13 C 119/2025

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného Adresa žalovaného pro zaplacení 29 637,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 637,21 Kč s úrokem kapitalizovaným částkou 2 236,31 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 480,80 Kč, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 29 637,21 Kč od 11. 2. 2025 do 9. 3. 2025 a s úrokem 12,75 % od 10. 3. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 636,21 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, které se žalobce domáhá zaplacení ve výši 9,25 % od 11. 3. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 777 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky 29 637,21 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že se žalovaným uzavřel 3. 10. 2013 smlouvu o osobní kreditní kartě, na základě které umožnil žalovanému čerpat finanční prostředky až do výše 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal aktuální dlužnou částku vrátit a zaplatit i úroky ve výši 21,99 % ročně. V průběhu smluvního vztahu se pak úvěrová sazba zvýšila s účinností od 6. 1. 2015 na sazbu 21,99 % ročně. Současně žalovaný ve smlouvě přistoupil i k pojištění s tím, že se zavázal hradit pojistné ve výši 0,49 % měsíčně z čerpané částky. A také se zavázal hradit poplatky a ceny dle sazebníku žalobce. Vše měl splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, minimálně však částkou 100 Kč. Posléze ale žalovaný přestal měsíční splátky hradit. Proto žalobce od smlouvy s účinností ke dni 6. 12. 2024 odstoupil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě celého dluhu. Ani poté však žalovaný nic nezaplatil. Nadále tak dlužil na jistině úvěru 29 637,21 Kč, na kapitalizovaném úroku ke dni 10. 2. 2025 částku 2 236,31 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení ke dni 10. 2. 2025 částku 480,80 Kč. Nadto po něm žalovaný požadoval smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z jistiny ode dne 11. 2. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucí z dlužné jistiny úvěru od 11. 2. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nedostavil se ani k soudnímu jednání, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále jen o.s.ř.).

3. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 3. 10. 2013 včetně přehledu cen a poplatků a pojistných podmínek, jakož shodně i ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu, ve které se žalobce zavázal vydat žalovanému kreditní kartu, díky níž žalovaný mohl čerpat úvěr až do výše 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vyčerpanou jistinu úvěru splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, nejméně však částkou 100 Kč. Současně se ve splátce zavázal hradit úroky ve výši dle oznámení žalobce o úrokových sazbách, ke dni uzavření smlouvy byla úroková sazba 21,99 % ročně, a také ceny a poplatky dle sazebníku žalobce, jakož i případné poplatky na pojištění, v daném případě tento poplatek na pojištění činil 0,49 % měsíčně z čerpané částky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nedílnou součást smlouvy tvořily kromě výše uvedených dokumentů také Všeobecné podmínky žalobce a podmínky žalobce k osobním kreditním kartám. Ve smlouvě bylo ujednáno, že osobní PIN kód bude žalovanému doručen poštou na adresu adresa.

4. Před uzavřením smlouvy byla úvěruschopnost žalovaného přezkoumána, jak plyne ze žádosti o osobní kreditní kartu, čestného prohlášení o příjmech žalovaného a interních výstupů žalobce.

5. Z výzvy ze dne 5. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného na nedoplatek a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 6. Z přípisu o odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 6. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalobce z důvodu neplacení splátek odstoupil od smlouvy s žalovaným. Zároveň sdělil, žalovanému, že má povinnost splatit dluh bez zbytečného odkladu, a to včetně úroků, cen a poplatků. Dle dodejky byl tento přípis doručen dne 27. 12. 2024.

7. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 20. 12. 2024 plyne, že k uvedenému datu činil dluh na jistině úvěru 29 578,21 Kč. Z historického výpisu k úvěru se podává, že ke dni 10. 2. 2025 činil dluh na jistině úvěru 29 637,21 Kč, na splatných úrocích 2 236,31 Kč a na splatném úroku z prodlení 480,80 Kč.

8. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem zvláště vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Přípis ze dne 16. 12. 2024 byl žalovanému zaslán doporučeným způsobem téhož dne, jak plyne z potvrzení o podání poštovnímu operátorovi.

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

10. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobce žalovanému umožnil čerpat úvěr do výše 30 000 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla přezkoumávána. Žalovaný úvěr vyčerpal. Žalovaný dluh řádně nesplácel, a proto žalobce výzvou ze dne 5. 6. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný přesto dluh neuhradil. Ke dni 10. 2. 2025 žalovaný žalobci dlužil částku 32 354,32 Kč, když tato částka se skládala z jistiny dluhu ve výši 29 637,21 Kč a úroků ve výši 2 236,31 Kč, úroků z prodlení ve výši 480,80 Kč a úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny a úroku smluvního od data 11. 2. 2025. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný dluh nezaplatil.

11. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění účinném k 1. 7. 2013, obchodního zákoníku, (dále jen „obchodní zákoník“) se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 369 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.

13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů.

14. Žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný mezi sebou platně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku, na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., v tehdy platném znění. Žalobce, jakožto úvěrující, své povinnosti z této smlouvy splnil, když poskytoval žalovanému finanční prostředky za sjednaných podmínek. Naopak žalovaný, coby úvěrovaný, svým smluvním povinnostem nedostál, neboť nehradil sjednané splátky úvěru, kterými měl uhradit jak dlužnou jistinu s úroky, tak pojištění. Proto mohl žalobce v souladu se smlouvou celý dluh zesplatnit a požadovat po žalovaném okamžitou úhradu celé dlužné částky, která odpovídala žalované částce. A protože žalovaný dosud dluh nevyrovnal, uložil mu nyní soud povinnost celou žalovanou částku zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. Soud nevyhověl žalobě pouze co do části žádaného smluvního úroku, neboť jeho výše je limitována zákonem č. 257/2016 Sb., v platném znění, který v § 122 odst. 4 stanoví, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Proto soud přiznal žalobci právo na smluvní úrok v požadované výši pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného a dále jej přiznal ve snížené výši odpovídající uvedenému zákonnému ustanovení. V přesahující výši žádaného smluvního úroku pak žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení téměř úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 777 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 186 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 637,21 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 100 Kč ve výši 1 491 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.