13 C 122/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 37 577,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 087,75 Kč s úrokem z prodlení v částce 4 405,62 Kč, s úrokem v částce 10 049,50 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 886,30 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 26 886,30 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení dalších 10 490 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 620,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 37 577,75 Kč Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 28 687 Kč, kdy tato částka představuje úrok, odměnu za zpracování a doručení a za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 094 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, čímž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo v souladu s čl. 10 Smluvních podmínek právo požadovat zaplacení celé zbývající dlužné částky. Dále tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem.

1. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

2. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

3. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 13. 4. 2017 a smluvními podmínkami Smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč tak, že částka 3 116 Kč byla použita na uhrazení dřívějších závazků žalovaného vůči zapůjčiteli a zbývající částka 41 884 Kč byla předaná v hotovosti žalovanému při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 28 687 Kč. Tento poplatek se přitom skládal z úroku při sjednané úrokové sazbě 29 % ročně ve výši 11 028 Kč, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 490 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 169 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zápůjčku spolu s poplatkem v celkové výši 73 687 Kč právnímu předchůdci žalobkyně vrátí, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 094 Kč, počínaje dnem, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a dále vždy do uplynutí posledního dne následujícího měsíčního období.

4. Ze smluvních podmínek, které tvořily nedílnou součást smlouvy o zápůjčce, bylo dále zjištěno, že zpracování zápůjčky zahrnuje administrativní činnost související s uzavřením smlouvy, zejména zavedení zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace. Doručení zápůjčky zahrnuje činnosti spojené s doručením a vyplacením částky zápůjčky zákazníkovi v místě bydliště zákazníka při podpisu smlouvy. Flexibilní splácení pak zahrnuje garanci celkové ceny, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka. Garancí celkové ceny se přitom rozumí, že věřitel neuplatní zpoplatněné upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu z prodlení až do doby, dokud zákazníkův nedoplatek nedosáhne trojnásobku první měsíční splátky, poté je věřitel oprávněn vše douplatnit. Splátkovými prázdninami se rozumí možnost zákazníka požádat za stanovených podmínek o prodloužení splatnosti u dvou splátek, a garance neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka představovala závazek věřitele neuplatnit pohledávky ze smlouvy o zápůjčce v případě smrti zákazníka, pokud tento nebude v prodlení se splácením. Administrativní činnost a komfortní splácení pak byla definována jako administrativní činnost zahrnující zpracování splátek zákazníka a aktualizace účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, podporu prostřednictvím zákaznické infolinky, mimořádné přijetí a zpracování splátky na pobočce věřitele apod. Komfortní splácení je pak představováno hotovostním režimem splátek, jež zahrnuje výběry řádných i mimořádných splátek v místě bydliště zákazníka, převoz hotovosti od zákazníka, telefonické či osobní sjednání času návštěvy u zákazníka apod.

5. V článku 10 smluvních podmínek si účastníci sjednali, že v případě, že zákazník včas neplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti následující splátky, a to výzvou k úhradě dlužné splátky v dodatečné lhůtě 30 dní, po jejím marném uplynutí se neuhrazená část jistiny stane splatnou.

6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný celkem zaplatil částku 34 900 Kč Poslední platbu provedl dne 26. 1. 2018. Dlužná jistina po této platbě odpovídala částce 26 886,30 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o zápůjčce.

8. Oznámením o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobkyni.

9. Výzvou k plnění má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné pohledávky ze smlouvy o zápůjčce.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky společně se smluvním poplatkem ve výši 28 687 Kč vrátit formou 18 pravidelných měsíčních splátek po 4 094 Kč, počínaje uplynutím jednoho měsíce od uzavření smlouvy. Částka 28 687 Kč se přitom skládala z úroků ve výši 11 028 Kč, vypočtených za řádnou dobu trvání smlouvy při sjednané úrokové sazbě 29 % ročně, z poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 490 Kč a z poplatku za administrativní činnost a hotovostní režim splátek ve výši 7 169 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, celkem uhradil pouze částku 34 900 Kč, přičemž poslední úhradu provedl dne 26. 1. 2018. Po dni splatnosti poslední stanovené splátky, tedy po dni 13. 10. 2018, tak dlužil na jistině zápůjčky částku 26 886,30 Kč a na úrocích a poplatcích částku 10 691,45 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, žalovaný však žalobkyni dosud ničeho neuhradil. Žalobkyně po žalované požadovala další smluvní úrok z dlužné jistiny zápůjčky od 14. 10. 2018 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení jdoucí opět z dlužné jistiny zápůjčky ode dne následujícího po marném uplynutí poslední stanovené splátky do zaplacení.

11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů.

16. Soud má za to, že žaloba je částečně důvodná.

17. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., která podléhá podmínkám daným zákonem o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jakož se řídí i příslušnými ustanoveními o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. o. z. a zejména § 1841 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně jakožto zapůjčitel své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalovanému poskytl sjednanou částku. Žalovaný coby vydlužitel naopak svým smluvním povinnostem nedostál, neboť řádně a včas nehradil sjednané splátky, pročež i po splatnosti poslední stanovené splátky dlužil z uvedeného titulu částku 26 886,30 Kč na jistině zápůjčky a 10 691,45 Kč na úrocích a poplatcích. Soud shledal jako oprávněný nárok na zaplacení dlužné jistiny zápůjčky a části poplatků a úroků ve výši 201,45 Kč. Proto tyto částky žalobkyni přiznal, když v řízení bylo prokázáno, že právě na ni pohledávka za žalovaným z uvedeného titulu smluvně dle § 1879 a násl. o. z. přešla. Současně soud vyhověl žalobě i v části žádající příslušenství tvořeného smluvními úroky a zákonnými úroky z prodlení, neboť i na ty právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni vznikl nárok dle citovaných ustanovení § 2392 o. z. v případě smluvních úroků a § 1970 o. z. v případě úroků z prodlení.

18. Naopak soud neshledal zákonným nárok žalobkyně na zaplacení další částky 10 490 Kč odpovídající poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení. Takovéto ujednání ve smlouvě totiž odporuje dobrým mravům, k čemuž soud přihlédl i bez návrhu dle § 580 a 588 o. z. Sice ve smluvních podmínkách, které tvořily součást smlouvy o zápůjčce, je uveden poměrně podrobný výklad toho, za co je tento poplatek hrazen, avšak soud tomuto výkladu nepřisvědčil. Údajně poskytované služby zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran na úkor žalovaného coby spotřebitele. Žalovaný zde platí za služby (odklad splátek, garance ceny, garance neuplatnění v případě smrti), ať je skutečně využije či nikoliv, bez možnosti tyto služby odmítnout a tedy je neplatit. Sama povaha a přínos vnucených služeb pro spotřebitele jsou sporné, neboť využití těchto služeb je natolik podmíněné anebo tyto služby jsou tak drobného charakteru, že při problémech se splácením, které mají umožnit překlenout, je téměř pro spotřebitele nereálné buď na ně vůbec dosáhnout či mít z nich nějaký skutečný užitek, zejména v případě garance ceny spotřebitel v případě delšího prodlení zaplatí částku poplatku navíc, nad rámec zaplacení všech ostatních zpoplatněných úkonů. V poměru výše ceny poplatku a výše jistiny úvěru se tento poplatek jeví více jako zdroj dalšího skrytého zisku pro věřitele než jako úhrada za poskytnuté služby či účelně vynaložené náklady. Soud si je přitom vědom, že do celkové výše poplatku jsou zahrnuty i náklady na zpracování úvěru a hotovostní poskytnutí úvěru. K tomu však soud zdůrazňuje, že v podstatě totéž – administrativní činnost a hotovostní režim sjednaného úvěru je kryt dalším nemalým poplatkem ve výši 7 169 Kč. Proto byl nárok na částku 10 490 Kč jako celek zamítnut.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ze 44 % (když od jejího úspěchu ve věci ve výši 72 % byl odečten její neúspěch ve výši 28 %). Konkrétně jí tak byla přiznána částka 1 620,08 Kč. Tato částka byla vypočtena jako uvedená poměrná část z celkových nákladů řízení žalobkyně, jež jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu na zahájení řízení ve výši 1 504 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 577,75 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.