13 C 238/2022

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 44 778 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 44 778 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 44 778 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 13 408 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky 44 778 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu, na základě které umožnil žalované užívat byt č. 2 nacházející se v prvním nadzemním podlaží na adrese [adresa], na pozemku p. č. St. [číslo]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit žalobci nájemné a zálohy na služby ve výši 12 450 Kč měsíčně. Dodatkem č. 1 k nájemní smlouvě pak byla tato částka zvýšena na částku 15 900 Kč měsíčně. Žalovaná však nájemné a zálohy řádně a včas nehradila, čímž jí vznikl dluh ve výši 44 778 Kč. Tento dluh žalovaná svým písemným prohlášením co do důvodu i výše uznala a zavázala se jej žalobci uhradit nejpozději do 31. 10. 2021. To však také neučinila. Proto žalobci nezbylo, než se dluhu domáhat soudní cestou. Kromě žalované částky žalobce požadoval po žalované i zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 44 778 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.

4. Z nájemní smlouvy ze dne 23. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalobce a jeho manželka, paní [jméno] [příjmení], jako pronajímatelé na jedné straně uzavřeli s žalovanou jako nájemkyní na straně druhé nájemní smlouvu, ve které se zavázali přenechat žalované k zajištění jejích bytových potřeb byt č. 2 umístěný ve 2. nadzemním podlaží nalevo od schodiště v domě [adresa], [obec], postavené na pozemku parc. č. st. [číslo], ležící v obci [obec], část obce a k.ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví], pro k.ú. [obec], [územní celek], u katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou (dále jen byt). Žalovaná se zavázala platit pronajímateli nájemné, jenž bylo sjednáno ve výši 10 000 Kč měsíčně, a také zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 450 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 23. 10. 2020 do 31. 10. 2021. Dodatkem ke smlouvě ze dne 1. 7. 2021 byla mezi shodnými smluvními stranami dohodnuta změna výše záloh za služby spojené s užíváním bytu, a to z částky 2 450 Kč na částku 5 750 Kč a výše nájemného na částku 10 150 Kč.

5. Z uznání dluhu ze dne 3. 10. 2021 plyne, že žalovaná písemně svůj dluh tvořený dlužným nájemným a nedoplatkem cen energií ve výši 44 778 Kč, uznala co do důvodu i výše a zavázala se jej zaplatit žalobci nejpozději do 31. 10. 2021.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 3. 2022 se podává, že žalovaná byla žalobcem před podáním žaloby vyzvána k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

7. Shora zjištěné skutečnosti neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav.

8. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Zvláštní ustanovení o nájmu bytu pak stanoví § 2235 a násl. občanského zákoníku.

10. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

11. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

12. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela se žalobcem nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. a zejména 2235 a násl. občanského zákoníku, na základě které pro své bytové potřeby užívala shora popsaný byt. Za to byla dle smlouvy povinna platit žalobci sjednané nájemné a zálohy za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu. Této povinnost však nedostála, načež jí vznikl dluh ve výši žalované částky, který žalovaná písemně co do důvodu i výše uznala. V souladu s § 2053 občanského zákoníku tak má soud za to, že tento dluh ke dni uznání trval. A protože ani poté žalovaná svůj dluh nevyrovnala, uložil jí nyní soud povinnost žalovanou částku zaplatit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vzniklo žalobci právo dle § 1970 občanského zákoníku, když žalovaná se se svým peněžitým dluhem ocitla v prodlení. Soud přezkoumal, že výše žádaných úroků nepřesahuje výši určenou dle právních předpisů, tedy dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 408 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 792 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 778 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 600 Kč ve výši 2 016 Kč.