13 C 103/2026

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 890 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 890 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 890 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 10 890 Kč od 10. 9. 2024 do 27. 11. 2025 a úroku z prodlení ve výši 1,25 % z částky 10 890 Kč od 28. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 683,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 2. 2026 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 10 890 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že se jedná o nesplacený úvěr poskytnutý na základě smlouvy o úvěru č. 137006362 uzavřené dne 10. 6. 2024 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, . Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě této smlouvy úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru. Na dluh uhradil pouze 110 Kč. Žalovaná částka se tedy skládá z nesplacené jistiny ve výši 10 890 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od 10. 9. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 137006362 soud zjistil, že s pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 10. 6. 2024 smlouva, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout, a to i opakovaně, žalovanému částku do 10 890 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku uhradit, případně splácet formou minimálních měsíčních splátek. Současně se zavázal hradit i úrok při sjednané úrokové sazbě 457,50 % ročně.

5. Z občanského průkazu č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ověřil totožnost žalovaného.

6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 6. 2024 a 11. 6. 2024 soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byly pod variabilním symbolem 137006362 vyplaceny částky 8 000 Kč, 2 500 Kč a 500 Kč. Tomu odpovídá výpis z tohoto účtu za období od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024.

7. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, ., ze dne 4. 5. 2026 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaný.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025, z jejího dodatku č. 1, ze seznamu jmen a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným společnosti , právnická osoba, ., která ji následně postoupila na žalobkyni.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl znovu zvláště vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky včetně příslušenství ve lhůtě 3 dnů s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla žalovanému zaslána dne 25. 11. 2025, jak plyne z potvrzení o podání doporučené zásilky. Současně bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky.

10. Ze statistiky České národní banky soud zjistil, že v červnu 2024 činila obvyklá úroková sazba u úvěrů na spotřebu při fixaci nad 1 rok do 5 let včetně 9,09 % ročně.

11. Soud dále vyšel z žalovaným nezpochybněného tvrzení žalobkyně, dle kterého žalovaný na dluh zaplatil 110 Kč.

12. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal za sjednaných podmínek poskytovat žalovanému opakovaně finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný se ve smlouvě zavázal aktuální dlužnou částku včetně smluvního úroku ve výši 457,50 % ročně (což je sazba mnohonásobně vyšší, než jaká je uvedena pro daný typ spotřebitelského úvěru a dané období ve statistice České národní banky) zaplatit jednorázově, případně formou minimálních splátek. Žalovaný od právního předchůdce žalobkyně čerpal celkem částku 11 000 Kč, která byla vyplacena na jeho účet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena společnosti , právnická osoba, ., která ji následně postoupila žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky výzvou, která mu byla zaslána dne 25. 11. 2025.

13. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

14. Podle § 1815 o. z. platí, že ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

15. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. dále platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Soud se proto zabýval otázkou, zda smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, tedy zjevně nepřiměřená ujednání k tíži žalovaného jako spotřebitele. Soud dospěl k závěru, že za takové ujednání je třeba považovat ujednání o úroku z úvěru v sazbě 457,50 % ročně. V soudní praxi se dovozuje, že za obvyklou úrokovou sazbu je třeba považovat sazbu kolem 20 % ročně (v rámci smluvní autonomie lze považovat za akceptovatelné i ujednání o úroku vyšším). V posuzované věci však byl sjednán úrok v sazbě 457,50 % ročně. Jedná se tedy o úrok zjevně nepřiměřený. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku je zneužívající (v rozporu s dobrými mravy), a proto k němu nelze přihlížet.

19. Rozpor sjednané výše úroku s dobrými mravy je v daném případě natolik zjevný, že způsobuje absolutní neplatnost ujednání podle § 588 o. z. Tato neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 2395 o. z. je totiž smlouva o úvěru smlouvou úplatnou. Povinnost k zaplacení úroku za poskytnutí peněžních prostředků je její podstatnou náležitostí. Soud má proto za to, že právní předchůdce žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru, jehož podnikatelská činnost je založená právě na poskytování úvěrů spotřebitelům, by bez ujednání o úrocích obdobně vysokých smlouvu neuzavřel (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. 47 Co 87/2023). Neplatnost ujednání o úroku z úvěru proto způsobuje neplatnost smlouvy jako celku. Soud je povinen k neplatnosti přihlédnout podle § 588 o. z. i bez návrhu, tedy bez ohledu na pasivitu žalovaného.

20. Soud nárok žalobkyně posoudil podle § 2991 a násl. o. z., zejména § 2993 o. z., jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť došlo k plnění, aniž by tu byl platný závazek. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 11 000 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh vrátil více než žalobkyní tvrzených 110 Kč. Soud mu proto uložil povinnost vrátit částku 10 890 Kč, tedy to, o co se bez spravedlivého důvodu obohatil. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že na žalobkyni tato pohledávka za žalovaným smluvně přešla podle § 1879 a násl. o. z.

21. V případě nároků z titulu bezdůvodného obohacení ze zákona nevyplývá lhůta splatnosti. Obohacený je proto povinen plnit poté, kdy je k tomu ochuzeným vyzván. V posuzované věci byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2025. Doručení výzvy k úhradě dluhu soud posoudil podle § 573 o. z., dle kterého se má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Den odeslání výzvy byl 25. 11. 2025. Domněnka dojití nastala dne 28. 11. 2025. Žalovaný se tedy dostal do prodlení dne 28. 11. 2025. Od tohoto data pak běží úrok z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. V ostatním rozsahu soud žalobu zamítl, a to z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 683,60 Kč, přičemž tato částka představuje 73,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,4 %; soud zohlednil neúspěch žalobkyně v části žádající zákonný úrok z prodlení za konkrétní období). Tyto náklady sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po 3 x 400 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč [§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu] a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.