13 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zřízení věcného břemene

I. Soud zřizuje služebnost cesty spočívající v právu jízdy každého vlastníka pozemku [číslo] zapsaného na LV [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], jímž je v současné době žalobce, přes služebný pozemek [parcelní číslo], zapsaný na LV číslo [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [celé jméno znalce] ze dne 10. 4. 2022.

II. Žalobce je povinen platit žalovanému částku 4 000 Kč ročně vždy do 31. prosince běžného roku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 53 950 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou, na náhradě nákladů řízení 17 934,84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zřízení nezbytné cesty formou služebnosti, na základě kterého měla být zřízena služebnost spočívající v právu cesty pro každého vlastníka pozemku [parcelní číslo] zapsaného na LV [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tvrzením, že nemá jinou možnost přístupu ke své garáži a která je součástí pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], než přes pozemek žalovaného. Žalobce odkazuje zejména na závěry znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce], ze kterého vyplývá, že vlastník stavby garáže na pozemku [parcelní číslo] nemá jinou možnost přístupu k této garáži než přes služebný pozemek.

2. Okresní soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 30. června 2022. Tímto rozsudkem soud zřídil služebnost cesty, tak jak navrhoval žalobce s tím, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému částku 51 780 Kč. K odvolání obou účastníků Krajský soud v Hradci Králové svým usnesením ze dne 31. ledna 2023 rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou zrušil a uložil Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou zabývat se otázkou, zda přístup k pozemku [parcelní číslo] přes pozemek [parcelní číslo] v [obec] není přístupem přirozenější jim ve smyslu § 1033 občanského zákoníku. Dále pak a krajský soud uložil pro případ, že by soud dospěl k závěru, že je přístup přes pozemek [parcelní číslo] na pozemek [číslo] příhodnější, zabývat se otázkou, zdali lze přiznat úplatu v opakujících se dávkách.

3. Žalobce následně navrhl vyhovění žalobě s tím, že by úplata za užívání věcného břemene jména měla být stanovena jednorázovou částkou, a to ve výši 34 080 Kč, tak jak určil znalec [celé jméno znalce] ve svém posudku.

4. Žalovaný opětovně navrhoval zamítnutí žaloby s argumentací, že pro přístup k pozemku [parcelní číslo] je možné používat také pozemek [parcelní číslo] v [obec]. Dále uváděl, že není dán žádný oprávněný důvod pro zřízení věcného břemene za situace, kdy žalovaný nabízí uzavření nájemní smlouvy. Dále žalobci žalovaný vytýká jeho liknavost při řešení otázky přístupové cesty k pozemku [číslo] v [obec], který podle názoru žalovaného měl jako advokát vědět, že spor o přístupovou cestu může nastat a přesto se k této problematice nevěnoval. Žalovaný obsáhle rozebírá otázku nezájmu žalobce uzavřít nájemní smlouvou se žalovaným s tím, že pro žalovaného je absolutně nepřijatelné strpět věcné břemeno za situace, kdy je možné celý spor vyřešit jiným způsobem. Žalovaný také dovozuje, že nedostatek přístupu k pozemku žalobce byl způsoben hrubou nedbalostí žalobce, neboť žalobce pozemek zakoupil bez možnosti přístupové cesty a dále celou situaci neřešil. Žalovaný také připomněl, že soud má vycházet při stanovení náhrady za svého uvážení vzít v potaz specifika projednávané věci s tím, že by bylo více vhodné určit plnění žalobce ve splátkách, neboť zmíněná cesta bude vyžadovat trvalou údržbu a náklady, které se budou opakovat.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí z [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] má soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem pozemkové parc. [číslo] v [katastrální uzemí].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] má soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí].

7. Z prohlášení účastníků a z obsahu ze spisu Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že žalovaný využívá pozemkovou parcelu [číslo] v [katastrální uzemí] za účelem příjezdu na pozemkovou parcelu [číslo] v [katastrální uzemí].

8. Z protokolu ze dne 18. dubna 1977 má soud za prokázané, že v rámci jednání o povolení stavby a zřízení garáže z bývalé pekárny na pozemku číslo katastrální [č. pozemku] v [obec] tehdejší vlastník pozemku [číslo pozemku] souhlasil s tím, že část této parcely bude sloužit jako příjezdová cesta ke garáži.

9. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] má soud za prokázané, že stávající služebnost zatěžující pozemek [parcelní číslo] nevyhovuje z důvodu nedostatku pojízdné plochy čtyřstopým vozidlům pro jízdu od veřejné komunikace ke garáži na pozemku [parcelní číslo]. Na pozemku [parcelní číslo] jsou provedeny stavební úpravy bránící průjezdu vozidel. Znalec také uvedl, že na pozemku [parcelní číslo] nelze technickými a stavebními úpravami dosáhnout technicky přípustné účelové komunikace. Znalec také uvedl, že zatížení pozemku [parcelní číslo] je nezbytné. Plocha nutná k zajištění služebnosti činí 125 m². Hodnotu věcného břemene znalec stanovil ve výši 34 080 Kč. Hodnota služebnosti celé již vybudované cesty byla stanovena na částku 51 790 Kč.

10. Ze znaleckého posudku z oboru geodézie kartografie vypracovaného [celé jméno znalce], pak byl stanoven nezbytný rozsah věcného břemene.

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

12. Žalovaný je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí]. Pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí], jejíž součástí je i stavba garáže, je ve vlastnictví žalobce. Žalobci svědčí právo věcného břemene chůze a jízdy po pozemku parc. [číslo] v katastrálním území v [obec], který sousedí, jak s pozemkovou parc. [číslo] tak s pozemkovou parc. [číslo].

13. Soud i nadále zaujímá názor, že pozemková parc. [číslo] neumožňuje, a to ani po provedených technických a stavebních úpravách, zřízení technicky přípustné účelové komunikace. Šířka tohoto pozemku je pouze 2,82 m a nedostačuje ke zřízení účelové komunikace se zajištěním jízdy a chůze. Zatížení pozemku [parcelní číslo] služebností cesty je nezbytné. Plocha nutná k zajištění služebnosti činí 125 m². Stavební úpravy jsou nutné v hodnotě 1 503,40 Kč a spočívají odstranění dvou metrů zábradlí a zhotovení zpevněné plochy. Hodnota věcného břemene činí 34 080 Kč. Nezbytný rozsah služebnosti byl stanoven znaleckým posudkem [celé jméno znalce]. Poloha komunikace k jejich charakter vyžaduje údržbu zasaženého pozemku [č. pozemku], zejména pak v zimních měsících s tím, že údržbu vyžaduje také brána, která zabraňuje vjezdu na pozemek [č. pozemku].

14. Soud na základě pokynu Krajského soudu, řešil otázku, zdali je příhodnější přístup k pozemku [číslo] ve vlastnictví žalobce přes pozemkovou parcelu [číslo] v [obec] než po pozemkové parc. [číslo] v [obec]. Žalovaný učinil na jednání dne 14. 3. 2023 za nespornou skutečnost, že přístup k p.p. [číslo] po pozemkové parc. [číslo] v [katastrální uzemí] je přístupem příhodnějším oproti přístupu přes pozemkovou parcelu č [parcelní číslo]. Tímto prohlášením žalovaný jen potvrdil zjevný fakt deklarovaný již v čl. 13 odůvodnění původního rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, tedy že přístup přes pozemkovou parcelu [parcelní číslo] není vhodný, či lépe řečeno takřka nemožný. Tato otázka již tedy není nadále spornou.

15. Podle § 1029 z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

16. Podle § 1030 odst. 1) z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

17. Podle § 1276 z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.

18. Žaloba je důvodná.

19. Soud z provedeného dokazování zjistil, když vycházel zejména ze závěrů znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce], že zřízení služebnosti cesty po pozemku [parcelní číslo] je nezbytné. Zároveň soud učinil závěr, že jediná možná cesta k pozemku [parcelní číslo] a garáži na tomto pozemku může vést právě po pozemku [parcelní číslo]. Proto rozhodl tak, že služebnost cesty v rozsahu, který byl stanoven znaleckým posudkem [celé jméno znalce], zřídil.

20. Soud uzavírá, že pozemek [parcelní číslo], ani garáž na tomto pozemku postavenou nelze řádně užívat proto, že není spojená s veřejnou cestou. Soud povolil nezbytnou cestu k pozemku [parcelní číslo] v co nejmenším rozsahu tak, jak byla vytyčena znalcem [titul] [celé jméno znalce] a následně znalcem [titul] [celé jméno znalce].

21. Soud nemá námitky, které uplatnil žalovaný proti zřízení služebnosti, za důvodné.

22. Namítá-li žalovaný, že pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo] spolu nesousedí, pak tato skutečnost je pro zřízení služebnosti bezvýznamná, neboť žalobce má smluvně zajištěnu služebnost cesty po pozemkové parc. [číslo] která s pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] sousedí. Pozemková parcela [číslo] neumožňuje, a to ani po provedených technických a stavebních úpravách, zřízení technicky přípustné účelové komunikace. Šířka tohoto pozemku je pouze 2,82 m a nedostačuje ke zřízení účelové komunikace se zajištěním jízdy a chůze. Soud opětovně připomíná, že služebnost byla zřízena v minimální možné míře tak, aby byla zajištěna bezpečnost všech, kteří pozemek užívají a aby nedocházelo k žádným škodám na majetku účastníků i třetích osob. Minimální rozsah služebnosti byl stanoven znaleckým posudkem.

23. Poukazoval-li žalovaný na skutečnost, že se žalobce dopustil hrubé nedbalosti tím, že zakoupil nemovitost bez přístupové cesty a tuto situaci neřešil řadu let, pak soud připomíná, že za provedeného dokazování zejména pak ze spisu [spisová značka] vyplývá, že předchozí vlastníci nemovitosti přístupovou cestu užívali společně a k žádným sporům mezi nimi nedocházelo a souhlas k užívání pozemku byl předchozími vlastníky dán. Jestliže původní vlastníci vyřešili otázku přístupu vzájemnou dohodou a tolerovali stav, kdy vlastník jedné nemovitosti využíval přístup po nemovitost vlastníka druhého, pak o nedbalosti nelze hovořit. Jinými slovy, není nedbalostí, pokud vlastník nemovitosti nezřídí věcné právo či jiné právo zajišťující možnost průjezdu k jeho nemovitosti za situace, kdy konkludentní jednání obou účastníků umožňuje nerušené užívání nemovitosti.

24. Pokud žalovaný namítá, že vyhovění žalobě by bylo v rozporu s dobrými mravy, protože se žalobce odmítá po celou dobu sporu se žalovaným dohodnout, a nutí tak žalovaného opakovaně vést soudní spory, pak má soud za to, že pokud mezi účastníky nedošlo k dohodě, pak je právem jakéhokoliv občana domáhat se rozhodnutí soudu, přičemž soud nedohledal, že by spor vznikl výhradně a jedině na základě jednání žalobce. V této souvislosti nezbývá než připomenout žalovanému, že i jeho kroky vedly k eskalaci sporu, příkladně svévolné zamezení průjezdu, proti čemuž byl žalobce nucen se bránit podáním návrhu na vydání předběžného opatření. Stejně tak lze zmínit řízení [spisová značka], když sice žalovaný uspěl ve svém nároku na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v rozsahu výrazně nižším, než se žalobou domáhal.

25. Soud je přesvědčen o tom, že podíl na eskalaci celého sporu nesou oba účastníci. Celá věc byla samozřejmě řešitelná i vzájemnou dohodou, to by ovšem nesměl spor přerůst do osobní roviny.

26. Co se týče stanovení úplaty a odčinění újmy za zřízení nezbytné cesty, pak soud dospěl k závěru, že stanovit opakované plnění je pro projednávanou věc přiléhavější a to z následujících důvodů.

27. Nezbytná cesta k p.p. [číslo] přes pozemek [č. pozemku] v [obec] zasahuje do služebného pozemku zásadním způsobem, proto aby mohl žalobce nerušeně právo cesty užívat, byl žalovaný omezen na svých vlastnických právech na podstatné části pozemku. Na služebném pozemku je vystavěna zpevněná cesta z betonových dlaždic s travním pruhem uprostřed na výrazně svažité části a následně ze zatravňovacích dlaždic na mírně svažité části před garáží na pozemku [č. pozemku]. Vjezd na pozemek je zabezpečen posuvnou bránou. Konstrukce zpevněné plochy i vjezdové brány vyžaduje jednak běžnou údržbu a zároveň také zajištění sjízdnosti, zvláště v zimních měsících. Sjízdnost přístupové komunikace i údržba brány vyžaduje opakovanou činnost a také opakované náklady.

28. Samotná hodnota věcného břemene byla určena znaleckým posudkem na 34 080 Kč za předpokladu existence věcného břemene po dobu 23 let, kdy tato doba byla dána životností pro všechny konstrukce a odečtení doby od dokončení konstrukce do doby vyhotovení znaleckého posudku. Soud však věcné břemeno se zřizuje na dobu neurčitou a je předpoklad, že vzhledem k místní situaci zůstane pozemek [číslo] věcným břemenem zatížen i po uplynutí této doby.

29. Vzhledem k charakteru pozemku a skutečnosti, že se v podstatě jedná o přístupovou komunikaci, jak k nemovitosti žalobce tak žalovaného, soud uzavírá, že hodnota zmíněného pozemku [č. pozemku] nebude věcným břemenem výrazně snížena. Samotný fakt, že bez tohoto pozemku by nebyl zajištěn ani příjezd k nemovitostem ve vlastnictví žalovaného napovídá, že hodnota tohoto pozemku bude vzhledem k jeho důležitosti takřka stejná, ať již bude či nebude věcné břemeno zřízeno, neboť bude vždy využíván jako přístupová komunikace, stejně jako dosud.

30. Výrazným způsobem bude naopak omezeno vlastnického právo žalovaného, neboť značná část pozemku [č. pozemku] může vzhledem k rozsahu věcného břemene nadále sloužit pouze jako přístupová komunikace. Žalovaný tedy již nemůže tento pozemek využít plnohodnotně a zcela podle svých představ, například k parkování svých vozidel, skladování věcí apod.

31. Hodnota věcného břemene, jak již bylo uvedeno výše, činí 34 080 Kč za předpokladu, že věcné břemeno bude trvat 23 let. Soud tedy činí závěr, že hodnota věcného břemene stanovena znaleckým posudkem za 1 rok činí 1 500 Kč Touto částkou soud také hodnotí odčinění újmy spojené s nezbytnou cestou, neboť hodnota pozemku se zřízením nezbytné cesty v podstatě nemění, žalovaný je však významně omezen v užívání části svého pozemku.

32. Vzhledem ke skutečnosti, že právo nezbytné cesty nebude spočívat pouze ve shora uvedeném omezení vlastnického práva k pozemku [č.pozemku], ale bude také vyžadovat opakovanou a stálou údržbu, jak příjezdové komunikace, tak i brány, která zajišťuje vjezd na pozemek, má soud za to, že náhrada musí být zvýšena o částku, která bude zohledňovat pravidelnou a opakovanou údržbu cesty a brány v náhradě za nezbytnou cestu zohledněna.

33. Poměrnou část nákladů vynakládaných na údržbu a k zajištění sjízdnosti komunikace pak soud stanoví částkou 2 500 Kč ročně, když má za to, že pravidelnou údržbou se rozumí jednak sečení trávy v letních měsících na pruhu mezi pojezdnými dlaždicemi ve svažité části pozemku a zejména pak odstraňování sněhu, zajištění posypu a další obvyklé zimní údržby na celém pozemku, který je nezbytnou cestou zatížen. Soud tuto částku stanovuje svoji volnou úvahou ve smyslu § 136 o.s.ř., neboť výši takového nároku lze vyčíslit jen s nepoměrnými obtížemi, pokud ji vůbec vyčíslit lze. Náklady na údržbu a zajištění sjízdnosti se soudu jeví jako značně proměnlivé a nahodilé, kdy rozhoduje zejména vliv počasí v jednotlivých ročních obdobích. Soud připomíná, že do nákladů zahrnuje pouze pravidelnou a běžnou údržbu. Pokud by došlo k mimořádným nákladů spojených s cestou, poté žalobci nic nebrání v postupu podle § 1276 z.č. 89/2012 Sb. a řešit otázku mimořádných nákladů spojených s údržbou cesty samostatně. Soud při stanovení náhrady přihlédl i ke skutečnosti, že přístupovou cestu ojediněle využívá i [název státní instituce] a to jednak jako jediný možný bezbariérový přístup do budovy soudu a jednak výjimečně k dopravě věci větších rozměrů do budovy soudu jako např. nábytku a podobně.

34. Celkem tedy soud stanovil žalobci povinnost platit žalovanému částku 4 000 Kč ročně.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, za první řízení u Okresního soud v Rychnově nad Kněžnou nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 750 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 750 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále soud žalobci přiznal náklady spojené se zálohou na znalecké posudky 27 000Kč.

36. Soud dále žalobci přiznal náklady odvolacího řízení 2 500 Kč za jeden úkon právní pomoci a 300 Kč režijního paušálu.

37. Konečně soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení při opakovaném projednání věci před Okresním soudem v Rychnově nad Kněžnou nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., a z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

38. Soud uložil neúspěšnému žalovanému uhradit náklady České republice vzniklé v souvislosti s vypracováním znaleckých posudků a výslechu znalce celkem ve výši 17 934,84 Kč.