13 C 332/2022

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 301 711,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku: - 300 608,64 Kč s úrokem v částce 10 702,88 Kč a dále s úrokem výši 13,9 % ročně z částky 300 608,64 Kč od 28. 3. 2022 do 24. 4. 2022, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 300 608,64 Kč od 25. 4. 2022 do zaplacení, a také s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 300 608,64 Kč od 7. 4. 2022 do zaplacení; - 1 102,39 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 069 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 301 711,03 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 10. 3. 2018 rámcovou smlouvu, na základě které vedla pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem k rámcové smlouvě ze dne 17. 4. 2020 žalovaný požádal žalobkyni o úvěr ve výši 337 709 Kč, přičemž smlouva o úvěru byla pod č. [anonymizováno] uzavřena a dne 17. 4. 2020 byly žalovanému na uvedený účet poskytnuty požadované finanční prostředky v plné výši. Žalovaný byl dle ujednání povinen splácet poskytnuté finanční prostředky včetně sjednaných úroků ve výši 13,9% ročně pravidelnými měsíčními splátkami po 5 220 Kč, a to počínaje 14. 5. 2020 a dále vždy k 14. dni příslušného kalendářního měsíce. Dalšími dodatky pak byla výše měsíční splátky měněna, a to nejprve na částku 6 000 Kč, poté na 8 000 Kč, dále na 9 900 Kč a následně na částku 5 073 Kč a současně byla splatnost splátky posunuta na 24. den v měsíci. Žalovaný takto splátky hradil do 24. 12. 2021. Od 24. 1. 2022 kromě započtené částky 4,73 Kč již nic žalobkyni ani přes upomínky neplatil. Proto došlo ke dni 28. 3. 2022 k zesplatnění celého úvěru a žalovaný byl vyzván k neprodlené úhradě celé dlužné částky, která činila 300 608,64 Kč na jistině úvěru a 10 702,88 Kč na smluvním úroku vyčísleným za dobu ode dne poslední řádně zaplacené splátky do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 27. 3. 2022. Žalovaný ale ani poté nic dalšího na svůj dluh neuhradil. Proto se žalobkyně po něm domáhala ještě smluvního úroku ve výši 13,9 % ročně jdoucího z dlužné jistiny úvěru od 28. 3. 2022 do 24. 4. 2022 a dále od 25. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a také požadoval zaplacení zákonných úroků z prodlení opět jdoucích z dlužné jistiny úvěru od 7. 4. 2022 do zaplacení. Nadto ještě po něm požadovala částku 1 102,39 Kč, která představovala nezaplacené měsíční poplatky za služby poskytnuté na běžném účtu žalovaného, a to konkrétně za nezaplacení měsíční poplatky za výběry z bankomatů ve výši 109,39 Kč, poplatek za vedení dalších běžných účtů 20 Kč, nezaplacené náklady na vymáhání, konkrétně za upomínky, ve výši 600 Kč a dlužné pojistné ve výši 373 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z rámcové smlouvy [číslo] jejíž nedílnou součást tvořily i obchodní podmínky žalobkyně, její ceník, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání hypotéky, pojistné podmínky a Rámcová pojistná smlouva, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 10. 3. 2018 s žalovaným smlouvu, ve které se zavázala poskytovat žalovanému sjednané bankovní služby, a to běžný účet č. [bankovní účet], platební kartu nebo nálepku. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a především z dodatku č. 14 ze dne 17. 4. 2020 k uvedené rámcové smlouvě dále plyne, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], přičemž úvěr byl sjednán jako účelový, určený ke splacení původních úvěru. Výše úvěru činila celkem 337 709 Kč, z čehož částky 155 350 Kč a 182 359 Kč byly použity na splacení přechozích závazků žalovaného u žalobkyně. Bylo přitom ujednáno, že částka úvěru nemusí přesně odpovídat aktuální výši závazků, které žalovaný hodlá takto splatit, v případě, že bude částka úvěru vyšší, může jí žalovaný použít podle sebe, bude-li nižší, doplatí nepokrytou část těchto závazků žalovaný ze svého. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami po 5 220 Kč s tím, že v této splátce je vždy zahrnuta i příslušná část úroků při sjednané úrokové sazbě 13,9 % ročně, splácení mělo být provedeno inkasem z účtu vždy k 14. dni příslušného kalendářního měsíce. Přílohu smlouvy tvořil splátkový kalendář obsahující přehled jednotlivých sjednaných anuitních splátek úvěru. Pro případ zpoždění se splátkou úvěru je ve smlouvě zakotven nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení a na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Pro případ zesplatnění celého úvěru bylo výslovně dojednáno, že celá dlužná částka bude dále úročena aktuálním úrokem. Dodatky č. 17, 25, 28, 29 k uvedené rámcové smlouvě byla měněna výše sjednané měsíční splátky na částky 6 000 Kč od 14. 3. 2021, 8 000 Kč od 14. 7. 2021, 9 900 Kč počínaje 14. 9. 2021 a 5 073 Kč od 14. 9. 2021. Dodatkem č. 30 k uvedené rámcové smlouvě bylo dohodou stran datum pravidelné splátky přesunuto ze 14. dne v měsíci na 24. den v měsíci, účinnost této změny nastala ke dni 24. 9. 2021.

5. Z podmínek pro používání úvěru dále vyplynulo, že byla mezi účastníky sjednána možnost okamžitého zesplatnění úvěru v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru. V případě zesplatnění měla být sazba obchodního úroku zafixována ke dni zesplatnění.

6. Dle obchodních podmínek dále platí, že dokumenty doručované poštou, jsou doručené okamžikem jejich přijetí žalovaným, nebo okamžikem, kdy se zásilka vrátí žalobkyni jako nedoručená anebo nejpozději 10 den po jejich odeslání. Všechny dokumenty jsou také zakládány do schránky dokumentů v rámci internetového bankovnictví.

7. Z přihlášení k pojištění pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti ze dne 18. 6. 2018 plyne, že žalovaný přistoupil k pojištění s [právnická osoba], a zavázal se hradit pravidelné poplatky na toto pojištění. Součástí ujednání byly i pojistné podmínky a ceník pojištění.

8. Z ceníku žalobkyně vyplývá, že poplatek za vedení dalších účtů (až do celkového počtu deseti účtů) 10 Kč měsíčně, výběry hotovosti z bankomatů 100 Kč měsíčně.

9. Z interních dat, úvěrové zprávy a z výpisů z účtu žalovaného bylo ověřeno, že před poskytnutím úvěru byla žalobkyní náležitě přezkoumána úvěruschopnost žalovaného.

10. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období dne 17. 4. 2020 se podává, že žalobkyně tohoto dne převedla na účet žalovaného částku 337 709 Kč s tím, že téhož dne byly částky 181 330,51 Kč, 153 971,42 Kč odepsány na úhradu dluhu u [právnická osoba]

11. Z přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu plyne, že náklady na vymáhání jsou klientovi účtovány zpravidla jednou za 20 kalendářních dní a činí paušální částku 300 Kč, ačkoliv skutečné náklady jsou obvykle vyšší dle ocenění žalobkyně v tabulce.

12. Z mimořádného výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 31. 3. 2022 do 29. 4. 2022 plyne, že žalobkyně strhávala z účtu žalovaného třikrát částku 10 Kč jako měsíční poplatek za vedení dalšího účtu, dvakrát částku 300 Kč jako účelně vynaložené náklady na vymáhání a třikrát částku 100 Kč jako měsíční poplatek za výběry z bankomatů a také částku 73 Kč jako poplatek na pojištění.

13. Z přehledu plateb k úvěru žalovaného č. [anonymizováno] vyplývá, že výše celkové nesplacené jistiny ke dni zesplatnění i ke dni podání žaloby je shodně 300 608,64 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění i ke dni podání žaloby pak činí 10 702,88 Kč. Z přehledu předepsaných splátek a příchozích plateb pak byly tyto částky ověřeny, včetně způsobu výpočtu kapitalizovaného úroku.

14. Přípisem ze dne 28. 3. 2022 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění celého dluhu, který z úvěru [anonymizováno] činil 311 311,52 Kč a z běžného účtu činil 1 102,39 Kč. Výzva k zaplacení celé částky byla současně označena jako předžalobní a žalovaný v ní byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně v dodatečné lhůtě do 6. 4. 2022.

15. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

16. Žalovaný uzavřel s žalobkyní rámcovou smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně pro žalovaného běžný účet a poskytovala mu i ostatní sjednané bankovní služby s tím spojené. Dodatkem k této smlouvě ze dne 17. 4. 2020 pak byla mezi účastníky sjednána smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla dne 17. 4. 2020 žalovanému finanční prostředky ve výši 337 709 Kč účelově vázané na úhradu jeho předchozích závazků. Před poskytnutím úvěru byla úvěruschopnost žalovaného přezkoumávána. Převedení této částky na účet žalovaného a následné provedení úhrady dotčených závazků bylo v řízení prokázáno výpisem z účtu žalovaného. Žalovaný se přitom zavázal celou dlužnou částku včetně úroků sjednaných ve výši 13,9 % ročně žalobkyni vrátit formou pravidelných měsíčních splátek po 5 220 Kč splatných ke každému 14. dni příslušného kalendářního měsíce, posléze se dodatky výše měsíční splátky měnila až na poslední sjednanou výši 5 073 Kč, jež byla od 24. 9. 2021 splatná vždy ke každému 24. dni příslušného měsíce. Žalovaný naposledy uhradil splátku splatnou dne 24. 12. 2021, poté již nic na svůj dluh nezaplatil. Ke dni 28. 3. 2022 tak došlo v souladu se smlouvou a podmínkami pro používání úvěru k zesplatnění úvěru, přičemž dlužná částka k tomuto datu odpovídala žalované částce. Žalobkyně nadto požadovala po žalovaném úhradu dlužných úroků ve výši 13,9 % ročně kapitalizovaných za období od 24. 12. 2021 do 27. 3. 2022 v částce 10 702,88 Kč a dále je žádala z dlužné jistiny úvěru od 28. 3. 2022 do 24. 4. 2022 a od 25. 4. 2022 do zaplacení pak ve výši 11,75 % ročně. Od 7. 4. 2022 do zaplacení také žádala z dlužné jistiny úvěru zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Konečně pak požadovala po žalovaném účelně vynaložené náklady na vymáhání, které v souladu se smluvním ujednáním účtovala paušální částkou 2 x 300 Kč a další dlužné poplatky účtované za služby na běžném účtu žalovaného včetně poplatku za pojištění. Žalovaný byl před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, avšak nijak na tuto výzvu nereagoval, ačkoliv byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

17. Podle § 2662 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen o.z.), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

18. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), v platném znění, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

20. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Žaloba je důvodná.

23. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 o.z., na základě které žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného běžný účet a žalovaný se zavázal hradit za sjednané služby poplatky včetně poplatku za sjednané pojištění. Dále byla mezi účastníky platně uzavřena i smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., která odpovídala i všem požadavkům o.z. na závazky ze spotřebitelských smluv dle § 1810 a zejména dle § 1841 a násl. o.z. a také vyhovovala požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednanou částku 337 709 Kč. Tato částka byla k výslovné žádosti žalovaného následně použita na úhradu ve smlouvě vymezených předchozích závazků žalovaného. Naopak žalovaný coby úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť přestal hradit sjednané splátky úvěru, ke kterým se zavázal. Nezaplatil ani dlužné poplatky vyplývající z jeho závazků na běžném účtu, jakož ani účelně vynaložené náklady na vymáhání dlužných částek. Celkem tak dluží žalobkyni žalovanou částku. Proto mu soud nyní uložil povinnost tuto částku zaplatit, neboť ověřil, že jednotlivé složky této částky, jakož i požadované úroky a náklady na vymáhání odpovídají smluvnímu ujednání účastníků a v případě závazků ze smlouvy o úvěru neodporují ani kogentním ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru. Současně soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném smluvní úroky, na které žalobkyni vzniklo právo přímo ze smlouvy o úvěru ve spojení s § 2395 o.z., když shledal, že při uplatnění nároku došlo ke zohlednění limitu jejich výše dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Taktéž soud přiznal žalobkyni i právo na úroky z prodlení, neboť i na ně vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku a dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se totiž se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení, a je proto povinen tyto úroky z prodlení žalobkyni zaplatit. Soud přitom ověřil, že žalobkyní žádané úroky z prodlení jsou určeny v souladu s citovaným ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 069 Kč, což je částka, které odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku. Jiné náklady žalobkyně nepožadovala.