13 C 172/2022

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky A se sídlem Adresa advokátky A 2. Jméno advokátky B , narozený Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B zastoupený advokátkou Jméno advokátky D se sídlem Adresa advokátky D o zřízení služebnosti nezbytné cesty I. Soud zřizuje služebnost stezky ve prospěch každého vlastníka pozemku st. parc. č. , hodnota, o výměře 40 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, , rodinná rekreace, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 161 m², ostatní plocha, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, jímž je v současné době žalobkyně, přes služebný pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 554 m², trvalý travní porost, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, a pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 16 452 m², trvalý travní porost, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem , jméno FO, , hodnota, .II. Žalobkyně je povinna za zřízení služebnosti stezky zaplatit 1. žalované částku 300 Kč a 2. žalovanému částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žaloba v rozsahu zřízení služebnosti stezky ve prospěch každého vlastníka pozemku st. parc. č. , hodnota, o výměře 40 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, , rodinná rekreace, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, a pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 161 m², ostatní plocha, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , jímž je v současné době žalobkyně, přes služebný pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 1 356 m², lesní pozemek, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , a pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 25 583 m², lesní pozemek, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem , jméno FO, , adresa, , se zamítá.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení 1. žalované částku 34 950 Kč a 2. žalovanému částku 28 422 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právních zástupců.V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v , adresa, , na náhradě nákladů řízení 1 260 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 5. 2022, ve znění její změny ze dne 21. 11. 2022 a ze dne 4. 3. 2025, domáhala zřízení nezbytné cesty formou služebnosti stezky ve prospěch každého vlastníka pozemku st. parc. č. , hodnota, o výměře 40 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. , hodnota, , rodinná rekreace, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , a pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 161 m², ostatní plocha, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , přes služebný pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 554 m², trvalý travní porost, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 16 452 m², trvalý travní porost, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 1 356 m², lesní pozemek, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, a pozemek parc. č. , hodnota, o výměře 25 583 m², lesní pozemek, zapsaný na LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem , Anonymizováno, , hodnota, . Jednorázovou úplatu za zatížení pozemků navrhla ve výši 300 Kč pro 1. žalovanou a 2 000 Kč pro 2. žalovaného. Potřebu zřízení nezbytné cesty odůvodnila tím, že nemá jinou možnost přístupu ke svým pozemkům a k chatě než přes pozemky žalovaných.

2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě uvedli, že souhlasí se zřízením služebnosti stezky v rozsahu vymezeném geometrickým plánem , jméno FO, , hodnota, Služebnost cesty by je naopak nepřiměřeně zatěžovala. Pozemky jsou totiž propachtovány a jsou na ně čerpány dotace. Není však třeba zřizovat služebnost stezky přes pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, . Jde o lesní pozemky, na které má každý volný přístup.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku st. parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. ev. , hodnota, , rodinná rekreace, a pozemku parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, v katastrálním území , adresa4. Z rozhodnutí Státního notářství v Pardubicích ze dne 27. 2. 1991, č. j. D 1931/90-18, soud zjistil, že žalobkyně nabyla rekreační chatu č. ev. , Anonymizováno, a právo osobního užívání pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, děděním.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , soud zjistil, že 1. žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, trvalý travní porost, pozemku parc. č. , hodnota, , lesní pozemek, a pozemku parc. č. , hodnota, , lesní pozemek, v katastrálním území , adresa, .

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV číslo , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , soud zjistil, že 2. žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , trvalý travní porost, v katastrálním území , adresa, .

7. Ze znaleckého posudku znalce Ing. Jaroslava Trávníčka, č. , hodnota, , soud zjistil, že z veřejné komunikace parc. č. , hodnota, je zřetelná cesta po vyvýšeném náspu ke kraji lesního porostu. Podél lesa směrem k chatě však nejsou patrné žádné stopy po využívání jako příjezdové cesty. Skutečný stav v terénu neodpoví hranicím v katastrální mapě. Přístupová cesta proto nepovede pouze po pozemcích parc. č. , hodnota, a , hodnota, . Podle znalce lze zajistit přístup na pozemky žalobkyně buď přes pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, , nebo kratší cestou přes pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, .

8. Z pachtovní smlouvy ze dne 20. 5. 2015, č. , hodnota, , soud zjistil, že 1. žalovaná propachtovala pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, společnosti , právnická osoba, na dobu neurčitou.

9. Z pachtovní smlouvy ze dne 20. 5. 2015, č. , hodnota, , soud zjistil, že 2. žalovaný propachtoval pozemek parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, společnosti , právnická osoba, na dobu neurčitou.

10. Z rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 1. 3. 2023, č. j. SZIF/2023/0195495, soud zjistil, že společnosti , právnická osoba, byla poskytnuta dotace v rámci opatření ekologického zemědělství na pěstování ostatních plodin, a to mj. na díl půdního bloku č. , hodnota, o výměře 1,37 ha. Z ortofotomapy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního soud dále zjistil, že díl půdního bloku č. , hodnota, zasahuje pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa, .

11. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ze dne 2. 4. 2024 soud zjistil, že podle této společnosti nelze pozemek parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, použít jako cestu nebo přechod. Pozemek je zaveden v systému zemědělských dotací. Nelze proto libovolně měnit účel pronájmu. V opačném případě hrozí sankce ze strany Ministerstva zemědělství a povinnost vrátit dotace.

12. Svědek , jméno FO, vypověděl, že se zná osobně s žalobkyní a že na chatu jezdil zhruba 8x za rok. Naposledy tam byl před sedmi lety. Svědek13. , jméno FO, vypověděl, že je druhem žalobkyně a že na chatu jezdili 6x až 8x za rok na dovolenou (naposledy před třemi nebo čtyřmi roky).

14. Svědek , jméno FO, vypověděl, že má chatu čp. , hodnota, , která sousedí s pozemkem 2. žalovaného. Má výhled na chatu žalobkyně. V posledních pěti letech na ni nikdo nejezdil.

15. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že je přítelkyně žalobkyně. Na chatě byla naposled před sedmi lety. Jezdila tam zhruba 5x ročně.

16. Svědek , jméno FO, vypověděl, že je synem žalobkyně a že na chatu jezdí 2x až 3x ročně. Naposledy na ní byl na podzim 2022. Na chatě však již nepřespává.

17. Svědek , jméno FO, vypověděl, že je synem žalobkyně. Na chatu jezdí sporadicky jednou za měsíc.

18. Svědek , jméno FO, vypověděl, že je přítelem 1. žalované a že od roku 2006 nezaznamenal žádný způsob aktivního užívání chaty žalobkyně.

19. Z geometrického plánu , jméno FO, č. , hodnota, soud zjistil nezbytný rozsah stezky přes pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, v katastrálním území , adresa20. Z návrhu žalovaných na uzavření smlouvy o zřízení služebnosti stezky ze dne 3. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaní požadovali za zřízení služebnosti stezky jednorázovou úplatu ve výši 300 Kč pro 1. žalovanou a 2 000 Kč pro 2. žalovaného.

21. Soud z dalších v řízení provedených důkazů nezjistil pro posouzení věci žádné podstatné skutečnosti.

22. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

23. Žalobkyně je vlastníkem pozemku st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba chaty č. ev. , hodnota, , a pozemku parc. č. , hodnota, . První žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , trvalý travní porost, pozemku parc. č. , hodnota, , lesní pozemek, a pozemku parc. č. , hodnota, , lesní pozemek. Druhý žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , trvalý travní porost, to vše v katastrálním území , adresa, . Pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, jsou propachtovány společnosti , právnická osoba, , která na ně čerpá dotace. Žalobkyně a její příbuzní užívají chatu v posledních letech pouze sporadicky, a to pouze na krátkodobé návštěvy. Mezi účastníky je nesporné, že pozemky žalobkyně nejsou spojeny s veřejnou cestou. To vyplývá i ze závěrů znalce , jméno FO, . Nezbytný rozsah služebnosti byl stanoven geometrickým plánem , jméno FO, . Žalovaní žalobkyni navrhli jednorázovou úplatu za zřízení služebnosti ve výši 300 Kč pro 1. žalovanou a 2 000 Kč pro 2. žalovaného.

24. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

25. Podle § 1029 odst. 2 o. z. platí, že nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

26. Podle § 1030 odst. 1 o. z. platí, že za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

27. Podle § 1274 odst. 1 o. z. platí, že služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

28. Podle § 1274 odst. 2 o. z. dále platí, že služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.

29. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), platí, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

30. Žaloba je zčásti důvodná.

31. Soud úvodem podotýká, že rozhodoval o návrhu žalobkyně na povolení nezbytné cesty formou služebnosti stezky přes pozemky žalovaných v souladu se zněním změny žaloby ze dne 4. 3. 2025. Nezabýval se proto blíže tím, zda není namístě povolit nezbytnou cestu ve formě služebnosti cesty, neboť pro řádné užívání pozemků žalobkyní je s ohledem na její žalobní návrh zjevně postačující, aby měla právo průchodu. Soud k tomu pouze ve stručnosti dodává, že zřízení služebnosti cesty by nadto bylo v rozporu s principem minimalizace zásahů do výkonu vlastnického práva vlastníka služebného pozemku (§ 1029 odst. 2 o. z.). Žalobkyně potřebuje přístup ke svým pozemkům a zejména k chatě. Ta je však využívána zcela sporadicky za účelem krátkodobé rekreace. Bylo by proto nepřiměřené zřídit služebnost cesty přes pozemky žalovaných, které jsou propachtovány a na které jsou čerpány dotace, jestliže chata a pozemky žalobkyně nejsou intenzivně užívány a jestliže právo průchodu přes služebné pozemky ve vymezeném rozsahu je pro jejich řádné užívání zcela dostačující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4015/2016).

32. Pozemek žalobkyně st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba chaty č. ev. , hodnota, , a pozemek parc. č. , hodnota, nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou a nelze je z tohoto důvodu řádně užívat (§ 1029 odst. 1 o. z.). Žalobkyní navrhované zřízení nezbytné cesty formou služebnosti stezky je proto opodstatněné. O tom není mezi účastníky sporu. Sporný je však rozsah služebnosti stezky. Žalovaní totiž namítají, že není třeba zřizovat služebnost stezky přes pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , neboť jde o lesní pozemky, na které má každý volný přístup. Soud s žalovanými souhlasí. Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest (§ 19 odst. 1 věta první lesního zákona). Právo průchodu přes pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, proto žalobkyni zajišťuje obecné užívání lesa. Protože má žalobkyně možnost průchodu přes tyto pozemky z jiného právního důvodu, není namístě je zatěžovat služebností stezky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2006, sp. zn. 22 Cdo 225/2006). Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok III).

33. Pro zajištění přístupu na pozemky žalobkyně proto postačí zřízení služebnosti stezky na pozemcích parc. č. , hodnota, a , hodnota, (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1321/2009). Z ničeho zároveň nevyplývá, že by si žalobkyně způsobila nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně, neboť chatu a pozemek zdědila. Soud proto rozhodl tak, že služebnost stezky na pozemcích parc. č. , hodnota, a , hodnota, ve prospěch pozemků žalobkyně zřídil, a to v rozsahu, který byl stanoven geometrickým plánem , jméno FO, č. , hodnota, (výrok I). Tím je zajištěno dostatečné spojení pozemků žalobkyně s veřejnou cestou. Současně žalovaní budou služebností stezky co nejméně obtěžováni a jejich pozemky co nejméně zasaženy. Tomu odpovídá i to, že se zřízením služebnosti stezky v uvedeném rozsahu všichni účastníci souhlasili.

34. Co se týče stanovení úplaty a odčinění újmy za zřízení nezbytné cesty (§ 1030 odst. 1 o. z.), soud vyšel z částky uvedené v žalobním návrhu žalobkyně. Ta odpovídá částce, kterou žalovaní navrhli při mimosoudním řešení sporu. Soud tedy stanovil žalobkyni povinnost zaplatit 1. žalované částku 300 Kč a 2. žalovanému částku 2 000 Kč (výrok II).

35. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

36. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. dále platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

37. Řízení o povolení nezbytné cesty je řízení sporným. Jde-li proto o náhradu nákladů řízení, uplatňuje se v něm zásada úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. Současně je však třeba brát v úvahu určité zvláštnosti tohoto řízení. Soud totiž není návrhem žalobce vázán a může rozsah nezbytné cesty stanovit odlišně na základě své úvahy (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Procesní úspěch proto nelze hodnotit toliko mechanicky ve vztahu k samotné žalobě a k soudnímu rozhodnutí, nýbrž lze případně přihlédnout i k průběhu celého řízení a k závěrečným procesním stanoviskům. Do rozhodování o nákladech řízení se nemusí nutně promítnout každá změna postojů účastníků v řízení. Soud musí vycházet z toho, co (jaká zásadní otázka) bylo od počátku mezi účastníky sporné, k čemu bylo vedeno dokazování a jak byl tento spor řešen v rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2365/2017).

38. Soud z níže uvedených důvodů dospěl k závěru, že právo na náhradu nákladů řízení náleží žalovaným podle § 142 odst. 3 o. s. ř.

39. Pro posouzení úspěchu ve věci považuje soud za stěžejní, že se žalobkyně žalobou domáhala zřízení nezbytné cesty ve formě služebnosti stezky a cesty přes pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, (po přistoupení 2. žalovaného do řízení následně i přes pozemek parc. č. , hodnota, ) tak, aby ke svým pozemkům mohla dojet vozidlem. Ohledně existence cesty a jejího umístění bylo vedeno rozsáhlé dokazování, a to zejména místním ohledáním ze dne 21. 9. 2022, znaleckým posudkem , jméno FO, a výslechem několika svědků. Žalovaní se zřízením služebnosti cesty nesouhlasili, avšak proti zřízení služebnosti stezky přes jejich pozemky nic nenamítali. Následně účastníci začali jednat o smírném vyřešení sporu. Byť nedošlo k uzavření smíru, žalobkyně změnila žalobu v samotném závěru řízení dne 4. 3. 2025 (tj. téměř po třech letech od podání žaloby) tak, že požaduje zřízení pouze služebnosti stezky, a to nově přes pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, , hodnota, a , hodnota, v souladu s geometrickým plánem předloženým 2. žalovaným. Žalobkyně proto v pro ni zásadní otázce, tj. zřízení služebnosti cesty za účelem zajištění přístupu na pozemky v jejím vlastnictví vozidlem v původně vymezeném rozsahu přes pozemky parc. č. , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, , nebyla úspěšná. Naopak úspěšní byli v tomto ohledu žalovaní, neboť soud rozhodl o zřízení služebnosti stezky v jimi navrženém rozsahu.

40. Soud dále vzal v potaz, že žalobkyně nebyla úspěšná v části žaloby, kterou se domáhala zřízení služebnosti stezky přes pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, ve vlastnictví 1. žalované (bod 32 výše). Přestože stezka vymezená v geometrickém plánu přes tyto pozemky je rozsahem poměrově menší než přes pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, má 1. žalovaná i v tomto ohledu částečný úspěch.

41. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady pro použití § 142 odst. 3 o. s. ř. Povolení nezbytné cesty závisí na úvaze soudu. Ten zřídil služebnost stezky přes pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, jak částečně navrhovala žalobkyně. Žalovaní však byli z výše uvedených důvodů ve věci rovněž částečně úspěšní. Soud v této souvislosti zároveň zohlednil chování žalobkyně v průběhu řízení. Přestože se žalovaní snažili od počátku o konstruktivní vyřešení věci tak, aby měla žalobkyně zajištěný průchod přes jejich pozemky, žalobkyně po dlouhou dobu setrvala na svém požadavku na zřízení služebnosti cesty, ze kterého v konečném důsledku po provedení rozsáhlého dokazování dobrovolně ustoupila. Zapříčinila tak žalovaným vznik zbytečných nákladů řízení, které nemusely nastat, pokud by od počátku požadovala pouze zřízení služebnosti stezky (srov. přiměřeně bod 38 stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl ÚS-st. 59/23).

42. Soud neklade žalobkyni k tíži, že nedošlo k uzavření smíru. Zohlednil však, že délka a složitost věci byla do značné míry způsobena přehnaným požadavkem žalobkyně na zřízení služebnosti cesty, ze kterého však v závěru řízení po třech letech vedení sporu sama dobrovolně ustoupila. Je proto spravedlivé, aby žalovaní měli právo na plnou náhradu nákladů řízení, jestliže výsledek sporu zcela odpovídá jimi navrhovanému řešení spojení pozemků žalobkyně s veřejnou cestou. Soud jim ho proto přiznal podle § 142 odst. 3 o. s. ř.

43. Náklady řízení 1. žalované sestávají z odměny advokátky za dvanáct úkonů právní služby, tj. za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 25. 8. 2022 a 10. 5. 2023, závěrečný návrh ze dne 17. 12. 2024 a za účast na jednání soudu dne 11. 8. 2022 (40 minut), dne 21. 9. 2022 (40 minut), dne 25. 4. 2023 (45 minut), dne 13. 6. 2023 (150 minut), dne 23. 4. 2024 (45 minut), dne 3. 12. 2024 (65 minut) a dne 4. 3. 2025 (40 minut) [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Soud neuznal úkon právní služby, který měl spočívat v účasti na jednání soudu dne 7. 11. 2023, neboť se ho zástupkyně 1. žalované nezúčastnila. Odměna advokátky tedy činí v dané věci 11 x 2 500 Kč [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) AT ve znění účinném do 31. 12. 2024] a 1 x 3 700 Kč [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) AT ve znění účinném od 1. 1. 2025], a paušální částku ve výši 300 Kč za jedenáct úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024) a ve výši 450 Kč za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025). Odměna advokátky tak celkem činí 34 950 Kč.

44. Náklady řízení 2. žalovaného sestávají z nákladů na zpracování geometrického plánu , jméno FO, ve výši 4 000 Kč a odměny advokátky za sedm úkonů právní služby, tj. za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 19. 4. 2024 a ze dne 14. 5. 2024, závěrečný návrh ze dne 17. 12. 2024 a za účast na jednání soudu dne 23. 4. 2024 (45 minut), dne 3. 12. 2024 (65 minut) a dne 4. 3. 2025 (40 minut) [§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT]. Odměna advokátky tedy činí v dané věci 6 x 2 500 Kč [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) AT ve znění účinném do 31. 12. 2024] a 3 700 Kč [§ 7 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) AT ve znění účinném od 1. 1. 2025], a paušální částku ve výši 300 Kč za šest úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024) a ve výši 450 Kč za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025). Odměna advokátky celkem činí 20 950 Kč. Součástí náhrady nákladů řízení je i náhrada cestovních výdajů spojených s cestou z , adresa, (sídlo zástupkyně) do , adresa, a zpět ve dnech 23. 4. 2024, 3. 12. 2024 a 4. 3. 2025 (§ 13 odst. 5 AT). Podle § 157 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, náleží zástupkyni za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Základní náhrada činí 5,60 Kč za 1 km jízdy v roce 2024 [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb.] a 5,80 Kč za 1 km jízdy v roce 2025 [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.]. Celková základní náhrada tak činí za jízdy v roce 2024 částku 878 Kč (4 × 39,2 × 5,60 ≐ 878 Kč) a za jízdu v roce 2025 částku 455 Kč (2 × 39,2 × 5,80 ≐ 455 Kč). Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu činí za jízdy v roce 2024 částku 503 Kč [průměrná cena benzinu 95 oktanů činí 38,20 Kč dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb.; kombinovaná spotřeba určená z údajů technického průkazu činí 8,4 l na 100 km; trasa 156,8 km] a za jízdu v roce 2025 částku 236 Kč [průměrná cena benzinu 95 oktanů činí 35,80 Kč dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb.; trasa 78,4 km]. Náhrada cestovních výdajů celkem činí 2 072 Kč. Zástupkyni dále náleží náhrada za promeškaný čas strávený cestou na úkon v místě, které není jejím sídlem, a to ve výši 800 Kč (2 × 4 × 100 Kč; § 14 odst. 3 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024) a 600 Kč (4 × 150 Kč; § 14 odst. 3 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025). Náklady řízení 2. žalovaného tak celkem činí 28 422 Kč.

45. Žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení 1. žalované ve výši 34 950 Kč a 2. žalovanému ve výši 28 422 Kč k rukám jejich právních zástupců do 3 dnů od právní moci rozsudku.

46. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit náklady České republice vzniklé v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku ve výši 1 260 Kč (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).