13 C 226/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 930 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 930 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 930 Kč od 16. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 7 930 Kč s výše uvedenými úroky z prodlení a s náhradou nákladů řízení. Zmíněnou pohledávku požadoval po žalované z titulu nezaplacení kupní ceny za dodanou elektřinu do odběrného místa obec a číslo. Tvrdil, že tuto elektřinu dodával na základě smlouvy s jméno příjmení, zemřelým dne datum. Za období od 13. 5. 2017 do 11. 5. 2018 byla vystavena faktura za sdružené služby dodávky elektřiny znějící na částku 10 721 Kč. Usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo dědické řízení po zemřelém skončeno s tím, že dědicové jsou povinni nést pasiva pozůstalosti v poměrné výši podle hodnoty nabytého dědictví. Do pasiv byla zařazena i dotčená pohledávka z titulu nedoplatku elektřiny. Z této celkové částky je přitom žalovaná povinna zaplatit částku 7 930 Kč představující součet částky 5 360,50 Kč (polovina z celkové dlužné částky, která šla k tíži žalované jako spotřeba elektřiny v rámci společné domácnosti se zemřelým) a částky 2 569 Kč, což je poměrná část podle hodnoty nabytého dědictví ve výši 47,93 %. Žalovaná však dosud nic žalobci nezaplatila, ačkoliv k tomu byla vyzvána. Proto žalobce po žalované požaduje kromě úhrady celé žalované částky také zaplacení úroku z prodlení jdoucího z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky z výzvy k plnění do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z provedených důkazů, zejména ze všeobecných obchodních podmínek žalobce, z usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou číslo jednací, jakož i z faktury – daňového dokladu č. 1815660484 za elektrickou energii a služby dodané v období od 13. 5. 2017 do 11. 5. 2018 a z předžalobní výzvy, soud zjistil, že žalobce vyúčtoval elektrickou energii a služby s tím spojené částkou 10 721 Kč, kterou přihlásil do dědického řízení po zemřelém jméno příjmení. Žalovaná jako pozůstalá manželka byla zákonnou dědičkou po zemřelém, dědictví neodmítla. Spolu s dalšími dvěma dědici, dětmi zůstavitele, tak nabyla dědictví dle schválené dědické dohody. Žádný z dědiců neuplatnil výhradu soupisu. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě žalované částky s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Tato výzvy ze dne 8. 4. 2021 jí byla doručena doporučeným způsobem.

5. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka žalobce na nedoplatek kupní ceny za dodanou elektřinu a služby s tím související za zemřelým jméno příjmení přešla dědickou posloupností na dědice, mezi nimi i na žalovanou. Vzhledem k tomu, že žádný z dědiců neuplatnil výhradu soupisu, jsou dle § 1704 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), povinni všichni dědicové hradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu společně a nerozdílně. Dědická dohoda se uplatní pouze mezi dědici, práv věřitelů se nedotýká (§ 1699 občanského zákoníku). Proto může věřitel uplatnit svou pohledávku vůči komukoliv z nich, tedy i vůči žalované. Proto je žalovaná povinna uhradit žalobci žádanou částku 7 960 Kč (je žádána nižší než celkově dlužná částka 10 721 Kč). Současně je také povinna uhradit i požadované úroky z prodlení, neboť i na ně vzniklo žalobci právo, a to dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaná se se svým peněžitým dluhem ocitla v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 930 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená pravomocným rozsudkem splněna dobrovolně, může být vymáhána cestou soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.