13 C 265/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 28 267,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 267,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 267,96 Kč od 17. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 082,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeného soudu dne 27. 5. 2024, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 28 267,96 Kč spolu s úrokem z prodlení z titulu dohody o snížení dlužné částky ze zápůjčky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Z dohody o snížení dlužné částky ze zápůjčky ze dne 7. 12. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne 22. 9. 2022 se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, na základě které poskytla žalobkyně žalované částku 30 000 Kč. Dne 30. 9. 2022 žalovaná reklamovala uzavření smlouvy, když namítala, že nebyla řádně přezkoumána úvěruschopnost žalované, čímž zpochybnila platnost uzavřené smlouvy. Obsahem dohody bylo, že žalovaná nebude povinna hradit sjednané poplatky (částku za zpracování spotřebitelského úvěru, za doplňkovou službu komfortního splácení) a úroky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale uhradí pouze dlužnou částku na jistině ve výši 29 800 Kč, a to formou 15měsíčních splátek, splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci, z toho 14 splátek mělo být hrazeno částkou 2 000 Kč a poslední 15měsíční splátka měla činit 1 800 Kč. Zároveň si v dohodě sjednaly možnost žalobkyně vypovědět dohodu v případě prodlení se 3 po sobě jdoucími splátkami.

5. Z tabulky umoření ze dne 11. 3. 2024 má soud za prokázané, že dlužná částka žalované na jistině k tomuto dni činila částku 29 800 Kč.

6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 15. 4. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná po uzavření dohody na dluh uhradila celkem 1 532,04. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 28 267,96 Kč, a to do 7 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že byla upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Toto doložila dokladem o podání zásilky z České pošty, když zásilka byla vrácena žalobkyni.

7. Skutečnosti shora uvedené neobsahují rozpory, proto je soud vzal za skutková zjištění.

8. Podle § 1903 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8procentních bodů.

11. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z předložených listin vyplynulo, že mezi účastníky byla platně uzavřena tzv. dohoda o narovnání dle § 1903 občanského zákoníku. Žalovaná byla na základě této dohody povinna uhradit sjednanou částku, a to pravidelnými splátkami. Uvedené povinnosti však žalovaná sjednané splátky neuhradila, došlo k zesplatnění dluhu. Ani poté žalovaná svůj závazek vůči žalobkyni nesplnila, proto soud žalobě zcela vyhověl a přiznal žalobkyni rovněž úroky z prodlení, když tyto přiznal ode dne následujícího po zesplatnění dluhu.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 082,18 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 131 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 267,96 Kč sestávající z částky 2 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 130 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 2 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 11. 2024 náhrada 3 246,35 Kč za 336 ujetých km v částce 2 446,35 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 356,35 Kč ve výši 2 594,83 Kč.

13. Soud na rozdíl od žalobce nepovažuje za úkon právní pomoci sdělení žalobce, že nesouhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Takové procesní sdělení rozhodně není úkonem právní pomoci, za který lze přiznat náhradu nákladů řízení.