13 C 54/2025

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované pro zaplacení 16 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 900 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 16 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 900 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení. Tvrdil, že jeho právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , jednala se žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru. Uzavření smlouvy není žalobce schopen doložit, dokládal však, že uvedená společnost poskytla žalované částku 16 900 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované. Jelikož tato částka byla žalované poskytnuta bez právního důvodu, domáhá se žalobce, na kterého v mezidobí pohledávka za žalovanou přešla, vrácení celé této částky. Současně po žalované požaduje i zákonné úroky z prodlení z této částky, neboť žalovaná uvedenou částku na výzvu žalobce řádně a včas nevrátila. Nárok na tyto úroky pak žalobce odvozoval od data doručení předžalobní výzvy žalované.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.

4. Z potvrzení o pole provedené platbě ze dne 13. 3. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce poukázal na účet číslo , č. účtu, částku 7 900 Kč.

5. Z potvrzení o pole provedené platbě ze dne 13. 3. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce poukázal na účet číslo , č. účtu, částku 9 000 Kč.

6. Z výpisu z účtu číslo , č. účtu, má soud za prokázané, že vlastníkem tohoto účtu byla žalovaná. Dne 13. 3. 2023 byl na účet žalované připsána částka ve výši 7 900 Kč, když tuto částku a poukázal právní předchůdce žalobce. Dne 13. 3. 2023 byla na účet žalované poukázána částka 9 000 Kč, tuto částku opět poskytl právní předchůdce žalobce.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 9. 2024 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil žalobci pohledávku za Žalov. Tuto skutečnost pak právní předchůdce žalobce oznámil žalované.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 8. 2024 a seznamu postupovaných pohledávek, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil žalovanou pohledávku žalobci.

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav10. Dne 25. 10. 2021 právní předchůdci žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 16 900 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Současně byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě celé žalované částky s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dlužné částky s příslušenstvím soudní cestou. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

11. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalované byla právním předchůdcem žalobce vyplacena částka 16 900 Kč, aniž by k tomu svědčil platný právní důvod. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, které je žalovaná povinna vydat. Žalovaná byla vyzvána k vrácení této částky, avšak žalovaná tak dosud neučinila. Proto žalované soud uložil povinnost toto bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky vydat, a to žalobci, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na něho pohledávka za žalovanou z uvedeného titulu smluvně přešla ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku. Protože dle § 1880 občanského zákoníku platí, že s postupovanou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se úroků z prodlení. Na ty vznikl žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1723 odst. 2 občanského zákoníku, neboť žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že požadované úroky z prodlení včetně data, od kterého jsou žádány, a jejich výše, odpovídají právním předpisům, zejména ustanovení § 573 občanského zákoníku, jakož i nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 900 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.