13 C 57/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 429 445,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 577,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 577,89 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 376,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 376,99 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 1 176,99 Kč od 17. 11. 2021 do 15. 2. 2022 a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 1 176,99 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 421 490,57 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 689,62 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 377,18 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 421 490,57 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 8,2 % ročně z částky 415 940,57 Kč od 26.10.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá úroku 20,5 % ročně z částky 1 176,99 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 30 237,72 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení částky 429 445,45 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dvě smlouvy o název, kdy si následně účastníci sjednali také poskytování kontokorentního úvěru název k těmto běžným účtům. Žalovaný se dostala od obou případech do prodlení s úhradou debetního zůstatku běžného účtu, žalobce převedl nepovolenými debet zvláštní účet pohledávek. Dále právní předchůdce žalobce a žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru se pojištění schopnosti splácet – konsolidace půjček. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 470 000 Kč, žalovaný však tento úvěr řádně nesplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 9. 2019 nazvané „Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Konsolidace půjček“ bylo zjištěno, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 470 000 Kč. Žalovaný se zavázal celou poskytnutou částku včetně úroků sjednaných ve výši 8,2 % ročně a poplatků dle smlouvy a dle platného sazebníku žalobkyni vrátit, a to formou 120 pravidelných měsíčních anuitních splátek po 5 752,19 Kč. Nadto bylo mezi účastníky sjednáno i pojištění schopnosti splácet s tím, že žalovaný se zavázal na pojištění hradit poplatek ve výši 570 Kč měsíčně. Měsíční splátka tak celkem činila 6 322,19 Kč. První splátka měla být uhrazena nejpozději dne 20. 10. 2019. Ve smlouvě byly sjednány i poplatky, mimo jiné ve výši 600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky a 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou pohledávek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně úročit dlužnou částku úrokem z prodlení, požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah, prohlásit svým rozhodnutím dluh za ihned splatný. Nedílnou součást smlouvy tvořily i Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru žalobkyně.

5. Za oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 27. 10. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyzval, prohlásil úvěr za splatný a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 10. 11. 2021.

6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne 19. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovanému byla na tento účet dne 19. 9. 2019 připsána částka 301 225,92 Kč, jakožto čerpání úvěru.

7. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného plyne, že dne 19. 9. 2019 byla na konsolidaci půjček odeslána částka 168 774,08 Kč, částka 301 225,92 Kč byla odeslána na běžný účet žalovaného.

8. Z výpisů dále plyne, že žalovaný splátky přestal hradit. Ke dni 1.1.2022 dlužil na jistině úvěru 415 940,57 Kč, na smluvním úroku 14 689,62 Kč, na splatném úroku z prodlení z jistiny 16 581,92 Kč na splatném úroku z prodlení z úroku 795,26 Kč, na splatných poplatcích, pojištění, pokutách 5 500 Kč.

9. Z interních výstupů žalobkyně a z potvrzení o příjmech žalovaného a z interní metodiky žalobkyně o posuzování úvěruschopnosti bylo ověřeno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného.

10. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 26. 3. 2012 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal vést žalovanému běžné účty.

11. Za dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 18. 12. 2018 má soud za prokázané, že si účastníci sjednali povoleny debet na účtu žalovaného do výše povoleného limitu 5 000 Kč. Úroková sazba činila 21,99 % ročně.

12. Z výpisu z běžného účtu ze dne 6.6.2022 má soud za prokázané, že debetní zůstatek činil k tomuto datu 5 577,89 Kč.

13. Z výpisu z běžného účtu ze dne 26.11.2021 má soud za prokázané, že dne 10. 11. 2022 byl převeden dluh z povoleného limitu název převeden na úvěrový účet a to ve výši 1 176,99 Kč.

14. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu zvláště vyzván k úhradě žalované částky s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

15. Zjištěné skutečnosti neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle § 2662 z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku se Smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

20. Žaloba je důvodná.

21. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla jednak platně uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, jakož i příslušná ustanovení o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z. Žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z těchto smluv splnila, když žalovanému poskytla sjednanou částku na konsolidaci úvěru i možnost čerpat povolený kontokorentní úvěr. Žalovaný coby úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť přestal hradit sjednané splátky, jimiž měl splatit, jak jistiny úvěru, tak i sjednané úroky a poplatky včetně poplatku na pojištění. Proto žalobkyně mohla v souladu se smlouvou celý úvěr zesplatnit a požadovat po žalovaném okamžitou úhradu celého dluhu, tvořeného dlužnou jistinou úvěru a poplatky. Proto soud žalovanému uložil soud povinnost uhradit žalobkyni celou žalovanou částku. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky vznikl žalobkyni nárok přímo ze smlouvy ve spojení s § 2395 o. z. a na úroky z prodlení vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku, když žalovaný se se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou právními předpisy, zejména citovaným nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 22. dále mezi účastníky byla uzavřena smlouva o účtu, když podle této smlouvy žalobce splnil svůj závazek ze smlouvy a vedl pro žalovaného účet. Žalovaný pak tento účet přečerpán, do které záporného zůstatku, avšak tento zůstatek nevrátil. Proto i v této části soud přikázal žalovanému dluh uhradit.

23. Soud nevyhověl žalobě pouze co do části žádaného smluvního úroku u úvěrového rámce Flexikredit, neboť jeho výše je limitována zákonem č. 257/2016 Sb., v platném znění, který v § 12 odst. 4 stanoví, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Proto soud přiznal žalobci právo na smluvní úrok v požadované výši pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného a dále jej přiznal ve snížené výši odpovídající uvedenému zákonnému ustanovení. V přesahující výši žádaného smluvního úroku pak žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 237,72 Kč, přičemž tato částka představuje 96,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 98,15 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 1,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 17 178 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 429 445,45 Kč sestávající z částky 10 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 010 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 10 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 950 Kč ve výši 5 449,50 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou. Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.