13 C 52/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení jméno příjmení . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 44 175,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 294,11 Kč a částku 9 121,53 Kč spolu se smluvním úrokem kapitalizovaným částkou 4 551,29 Kč a se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 27 294,11 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 4 027,78 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 27 294,11 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení dalších 7 760 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 525,44 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 44 175,64 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce„ zelená v hotovosti“ [číslo] na základě které poskytl žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i úrok a poplatky v souhrnné výši 24 139 Kč. Celkovou částku 54 139 Kč pak měla splatit formou 18 pravidelných měsíčních splátek po 3 008 Kč. První splátka měla být uhrazena do měsíce od podpisu smlouvy, každá další pak vždy do měsíce ode dne splatnosti předchozí splátky. Poslední splátka ve výši 3 003 Kč měla být takto zaplacena nejpozději dne 27. 6. 2019. Žalovaná ale nehradila splátky řádně a včas, a tak po splatnosti poslední splátky nadále dlužila původnímu věřiteli částku 27 294,11 Kč na jistině zápůjčky a částku 16 881,53 Kč na úroku a poplatcích. Následně byla pohledávka za žalovanou původním věřitelem postoupena na žalobkyni. Proto se nyní žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhala po žalované zaplacení celé žalované částky a nadto po ní požadovala i smluvní úrok ve výši 29 % ročně jdoucí z dlužné jistiny zápůjčky od data následujícího po dni splatnosti poslední stanovené splátky do zaplacení a také zákonný úrok z prodlení rovněž z dlužné jistiny zápůjčky od data následujícího po marném uplynutí měsíční lhůty od zaplacení poslední splátky žalovanou, tedy od 6. 5. 2018 do zaplacení. Žalobkyně přitom smluvní úrok i zákonný úrok z prodlení částečně kapitalizovala, a to ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 20. 1. 2020.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.

4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 27. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, ve které se daná společnost zavázala poskytnout žalované v hotovosti částku 30 000 Kč, přičemž její převzetí žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě, a žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i„ Poplatek“ v souhrnné výši 24 139 Kč. Tento poplatek se přitom skládal z úroku při sjednané úrokové sazbě 29 % ročně ve výši 7 352 Kč, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 027 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 54 139 Kč měla přitom žalovaná uhradit formou 18 pravidelných měsíčních splátek po 3 008 Kč s tím, že první splátku měla uhradit do měsíce od data uzavření smlouvy, další splátky vždy posledního dne dalšího měsíčního období.

5. Ze smluvních podmínek, které tvořily nedílnou součást smlouvy o zápůjčce, bylo dále zjištěno, že zpracování zápůjčky zahrnuje administrativní činnost související s uzavřením smlouvy, zejména zavedení zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných podkladů a dokumentace. Doručení zápůjčky zahrnuje činnosti spojené s doručením a vyplacením částky zápůjčky zákazníkovi v místě bydliště zákazníka při podpisu smlouvy. Flexibilní splácení pak zahrnuje garanci celkové ceny, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka. Garancí celkové ceny se přitom rozumí, že věřitel neuplatní zpoplatněné upomínky, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu z prodlení až do doby, dokud zákazníkův nedoplatek nedosáhne trojnásobku první měsíční splátky, poté je věřitel oprávněn vše douplatnit. Splátkovými prázdninami se rozumí možnost zákazníka požádat za stanovených podmínek o prodloužení splatnosti u dvou splátek, a garance neuplatnění pohledávky v případě smrti zákazníka představovala závazek věřitele neuplatnit pohledávky ze smlouvy o zápůjčce v případě smrti zákazníka, pokud tento nebude v prodlení se splácením. Administrativní činnost a komfortní splácení pak byla definována jako administrativní činnost zahrnující zpracování splátek zákazníka a aktualizace účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, podporu prostřednictvím zákaznické infolinky, mimořádné přijetí a zpracování splátky na pobočce věřitele apod. Komfortní splácení je pak představováno hotovostním režimem splátek, jež zahrnuje výběry řádných i mimořádných splátek v místě bydliště zákazníka, převoz hotovosti od zákazníka, telefonické či osobní sjednání času návštěvy u zákazníka apod.

6. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 plyne, že žalovaná vyčerpala celý úvěr dne 27. 12. 2017, následně zaplatila dne 6. 2. 2018 splátku ve výši 3 010 Kč a dne 6. 4. 2018 ve výši 4 000 Kč, jiné platby již na úhradu dluhu neprovedla.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a souvisejícího seznamu postupovaných pohledávek vyplynulo, že pohledávka za žalovanou z uvedené smlouvy o zápůjčce [číslo] byla postoupena ze [právnická osoba] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, což je zřejmé z přípisu ze dne 20. 1. 2020. Ke dni postoupení udávaná hodnota pohledávky činila 61 675,64 Kč bez příslušenství.

8. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní znovu vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou, neuhradí-li vše dobrovolně v dodatečné lhůtě.

9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě které jí právní předchůdce žalobkyně poskytl částku 30 000 Kč. Převzetí této částky v hotovosti žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně tuto částku včetně úroků a poplatků v souhrnné výši 24 139 Kč splácet 18 pravidelnými splátkami po 3 008 Kč měsíčně. Částka 24 139 Kč se přitom skládala z úroků ve výši 7 352 Kč, vypočtených za řádnou dobu trvání smlouvy při sjednané úrokové sazbě 29 % ročně, z poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a z poplatku za administrativní činnost a hotovostní režim splátek ve výši 9 027 Kč. Žalovaná sjednané splátky řádně nehradila, celkem uhradila pouze částku 7 010 Kč, přičemž poslední úhradu provedla dle 6. 4. 2018. Po dni splatnosti poslední stanovené splátky tak dlužila na jistině zápůjčky částku 27 294,11 Kč a na úrocích a poplatcích částku 16 881,53 Kč. Následně ke dni 20. 1. 2020 byla tato pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované řádně oznámeno. Ani poté však žalovaná svůj dluh nevyrovnala, ačkoliv byla k tomu žalobkyní před podáním žaloby vyzvána.

10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů.

15. Soud má za to, že žaloba je částečně důvodná.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., která podléhá podmínkám daným zákonem o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jakož se řídí i příslušnými ustanoveními o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. o. z. a zejména § 1841 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně jakožto zapůjčitel své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalované poskytl sjednanou částku. Žalovaná coby vydlužitelka naopak svým smluvním povinnostem nedostála, neboť řádně a včas nehradila sjednané splátky, pročež i po splatnosti poslední stanovené splátky dlužila z uvedeného titulu částku 27 294,11 Kč na jistině zápůjčky a 16 881,53 Kč na úrocích a poplatcích. Soud shledal jako oprávněný nárok na zaplacení dlužné jistiny zápůjčky a části poplatků a úroků ve výši 9 121,53 Kč. Proto tyto částky žalobkyni přiznal, když v řízení bylo prokázáno, že právě na ni pohledávka za žalovanou z uvedeného titulu smluvně dle § 1879 a násl. o. z. přešla. Současně soud vyhověl žalobě i v části žádající příslušenství tvořeného smluvními úroky a zákonnými úroky z prodlení, neboť i na ty právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni vznikl nárok dle citovaných ustanovení § 2392 o. z. v případě smluvních úroků a 1970 o. z. v případě úroků z prodlení.

17. Naopak soud neshledal zákonným nárok žalobkyně na zaplacení další částky 7 760 Kč odpovídající poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení. Takovéto ujednání ve smlouvě totiž odporuje dobrým mravům, k čemuž soud přihlédl i bez návrhu dle § 580 a 588 o. z. Sice ve smluvních podmínkách, které tvořily součást smlouvy o zápůjčce, je uveden poměrně podrobný výklad toho, za co je tento poplatek hrazen, avšak soud tomuto výkladu nepřisvědčil. Údajně poskytované služby zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních strana na úkor žalované coby spotřebitele. Žalovaná zde platí za služby (odklad splátek, garance ceny, garance neuplatnění v případě smrti), ať je skutečně využije či nikoliv, bez možnosti tyto služby odmítnout a tedy je neplatit. Sama povaha a přínos vnucených služeb pro spotřebitele jsou sporné, neboť využití těchto služeb je natolik podmíněné anebo tyto služby jsou tak drobného charakteru, že při problémech se splácením, které mají umožnit překlenout, je téměř pro spotřebitele nereálné buď na ně vůbec dosáhnout či mít z nich nějaký skutečný užitek, zejména v případě garance ceny spotřebitel v případě delšího prodlení zaplatí částku poplatku navíc, nad rámec zaplacení všech ostatních zpoplatněných úkonů. V poměru výše ceny poplatku a výše jistiny úvěru se tento poplatek jeví více jako zdroj dalšího skrytého zisku pro věřitele než jako úhrada za poskytnuté služby či účelně vynaložené náklady. Soud si je přitom vědom, že do celkové výše poplatku jsou zahrnuty i náklady na zpracování úvěru a hotovostní poskytnutí úvěru. K tomu však soud zdůrazňuje, že v podstatě totéž – administrativní činnost a hotovostní režim sjednaného úvěru je kryt dalším nemalým poplatkem ve výši 9 027 Kč. Proto byl nárok na částku 7 760 Kč jako celek zamítnut.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ze 64 % (když od jejího úspěchu ve věci ve výši 82 % byl odečten její neúspěch ve výši 18 %). Konkrétně jí tak byla přiznána částka 2 525,44 Kč. Tato částka byla vypočtena jako uvedená poměrná část z celkových nákladů řízení žalobkyně, jež jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu na zahájení řízení ve výši 1 768 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 175,64 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. <b>Poučení</b>