13 C 390/2020

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 656,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 13 470,06 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 13 470,06 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 620,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 656,34 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný odebíral plyn v odběrném místě [adresa žalovaného], aniž by měl s nějakým obchodníkem uzavřenu smlouvu o dodávce plynu a současně neměl uzavřenu ani smlouvu o využívání služeb distribuční soustavy. Za období od 31. 10. 2019 do 3. 2. 2020 tak způsobil žalobci, jakožto provozovateli distribuční soustavy, škodu ve výši žalované částky. Tato částka byla přitom určena v souladu s právními předpisy a ceníkem žalobce při zjištěném neoprávněném odběru plynu v množství 1.112 m3. Žalovaný však tuto částku vyúčtovanou fakturou č. [variabilní symbol] ze dne 13.02.2020 ve lhůtě splatnosti, tedy do dne 27.02.2020, nezaplatil, a neučinil tak ani později, ačkoliv byl k tomu žalobcem vyzýván. Proto se žalobce žalobou domáhal nejen celé dlužné částky, ale i úhrady zákonných úroků z prodlení jdoucích ze žalované částky od 28. 2. 2020 do zaplacení.

2. Následně, ještě před prvním jednáním ve věci, žalobce vzal svou žalobu částečně zpět s odůvodněním, že došlo k opravě vyúčtování dlužné částky, a to opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne 18. 12. 2020, dle kterého výše dlužné částky činí 13 470,06 Kč. Proto vzal žalobce svou žalobu co do částky 1 186,28 Kč s 10 % úrokem z částky 1 186,28 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení zpět. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 4. 2021 bylo řízení v uvedeném rozsahu částečně zastaveno.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, přičemž ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).

4. Z žádosti o ukončení distribuce plynu ze dne 9. 10. 2019, podané původním dodavatelem plynu prostřednictvím elektronického systému žalobce, bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], která na základě smlouvy s původní zákaznicí, paní [jméno] [příjmení], od 15. 12. 2018 dodávala do odběrného místa [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec], plyn, požádala z důvodu neplacení o ukončení distribuce plynu s účinností od 10. 10. 2019.

5. Z protokolů o servisních zakázkách na odpojení dodávky pro neplacení bylo zjištěno, že oba pokusy o odečet a odpojení z 14. 10. 2019 a z 24. 10. 2019 byly pro nepřítomnost zákazníka neúspěšné. Z příloh k souhrnné faktuře [číslo] za období od 4. 7. 2019 do 30. 10. 2019 vyplývá spotřeba 213,01 m3, resp. 2 275,81 KWh, z příloh k souhrnné faktuře [číslo] za období od 4. 2. 2020 do 7. 4. 2020 vyplývá spotřeba 208,27 m3, resp. 2 226,07 KWh.

6. Z daňového dokladu [číslo] faktury za neoprávněnou distribuci plynu, vystaveného dne 13. 2. 2020 vyplývá, že pro dané odběrné místo byla účtována částka 14 656,34 Kč za neoprávněně odebraný plyn v období od 31. 10. 2019 do 3. 2. 2020. Výše spotřeby byla vypočtena v množství 1.112 m3, resp. 11.900 KWh. Splatnost byla stanovena na den 27. 2. 2020. Určení množství neoprávněně odebraného plynu bylo provedeno odhadem dle příslušné vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, v platném znění.

7. Z opravného daňového dokladu [číslo] vrubopisu k daňovému dokladu [číslo] ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že za období od 31. 10. 2019 do 3. 2. 2020 byla žalovanému účtována částka 13 470,06 Kč s tím, že spotřeba byla vyčíslena 1.013 m3, resp. 10.846 KWh. Za období 31. 10. 2019 do 31. 12. 2019 byl proveden odhad spotřeby, za období od 1. 1. 2020 do 3. 2. 2020 pak byl proveden odečet spotřeby.

8. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že vlastníkem příslušného spoluvlastnického podílu nemovitosti, k němuž se váže dotčené odběrné místo, byl původně žalovaný. Ten jej však smluvně převedl na [jméno] [příjmení], který je jeho současným vlastníkem.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dotčený podíl na nemovitosti nabyl kupní smlouvou od žalovaného, smlouva byla uzavřena 27. 11. 2019, zápis do katastru nemovitostí byl proveden dne 19. 12. 2019. Reálně však nemovitost převzal v březnu 2020 s tím, že měl problém žalovaného z uvedeného bytu vystěhovat. Po dobu od listopadu 2019 do března 2020 byt užíval žalovaný. Protokol o předání a převzetí bytu spolu nesepisovali, svědek byl rád, že žalovaný byt opustil. Byt byl zdevastovaný. Stav plynoměru při převzetí není svědkovi znám. S žalovaným měli dohodu, že žalovaný vyrovná všechny dluhy a nedoplatky s bytem spojené, a to i za dobu od listopadu 2019 do března 2020. Úhradu měl provést ze zálohy, kterou mu svědek při koupi bytu poskytl.

10. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě celé žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, jak plyne z přípisu ze dne 17. 6. 2020.

11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný užíval byt na adrese [adresa žalovaného], kde rovněž v období od 31. 10. 2019 do 3. 2. 2020 odebíral zemní plyn, aniž měl uzavřenu smlouvu o odběru plynu a služeb s tím souvisejících. Takto odebral plyn v množství 1.013 m3 v hodnotě 13 470,06 Kč, když původně určená spotřeba ve výši 1.112 m3 a hodnotě 14 656,34 Kč určená dokladem [číslo] byla upravena opravným dokladem [číslo]. Žalovaný nereagoval na výzvy žalobce a dosud nic z dlužné částky nezaplatil, ačkoliv byl k tomu opakovaně vyzýván, naposledy i tzv. předžalobní výzvou ze dne 17. 6. 2020.

12. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, (dále jen energetický zákon), neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

13. Podle § 74 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

14. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle § 1723 odst. 2 občanského zákoníku ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

16. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Po právní posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba ve znění zpětvzetí je důvodná.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný neoprávněně ve smyslu § 74 energetického zákona odebíral plyn, a proto mu vznikla povinnost nahradit škodu tím způsobenou ve smyslu § 74 odst. 7 energetického zákona, podpůrně i dle § 2910 občanského zákoníku. Výše škody přitom odpovídá žalovaná částce, kdy tato byla určena v souladu s právními předpisy. Proto soud žalobě ve znění po částečném zpětvzetí vyhověl a uložil žalovanému povinnost celou žalovanou částku žalobci zaplatit. A protože žalovaný se současně se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení, když náhradu škody nezaplatil řádně a včas, vyhověl soud žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky z prodlení vznikl žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1723 odst. 2 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobce byl v řízení převážně úspěšný, když z procesního hlediska byl neúspěšný pouze v části nároku, ohledně něhož došlo ke zpětvzetí, ovšem nikoliv pro chování žalovaného. Konkrétně byl úspěšný z 92 % a neúspěšný z 8 %, a proto mu soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 84 % v poměru k jejich celkové výši. Celkové náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6, § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 656,34 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý úkon právní služby, přičemž ve věci bylo poskytnuto 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, 3 x účast u soudního jednání, vyjádření ve věci samé z 30. 4. 2021), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta k poskytnutým úkonům právní služby ve výši 7 x 300 Kč dle § 13 a. t., náhrady cestovních výdajů za cesty k soudním jednáním a zpět ve výši celkem 5 559 Kč, z náhrady za čas promeškaný na cestách ve výši 30 x 100 Kč dle § 14 a. t. a také z 21 % DPH z těchto částek (kromě soudního poplatku) ve výši 3 570 Kč, kterou je advokát coby plátce DPH povinen z tohoto příjmu odvést. Celkové náklady žalobce tak činí 26 929 Kč, přičemž 84 % z této částky je 22 620,36 Kč. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 22 620,36 Kč, a to k rukám jeho právního zástupce, jak plyne z § 149 odst. 1 o.s.ř.