13 C 49/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO bytem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 107 833,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci: a) 23 803,31Kč, b) 6 800 Kč, c) 11 901,65 Kč, d) se smluvním úrokem kapitalizovaným částkou 24 982,11 Kč, e) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 504,96 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení dalších: a) 3 000 Kč b) 8 733 Kč, c) 28 613 Kč, d) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, e) smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 37 346 Kč od 5. 8. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 6 320 Kč, a to k rukám jeho právního zástupce.

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 107 833,07 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovaným uzavřel s pomocí prostředků elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 127663, na základě které žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal tuto částku žalobci vrátit, a to i s úroky v celkové výši 55 562 Kč, formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 772 Kč. Uvedené vyčíslené úroky (25 562 Kč) přitom odpovídají sjednané úrokové sazbě ve výši 23% ročně při řádném splácení úvěru. Účastníci si mezi sebou dále sjednali tzv. doplňkovou inkasní službu a službu„ PODPORA“ spočívající v možnosti odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc, možnosti přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnosti přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za tyto služby měl žalovaný platit dalších 123 Kč a 403 Kč měsíčně, a to vždy společně se splátkou úvěru. Žalovaný však posléze přestal sjednané splátky úvěru a platby za uvedené doplňkové služby hradit a nereagoval ani na dvě písemné upomínky ze strany žalobce. Proto žalobce v souladu se svým smluvním oprávněním celý úvěr ke dni 21. 12. 2020 zesplatnil a požadoval po žalovaném zaplacení celé dlužné částky. Konkrétně po žalovaném žádal zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 29 803,31 Kč, zbylou část úroků ve výši 24 982,11 Kč, zbylou část inkasní služby ve výši 8 733 Kč, zbylou část úhrady za službu podpora v celkové výši 28 613 Kč, a také náklady na upomínkování ve výši 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 14 901,65 Kč. Nadto po žalovaném ještě žádal smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 37 346 Kč (tedy z částky odpovídající zbylé části inkasní služby a služby podpora) od 4. 2. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 45 504,96 Kč (představující zbylou část jistiny, náklady za upomínky a smluvní pokutu) od 4. 2. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud zjistil, že účastníci dne 10. 3. 2020 uzavřeli s pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. 127663 (dále jen„ smlouva o úvěru“). Z této smlouvy a jejích příloh, kterými byly výpočet roční procentní sazby nákladů k úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tabulka umoření, dotazník k posouzení bonity žadatele a souhlas se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že žalobce se touto smlouvou zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr v celkové výši 30 000 Kč, přičemž částka ve výši 15 639 Kč byla použita na úhradu závazků z předchozí úvěrové smlouvy č. 127523 uzavřené s žalobcem, částka ve výši 8 361 Kč byla vyplacena na účet žalovaného a částka 6 000 Kč byla použita na úhradu nákladů žalobce na vyřizování úvěru. Vyplacení částky 15 639 Kč na předchozí úvěr vyplývá z potvrzení o platbě ze dne 11. 3. 2020 a z dalšího potvrzení rovněž ze dne 11. 3. 2020 plyne výplata částky 8 361 Kč na účet žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal splatit žalobci částku 30 000 Kč formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 772 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. V měsíčních splátkách byla přitom kromě úhrady příslušné části jistiny úvěru zahrnuta i odpovídající část sjednaných úroků. Úrok byl smluvními stranami přitom dohodnut ve výši 23 % ročně, a vzhledem ke sjednané délce trvání úvěru na 72 měsíců činil v kapitalizované výši celkem částku 25 562 Kč Celkem tam měl žalovaný při řádném splácení zaplatit žalobci částku 55 562 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením uvedené částky byl sjednán nárok žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení a také jeho nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž by byl žalovaný v prodlení, s omezením, že souhrn uplatněných pokut nesmí přesáhnout 50% zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč (dle čl. V. bodu 5.3 smlouvy). V bodě 5.4 smlouvy byl dále zakotven nárok žalobce na úhradu ve výši 300 Kč za první upomínku k zaplacení dlužné částky a 500 Kč za případnou druhou upomínku. Nedojde-li k úhradě dluhu ani po dvou zaslaných upomínkách, má žalobce dle bodu 5.5 smlouvy o úvěru právo na zesplatnění úvěru. V takovém případě se úroky sjednané smlouvou stávají součástí jistiny úvěru. Zesplatněním úvěru dojde i k zesplatnění smluvní pokuty dle bodu 5.3 smlouvy a poplatků za upomínky.

5. V návaznosti na smlouvu o úvěru byla mezi účastníky sjednána i tzv. doplňková služba, a to doplňková inkasní služba dle smlouvy o inkasní službě, která tvořila přílohu č. 4 smlouvy o úvěru. V této doplňkové smlouvě si účastníci sjednali inkaso z účtu žalovaného k provádění splátek úvěru dle výše uvedené úvěrové smlouvy. Cena za toto inkaso činila 123 Kč měsíčně. Celkem za dobu trvání úvěru tak měl žalovaný uhradit za inkasní službu částku 8 856 Kč. V bodu 2.10 této smlouvy pak bylo sjednáno, že žalovaný je v případě, že se úvěr pro prodlení se splácením stane splatným, povinen zaplatit žalobci i celou dosud neuhrazenou část inkasní služby v plné výši, čímž bude žalobci zaplacena škoda způsobená porušením smlouvy. S takto určenou výší škody obě smluvní strany souhlasily. V případě postupu dle bodu 2.10 smlouvy měl žalobce v bodě 2.11 smlouvy zakotveno rovněž právo na úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z výše dlužné částky do zaplacení.

6. Další navazující smlouvou ke smlouvě o úvěru ze dne 10. 3. 2020 byla i smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA z téhož dne, tvořila přílohu č. 6 smlouvy o úvěru. V této doplňkové smlouvě si účastníci sjednali, že za stanovenou částku v celkové výši 29 016 Kč, hrazené formou měsíčních splátek po 403 Kč, bude mít žalovaný možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc, dále možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. V bodech 2.7 – 2. 9 smlouvy bylo výslovně uvedeno, že cena odkladu tří splátek ročně činí 91 Kč měsíčně, cena přerušení splácení po dobu až devíti měsíců pro úraz, onemocnění či hospitalizaci činí 156 Kč měsíčně a cena dalšího přerušení splácení až na devět měsíců činí rovněž 156 Kč měsíčně. V bodě 2.13 bylo rovněž ujednáno, že v případě zesplatnění úvěru pro prodlení je žalovaný povinen zaplatit žalobci celou dosud neuhrazenou část ceny služby PODPORA, čímž bude žalobci nahrazena škoda způsobená porušením smlouvy. S takto vyčíslenou výší škody obě smluvní strany vyslovily souhlas. I zde byl zakotven nárok žalobce na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky do zaplacení.

7. K předložené smlouvě o úvěru, jakož i k doplňkovým smlouvám o inkasu a službě PODPORA byly soudu předloženy i žádosti žalovaného o sjednání těchto smluv. Rovněž emailová zpráva ze dne 10. 3. 2020 potvrzuje kontraktační jednání mezi účastníky za podmínek daných smlouvou, uzavření smlouvy a její účinnost dále dokládá zúčtování verifikační platby z účtu žalovaného na účtu žalobce ve výši 10 Kč. Vyplacení částky 15 639 Kč na vyrovnání přechozího dluhu žalovaného vůči žalobci plynoucího ze smlouvy č. 127523 plyne i z potvrzení o úhradě dluhu ze dne 11. 3. 2020.

8. Z upomínky č. 1 ze dne 20. 11. 2020 plyne, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě splátky splatné dne 15. 11. 2020, která nebyla realizována, ačkoliv se žalobce o to prostřednictvím inkasa pokoušel. Žalovaný byl vyzván k neprodlené úhradě dlužné splátky včetně částky 300 Kč za tuto upomínku. Upomínkou č. 2 ze dne 5. 12. 2020 byl žalovaný znovu vyzván k úhradě splátky splatné dne 15. 11. 2020 včetně částek 300 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku s tím, že neuhradí-li tuto částku do 20. 12. 2020, bude celý úvěr ke dni 21. 12. 2020 zesplatněn.

9. Přípisem ze dne 21. 12. 2020 bylo žalovanému oznámeno, že došlo k zesplatnění celého úvěru, přičemž dlužná částka k úhradě činila celkem 107 906,38 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě této částky nejpozději do 3. 2. 2021. Uvedená částka se přitom skládala z nesplacené části jistiny úvěru ve výši 29 803,31 Kč, zbylé části úroků ve výši 24 986,92 Kč, zbylé části inkasní služby ve výši 8 733 Kč, zbylé části úhrad za služby PODPORA ve výši 6 461 Kč (odklad), 11 076 Kč (nemoc), 11 076 Kč (práce), z částky 800 Kč coby nákladů na upomínkování, ze smluvních úroků za prodlení úvěru ve výši 63,50 Kč, ze smluvních úroků za prodlení inkasní služby ve výši 4,92 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 14 901,65 Kč. Současně tento přípis obsahoval i tzv. předžalobní upomínku, tedy žalovaný byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Odeslání přípisu na adresu žalovaného prokazuje příslušný poštovní podací arch.

10. Dále byl žalobcem předložen i znalecký posudek [titul] [příjmení], který měl prokazovat přiměřenost smluvních podmínek žalobce i přiměřenost jím uplatňovaných sankcí v porovnání s podmínkami ostatních nebankovních institucí i bank. Soud však k tomu uvádí, že posouzení přiměřenosti nároků žalobce, resp. jejich oprávněnosti, je věcí právního hodnocení případu, které provádí sám soud, a nemůže být tudíž předmětem dokazování. Žádná jiná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci soud v posudku neshledal.

11. Jiné důkazy účastníci nenavrhovali. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

12. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne 10. 3. 2020 smlouvu o úvěru č. 127663, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, a to tak, že částku 15 639 Kč se souhlasem žalovaného převede na svůj účet k vyrovnání předchozího závazku žalovaného plynoucího z úvěrové smlouvy č. 127523, částku 8 361 převede na účet žalovaného a částku 6 000 Kč použije na úhradu nákladů na vyřízení úvěru s tím, že jednotlivé položky nákladů na vyřízení úvěru jsou v úvěrové smlouvě detailně rozepsány. Vyplacení částky 15 639 Kč a 8 361 Kč na uvedené účty dne 11. 3. 2020 bylo výše popsanými důkazy prokázáno. V úvěrové smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 23% ročně, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na 72 měsíců. Výše úroků tak měla celkem činit 25 562 Kč. Žalovaný se přitom zavázal dlužnou částku včetně uvedených úroků žalobci splácet pravidelnými měsíčními splátkami po 772 Kč. V návaznosti na smlouvu o úvěru byly mezi účastníky sjednány také dvě doplňkové smlouvy, a to smlouva o inkasu a smlouva o službě PODPORA. Za tyto sjednané doplňkové služby se žalovaný zavázal platit částky 123 Kč měsíčně a 403 Kč měsíčně (91 Kč, 156 Kč a 156 Kč), jež byly splatné vždy spolu se splátkou úvěru, tedy vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce po celou dobu trvání smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv částky vůči žalobci bylo mezi účastníky ve smlouvě o úvěru sjednáno právo žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, právo na zákonné úroky z prodlení a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Smlouva rovněž zakotvovala právo žalobce na zesplatnění celého úvěru v případě, že žalovaný neuhradí dlužnou částku ani po dvou písemných upomínkách, jež byly dle dohody stran zpoplatněny částkou 300 Kč a 500 Kč. Rovněž doplňkové smlouvy obsahovaly ujednání týkající se situace, kdy dojde k zesplatnění úvěru pro prodlení žalovaného. Zakotvovaly právo žalobce na úhradu zbytku z celkové ceny za dané služby, přičemž tato úhrada měla krýt škodu způsobenou žalobci porušením smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 11. 2020. Dne 20. 11. 2020 mu byla zaslána první upomínka, dne 5. 12. 2020 pak druhá upomínka k úhradě uvedené splátky splatné dne 15. 11. 2020. Žalovaný ani poté nic na svůj dluh nehradil, a proto došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 21. 12. 2020. K uvedenému datu přitom žalobce vyčíslil dluh žalovaného částkou 29 803,31 Kč odpovídající dlužné jistině úvěru, částkou 24 986,92 Kč představující vyčíslené dlužné smluvní úroky, z níž posléze odečetl částku 4,81Kč zaplacenou žalovaným, částkou 8 733 Kč (71 x 91 Kč) tvořenou zbývající částí ceny za inkasní služby, částkou 28 613 Kč představující zbývající část ceny za službu podpora (71 x 403 Kč), částkou 800 Kč odpovídající dlužnými poplatkům za 2 uvedené upomínky, částkou 14 901,65 Kč jakožto smluvní pokutou ve výši 50% jistiny úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky včetně příslušenství nejpozději do 3. 2. 2021 s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, nebude-li vše dobrovolně v uvedené lhůtě zaplaceno.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

15. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200.000 Kč. Celková výše spotřebitelského úvěru je definována v § 3 odst. 2 písm. e) cit. zákona jako souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici.

16. V projednávané věci soud uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která se řídí i zákonem o spotřebitelském úvěru, jakož i příslušnými ustanoveními o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. o. z. a zejména § 1841 a násl. o.z. Žalobce coby úvěrující poskytl žalovanému úvěr, ovšem nikoliv v uváděné výši 30 000 Kč, ale reálně pouze ve výši 24 000 Kč, když částku 6 000 Kč si započetl na náklady s vyřizováním úvěru, jedná se tedy v podstatě o další poplatek za vyřízení úvěru, nikoliv o jistinu úvěru. Jistina úvěru je tedy tvořena částkou 24 000 Kč. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr včetně sjednaných úroků při úrokové sazbě 23 % ročně splácet pravidelnými měsíčními splátkami, ke kterým se zavázal. V doplňkových smlouvách se přitom zavázal i k úhradě ceny za inkaso a za službu PODPORA. Celkem tam měl žalobci zaplatit 72 pravidelných měsíčních splátek po 1 298 Kč. Žalovaný ale těmto povinnostem nedostál, žalobci uhradil pouze 1 splátku a dále již splátky nehradil. Proto žalobce mohl v souladu se smlouvou prohlásit celý úvěr za splatný a požadoval po žalovaném okamžitou úhradu celé dlužné částky. Žalobci tak konkrétně vznikl nárok na dlužnou jistinu úvěru, která s ohledem na výše uvedené činila 23 803,31 Kč, dlužné úroky, které v kapitalizované podobě činí 24 982,11 Kč, dlužné poplatky za vymáhání ve výši 800 Kč a poplatky za vyřízení úvěru ve výši 6 000 Kč, představující účelně vynaložené náklady žalobce, a také na smluvní pokutu, která s ohledem na maximální výši stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru a na výši dlužné jistiny úvěru činí 11 901,65 Kč. Jelikož žalovaný tyto částky žalobci řádně a včas nezaplatil, uložil mu soud povinnost tak učinit. Současně soud žalobě vyhověl i v části požadující po žalovaném zákonné úroky z prodlení z těchto uvedených částek (kromě smluvního úroku). Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, a to nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Proto soud po přezkoumání, že požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá uvedeným právním předpisům, uložil žalovanému povinnost úroky z prodlení jdoucí právě z těchto částek od data následujícího po dni jejich splatnosti do zaplacení žalobci zaplatit.

17. Naopak soud neuznal nárok žalobce na další smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč, neboť o tuto částku žalobcem požadovaná smluvní pokuta překračuje maximální výši smluvní pokuty určenou zákonem o spotřebitelském úvěru. 0,5 násobkem jistiny úvěru 23 803,31 Kč je totiž právě částka 11 901,65 Kč, nikoliv žalobcem žádaná částka 14 901,65 Kč. Proto v tomto rozsahu soud žalobu zamítl. A zamítl i příslušenství této části smluvní pokuty představované zákonným úrokem z prodlení.

18. Dále soud zamítl žalobu i v části požadující po žalovaném zbylou část cen služeb inkaso a PODPORA. Soud se zabýval povahou sjednaných paušalizovaných náhrad majetkové újmy (náhrady škod za porušení uvedených smluv). Náš právní řád výslovně neupravuje instituty paušálně sjednané náhrady budoucí újmy (tzv. liquidated damages). Obecně nelze možnost takové smluvní úpravy vyloučit vzhledem k dispozitivnímu charakteru soukromého práva vyjádřenému v § 1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). V daném případě se však právní vztah účastníků řídí zákonem o spotřebitelském úvěru, který v § 122 kogentně vyjmenovává instituty, které je možné ve smlouvě o spotřebitelském úvěru sjednat pro případ prodlení spotřebitele, přičemž paušalizovaná náhrada škody v tomto uzavřeném výčtu obsažena není. Paušalizovanou náhradu škody přitom nelze považovat za účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením spotřebitele dle § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť se nejedná o reálně vzniklé náklady.

19. Nadto je třeba dodat, že paušalizovaná náhrada újmy sjednaná v bodě 2.10 smlouvy o inkasní službě, resp. v bodě 2.13 smlouvy o službách PODPORA odporuje i spotřebitelskému právu. Podle § 1813 občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Paušalizovaná náhrada újmy vykazuje v kontextu celé smlouvy značně sankční charakter. Náhrada újmy ve výši plné ceny inkasní služby, resp. služeb PODPORA se má dle smluv uplatňovat vedle dalších smluvních pokut a nezávisle na nich. Podnikatel nemusí žádným způsobem prokazovat, zda mu vůbec nějaká újma, případně v jaké skutečné výši, vznikla. Předmětné ujednání tedy zakládá nepřiměřeným způsobem významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

20. Ze všech shora popsaných důvodů proto soud nárok žalobce na částky 8 733 Kč (inkasní služba) a 28 613 Kč (celkem služby PODPORA) zamítl, jakož zamítl i příslušenství těchto pohledávek, tedy smluvní úrok z prodlení z částky 37 346 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 320 Kč, přičemž tato částka představuje 25,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,4 %). Tyto náklady sestávají v celkové výši ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 314 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 833,07 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 160 Kč ve výši 3 603,60 Kč.