13 C 120/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. neznámého pobytu zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jako opatrovníkem sídlem adresa o zaplacení 6 628,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 628,82 Kč s úrokem z prodlení v částce 382,58 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 945,86 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení dalších úroků ve výši 673,87 Kč a úroků ve výši 29 % ročně z částky 3 945,86 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 715 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 628,82 Kč Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 075 Kč, kdy tato částka představuje úrok, odměnu za administrativní zpracování půjčky a náklady za hotovostní inkaso. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 285 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto po dni splatnosti poslední splátky, tedy po dni 22. 6. 2019, nadále dlužil právnímu předchůdci žalobkyně částku 3 945,86 Kč na jistině zápůjčky a částku 2 682,96 Kč na poplatku. Dále tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem.

2. Současný pobyt žalovaného se soudu nepodařilo obvyklým úředním postupem zjistit. Proto mu byl ustanoven opatrovník dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, (dále jen o.s.ř.). Ten poukázal na možnou redukci úroků a tím i požadovaných nákladů řízení, jinak ponechal rozhodnutí na úvaze soudu.

3. Z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 28. 4. 2018 a smluvních podmínek k této smlouvě, jakož i ze zákaznické karty obsahující informace o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 9 000 Kč předaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 8 075 Kč. Poplatek se skládal z úroků ve výši 1 610 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 812 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 653 Kč. Dále byla ve smlouvě v dalším odstavci již jen obecně uvedena zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p. a. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že celkovou dlužnou částku, tedy zápůjčku spolu s poplatkem, právnímu předchůdci žalobkyně vrátí, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 285 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem následujícím po datu uzavření smlouvy. Pro případ prodlení s úhradou splátky či splátek byla sjednána povinnost žalovaného uhradit věřiteli zákonný úrok z prodlení, účelně vynaložené náklady zejména na upomínání a vymáhání, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, platba dalších smluvních úroků nad rámec úroků zahrnutých do poplatku ujednána nebyla. Z přehledu plateb dále vyplynulo, že žalovaný celkem uhradil z uvedeného titulu částku 10 300 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, jakož i ze seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzýván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

4. Po právním posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný mezi sebou platně uzavřely smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, (dále jen občanský zákoník), jež byla podřízena i právní úpravě dané zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jakož i ustanovením občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně jakožto zapůjčitel své smluvní povinnosti splnil, když poskytl žalovanému sjednané finanční prostředky, naopak žalovaný jakožto vydlužitel svým smluvním povinnostem nedostál, neboť řádně a včas nehradil sjednané splátky zápůjčky, jimiž měl uhradit jak jistinu zápůjčky, tak i sjednané úroky a poplatky. Nadále tak z uvedené titulu dluží žalovanou částku, a proto mu soud uložil povinnost tuto částku zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo dále prokázáno, že právě na ni pohledávka za žalovaným smluvně dle § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla. A protože dle § 1880 občanského zákoníku dále platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se úroků z prodlení, neboť i na ty vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně a posléze žalobkyni právo dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se ocitl se svým peněžitým dluhem v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení, i těch kapitalizovaných, nepřekračuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Naopak soud neshledal důvodným uplatněný nárok žalobkyně na další smluvní úroky z jistiny zápůjčky. Ze znění smlouvy o zápůjčce vyplývá, že úroky byly sjednány jen a pouze v částce 1 610 Kč, tedy v částce zahrnuté do tzv. poplatku. To je zřejmé i z dalšího označení jistiny zápůjčky a poplatku za„ celkovou dlužnou částku“. Další ustanovení smlouvy již jen doplňuje, že tento úrok (myšleno částka úroku zahrnutá do poplatku) byl určen na základě úrokové sazby 29 % ročně. Ze znění smlouvy nevyplývá, že nad rámec uvedeného, by měla být jistina zápůjčky jakkoliv dále úročena, a to ani v případě prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek. Současně soud připomíná, že vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, je třeba na smlouvu hledět tak, jak se jeví běžnému spotřebiteli. Žalovaný jako spotřebitel neměl totiž reálnou šanci ovlivnit znění smlouvy, výklad je tak třeba provést formou pro něj příznivější. Proto má soud za to, že částka 1 610 Kč představující úrok je částkou konečnou. Takto ujednané úroky, tedy úroky vyjádřené kapitalizovanou částkou, neodporují žádnému kogentnímu zákonnému ustanovení. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nemá nárok na další smluvní úrok, tedy na úrok kapitalizovaný částkou 673,87 Kč a na úrok 29 % ročně z částky 3 945,86 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a proto v této části žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ze 48 % z jejích celkových nákladů (když od jejího úspěchu ve věci ve výši 74 % byl odečten její neúspěch ve výši 26 %). Do celkového úspěchu i neúspěchu byl dle ustálené judikatury (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) započten i rozsah přiznaného, resp. nepřiznaného příslušenství, přičemž pro účely výpočtu poměru úspěchu soud vyčíslil výši běžících úroků i úroků z prodlení ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Konkrétně tak žalobkyni byla přiznána částka 715 Kč. Tato částka byla vypočtena jako uvedená poměrná část z celkových nákladů řízení žalobkyně, jež jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu na zahájení řízení ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 628,82 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.