13 C 256/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 21 916,63 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá částky 21 916,63 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 624,41 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 606,83 Kč, zákonným úrokem z prodlení 8,5 % z částky 11 990,77 Kč od 24. 5. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 23,28 % ročně z částky 11 990,77 Kč od 24. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 21 916,63 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, právnická osoba., uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že uvedené společnosti poskytnutou částku vrátí a zaplatí jí i úrok ve výši 59,83 % ročně.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 15a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem.

4. Soud ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 12. 2022 zjistil, že žalovaná uzavřela s právnická osoba. smlouvu, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 23 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok při zápůjční úrokové sazbě 59,83 % ročně. Vše měla žalovaná uhradit formou pravidelných měsíčních splátek po 2 895 Kč splatných vždy k 22. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Pro případ prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky či její části po dobu 30 dní byla sjednána povinnost žalované hradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou takovou splátku. Pro případ prodlení delšího 65 dní bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění se dle ujednání celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacení úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Bylo sjednáno, že pokud pak žalovaná nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to ode dne zesplatnění až do dne uhrazení dluhu.

5. Z hodnocení klienta vyplývá, že při žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že má příjmy ze starobního důchodu v čisté měsíční výši 16 244 Kč. Dále uvedla, že má vlastní bydlení, je vdaná a má vysokoškolské vzdělání.

6. Z dokladu o vyplacení úvěru plyne, že částka 40 000 Kč byla převedena bezhotovostním převodem na účet žalované dne 12. 11. 2020. Shodné vyplacení této částky dne 2. 12. 2024 plyne i z přehledu ke smlouvě, ze kterého dále plynou přijaté úhrady od žalované ve výši 41 475 Kč.

7. Z oznámení ze dne 26. 7. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel upozornil žalovanou na skutečnost, že pro prodlení s úhradou splátky úvěru delším než 65 dní došlo k automatickému zesplatnění úvěru, resp. všech závazků ze smlouvy č. číslo smlouvy. Dlužná jistina k tomuto datu činila 35 025,84 Kč, úrok přirostlý ke dni zesplatnění činil 5 064,93 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 2 495 Kč, a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením činila 1 200 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě celkové dlužné částky do deseti dnů od data odeslání tohoto oznámení.

8. Ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek a ze seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovanou byla společností právnická osoba. postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno přípisem.

9. Před podáním žaloby byla žalovaná zvláště vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenstvím s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla žalované doručována doporučeně, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího lístku.

10. Z výpisu statistických informací z webových stránek České národní banky soud zjistil, že v listopadu roku 2020 činila úroková sazba u spotřebitelských úvěrů při fixaci nad 1 rok do 5 let 7,76 % ročně.

11. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela se společností právnická osoba. smlouvu, na základě které uvedená společnost poskytla žalované dne 12. 11. 2022 finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalované. Žalovaná byla dle smlouvy zavázána uvedenou částku dané společnosti vrátit i s úroky při sjednané výši 59,83 % ročně. Úhrada uvedených částek byla dohodnuta formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná zaplatila 41 475 Kč, avšak hradila v prodlení a proto došlo k automatickému zesplatnění úvěru. Proto společnost právnická osoba. požadovala ke dni 26.7.2021 po žalované okamžitou úhradu všech dlužných částek plynoucích ze smlouvy, neboť dle smlouvy došlo při kvalifikovaném prodlení s úhradou splátky k automatickému zesplatnění celého dluhu. Ke dni zesplatnění rovněž splatné ale neuhrazené úroky přirostly k jistině úvěru. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobce, což bylo žalované písemně původním věřitelem oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky měl činil dluh na jistině úvěru 22 914,91 Kč, na úroku přirostlém ke dni zesplatnění činil 4 220,93 Kč, na neuhrazené smluvní pokutě ke dni zesplatnění 998 Kč a na poplatcích za pojištění 420 Kč. Žalobce požadoval po žalované i další smluvní pokutu za dobu po zesplatnění dle ujednání ve smlouvě o úvěru a také příslušenství v podobě dalších smluvních úroků a úroků z prodlení. Před podáním žaloby žalobce zvláště vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky s tím, že ji výslovně upozornil na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

12. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

15. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy byla přezkoumána. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána úroková sazba ve výši 59,83 % ročně, což je víc jak 7 x vyšší sazba, než jaká je uvedena pro daný typ spotřebitelského úvěru a dané období ve statistice České národní banky. Soud tak považuje sjednanou úrokovou sazbu za rozpornou s dobrými mravy. Rozpor sjednané výše úroku s dobrými mravy je v daném případě natolik zjevný, že způsobuje absolutní neplatnost ujednání dle § 588 o. z. Soud přitom uzavírá, že tato neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Podle § 2395 o.z. je smlouva o úvěru smlouvou úplatnou, povinnost k zaplacení úroku za poskytnutí peněžních prostředků je její podstatnou náležitostí. Soudu je z jeho činnosti známo, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěrů uzavírá smlouvy o úvěru s ujednáním o úrocích obdobně vysokých, jako v této věci, jejichž výši obhajuje právě tím, že je nebankovním subjektem a že ve výši úroku zohledňuje rizikovost úvěrů. Bez ujednání o neobvykle vysokých úrocích by proto právní předchůdkyně žalobce tuto smlouvu neuzavřela, neboť na sjednávání nepřiměřeně vysokých úroků je založen její obchodní model. Obdobný závěr zaujaly opakovaně odvolací soudy, a to např. v rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 197/2019 či Městského soudu v Praze 17 Co 271/2020.

18. Proto soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o.z. jako celek. V takovém případě však již nelze přistoupit ani k moderaci sjednaného úroku podle ustanovení § 577 o. z. K neplatnosti podle § 588 o.z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu, tedy bez ohledu na pasivitu strany žalované.

19. Soud tedy nárok žalobce posoudil dle § 2991 a násl. o. z., zejména § 2993 o. z., jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť zde došlo k plnění, aniž by tu byl platný závazek. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 40 000 Kč, žalovaná vrátila 41 475 Kč. Žalovaná tak uhradila více, než činilo bezdůvodné obohacení. Proto soud žalobu zcela zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého poměřoval úspěch a neúspěch procesních stran. Žalovaná byla ve věci úspěšná, avšak náklady řízení ji nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.