohlášení a výpovědi svědkyně [příjmení]. Tvrzení žalované, že tuto smlouvu nepodepsala, bylo vyvráceno znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce], z něhož vyplynula pravost podpisu žalované na dané kupní smlouvě i na souvisejícím prohlášení o pravosti podpisů. Soud tak neměl pochyb, že vlastníkem nemovitosti je žalobce. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaní užívali k bydlení nemovitost v rozhodném období od října 2019 do února 2020, což ostatně žalovaná ani nesporovala, přičemž se tak dělo, aniž by jim k tomu svědčil nějaký právní titul. Nájemní smlouva pro dané období nebyla uzavřena. Poslední platně uzavřená nájemní smlouva je ze dne 1. 10. 2012. Ač žalovaní sporovali, že by tuto nájemní smlouvu uzavřeli, ze znaleckých posudků vyplynula pravost podpisů žalovaných na této listině (ač doložené a zkoumané pouze v kopii, s čímž se ovšem znalec v posudku náležitě vypořádal). Současně o existenci nájemního vztahu svědčí i prohlášení žalovaných, listina o uznání dluhu žalovanými a žalovanou placené poštovní poukázky s platbami pro žalobce. Kromě uvedené jiná nájemní smlouva uzavřena nebyla. Proto soud posoudil nárok žalobce na zaplacení 25 000 Kč (30 000 Kč po odečtení 5 000 Kč, o kterých již bylo rozhodnuto předcházejícím rozsudkem) jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Výše tohoto bezdůvodného obohacení pak byla určena dle § 2295 o. z. ve výši posledně sjednaného nájemného, tedy ve výši 6 000 Kč měsíčně. 5 x 6 000 Kč se přitom rovná částce 30 000 Kč, po odečtení částky 5 000 Kč pak činí 25 000 Kč. Proto soud uložil žalovaným společně a nerozdílně tuto částku žalobci zaplatit.

47. A protože v řízení bylo současně prokázáno, že žalovaní užívají nemovitost bez právního důvodu, nesvědčí jim vlastnické ani jiné právo k bydlení a užívání nemovitosti, vyhověl soud žalobě i v části žádající vyklizení a předání nemovitosti žalobci, a to dle § 1040 o. z. Žalovaným však ke splnění této povinnosti stanovil delší pariční lhůtu 30ti dnů, tedy lhůtu, ve které je reálné nemovitosti vyklidit a předat, přičemž žalobce tuto lhůtu rovněž navrhoval.

48. Vzhledem ke skutečnosti, že Krajský soud rozhodl o zrušení a vrácení věci proto, že se druhý žalovaný neúčastnil výslechu znalce [celé jméno znalce] a svědka [příjmení] (syna žalovaných), soud se pokusil o opakovaný výslech svědka a znalce za přítomnosti žalovaných. Vzhledem k omluvám žalovaných i svědka [příjmení] jednání opakovaně odročoval. Soud je přesvědčen o tom, že právo účastníka být přítomen u provádění důkazů nemá sloužit obstrukcím. Stejně jako mají žalovaní právo na účast na jednání, tak i žalobce má právo na rozhodnutí ve věci bez zbytečných průtahů. Vztah mezi těmito právy pak musí být vyvážený. V této souvislosti soud připomíná, že k poslednímu jednání se žalovaná omlouvala, z důvodů svého zdravotního stavu, přičemž z jejího potvrzení o pracovní neschopnosti vyplynulo, že má povolené vycházky. Soud má tedy za to, že vyčerpal všechny možnosti k opětovnému provedení důkazů tak, jak byl zavázán rozhodnutím Krajského soudu. Zároveň však nepřipustil, aby bylo jeho rozhodnutí blokováno zjevně obstrukčním chováním žalovaných a svědka [příjmení]. Výslech svědka [jméno] [příjmení], jak byl proveden v původním řízení před soudem prvého stupně, soud v souladu s názorem odvolacího soudu nijak nepromítl do rozhodnutí o věci. O nový výslech svědka se soud pokoušel, ovšem nepodařilo se jej v přiměřené lhůtě zajistit, přičemž je třeba zdůraznit, že soud nepřistoupil k vynucení účasti svědka, neboť skutečnosti, jež měl tento výslech objasnit, považoval za dostatečně prokázané jinými, výše uvedenými, důkazními prostředky.

49. Právo na náhradu nákladů řízení za řízení před soudem prvého stupně náleží dle § 142 odst. 1,3 o.s.ř. žalobci, který byl v řízení převážně úspěšný. Neúspěch žalobce je pouze v nepatrné části. Náklady řízení žalobce za první řízení před soudem prvého stupně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 500 Kč, dále z odměny advokáta za sedm úkonů právní služby, které vykonal právní zástupce žalobce osobně (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast na jednání dne 24. 6. 2020, 2 x replika k vyjádření dne 29. 10. 2020, 19. 11. 2020, závěrečný návrh 13. 10. 2021) celkově 18 900 Kč (§ 12 odst. 3 ve věci o zaplacení, dále určení právního vztahu k nemovité věci – vyklizení nemovitosti dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále náhrady hotových výdajů za sedm úkonů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) Náklady advokáta tvoří též náhrada jízdného dle § 13 odst. 4 AT, a to za cestu k jednání u OS dne 24. 6. 2020. Zástupce cestu vykonal osobním automobilem Škoda Fabia spotřeba 7 l / 100 km, při vyhláškové ceně paliva pro rok 2020 a náhradový koeficient 4,2 Kč/km, cestovné ve výši 516 Kč. Dále náhrada za ztrátu času v souvislosti s touto cestou 4 x 100 Kč dle § 14 odst. 1, 3 AT, tzn. 400 Kč. K nákladům advokáta je nutno rovněž přičíst 21% DPH z jeho odměny a náhrady nákladů ve výši 4 602,36 Kč, kterou je advokát povinen z uvedeného příjmu odvést (§ 2 odst. 1 písm. b/, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, § 137 o.s.ř. a § 23a zákona č.85/1996 Sb. o advokacii ve znění pozdějších předpisů). Celkem tedy 33 018,36 Kč Náklady odvolacího řízení jsou tvořeny odměnou advokáta za 1 úkon právní služby, a to sepis vyjádření k odvolání ze dne 9. 2. 2022 ve výši 2 700 Kč a náhrada hotových výdajů k tomuto úkonu právní služby ve výši 300 Kč a 21 % DPH z těchto částek ve výši 630 Kč, celkem činí náklady odvolacího řízení 3 630 Kč Náklady řízení před soudem prvého stupně po odvolacím řízení jsou tvořeny odměnou advokáta ve výši 2 700 Kč za závěrečný návrh z 8. 6. 2022, náhradou hotových výdajů k tomuto úkonu právní služby ve výši 300 Kč a 21 % DPH z těchto částek ve výši 630 Kč, celkem tedy částkou 3 630 Kč Celkem jsou žalovaní povinni nahradit na nákladech řízení k rukám právního zástupce žalobce za celé řízení částku 40 278,36 Kč, a to v obecné zákonné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.).

50. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V projednávané věci byl převážně úspěšný žalobce (neúspěšný pouze v marginální části), a proto by bylo povinností žalovaných hradit náklady řízení státu, které hradil soud z rozpočtových prostředků, a to znalečné a náklady za právní zastoupení advokáta ustanoveného žalovaným, kdy přesná výše bude stanovena v samostatném usnesení. Žalovaní jsou však v celém rozsahu osvobození od placení soudních poplatků, a proto soud rozhodl, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.