13 C 105/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 62 107,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 62 107,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52 402 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 838,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 62 107,49 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 52 402 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalované poskytla finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit, a to spolu s úrokem a administrativním poplatkem. Žalovaná se však dostávala s úhradou splátek do prodlení, a proto žalobkyně celý dluh zesplatnila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, bez důvodné a včasné omluvy se nedostavila ani k soudnímu jednání, ke kterému byla včas a řádně předvolána, aniž z důležitého důvodu požádala o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 2. 2019 včetně obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 55% ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 42 x 500 Kč. Úvěr měla splácet formou 42 pravidelných měsíčních splátek po 2 663 Kč s tím, že při řádném splácení měla celková částka, kterou v souhrnu žalovaná měla vrátit žalobkyni, činit 111 830 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou byť i jen části měsíční splátky bylo ujednáno oprávnění žalobkyně účtovat žalované smluvní pokutu a náhradu účelně vynaložených nákladů dle sazebníku, který dle ujednání tvořil nedílnou součást smlouvy. Dle bodu II.

1. A sazebníku činí výše smluvní pokuty 0,5% denně z aktuální dlužné splátky až do výše 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, nejvýše však 3 000 Kč v kalendářním roce, dle bodu II.

2. B sazebníku činí účelně vynaložené náklady v případě prodlení klienta v případě trvání prodlení druhý měsíc částku 750 Kč za komunikaci s klientem k možnostem umoření sankcí vzniklých v důsledku prodlení klienta. Rovněž v čl. 11 smlouvy bylo sjednáno oprávnění žalobkyně v případě, že žalovaná neuhradí dlužnou splátku ani po výzvě žalobkyně v dodatečné lhůtě 30 dnů, zesplatnit celou dlužnou částku, a neuhradí-li neprodleně veškeré nároky vyplývající ze smlouvy je žalobkyně rovněž oprávněna uplatnit vůči žalované smluvní pokutu dle sazebníku, tedy dle bodu II.

1. B sazebníku ve výši 0,1% denně z aktuální výše celkové částky, ohledně níž je klient v prodlení. Nedílnou součást smlouvy tvořil i splátkový kalendář, uvedené obchodní podmínky žalobkyně pro poskytování spotřebitelského úvěru a sazebník poplatků, přičemž seznámení s těmito dokumenty stvrdila žalovaná svým podpisem všech těchto listin. Dle čl. 14 smlouvy ve spojení s čl. 13 1 obchodních podmínek plyne ujednání, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky či jakékoliv její části, či resp. po zesplatnění, má žalobkyně právo účtovat žalované také zákonné úroky z prodlení, a to ze všech složek této splátky, resp. dlužné částky, tedy jak z její jistinné části, tak z administrativního poplatku i z úrokové části.

4. Z přípisu žalobkyně ze dne 23. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně upozorňovala žalovanou na prodlení s úhradou splátek plynoucích ze smlouvy o zápůjčce. Vyzývala ji k neprodlené úhradě dlužné částky s tím, že pokud tak žalovaná neučiní v dodatečné lhůtě, bude celý dluh ke dni 6. 9. 2020 zesplatněn. Současně ji vyzývala i k úhradě smluvní pokuty dle bodu II.

1. A sazebníku.

5. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne 1. 10. 2020 plyne, že žalobkyně celý dluh žalované plynoucí ze smlouvy o zápůjčce zesplatnila, a to právě k uvedenému datu. Důvodem bylo prodlení žalované s úhradou dlužných splátek, a to i přes výzvu žalobkyně k neprodlenému vyrovnání závazků. Žalovaná byla vyzvána k neprodlené úhradě dlužné částky včetně příslušenství a smluvních pokut určených dle sazebníku.

6. Z vyčíslení pohledávky ze smlouvy [číslo] ke dni 17. 12. 2020 vyplývá, že žalovaná dlužila k uvedenému datu žalobkyni na jistině částku 35 422 Kč, když celková výše úhrad započtených na jistinu činila 4 578 Kč, na obchodním úroku částku 12 230Kč, když výše úhrad činila 19 215 Kč, na administrativních poplatcích částku 4 000Kč, když výše úhrad činila 5 500 Kč, na smluvní pokutě za dobu do zesplatnění částku 4 107 Kč a na smluvní pokutě po zesplatnění 4 107 Kč, na úrocích z prodlení částku 1 563,54 Kč, z čehož částka 596,26 Kč představuje úroky z prodlení za dobu do zesplatnění a částka 967,28 Kč úroky z prodlení za období od zesplatnění do data vyčíslení.

7. Naposledy byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky včetně příslušenství tzv. předžalobní upomínkou s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

9. Žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 2. 2019 poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 55% ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 42 x 500 Kč. Úvěr měla splácet formou 42 pravidelných měsíčních splátek po 2 663 Kč s tím, že při řádném splácení měla celková částka, kterou v souhrnu žalovaná měla vrátit žalobkyni, činit 111 830 Kč. Žalovaná se posléze dostávala do prodlení s úhradou splátek, pročež byla žalobkyní upomínána k zaplacení dlužné splátky a upozorňována na následnou možnost zesplatnění celého dluhu. Žalovaná přesto svůj dluh nevyrovnala, a proto byl celý její dluh ke dni 1. 10. 2020 zesplatněn. Ke dni zesplatnění žalovaná žalobkyni dlužila na jistině částku 35 422 Kč, když celková výše úhrad započtených na jistinu činila 4 578 Kč, na obchodním úroku částku 12 230Kč, když výše úhrad činila 19 215 Kč, na administrativních poplatcích částku 4 000Kč, když výše úhrad činila 5 500 Kč, na účelně vynaložených nákladech částku 750 Kč, na smluvní pokutě za dobu do zesplatnění částku 4 107 Kč a na smluvní pokutě po zesplatnění 4 034,95 Kč, na úrocích z prodlení částku 1 563,54 Kč, z čehož částka 596,26 Kč představuje úroky z prodlení za dobu do zesplatnění a částka 967,28 Kč úroky z prodlení za období od zesplatnění do data vyčíslení. Před podáním žaloby byla žalovaná znovu vyzvána k úhradě celé žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Žalovaná ani poté nic na svůj dluh nezaplatila.

10. Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 122 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Dle odst. 2 téhož ustanovení uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Dle odst. 3 pak souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

13. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Žaloba je důvodná.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli platně smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., která odpovídala i požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru a příslušným ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, tedy zejména § 1810 a násl. o. z. a § 1841 a násl. o. z. Žalobkyně jakožto zapůjčitel své smluvní povinnosti řádně splnila, když žalované poskytla sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaná coby vydlužitel svým smluvním povinnostem nedostála, neboť řádně a včas nehradila sjednané splátky zápůjčky zahrnující v sobě jak jistinu zápůjčky, tak i sjednané úroky a poplatky. Proto žalobkyně mohla využít svého oprávnění plynoucího ze smlouvy i z § 2394 o. z. a odstoupit od smlouvy a požadovat po žalované okamžité splnění dluhu i s úroky a poplatky a ostatním příslušenstvím. Dluh žalované byl takto zesplatněn ke dni 1. 10. 2020, avšak ani poté žalovaná svůj dluh nevyrovnala. Proto žalobkyni rovněž vzniklo právo na zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě právě pro případy prodlení s úhradou splátek či celé částky po zesplatnění ve smyslu § 2048 a násl. o. z., jakož i na náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Soud přitom přezkoumal, že žalobkyní požadované částky odpovídají smluvnímu ujednání a zároveň nepřekračují maximální dovolenou výši stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru. Proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 838,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 485 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 62 107,49 Kč sestávající z částky 3 620 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby včetně čtyř paušálních náhrad hotových výdajů k těmto úkonům ve výši 4 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., z cestovného za cestu k soudnímu jednání a zpět ve výši 1 794 Kč a z náhrady za ztrátu času na této cestě ve výši 10 x 100 Kč dle § 14 a. t. a z 21 % DPH z uvedených částek (kromě soudního poplatku) ve výši 3 879,50 Kč.