13 C 226/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 930 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 930 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 930 Kč od 16. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 7 930 Kč s výše uvedenými úroky z prodlení a s náhradou nákladů řízení. Zmíněnou pohledávku požadoval po žalované z titulu nezaplacení kupní ceny za dodanou elektřinu do odběrného místa [obec a číslo]. Tvrdil, že tuto elektřinu dodával na základě smlouvy s [jméno] [příjmení], zemřelým dne [datum]. Za období od 13. 5. 2017 do 11. 5. 2018 byla vystavena faktura za sdružené služby dodávky elektřiny znějící na částku 10 721 Kč. Usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo dědické řízení po zemřelém skončeno s tím, že dědicové jsou povinni nést pasiva pozůstalosti v poměrné výši podle hodnoty nabytého dědictví. Do pasiv byla zařazena i dotčená pohledávka z titulu nedoplatku elektřiny. Z této celkové částky je přitom žalovaná povinna zaplatit částku 7 930 Kč představující součet částky 5 360,50 Kč (polovina z celkové dlužné částky, která šla k tíži žalované jako spotřeba elektřiny v rámci společné domácnosti se zemřelým) a částky 2 569 Kč, což je poměrná část podle hodnoty nabytého dědictví ve výši 47,93 %. Žalovaná však dosud nic žalobci nezaplatila, ačkoliv k tomu byla vyzvána. Proto žalobce po žalované požaduje kromě úhrady celé žalované částky také zaplacení úroku z prodlení jdoucího z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky z výzvy k plnění do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z provedených důkazů, zejména ze všeobecných obchodních podmínek žalobce, z usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou [číslo jednací], jakož i z faktury – daňového dokladu č. 1815660484 za elektrickou energii a služby dodané v období od 13. 5. 2017 do 11. 5. 2018 a z předžalobní výzvy, soud zjistil, že žalobce vyúčtoval elektrickou energii a služby s tím spojené částkou 10 721 Kč, kterou přihlásil do dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení]. Žalovaná jako pozůstalá manželka byla zákonnou dědičkou po zemřelém, dědictví neodmítla. Spolu s dalšími dvěma dědici, dětmi zůstavitele, tak nabyla dědictví dle schválené dědické dohody. Žádný z dědiců neuplatnil výhradu soupisu. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě žalované částky s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Tato výzvy ze dne 8. 4. 2021 jí byla doručena doporučeným způsobem.

5. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka žalobce na nedoplatek kupní ceny za dodanou elektřinu a služby s tím související za zemřelým [jméno] [příjmení] přešla dědickou posloupností na dědice, mezi nimi i na žalovanou. Vzhledem k tomu, že žádný z dědiců neuplatnil výhradu soupisu, jsou dle § 1704 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), povinni všichni dědicové hradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu společně a nerozdílně. Dědická dohoda se uplatní pouze mezi dědici, práv věřitelů se nedotýká (§ 1699 občanského zákoníku). Proto může věřitel uplatnit svou pohledávku vůči komukoliv z nich, tedy i vůči žalované. Proto je žalovaná povinna uhradit žalobci žádanou částku 7 960 Kč (je žádána nižší než celkově dlužná částka 10 721 Kč). Současně je také povinna uhradit i požadované úroky z prodlení, neboť i na ně vzniklo žalobci právo, a to dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaná se se svým peněžitým dluhem ocitla v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 930 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.