13 C 189/2023

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem právní zástupce sídlem adresa proti žalovanému: jméno a příjmení, nar. datum bytem adresa pro zaplacení 93 427,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 211,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 211,97 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení v částce 4 124,85 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení 46 759,64 Kč 8,25 % ročně z částky 20 573,76 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaných úroků ve výši 5555,60 Kč a úroků ve výši 20,82 % ročně z částky 32 785,73 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobci zálohu domáhá zaplacení 12 449,34 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 948,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 411,91 Kč, zákonným úrokem z prodlení 8,25 % z částky 7 236,46 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrokem 24,24 % ročně z částky 7 236,46 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4 402,69 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % z částky 4 402,69 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 995,60 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá zaplacení 17 604 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % z částky 11 458,99 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 033,44 Kč, a úrokem 28 % ročně z částky 15 861,68 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení se zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 93 427,64 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce, právnická osoba, uzavřel se žalovaným tři smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě těchto smluv uvedená společnost půjčila v hotovosti oproti podpisu smlouvy žalovanému částku 40 000 Kč, 15 000 Kč a 30 000 Kč s úrokem a příslušenstvím. Žalovaný dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů a (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo smlouvy ze dne 24. 5. 2020 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o úvěru, ve které se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok při sjednané úrokové sazbě ve výši 86 % ročně vyčíslený za řádnou dobu trvání smlouvy částkou 38 564 Kč, dále se zavázal uhradit odměnu za zprostředkování úvěru ve výši 1 500 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 428 Kč a odměnu za flexibilní splácení ve výši 4 900 Kč. Celkovou částku ve výši 88 392 Kč se zavázal uhradit v 21 splátkách po 4 210 Kč měsíčně.

4. Ze zákaznické karty k tomuto úvěru bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně dotazován na své majetkové poměry, zejména příjmy a výdaje za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Z karty vyplynulo, že žalovaný bydlel v nespecifikovaném bydlení, jeho hlavní příjem činí mzda ve výši 14 024 Kč, dále byla uvedena částka 4 000 Kč jako další příjmy bez bližší identifikace. Jako doklad příjmů byly označeny pracovní smlouva a výplatní páska. Na straně výdajů žalovaný uvedl částku 9 438 Kč bez bližší identifikace.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo smlouvy ze dne 1. 11. 2019 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o úvěru, ve které se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok při sjednané úrokové sazbě ve výši 28 % ročně vyčíslený za řádnou dobu trvání smlouvy částkou 9 520 Kč, dále se zavázal uhradit odměnu za zprostředkování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 5 762 Kč. Celkovou částku ve výši 48 378 Kč se zavázal uhradit v 24 splátkách po 2 016 Kč měsíčně.

6. Ze zákaznické karty k tomuto úvěru bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně dotazován na své majetkové poměry, zejména příjmy a výdaje za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Z karty vyplynulo, že žalovaný bydlel v nespecifikovaném bydlení, jeho hlavní příjem činí mzda ve výši 14 120 Kč, dále byla uvedena částka 8 000 Kč jako další příjmy bez bližší identifikace. Jako doklad příjmů byly označeny pracovní smlouva a výplatní páska. Na straně výdajů žalovaný uvedl částku 6 000 Kč bez bližší identifikace.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo smlouvy ze dne 7. 2. 2020 včetně smluvních podmínek soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o úvěru, ve které se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok při sjednané úrokové sazbě ve výši 86 % ročně vyčíslený za řádnou dobu trvání smlouvy částkou 11 770 Kč, dále se zavázal uhradit odměnu za zprostředkování úvěru ve výši 1 500 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 638 Kč a odměnu za flexibilní splácení ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku ve výši 34 048 Kč se zavázal uhradit v 78 splátkách po 437 Kč měsíčně.

8. Ze zákaznické karty k tomuto úvěru bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně dotazován na své majetkové poměry, zejména příjmy a výdaje za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Z karty vyplynulo, že žalovaný bydlel v nespecifikovaném bydlení, jeho hlavní příjem činí mzda ve výši 12 716 Kč, dále byla uvedena částka 3 000 Kč jako další příjmy bez bližší identifikace. Jako doklad příjmů byly označeny pracovní smlouva a 2 výplatní pásky. Na straně výdajů žalovaný uvedl částku 8 516 Kč bez bližší identifikace.

9. Žalobkyně byla proto soudem vyzvána k označení či předložení důkazů o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy náležitě přezkoumána. Žalobkyně pouze odkázala na zákaznickou kartu. Ani přes poučení ve smyslu 118a odst. 3 o.s.ř. žalobkyně nenavrhla jiné důkazy k prokázání této skutečnosti.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a ze seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným plynoucí ze shora uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému sdělena Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022.

11. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Tato předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 9. 3. 2022.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. I před účinností novelizace předchozího ustanovení platilo podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-679/18 je soud povinen zkoumat úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení národního práva, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, jako je tomu v případě § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je v rozporu s právem Evropské unie a nelze je použít.

15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

17. V řízení bylo sice prokázáno, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), přičemž šlo o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva je však dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by před uzavřením smluv došlo k náležitému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Ze zjištěných skutečností vyplývá nedostatečné přezkoumání této úvěruschopnosti, kdy do příjmu žalovaného byly zahrnuty nijak neověřené příjmy (další příjem ve výši 4 000 Kč, 8 000 Kč a 3 000 Kč aniž by bylo zkoumáno, o jaké příjmy se jedná), resp. žalobkyně neunesla své důkazní břemeno o tom, že k řádnému přezkoumání příjmů žalovaného a celkové její úvěruschopnosti ohledně deklarovaných příjmů došlo. Navíc nebyly řádně zkoumány ani výdaje žalovaného, neboť za situace, kdy označuje své bydlení jako jiné jeho měsíční výdaje mimo splátek úvěrů činní pouze 1 500 Kč, pak je zcela evidentní, že právní předchůdce žalobce na zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet zcela rezignoval. A to již při prvním poskytovaném úvěru. Při znalosti poměrů žalovaného je pak zjevné, že u ostatních dvou úvěrů měl právní předchůdce dospět k závěru, že žalovaný je v podstatě předlužen. Účelem zkoumání úvěruschopnosti je totiž zjištění, zda je či není žalovaný schopen úvěr vrátit a pokud je zjevné, že svým povinnostem žalovaný není schopen dostát, pak nemůže žalobce úvěr poskytnout. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Pro úplnost soud dodává, že by k této neplatnosti přihlédl z úřední povinnosti i před účinností novelizace § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to dle uváděného rozhodnutí Evropského soudního dvora. Proto dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2991 o. z., je žalovaná povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu úvěru.

18. Žalovanému byla na základě první smlouvy poskytnuta částka 40 000 Kč, přičemž žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil částku 27 788,03 Kč, zbývá jí tedy vrátit částka 12 211,97 Kč. Tuto částku přitom soud uložil žalované zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť šlo o plnění z neplatné smlouvy. Současně danou částku soud uložil žalované zaplatit žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na ni pohledávka původního věřitele vůči žalované smluvně dle § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla.

19. Žalovanému byla na základě druhé smlouvy poskytnuta částka 30 000 Kč, přičemž žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil částku 25 597,31 Kč, zbývá jí tedy vrátit částka 4 402,69 Kč. Tuto částku přitom soud uložil žalované zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť šlo o plnění z neplatné smlouvy. Současně danou částku soud uložil žalované zaplatit žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na ni pohledávka původního věřitele vůči žalované smluvně dle § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla.

20. Žalovanému byla na základě třetí smlouvy poskytnuta částka 15 000 Kč, přičemž žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil částku 20 914,66 Kč, a dluh tedy přeplatil. Žalobci tak žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo a v této části soud žalobu zcela zamítl.

21. Dle § 1880 občanského zákoníku platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění. Soud proto vyhověl žalobě i v části žádající po žalované zákonné úroky z prodlení, neboť žalovaná se se svým peněžitým dluhem ocitla v prodlení. Toto prodlení však nastalo až dne 11. 2. 2022. Protože uvedená částka byla žalobkyni přiznána z titulu bezdůvodného obohacení, má se za to, že doba plnění nebyla sjednána, dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s § 1723 odst. 2 občanského zákoníku byla žalovaná povinna plnit bez zbytečného odkladu poté, co byla věřitelem k plnění vyzvána. Soud přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení z částky 27 000 Kč od 11. 2. 2022 do zaplacení. Ve zbývající části požadované úroky z prodlení zamítl.

22. Žaloba byla dále zamítnuta i v části převyšující shora popsané přiznané nároky, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy nelze přiznat nároky na částky mimo dlužnou jistinu zápůjčky (tedy částky odpovídající poplatkům či odměnám) a také nelze přiznat nárok na smluvní úroky.

23. Co se týče nákladů řízení, pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.