12 C 95/2018

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Hrůšovou ve věci žalobkyně: celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení se sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka; právnická osoba , IČO se sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení 110 984 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení 110 984 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 129 164 Kč od 18. 3. 2018 do 23. 4. 2018 a s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 110 984 Kč od 24. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 103 863 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení 3 155 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám vedlejšího účastníka.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit náklady řízení státu ve výši 1 031 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

1. Žalobkyně podala dne 18. 3. 2018 žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení 129 164 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že požaduje nahradit škodu na zdraví, která jí byla způsobena při dopravní nehodě, kterou zavinil žalovaný. Žalovaný byl i následně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou dne 30. 12. 2015, čj. [číslo jednací]. Žalobkyně utrpěla újmu na zdraví spočívající v podvrtnutí krční, hrudní a bederní páteře, poranění kostrče, zlomenině žebra a posttraumatickém syndromu. Podle lékaře byla tato zranění ohodnocena 100 body po 256,86 Kč, celkově 25 886 Kč. Dále žalobkyni vznikly náklady spojené s léčením poúrazového stavu na léčebných přípravcích ve výši 3 078 Kč a na poplatku za přehled bolesti 200 Kč. Celkově z titulu újmy na zdraví a dalších nákladů žalobkyně požadovala 29 164 Kč. V důsledku snížení kvality života požadovala žalobkyně nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval ji zcela zamítnout. Uvedl, že sice nepopírá, že dne 18. 3. 2015 způsobil dopravní nehodu, při níž žalobkyně utrpěla nějaká zranění, ovšem neztotožňuje s vyčíslením újmy od žalobkyně. Upozornil na skutečnost, že žalobkyně téměř tři roky po nehodě neučinila vůči žalovanému či jeho pojišťovně žádný úkon, na jehož základě by mohla požadovanou částku nebo alespoň její část obdržet. Pouze žalovanému zaslala předžalobní výzvu až dne 9. 3. 2018, na kterou žalovaný neprodleně reagoval, když požadoval doložení vznešených nároků a doporučil požádat o plnění nejprve [právnická osoba], která tuto škodnou událost eviduje pod č. 2156008776, č. smlouvy 3218006252 U pojišťovny žalobkyně žádný nárok neuplatnila. Žalovaný dále uvedl, že údajné snížení kvality života spočívající v trvalém omezení běžných denních činnostech, v sociální a rodinné oblasti, je kryto bolestným, vyčíslené lékařem na 25 886 Kč. Nevidí důvod, proč by měl stejná omezení nahrazovat dvakrát. Navrhnul vstup vedlejšího účastníka.

3. Podáním ze dne 29. 5. 2018 vstoupil do řízení na straně žalovaného vedlejší účastník, a to [právnická osoba] (dále jen„ vedlejší účastník“ či„ [právnická osoba]“). Uvedl, že s žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motocykly [označení motocyklu] [registrační značka] a proto má právní zájem na výsledku tohoto soudního sporu. Nárok žalobkyně neuznává. Uvedl, že došlo k předmětné dopravní nehodě, když po této nehodě žalobkyni vyzval dopisem ze dne 26. 3. 2015 k postoupení dokladů nutných pro prokázání a uplatnění škody. Žalobkyně vedlejšímu účastníkovi zaslala dne 1. 4. 2015 vyplněný formulář oznámení škodné události, avšak žádné další listiny prokazující její nárok nepředložila. Až na základě tohoto řízení byl prostřednictvím žalovaného předložen Přehled bolesti ze dne 19. 6. 2017 vyplněný lékařem žalobkyně. Vedlejší účastník neprodleně poté na základě této listiny žalobkyni přistoupil k likvidaci nároků na bolestné ve výši 17 890 Kč a částky 200 Kč za poplatek za posudek. Vedlejší účastník přistoupil ke korekci bolestného na základě Metodiky Nejvyššího soudu ČR podle § 2958 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to následovně. Podvrtnutí a natažení krční páteře 30bodů, zlomenina IX. žebra vpravo 20 bodů, zhmoždění dolní části zad a pánve 20 bodů, tedy celkově 70 bodů po 256,86 Kč za bod, tj. 17 980 Kč. Spornými podle vedlejšího účastníka jsou položky bolestné za podvrtnutí hrudní páteře, když toto zranění není v lékařské zprávě ze dne 24. 3. 2015 z Fakultní nemocnice v Hradci Králové doloženo a jiné lékařské zprávy vedlejší účastník neměl k dispozici. Ohledně částky za léky nemohl vedlejší účastník přistoupit k jejich úhradě, neboť nebyly řádně specifikovány a nebyla doložena příčinná souvislost zakoupených léků se zraněním z předmětné dopravní nehody. Ohledně nemajetkové újmy podle názoru vedlejšího účastníka žalobkyně neprokázala, že jí z předmětné dopravní nehody vznikly trvalé následky na zdraví a že se jí jakkoli snížila kvalita života.

4. Žalobkyně s námitkami žalovaného a vedlejšího účastníka nesouhlasila. K argumentaci, že žalobkyně neuplatnila svůj nárok u pojišťovny uvedla, že jí tuto povinnost neukládá žádný právní předpis a navíc ze samotného vyjádření vedlejšího účastníka plyne, že žalobkyně u něho svůj nárok uplatnila. Žalobkyně se ohradila proti bagatelizovaní jím způsobené újmy a podle jejího názoru nelze tento nárok podřadit ani pod bolestné ani pod případné ztížení společenského uplatnění. Ohledně léků žalobkyně uvedla, že vzhledem k charakteru těchto léků lze dovodit, že jde výhradně o medikamenty mající přímou souvislost se stavy žalobkyně po dopravní nehodě. Dále uvedl, že ze strany vedlejšího účastníka obdržela dne 24. 4. 2018 částku 18 180 Kč, a proto v tomto rozsahu vzala žalobu zpět.

5. Soud následně usnesením ze dne 5. 2. 2019 rozhodl, že se řízení co do zaplacení 18 180 Kč s úrokem z prodlení z 18 180 Kč za dobu od 24. 4. 2018 do zaplacení zastavuje.

6. Žalobkyně ve svém podání ze dne 7. 3. 2019 upřesnila, že částka za nemajetkovou újmu představuje náhradu za psychické útrapy spojené s následky nehody, když u žalobkyně došlo ke zhoršení psychického stavu, rozvoji deprese, poruch spánku a dále došlo ke zhoršení kvality života. Žalobkyně před úrazem vedla aktivní život - jezdila na kole, sportovala a společensky žila a nyní toto již nemůže. Upozornila, že v důsledku bolestí nemohla fungovat jako matka a partnerka, a proto jí opustil její tehdejší přítel. Byla tedy následně odkázána na pomoc své nezletilé dcery, která jí pomáhala se základními úkony sebeobsluhy. Tedy tato skutečnost zasáhla i do jejího rodinného života. Označila též seznam medikamentů, které užívala.

7. Vedlejší účastník ve svém podání ze dne 23. 9. 2019 uvedl, že žalobkyně neprokázala, že by jí vznikla nějaká další nemajetková újma kromě bolestného. Dále upozornila, že ztížení společenského uplatnění bylo předmětem jiného řízení pod sp. zn. 6 C 21/2019. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu. Shrnul, že je přesvědčen o tom, že samotná léčba a důsledky s tím spojené se v případě žalobkyně nevymykaly běžné léčbě a odpovídajícím zdravotním postupům a rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla před úrazem nadprůměrně aktivní.

8. Usnesení m ze dne 21. 10. 2019, čj. 12 C 95/2018-163 bylo žalobkyni přiznáno pro toto řízení částečné osvobození od soudních poplatků z 9/10.

9. Vedlejší účastník i žalovaný upozornili, že nárok žalobkyně by měl být zamítnut, neboť žalobkyně neuneslo břemeno tvrzení a břemeno důkazní, tedy neprokázala, že by jí byla způsobena jiná nemajetková újma než bolestné, které jí již bylo vyplaceno a než ztížení společného uplatnění, které však bylo rozhodnuto v jiném řízení a tvoří tedy překážku věci rozsouzené.

10. Z trestního příkazu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 30. 12. 2015, č. j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že žalovaný byl uznán vinným z přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku. Žalovaný dne 18. 3. 2015 způsobil dopravní nehodu, přičemž následkem této dopravní nehody byla žalované způsobena zranění spočívající ve zlomenině IX. žebra vpravo bez posunutí úlomků, podvrtnutí – distorzi krční a bederní páteře s dosud neukončením léčením.

11. Z přílohového spisu pod sp. zn. 6 C 21/2019 soud zjistil, že bylo vedeno řízení o zaplacení částky 53 107,20 Kč s příslušenstvím představující částku za ztížení společenského uplatnění žalobkyně při dotčené dopravní nehodě způsobené žalovaným. Dané řízení bylo skončeno usnesením ze dne 8. 10. 2019, č. 6 C 21/2019 – 73, kterým byl schválen smír účastníků. V tomto smíru se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni prostřednictvím vedlejšího účastníka částku 30 000 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění, když zaplacením této částky budou veškeré nároky žalobkyně z titulu ztížení společenského uplatnění v důsledku dopravní nehody ze dne 18. 3. 2015 vypořádány a žalobkyně nebude z tohoto titulu uplatňovat po žalovaném ani po vedlejším účastníkovi žádné další nároky.

12. Z pokladních dokladů ze dne 6. 1. 2017, 22. 3. 2017, 21. 4. 2017, 7. 7. 2017 a z daňových dokladů č. 016762, 014350, 010478, 007371, 001609, 016056, 026535, 032509, 041061, 043021, 050157, 055476, bylo zjištěno, že byly koupeny jednotlivé medikamenty, avšak bez uvedení konkrétního odběratele.

13. Z Přehledu bolesti ze dne 19. 6. 2017 bylo zjištěno, že [jméno lékaře] ohodnotil poškození zdraví žalobkyně 100 body, a to za podvrtnutí krční páteře, podvrtnutí hrudní páteře, podvrtnutí bederní páteře, poranění a zhmoždění kostrče, zlomenina žebra bez posunu.

14. Z pokladního lístku ze dne 29. 6. 2017 soud zjistil, že žalobkyně zaplatila [jméno lékaře] za vyhotovení Přehledu bolesti ze dne 19. 6. 2017 částku 200 Kč.

15. Z pojistné smlouvy pro Autopojištění Combi Plus III ze dne 9. 6. 2014 a ze záznamu z jednání soud zjistil, že žalovaný spolu s vedlejším účastníkem uzavřel pojistnou smlouvu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

16. Z odpovědi na výzvu k plnění ze dne 9. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaný vyzval výzvou ze dne 16. 3. 2018 žalobkyni k doložení oprávněnosti jejího nároku.

17. Z žádosti o postoupení dokladů nutných pro prokázání a uplatnění škody ze dne 26. 3. 2015 soud zjistil, že vedlejší účastník vyzval žalobkyni k doložení specifikovaných dokumentů prokazující vznešený nárok.

18. Ze Sdělení výše pojistného plnění ze dne 23. 4. 2018 soud zjistil, že vedlejší účastník žalobkyni přiznal nárok za bolestné ve výši 17 980 Kč a částku 200 Kč za poplatek za posudek, neboť stanovil bodové ohodnocení zranění žalobkyně na 70 bodů, a to za podvrtnutí a natažení krční páteře, za zlomeninu IX. žebra vpravo a za zhmoždění a dolní části pánve. Položky bolestného za podvrtnutí hrudní páteře a poranění a zhmoždění kostrče nebyly přiznány, neboť nebyly uvedeny v lékařské zprávě ze dne 24. 3. 2015 z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Dále nebyla žalobkyni přiznána částka 100 000 Kč za nemajetkovou újmu, neboť podle vedlejšího účastníka žalobkyni nepřísluší.

19. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 24. 3. 2015 z Fakultní nemocnice Hradec Králové soud zjistil, že toho dne byla žalobkyně vyšetřena a byl ji zjištěn nález, že se žalobkyně před týdnem jako řidička střetla čelně s motocyklistou, kdy po nehodě byla zprvu bez potíží, postupně se objevily bolesti páteře a hemithoraxu. Byla jí zjištěna následující zranění – zlomenina IX. žebra vpravo a distorze krční a bederní páteře.

20. Z podstatného obsahu spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Z lékařského posudku ze dne 30. 10. 2015 vypracovaný [celé jméno znalce] pro účely trestního řízení soud zjistil, že žalobkyně utrpěla distorzi krční a bederní páteře a zlomeninu 9. žebra. Poranění vzniklo přímým působením tupého násilí středně těžké intenzity proti hrudníku zpředu zprava. Žalobkyně uváděla bolestivost různých částí těla – krční, hrudní, bederní páteře, kostrče, přední hrudní stěny, horních končetin, pro které však nebyly prokázány objektivní příčiny těchto subjektivních obtíží. Délka trvání těchto subjektivních obtíží je podle znalce zcela nepochybně nepřiměřená. U [anonymizováno] zranění bývají potíže výraznější po dobu několika málo dnů, např. tří až čtyř dnů po vzniku zranění a úplné vymizení lze očekávat do tří až čtyř týdnů. Léčba žalobkyně nebyla provázána žádnými nahodilými komplikacemi. Žalobkyně byla při dopravní nehodě připoutány bezpečnostními pásy. Z obecného lékařského hlediska znalec určil, že poranění žalobkyně je možno označit za poranění lehké a ze soudně lékařského hlediska je třeba považovat poranění žalobkyně za ublížení na zdraví v užším slova smyslu, tedy za prosté ublížení na zdraví, a to nanejvýš středně těžkého stupně. Znalec ohodnotil zranění žalobkyně 55 body, a to za podvrtnutí a natažení krční páteře, zlomeninu žebra a podvrtnutí a natažení bederní páteře. Délku léčení somatických, tělesných úrazových změn žalobkyně, vzniklých při dopravní nehodě, trvající po dobu více než sedmi měsíců je dle názoru znalce naprosto nepřiměřené. Z lékařské zprávy o zranění ze dne 9. 5. 2015 z chirurgické ambulance [jméno lékaře] vydána pro účely objektivního posouzení charakteru zranění vyžádané PČR soud zjistil, že tento lékař uvedl, že žalobkyně utrpěla při dotčené dopravní nehodě víceetážovanou distorzi obratlového sloupce ve všech výškách a izolovanou zlomeninu 9. žebra vpravo s délkou léčení 6 týdnů až 3 měsíců. Ostatní lékařské zprávy jsou taktéž součástí tohoto řízení.

21. Ze sdělení od [jméno lékaře] ze dne 19. 2019 soud zjistil, že žalobkyně není již od 9. 9. 2015 v evidenci pacientů jeho ordinace a že pacientka požádala o předání dokumentace [jméno lékaře] .

22. Z lékařské zprávy od [jméno lékaře] ze dne 7. 4. 2015 soud zjistil, že o žalobkyně byla diagnostikována víceetážová distorse obratlového sloupce ve všech výškách a stejný závěr učiněn i v lékařské zprávě ze dne 12. 5. 2015 spolu se závěrem o fraktuře IX. žebra vpravo.

23. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že bezprostředně po dopravní nehodě nepociťovala žádné obtíže, avšak druhý či třetí den poté ji začaly bolesti hlavy, bederní páteře a kostrče. Teprve poté jela do nemocnice, kde jí zjistili zlomeninu žebra. Následně navštěvovala chirurgickou ambulanci [jméno lékaře], který ji předepsal rehabilitace a prášky na bolest. Na rehabilitaci chodila k [jméno lékaře] tři roky a i když bolesti neustaly, tak rehabilitace ukončila, neboť jí nepomáhaly. Trpěla bolestmi, měla úzkosti, a proto navštěvovala i psychiatričku. Po všech následných vyšetřeních byl výsledek všude stejný, že není nutná žádná operace a nelze s jejím stavem nic dělat. Nemohla vykonávat základní činnosti, s osobní hygienou jí pomáhala nezletilá dcera. Ke zlepšení došlo po roce a půl, ale potíže nevymizely a přetrvávají. Před úrazem aktivně jezdila na kole, chodila na výlety, za kulturou (divadlo, plesy, taneční zábavy, atd.). Rozpadl se jí intimní život, rozešel se s ní její tehdejší přítel [jméno] [příjmení]. Když se jí stal úraz, tak byla na mateřské dovolené, avšak ta koncem měsíce končila a měla nastoupit do zaměstnání, avšak to nebylo možné. Je stále bez zaměstnání. Na jednání přijela automobilem, avšak v průběhu cesty musela dělat zastávky, aby se protáhla.

24. Ze sdělení od [jméno lékaře] ze dne 18. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně je u tohoto lékaře evidována až od 25. 1. 2019 a nemá dokumentaci ani nálezy týkající se stavu z roku 2015.

25. Ze sdělení od [jméno lékaře] ze dne 24. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyni vyšetřoval ve dnech 8. 6. 2015, 29. 6. 2015, 30. 6. 2015 a 4. 11. 2015 a že žalobkyně udávala potíže po dopravní nehodě, byla léčena krčním límcem a rehabilitacemi, medikamenty jí naordinovány nebyly. Zjištěno, že páteř je poklepově citlivá ve všech segmentech – nejvíce v C úseku a poté v L úseku, chůze samostatná.

26. Ze sdělení od [jméno lékaře] ze dne 27. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se u něho léčila, první vyšetření dne 3. 8. 2015 s následnou rehabilitací a opakovanou fyzikální analgetickou léčbou, dne 7. 1. 2016 proveden rentgen a dne 30. 1. 2017 rentgen z důvodu uváděných bolestí opakován, avšak nález normální. Poslední návštěva dne 15. 2. 2018. Léčba podle lékaře probíhala komplikovaněji než u daného typu poranění, kdy přetrvávání subjektivních potíží nemohl lékař vyloučit.

27. Ze sdělení [jméno lékaře] ze dne 26. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně byla vyšetřena i magnetickou rezonancí, a to v období od 3. 8. 2015 až 27. 8. 2015, kdy na žádném z těchto vyšetření nebyly zjištěny poúrazové změny se závěrem polyetážové vertebrogenní algického syndromu, anamnesticky stav po zlomenině 9. žebra vpravo a po distorzi krční a bederní páteře.

28. Z lékařské zprávy [jméno lékaře] ze dne 7. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyně byla u této praktické lékařky registrována od 21. 7. 2015 do 31. 1. 2017, tedy až s odstupem po prodělaném úrazu ze dne 18. 3. 2015. Byla shrnuta dosavadní léčba – rehabilitace u [jméno lékaře] a ortopeda [jméno lékaře] , poté léčena u neurologa [jméno lékaře] . Poté rozvoj úzkosti – depresivní syndrom léčena u [jméno lékaře] antidepresivní medikací. [jméno lékaře] žalobkyni předepisovala analgetika.

29. Ze sdělení [jméno lékaře] ze dne 14. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyni léčila v období od ledna 2016 do května 2018 pro úzkostně depresivní stavy. Byla léčena antidepresivy, neboť žalobkyně udávala psychické potíže jak v souvislosti s autonehodou, tak i celkovou nespokojivou osobní situací.

30. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s žalobkyní žil v letech 2011 až 2016, kdy se poté žalobkyně odstěhovala. Má s žalobkyní nezletilou dceru, o kterou vedou soudní spory, v současné době jsou jejich vztahy vyhrocené, dceru má momentálně ve své péči. Uvedl, že bezprostředně po nehodě pro žalobkyni přijel a ta si na žádné komplikace nestěžovala, lékařskou pomoc odmítla. Podle jeho názoru si žalobkyně začala stěžovat na obtíže až později proto, že ji končila mateřská, a tak absolvovala řadu lékařských vyšetření, aby nemusela nastoupit do práce, neboť podle jeho názoru žádné obtíže neměla. Ani po diagnostikování zlomeného žebra si na žádné bolesti nestěžovala a o pomoc ho nežádala. V době, kdy s žalobkyní žil neprovozovali žádnou pěší turistiku ani cykloturistiku, všude jezdili autem. Žalobkyně nejezdila na kole ani po blízkém okolí, žádné kolo neměla. Příčinu rozvratu vztahu spatřoval v tom, že se žalobkyně více starala o sebe a méně zajímala o domácnost a děti, začala trávit více času s kamarádkou [jméno] [příjmení]. Popřel, že by tímto důvodem byly zdravotní problémy žalobkyně, neboť byla normálně schopná všech běžných domácích prací i prací okolo domu. Vztah skončil v srpnu 2016 z podnětu žalobkyně, když odešla ze společné domácnosti. Z elektronické komunikace s její kamarádkou [jméno] [příjmení] zjistil, že mu byla žalobkyně nevěrná. Ohledně intimního života po nehodě žádnou změnu nepostřehnul. O jejích návštěvách u psychologa či psychiatra nic nevěděl. Po nehodě nosila pouze krční límec, na jiné bolesti si žalobkyně nestěžovala. Rozešli se až rok po dotčené nehodě, tedy v roce 2016. Na plesy před nehodou nechodili, byli jen jednou, chodili pouze na jeho pracovní předvánoční večírek, nikam jinak za zábavou nechodili. Do kina chodili tak 1 – 2 ročně, v divadle společně nikdy nebyli. Chodili se koupat na koupaliště v [obec], a to před i po nehodě. Nákupy věcí do domácnosti obstarával i dříve svědek. Na rehabilitace jezdila sama vlastním vozem, nastupování a vystupování jí nedělalo problémy, několikrát jí ráno viděl nastupovat do automobilu, když on odvážel dítě do školky. V době jejich soužití se žalobkyně s paní [příjmení] nestýkala, seznámili se až po jejich rozchodu. Povědomí o užívání léků či antidepresiv neměl. S osobní hygienou ji nepomáhal a domnívá se, že ani její dcera ne, neboť byla malá a nezvládla by to. Její kamarádka [jméno] [příjmení] k nim v době jejich soužití občas chodila na návštěvy, avšak poté, co se zjistila nevěra žalobkyně s ní přestala bavit.

31. Z výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s žalobkyní se zná od roku 2016, kdy jejich děti začaly chodit do společného tanečního kroužku, a to již po rozchodu s panem [příjmení]. Žalobkyně se jí zmínila o skutečnosti, že měla dopravní nehodu, že měla zlomené žebro a nějaké bolesti. Viděla, že jí její dcera [jméno] pomáhala obout si boty. Ona sama žalobkyni pomáhala tím, že jí vozila děti do kroužků a občas přivezla nákupy, to trvalo asi do jara 2017. Od žalobkyně věděla, že dříve sportovala, jezdila na kole, ale teď už nemůže. Ohledně psychických problému žalobkyně nic nevěděla. Žalobkyně měla osobní automobil a jezdila s ním.

32. Ze sdělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 20. 6. 2019 soud zjistil, že po zemřelém [jméno lékaře] převzal povinnost vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci a nakládat s ní poskytovatel zdravotních služeb [právnická osoba]

33. Ze sdělení [jméno lékaře] ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že žalobkyně byla vyšetřena v její ordinaci dne 7. 8. 2015, 11. 9. 2015, 20. 11. 2015. Dne 11. 3. 2016 se dostavila do ordinace a vyžádala si kopie dekurzu o informovala o změně psychiatra. Byla u žalobkyně zjištěna anxiozně depresivní symptomatika se záchvatovou úzkostí, vegetativní dráždivostí a poruchou spánku. Byly nasazeny medikamenty.

34. Ze sdělení [jméno lékaře] ze dne 27. 6. 2016 soud zjistil, že vzhledem k úmrtí [jméno lékaře] není schopen poskytnout jiné informace stran chirurgické léčby než ty, které přiložil. Jedná se o následující zprávy. Lékařské zprávy z 7. 4. 2015 a 12. 5. 2015 (viz výše pod bodem 20). Dále zprávy z června 2015 se závěrem, že po 13-ti týdnech od dopravní nehody, distorze obratlového sloupce. Ze zprávy z 25. 2. 2016 vyplývá, že došlo u žalobkyně k novému úrazu na náledí a došlo ke kontusi kolene. Ze zprávy z 9. 11. 2017 vyplývá, že rotace vázne asi 30 % vpravo, vlevo méně 15 %, neurolog orient bez snížení včetně periferie, bolestivost, závěr trvalé následky poúrazové.

35. Z četného prohlášení ze dne 6. 9. 2019 soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] prohlásil, že na přelomu jara a léta 2015 udržoval jízdní kolo žalobkyně, která mu jej později darovala, neboť na něm nemohla ze zdravotních důvodů jezdit.

36. Z výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla kamarádkou žalobkyně před 6-7 lety. V době, kdy se žalobkyni stala dopravní nehoda, se vídaly 1-2x do měsíce. Zmínila se, že jí bolí záda a krk, nosila nákrčník, ale nevěděla, jak dlouho si na bolesti stěžovala. Že by ji tyto bolesti omezovaly v normálním či pracovním životě, tak na to si před svědkyní žalobkyně nestěžovala a ani svědkyně nevěděla, zda žalobkyně trpěla psychickými problémy. Neshody s panem [příjmení] nějaké měli, nevěděla přesně jaké, jen se žalobkyně zmínila, že to bylo kvůli financování. Nevěděla nic o důvodu rozchodu žalobkyně s panem [příjmení] ani o údajné její nevěře. Názor na žalobkyni změnila až poté, co se žalobkyně odstěhovala do nového bytu, kde měla nepořádek a přestala s ní komunikovat. Nevěděla nic o tom, že by měla žalobkyně nastoupit do práce, jen jí žalobkyně říkala, že nemá hlídání pro děti. I po nehodě jezdila žalobkyně autem.

37. Z výpovědi svědkyně nezletilé [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je dcerou žalobkyně, chodí do 7. třídy, bydlela s mamkou a sestrou, ale ta teď je u nevlastního otce pana [příjmení]. Uvedla, že ví, že maminka měla dopravní nehodu. V té době s nimi bydlel pan [příjmení], se kterým za maminkou přijela až poté nehodě. Matka jí na výslech připravovala, řekla jí, ať u soudu poví, co se jí stalo a jak jí pomáhala. Dříve a i teď občas umývá matce záda. Ve volném čase jsou doma nebo chodí na kratší procházky. Svědkyně uvedla, že ona i její matka dříve kola měly. Občas matku přidržovala při procházce, ohledně jiných činností si nevzpomínala, chystala matce boty na nazutí, podávala jí oblečení.

38. Do řízení byla ustanovena znalkyně z oboru zdravotnictví [celé jméno znalkyně]. Úkolem znalkyně bylo ohodnotit bolestné žalobkyně způsobené v souvislosti s dopravní nehodou dne 18. 3. 2015. Dále bylo úkolem znalkyně ohodnotit v souladu s metodikou Nejvyššího soudu ČR nemajetkovou újmu, kterou žalobkyně utrpěla v důsledku snížení kvality života, ke které došlo v příčinné souvislosti s úrazem při dopravní nehodě dne 18. 3. 2015; současně nechť znalkyně sdělí, zda způsob léčby a následná rekonvalescence nějak neobvykle výrazně vybočily z obvyklého způsobu léčby a rekonvalescence u daného typu poranění. Tato znalkyně soudu podala pod č. 547/6/ 2019 z 12. 3. 2020. Z tohoto znaleckého posudku má soud za prokázané, že bodové ohodnocení bolestného žalobkyně činí 70 bodů, a tedy za bolestné jí náleží částka 17 980 Kč. Důvod k navýšení bolestného u žalobkyně znalkyně neshledala. Dále ze znaleckého posudku vyplývá, že dle Metodiky Nejvyššího soudu lze hodnotit pouze ztížení společenského uplatnění, tedy takzvané trvalé následky. Jako trvalé následky označila ty, které přetrvávají více jak rok od zranění, tedy ta zranění související s podvrtnutím krční a bederní páteře a zlomeninou 9. žebra vpravo. Všechny obtíže žalobkyně však jsou subjektivního charakteru bez možnosti objektivizace, a proto znalkyně uvedla, že se lze těžko vyjádřit k délce léčení. Obvyklá nekomplikovaná léčba tohoto zranění je do šesti týdnů, proto u žalobkyně byla doba léčení neobvykle dlouhá. Rehabilitace se do doby léčení nezahrnuje, avšak i ta v tomto případě byla nezvykle dlouhá. Znalkyně provedla dne 28. 1. 2020 vyšetření žalobkyně a bylo zjištěno, že u žalobkyně přetrvávají bolesti, domácí práce zvládá všechny, avšak s přestávkami, zanechala svých koníčků. Nárokovou částku s uplatněním korekce + 10 % vzhledem k věku vypočetla znalkyně na částku 173 681 Kč představující tedy pouze ztížení společenského uplatnění. Psychické problémy žalobkyně do této hodnoty nezahrnula, neboť vyplývají i ze složité partnerské a životní situace a navíc nebylo možné zjistit, zda je tato porucha trvalého charakteru.

39. Z předžalobní výzvy, které žalobkyně adresovala žalovanému, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 9. 3. 2018 žalovaného k uhrazení újmy bolestného ve výši 29 164 Kč a náhrady nemajetkové škody 100 000 Kč.

40. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

41. Žalovaný způsobil dopravní nehodu, čímž se dopustil přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku vůči žalobkyni. Žalobkyně utrpěla podvrtnutí a natažení krční páteře, zlomeninu 9. žebra vpravo, zhmoždění dolní části zad a pánve (podvrtnutí a natažení bederní páteře). Zranění spočívající v podvrtnutí hrudní páteře bylo mezi účastníky sporné, jakož i otázka snížení kvality života žalobkyně a tedy i nárok na jinou nemajetkovou újmu a částku za léky.

42. Podle § 2910 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem, a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

43. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

44. Okresní soud po rozsáhlém dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to z následujících důvodů.

45. Soud se nejprve zabýval skutečností, zda v dané věci není dána překážka věci rozhodnuté, neboť je soudu známo, že mezi účastníky bylo vedeno i řízení pod sp. zn. 6 C 21/2019. Předmětem tohoto řízení však byl finanční nárok žalobkyně představující její odškodnění za ztížení společenského uplatnění a toto řízení skončilo smírem účastníků. V daném řízení žalobkyně však požadovala po žalovaném zaplacení částky představující její nárok za bolestné a jinou nemajetkovou újmu, tedy další nemajetkovou újmu spočívající ve snížení její kvality života, atd. Soud tedy shledal, že není dána totožnost projednávaných nároků, a proto byla žaloba řádně projednána.

46. Žalobkyně ve své žalobě vymezila svůj nárok na zaplacení dotčené celkové částky na základě třech titulů, a to bolestného, dále úhradu za náklady spojené s léčením poúrazového stavu na léčebných přípravcích a další nemajetkovou újmu.

47. Nejprve se soud zabýval části nároku představující částku za bolestné žalobkyně. Žalovaný nesporoval, že došlo k dopravní nehodě, porušením povinnosti stanovené zákonem – spácháním přečinu – způsobil žalobkyni zranění spočívající v podvrtnutí a natažení krční páteře, zlomenině 9. žebra vpravo, zhmoždění dolní části zad a pánve (podvrtnutí a natažení bederní páteře). Ostatně, jak vyplývá ze sdělení výše pojistného plnění z 23. 4. 2018, za tato zranění byla již žalobkyni předmětná částka ve výši 17 890 Kč (a částka 200 Kč za posudek) vyplacena prostřednictvím vedlejšího účastníka. To potvrdila sama žalobkyně, která následně vzala žalobu co do této částky zpět a v tomto rozsahu bylo řízení následně i zastaveno. Sporným zůstalo zranění spočívající v podvrtnutí hrudní páteře. Toto zranění však není uvedeno ve Zprávě o ambulantním vyšetření ze dne 24. 3. 2015 z Fakultní nemocnice Hradec Králové, které bylo prvním vyšetřením po dotčené dopravní nehodě. Konkrétně není uvedeno ani v dalších lékařských zprávách založených ve spise, když i ve zprávě [jméno lékaře] se hovoří pouze o zranění krční a bederní páteře. Pouze ve zprávě [jméno lékaře] se hovoří o víceetážové distorzi obratlového sloupce ve všech výškách, pouze z tohoto však zranění spočívající v podvrtnutí hrudní páteře nelze doložit, neboť i ustanovená znalkyně, která měla k dispozici veškeré lékařské zprávy žalobkyně, uzavřela, že toto zranění nebylo prokázáno a z lékařských zpráv nevyplývá. Z tohoto důvodu okresní soud uzavřel, že zbývající nárok žalobkyně představující bolestné ve výši 7 906 Kč nebyl žalobkyní prokázán.

48. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 078 Kč za náklady spojené s léčením poúrazového stavu na léčebných přípravcích, tzn. léky na bolest, léky na deprese. Tato částka však v průběhu řízení nebyla přesně specifikována, tedy nebylo upřesněno, proč požaduje právě tuto částku, když ve vyjádření z 7. 3. 2020 pouze obecně vyjmenovala seznam léků bez těchto bližších údajů, tedy v jakém množství léky užívány, na základě jaké indikace a od jakého lékaře. Z lékařské zprávy z 25. 2. 2016 navíc vyplývá, že došlo u žalobkyně k novému úrazu na náledí a došlo k poranění kolene. Dále ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] vyplývá, že její psychické problémy taktéž nelze jednoznačně přičíst dopravní nehodě, když deprese a úzkosti souvisí s její složité partnerské a životní situace. Žalobkyně tak neprokázala, že by uvedené léky byly výhradně užívány v příčinné souvislosti s dotčenou dopravní nehodou, kterou způsobil žalovaný. Žalobkyně navíc předložila pouze kopie z pokladních dokladů ze dne 6. 1. 2017, 22. 3. 2017, 21. 4. 2017, 7. 7. 2017 a z daňových dokladů č. 016762, 014350, 010478, 007371, 001609, 016056, 026535, 032509, 041061, 043021, 050157, 055476, ze kterých je patrno, že byly zakoupeny různé léky (některé přeškrtány), avšak nelze z nich prokázat, že dané léky koupila právě žalobkyně. Ostatně ze stejného důvodu doposud nepřistoupil k likvidaci těchto nároků i vedlejší účastník.

49. Třetí část nároku představující další nemajetkovou újmu v důsledku snížení kvality života žalobkyně vyčíslila na částku 100 000 Kč. Tvrdila, že je po dopravní nehodě omezena v běžných denních činnostech, dále v sociální a rodinné oblasti. Jde tedy o samostatný nárok vyplývající z § 2958 o. z., u kterého je však nutné prokázat, že způsobená újma na zdraví byla nad obvyklou míru. V obecné rovině je toto spatřováno ve specifických okolnostech daného případu, kdy došlo k nečekaně závažné komplikaci (např. další operaci), nemožnosti se zúčastnit pracovní či studijní stáže, sportovního utkání či jiné významné plánované aktivity, potrat těhotné poškozené způsobeným psychickým otřesem, atd. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2245/2017). Nelze však tuto kategorii nepřiměřeně rozšiřovat, neboť ostatní obtíže, tedy vytrpěná bolest a jiné útrapy se právě podřazují pod bolestné a ztížení společenského uplatnění. To ostatně vychází i ze samotné koncepce Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmě na zdraví.

50. V daném případě, aniž by okresní soud bagatelizoval protrpěné útrapy žalobkyně, musel konstatovat, že se žalobkyni skutečně nepodařilo prokázat, že by byla snížena kvalita jejího života nad míru obvyklou při daných zraněních. Ze znaleckých posudků [celé jméno znalce] i [celé jméno znalkyně] má za prokázané, že přetrvávající bolesti žalobkyně jsou ryze subjektivní povahy a délka léčení byla u žalobkyně nepřiměřeně dlouhá, přitom bez dalších komplikací jako bývají např. další operace či jiné lékařské zákroky. Znalci shodně uvedli, že obvyklá míra doby léčby je pouze několik týdnů po nehodě. U žalobkyně však podle jejich tvrzení přetrvávají řadu let, což však vzhledem k dalším provedeným důkazům nelze v daném kontextu mít pouze v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Jak již bylo zmíněno, žalobkyně utrpěla úraz kolena a procházela partnerskými problémy.

51. Ze svědeckých výpovědí, a to především pana [příjmení], ale i nezletilé dcery [jméno] [příjmení], nebylo zjištěno, že by třetí osoby každodenně žalobkyni poskytovali bezprostředně po nehodě osobní péči, spočívající v pomoci s osobní hygienou, s oblékáním, atd. Nezletilá dcera sama vypověděla, že matce občas umývala a umývá záda a připravuje boty na obutí, avšak tato pomoc je v rodině obvyklá i bez zdravotních komplikací. Nelze v tomto spatřovat exces do zásahu v každodenních činnostech. Z ostatních svědeckých výpovědí kamarádek žalobkyně taktéž nevyplynulo, že by žalobkyně byla nějakým zásadním způsobem limitována v každodenních činnostech a jejich pomoc byla v obecné rovině, jako např. odvoz dětí do kroužků. Tento závěr ostatně učinila i znalkyně [celé jméno znalkyně], když ve svém znaleckém posudku konstatovala, že žalobkyně zvládá v domácnosti všechny činnosti, byť s přestávkami.

52. Taktéž z důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně před dopravní nehodou vedla nad míru obvyklostí aktivní společenský a kulturní život. V době dopravní nehody byla žalobkyně na rodičovské dovolené. Z výpovědi znalkyně [celé jméno znalkyně] vyplývá, že u žalobkyně nebylo na místě užít modifikační koeficient v rámci zapojení do společenského života, tedy, že by významným způsobem bylo dané osobě zasaženo právě do společenského života. Pan [příjmení] vypověděl, že ani před dopravní nehodou nechodili na zábavy, plesy či do divadla a do kina chodili maximálně dvakrát do roka. Byť soud připouští, že tento svědek by z důvodu aktuálních konfliktů ohledně jejich mladší dcery mohl být do jisté míry zaujatý, pak v této části výpovědi neměl soud důvod tomuto svědkovi nevěřit, neboť ani z výpovědi dcery žalobkyně či z ostatních výpovědí totiž nevyplynulo, že by žalobkyně před nebo po nehodě žila nad míru společensky bohatým životem.

53. Žalobkyně dále tvrdila, že před dopravní nehodou často jezdila na kole, které následně musela dát pryč. Tuto skutečnost doložila pouze čestným prohlášením ze dne 6. 9. 2019, ze kterého však soud pouze zjistil, že pan [jméno] [příjmení] získal její kolo. Neprokazuje to však absolutní nemožnost žalobkyně jízdy na kole, když toto tvrzení je v rozporu s výpovědí pana [příjmení]. I kdyby skutečně soud akceptoval, že žalobkyně po dopravní nehodě není schopna jízdy na kole, neboť ji toto způsobuje bolesti, pak jak již soud uvedl výše, je tato skutečnost již zahrnuta v bolestném i ztížení společenského uplatnění, neboť žalobkyně nebyla profesionální jezdkyni na kole, tedy nebyla tato činnost její obživou ani se této činnosti nevěnovala v širším měřítku, ale pouze rekreačně.

54. Ani psychické útrapy tvrzené žalobkyní nelze v daném případě mít za prokázané v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. V rámci dokazování vyšlo najevo, že tehdejší vztah žalobkyně se rozpadl až po roce po dopravní nehodě a poté se taky její psychický stav zhoršil. To vyplývá z lékařské zprávy [jméno lékaře] a [celé jméno znalkyně] ostatně konstatovala, že depresivní porucha u žalobkyně byla na podkladě složité partnerské a životní situace a nelze toto zahrnout do odškodnění.

55. Na základě zhodnocení všech výše provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti okresní soud uzavřel, že žalobkyně neuneslo břemeno důkazní k prokázání vznešených nároků, tedy že byly v příčinné souvislosti s dopravní nehodou způsobenou žalovaným. A to i přesto, že byla o této skutečnosti opakovaně poučována soudem (při jednání dne 5. 2. 2019, 19. 6. 2019). Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta (výrok I).

56. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 148 o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro moderaci podle § 150 o.s.ř. Byť v daném případě se jednalo o nároky na bolestné a nemajetkovou újmu, pak i toto řízení je vedeno dispoziční a projednací zásadou sporného řízení, žalobkyně byla po celou dobu řízení právně zastoupena a měla tedy dispozici s řízením ve svých rukách.

57. Žalovaný byl v celém rozsahu úspěšný, a proto má nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 103 863 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 129 164 Kč sestávající z částky 6 300 Kč za 1 úkon převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., 1 úkon odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu z 16. 5. 2018, 1 úkon za účast u soudního jednání dne 5. 2. 2019, za ½ úkonu (3 150 Kč) představující blanketní odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 5. 4. 2018, dále z tarifní hodnoty (po částečném zpětvzetí žaloby) 110 984 Kč sestávající z částky 5 540 Kč za 1 úkon za účast na soudním jednání dne 16. 4. 2019, 2 úkony za účast u soudního jednání dne 19. 6. 2019, 1 úkon za účast u soudního jednání dne 10. 9. 2019, 1 úkon za doplnění tvrzení a návrh důkazů ze dne 16. 9. 2019, 1 úkon za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 27. 3. 2020, 1 úkon replika k vyjádření žalobkyně ze dne 29. 4. 2020 po výzvě soudu, 1 úkon za účast u soudního jednání dne 20. 1. 2021, 1 úkon za závěrečný návrh ze dne 27. 1. 2021, tedy za všechny úkony právní služby částka 78 210 Kč. Dále třináct paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tzn. 3 900 Kč. Dále za ztrátu času za cesty právní zástupce žalovaného k pěti jednání soudu na cestě [obec] – [obec] a zpět, kdy při jedné cestě 4x100 Kč (celkově 2 hodiny jedna cesta tam a zpět), tedy částka 2 000 Kč. Dále za cestovné právního zástupce žalovaného k jednání soudu. Cestu dne 5. 2. 2019, 16. 4. 2019, 19. 6. 2019 vykonal zástupce žalovaného osobním vozidlem Ford Focus, při průměrné spotřebě 7,4 benzinu na 100 km. Cesta ze sídla z [obec] do [obec] a zpět měřila 2 x 28 km, když v roce 2019 byla cena benzinu 33,10 Kč za litr a sazba základní náhrady 4,10 Kč za km. Dále vykonal právní zástupce žalovaného cestu na jednání dne 10. 9. 2019 a 20. 1. 2021, a to osobním vozidlem Volswagen Passat, při průměrné spotřebě 4,2 motorové nafty na 100 km. Cesta ze sídla z [obec] do [obec] a zpět měřila 2 x 28 km, když v roce 2019 byla cena motorové nafty 31,80 Kč za litr a sazba základní náhrady 4,10 Kč za km a v roce 2021 byla cena motorové nafty 27,20 Kč za litr a sazba základní náhrady 4,40 Kč za km, tedy celkově částka 1 727 Kč. Daň z přidané hodnoty z úkonů a náhrad ve výši 21 % z částky 85 837 Kč ve výši 18 026 Kč (výrok II).

58. Soud však nepřiznal žalovanému náhradu nákladů řízení za tři vyúčtované úkony právní služby a s tím spojené cestovné a náhrady za ztrátu času. Jednalo se o úkon označený jako odpověď na předžalobní výzvu ze dne 14. 3. 2018, kdy tento byl učiněn ještě před zahájením tohoto řízení, souvisí s převzetím a přípravou zastoupení a nelze ho tedy podle § 11 a. t. považovat za samostatný a účelný úkon. Dále se jednalo o dva úkony nahlížení do spisu dne 16. 4. 2018 (12 minut) a dne 27. 2. 2019 (20 minut), kdy tyto úkony nepovažuje soud za účelně vynaložené vzhledem k délce nahlížení a i k tomu, že veškerá podání byla straně žalované soudem doručována.

59. Vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného, který byl v řízení zcela úspěšný, vznikly náklady za cestovné k jednání ve dnech 16. 4. 2019 a 19. 6. 2019. Cestu vykonal vedlejší účastník osobním vozidlem Škoda Octavia, při průměrné spotřebě 3,8 motorové nafty na 100 km. Cesta ze sídla znalkyně z [obec] do [obec] a zpět měřila 2 x 288 km, když v roce 2019 byla cena motorové nafty 33,60 Kč za litr a sazba základní náhrady 4,10 Kč za km, tedy částka 3 155 Kč. Soud proto uložil žalobkyni povinnost nahradit vedlejšímu účastníkovi právě tuto částku (výrok III).

60. Dle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

61. V tomto řízení vznikly České republice náklady, spojené s úhradou znalečného do řízení přibrané znalkyně [celé jméno znalkyně] v celkové výši 14 943 Kč (12 600 Kč za znalecký posudek a 2 343 Kč náklady znalkyně spojené s jejím výslechem). Dále za svědečné ve výši 63 Kč. Dále 300 Kč za poplatek za vyžádanou lékařskou zprávy od [jméno lékaře]. Celkové náklady státu činí 15 306 Kč. V projednávané věci byl plně úspěšný žalovaný, a proto je povinností žalobkyně hradit náklady řízení státu. Žalobkyně však již na účet soudu složila zálohu na náklady řízení ve výši 500 Kč a navíc je osvobozena od placení soudních poplatků ve výši 9/10. Proto soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice částku 1 031 Kč, tedy 1/10 celkových nákladů státu po odečtení uhrazené zálohy (výrok IV).

62. Pro úplnost soud dodává, že povinnost doplacení soudního poplatku nebyla uložena žádnému z účastníků, neboť v daném případě je žalobkyně od zaplacení soudního poplatku osvobozena ze zákona (§ 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích) a žalovaný byl v celém rozsahu úspěšný.