13 C 167/2023

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 261 928,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 159 901,63 Kč s úrokem z prodlení v částce 5 427,86 Kč, s úrokem v částce 12 299,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 159 901,63 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,7 % ročně z částky 155 441,63 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 102 026,45 Kč s úrokem z prodlení v částce 5 161,72 Kč, s úrokem v částce 10 209,41 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 102 026,45 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 16,7 % ročně z částky 97 926,45 Kč od 19. 11. 2021 do 19. 2. 2022 a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 97 926,45 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá zaplacení úroku ve výši 8,2 % z částky 97 926,45 Kč od 20. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 51 654,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 159 901,63 Kč s příslušenstvím a částky 102 026,45 Kč příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 10. 3. 2020 a dne 10. 11. 2019 dvě smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, tzv. [název půjčky], na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 170 000 Kč a 130 000Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedené bance poskytnuté částku vrátí pravidelnými měsíčními splátkami a současně jí zaplatí i úroky. Žalovaný se dostal s úhradou splátek do prodlení. Proto právní předchůdkyně žalobce využila svého smluvního oprávnění a oba úvěry prohlásila za okamžitě splatné. Ani poté žalovaný svůj dluh nevyrovnal.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.

4. Soud z úvěrové smlouvy ze dne 10. 11. 2019 zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] (dále jen banka), smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet„ [název půjčky]“, ve které se uvedená banka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 130 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku dané bance vrátit a zaplatit jí i úroky ve výši 16,70 % ročně, jakož i poplatky dle smlouvy a sazebníku banky. Konkrétně tak měl uhradit 43 měsíčních anuitních splátek po 4 037,90 Kč Poslední splátka přitom měla činit 4 576,81Kč. Současně se žalovaný zavázal platit poplatek za pojištění ve výši 400 Kč měsíčně, jenž byl splatný společně s anuitní splátkou. První splátka včetně pojištění byla splatná dne 15. 12. 2019. Ve smlouvě si smluvní strany rovněž sjednaly poplatek 600 Kč za každé zaslání písemné upomínky a poplatek 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv pohledávky byla banka oprávněna prohlásit dluhy žalovaného za ihned splatné a požadovat jejich okamžité splacení. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné a produktové podmínky banky a její sazebník.

5. Soud z úvěrové smlouvy ze dne 10. 3. 2020 zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] (dále jen banka), smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet„ [název půjčky]“, ve které se uvedená banka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 170 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku dané bance vrátit a zaplatit jí i úroky ve výši 11,70 % ročně, jakož i poplatky dle smlouvy a sazebníku banky. Konkrétně tak měl uhradit 84 měsíčních anuitních splátek po 2973,76 Kč Poslední splátka přitom měla činit 3 591,72 Kč. Současně se žalovaný zavázal platit poplatek za pojištění ve výši 295 Kč měsíčně, jenž byl splatný společně s anuitní splátkou. První splátka včetně pojištění byla splatná dne 15. 4. 2020. Ve smlouvě si smluvní strany rovněž sjednaly poplatek 600 Kč za každé zaslání písemné upomínky a poplatek 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv pohledávky byla banka oprávněna prohlásit dluhy žalovaného za ihned splatné a požadovat jejich okamžité splacení. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné a produktové podmínky banky a její sazebník.

6. Soud z úvěrové smlouvy ze dne 10. 11. 2019 zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] (dále jen banka), smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet„ [název půjčky]“, ve které se uvedená banka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 130 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku dané bance vrátit a zaplatit jí i úroky ve výši 16,70 % ročně, jakož i poplatky dle smlouvy a sazebníku banky. Konkrétně tak měl uhradit 43 měsíčních anuitních splátek po 4 437,90 Kč Poslední splátka přitom měla činit 4 576,81Kč. Současně se žalovaný zavázal platit poplatek za pojištění ve výši 400 Kč měsíčně, jenž byl splatný společně s anuitní splátkou a jenž je zahrnut ve shora uvedené splátce. První splátka včetně pojištění byla splatná dne 15. 12. 2019. Ve smlouvě si smluvní strany rovněž sjednaly poplatek 600 Kč za každé zaslání písemné upomínky a poplatek 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv pohledávky byla banka oprávněna prohlásit dluhy žalovaného za ihned splatné a požadovat jejich okamžité splacení. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné a produktové podmínky banky a její sazebník.

7. Před uzavřením smlouvy byla právní předchůdkyní žalobce přezkoumána úvěruschopnost žalovaného, jak dokládají zjištěné údaje o relevantních osobních a majetkových poměrech žalovaného ve spojení s ověřením těchto informací z potvrzení o příjmech žalovaného a z výpisů z účtu žalovaného.

8. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že z vyčerpané částky 170 000 Kč ke dni 21. 6. 2022 nadále dlužil na splatné jistině úvěru částku 155 441 Kč, na smluvním úroku 12 299,90 Kč, na úroku z prodlení 5 427,86 Kč a na splatných poplatcích včetně pojištění 4 460 Kč.

9. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že z vyčerpané částky 130 000 Kč ke dni 21. 6. 2022 nadále dlužil na splatné jistině úvěru částku 97 926 Kč, na smluvním úroku 10 209,41 Kč, na úroku z prodlení 5 161,72 Kč a na splatných poplatcích včetně pojištění 4 100 Kč.

10. Přípisem ze dne 19. 1. 2022 banka oznámila žalovanému, že pro opakované porušování smluvních podmínek prohlašuje ke dni 17. 1. 2022 celý úvěr ze dne 10. 3. 2020 za okamžitě splatný. Současně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celkové dlužných částek.

11. Přípisem ze dne 20. 11. 2021 banka oznámila žalovanému, že pro opakované porušování smluvních podmínek prohlašuje ke dni 18. 11. 2021 celý úvěr ze dne 10. 11. 2019 za okamžitě splatný. Současně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celkové dlužných částek.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze, seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o úplatě a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že dotčená pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na žalobce, což bylo žalovanému řádně oznámeno.

13. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem znovu vyzván k úhradě žalované částky s příslušenstvím, ve které byl žalovaný výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

14. Skutečnosti zjištěné z provedených důkazů neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav.

15. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Žaloba je převážně důvodná.

19. Soud má v řízení prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovaným byla platně uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., přičemž tyto smlouvy vyhovovaly i požadavkům na ni kladeným zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, i příslušnými ustanoveními o. z., zejména § 1810 a násl. a 1841 a násl. o. z., o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem. Právní předchůdkyně žalobce jakožto úvěrující své povinnosti z těchto smluv splnila, když poskytla žalovanému sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaný coby úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť nehradil sjednané měsíční splátky úvěrů, kterými měl splatit jak jistinu úvěrů, tak sjednané úroky i poplatky a případné smluvní sankce, jakož i pojištění. Proto mohla právní předchůdkyně žalobce v souladu se smlouvou a § 1931 o. z. požadovat okamžité splacení celého dluhu. Protože ani poté žalovaný dluh zcela nevyrovnal, uložil mu nyní soud povinnost zbývající dlužnou částku odpovídající žalované částce zaplatit, a to žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na něj pohledávka za žalovaným smluvně dle § 1879 o. z. přešla. Dle § 1880 o. z. platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v převážné části týkající se příslušenství, neboť na úroky má žalobce nárok vyplývající přímo ze smlouvy o úvěru a § 2395 o. z. a na zákonné úroky z prodlení má pak nárok dle § 1970 o. z., neboť žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom ověřil, že výše žádaných úroků z prodlení odpovídá výši určené dle shora uvedeného nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

20. Soud nevyhověl žalobě pouze co do části žádaného smluvního úroku u úvěru [bankovní účet], neboť jeho výše je limitována zákonem č. 257/2016 Sb., v platném znění, který v § 122 odst. 4 stanoví, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Proto soud přiznal žalobci právo na smluvní úrok v požadované výši pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného a dále jej přiznal ve snížené výši odpovídající uvedenému zákonnému ustanovení. V přesahující výši žádaného smluvního úroku pak žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 654,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 478 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 261 928 Kč sestávající z částky 9 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 690 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 9 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 030 Kč ve výši 7 146,30 Kč.

22. Soud žalobci nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne 28.8.2023, neboť se jednalo o doplnění žaloby na základě výzvy soudu, když žalobci muselo být na základě řady rozhodnutí zdejšího soudu zjevné, že původní návrh je nedostatečný. Soud nevidí prostor pro přiznání nákladů řízení za úkon, kterým žalobce doplňuje opakovaně nedostatečně odůvodněné žaloby. Stejně tak soud nepovažuje za úkon právní pomoci vyjádření, že žalovaný nesouhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.