13 C 139/2025

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 58 797,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 728,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 778,44 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky 28 069,97 Kč a částky 998,45 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 161,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení 57 798,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 788,44 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení a částky 998,45. Žalobce svoji žalobu odůvodnil tvrzením, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalované spotřebitelský úvěr až do výše 72 300 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná úvěr vyčerpala do výše 28 000 Kč. Žalovaná ke dni podání žaloby uhradila žalobkyni celkem 69,97 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani poté, co byla k plnění vyzvána předžalobní upomínkou. Nadále tak dluží žalobci žalovanou částku, která je krom uvedených částek tvořena ještě smluvní pokutou vyčíslenou v částce 998,45 Kč při sazbě 0,1 % denně z dlužné částky za období od 26. 10. 2024 do 24. 1. 20252. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , číslo, uzavřené dne , datum, soud zjistil, že s pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku byla mezi účastníky uzavřena smlouva, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalované částku až do výše 72 300 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit i s denním úrokem ve výši 0,883 % denně. Dále se zavázala zaplatit žalobci poplatky za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 330 Kč měsíčně. RPSN činila 1 255,63 %. Za dlužnici byla smlouva podepsána elektronickým podpisem, totožnost žalované byla ověřena dle BankID. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a sazebník žalobce.

5. Soud zjistil, že žalobce za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, provedl lustraci dokladu žalované a učinil dotazy do bankovního a nebankovního registru klientských informací, do centrální evidence exekucí a do informačního rejstříku veřejné správy, dále předložil soudu výpis o posouzení úvěruschopnosti, ze kterého vyplývá příjem žalované ve výši 24 762 Kč, počet členů domácnosti s příjmem 3, pravidelné výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, další nezbytné výdaje v výši 400 Kč. Vypočítané minimální výdaje činily 4 553 Kč, zjištěný disponibilní příjem žalované 19 400 Kč. Příjem žalované měl být ověřován bankovním výpisem, který obsahoval příjmové transakce, o jaký druh příjmu uvedeno nebylo, ani ze kdy byl uvedený bankovní výpis.

6. Z potvrzení o platbě plyne, že dne 22. 8. 2024 byla na účet žalované vyplacena částka 23 000 Kč. Dále z potvrzení o platbě plyne, že dne 2. 10. 2024 byla na účet žalované vyplacena částka 5 000 Kč. Ze zprávy příslušné banky bylo ověřeno, že na účet, jehož je majitelem žalovaná, byla dne 22. 8. 2024 od žalobce připsána 23 000 Kč a dne 2. 10. 2024 částka 5 000 Kč.

7. Z výzvy ze dne 21. 5. 2025, že před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 59 427,15 Kč jakožto dluhu ze smlouvy uzavřené dne , datum, . Žalovaná byla současně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

9. Účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované částku 28 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani po výzvě žalobce. Účastníci si ve smlouvě sjednaly mimo jiné i úrokovou sazbu ve výši 0,883 % denně, což představuje roční úrokovou sazbu 322,29 % a smluvní pokutu. Žalovaná žalobci na dluh uhradila 69,97 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem vyzván k úhradě žalované částky s příslušenstvím a byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012, Sb. občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

14. Žaloba je částečně důvodná.

15. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla přezkoumána. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána úroková sazba ve výši 0,883 % denně, což představuje roční úrokovou sazbu 322,29 %. Taková sazba je mnohonásobně vyšší, než jaká je uvedena pro daný typ spotřebitelského úvěru a dané období ve statistice České národní banky. Soud tak považuje sjednanou úrokovou sazbu za rozpornou s dobrými mravy. Rozpor sjednané výše úroku s dobrými mravy je v daném případě natolik zjevný, že způsobuje absolutní neplatnost ujednání dle § 588 o. z. Soud přitom uzavírá, že tato neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

16. Podle § 2395 o.z. je smlouva o úvěru smlouvou úplatnou, povinnost k zaplacení úroku za poskytnutí peněžních prostředků je její podstatnou náležitostí. Soud má za to, že právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel úvěru by bez ujednání o úrocích obdobně vysokých smlouvu neuzavřel. Z obsahu spisu vyplynulo, že ke snížení požadovaných smluvních úroků přistoupil až žalobce v rámci žaloby.

17. Obdobný závěr zaujaly opakovaně odvolací soudy ve vztahu k posouzení obchodního jednání jiného nebankovního věřitele, a to např. v rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 197/2019 či Městského soudu v Praze 17 Co 271/2020.

18. Proto soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o.z. jako celek. V takovém případě však již nelze přistoupit ani k moderaci sjednaného úroku podle ustanovení § 577 občanského zákoníku. K neplatnosti podle § 588 občanského zákoníku je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu, tedy bez ohledu na pasivitu žalovaného.

19. Soud nárok žalobce posoudil dle § 2991 a násl. občanského zákoníku, zejména § 2993, jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť zde došlo k plnění, aniž by tu byl platný závazek. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 28 000 Kč, přičemž žalovaná na tento dluh uhradila 69,97 Kč. Proto soud uzavřel, že žaloba je důvodná částečně a přiznal žalobci pouze bezdůvodného obohacení ve výši 29 728,73 Kč. V ostatním nárok zamítnul.

20. Úrok soud přiznal žalobci od 25. 1. 2025, tedy od data doručení předžalobní upomínky, neboť toto datum má soud za první výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení, prokazatelně žalovanému doručenou. V otázce doručení soud postupoval podle domněnky doby dojití podle § 573 občanského zákoníku, kdy se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Zásilka byla odeslána 21. 5. 2025.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 161,86 Kč, přičemž tato částka představuje 1,12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 50,56 % a úspěchu žalované v rozsahu 49,44 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 352 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 797,15 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 730 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 000 Kč ve výši 2 100 Kč.