13 C 90/2025

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 33 388 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 33 388 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 1 852,70 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, ve které se žalobkyně domáhá úroku kapitalizovaného částkou 937,48 Kč a úroku ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 214 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 33 388 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Žalobkyně tvrdila, že se žalovanou uzavřel právní předchůdce žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se přitom ve smlouvě zavázala zaplatit společnosti , právnická osoba, . pevně stanovený úrok ve výši 761 Kč a za služby související s poskytnutím úvěru tzv. úhrady za služby ve 12 127 Kč, z toho za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 7 350 Kč, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2 077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku 27 888 Kč se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v pravidelných 14měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč a zaplatit jí i příslušenství úvěru. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná svůj dluh řádně neuhradila. Proto se po ní žalobkyně domáhala úhrady dlužné jistiny úvěru spolu s poplatkem, příslušenstvím úvěru a smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , jakož i z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z téhož dne soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že poskytne žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit právnímu předchůdci žalobkyně a spolu s tím zaplatit i pevně stanovený úrok ve výši 761 Kč a příslušenství úvěru, tzv. úhrady za služby ve 12 127 Kč, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částku 7 350 Kč, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2 077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku původnímu věřiteli uhradit ve 14měsíšních splátkách ve výši jedné splátky 1 992 Kč. Pro případ prodlení dlužníka s jakoukoliv splátkou byla ve smlouvě rovněž ujednání smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky ohledně níž je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou bylo možné udělit pokutu v maximální výši 500 Kč5. Ze žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedla v žádosti o úvěr svůj celkový měsíční příjem v částce ve výši 27 035 Kč, což doložila právnímu předchůdci žalobkyně výplatními páskami za měsíc říjen, listopad, prosinec 2022 a za měsíc leden 2023. Dále uvedla, že její odhadované výdaje činí částku 19 360 Kč. Uvedla, že žije v nájmu. Tyto prohlášení stvrdila na žádosti svým podpisem.

6. Z transakční historie soud zjistil, že dne 1. 3. 2023 žalovaná na dluh uhradila částku 2 000 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 má soud za prokázané, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla řádně postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 11. 11. 2024. Žalobkyně zároveň žalovanou vyzvala k úhradě dluhu.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 24. 1. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 8. 2. 2025. Ani po této výzvě žalovaná ničeho neuhradila.

9. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč. Dle smlouvy byla žalovaná povinna vrátit uvedené společnosti částku 15 000 Kč a zaplatit jí i úhradu za služby ve výši 12 127 Kč a dále i pěvně stanovený úrok výši 761 Kč. Úvěruschopnost žalované před uzavřením smluv byla přezkoumávána, výdajová stránka a další finanční či úvěrové zatížení zkoumáno bylo. Žalovaná měla dle smlouvy úhradu celkové dlužné částky ve výši 27 888 Kč provést pravidelnými 14měsíčními splátkami. Ve smlouvě byla rovněž ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná ale hradila splátky nepravidelně. Zesplatnění úvěru tvrzeno ani prokázáno nebylo. Na pohledávku žalovaná žalobkyni uhradila od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky celkem 2 000 Kč, poté neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou z uvedeného titulu byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

10. Podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o osm procentních bodů.

13. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku, na kterou dopadá i právní úprava daná zákonem 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, jakož i ustanovení občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru splnil zákonnou povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka ještě před uzavřením smlouvy. Proto soud na smlouvu hledí jako na smlouvu platnou ve smyslu aktuální judikatury vyšších soudů, vyjádřené například v rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2021, č. j. 47 Co 56/2021-80. Právní předchůdce žalobkyně jakožto úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnil, když žalované poskytl sjednanou částku. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla řádně postoupena žalobkyni. Naopak žalovaná coby úvěrovaná svým povinnostem z této smlouvy nedostála, neboť řádně a včas nehradila sjednané splátky úvěru, které v sobě zahrnovaly jak příslušnou část jistiny úvěru, tak i příslušnou část sjednaných úroků. Proto mohla žalobkyně požadovat po žalované úhradu dlužných splátek úvěru ve výši 13 974,23 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 852,70 Kč, smluvním úrokem ve výši 660,80 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 635,03 a tzv. úhrady za služby ve výši 11 252,98 Kč (úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 817 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 928,83 Kč a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 507,14 Kč). V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč.

14. Protože žalovaná tyto částky, jež v součtu odpovídají žalované částce, dosud žalobkyni nezaplatila, uložil jí soud tímto rozsudkem povinnost tak učinit.

15. Soud neshledal důvodným uplatněný nárok žalobkyně na další smluvní úroky z jistiny úvěru. Ze znění smlouvy o úvěru vyplývá, že úroky byly sjednány jen a pouze v částce 761 Kč. Ze znění smlouvy nevyplývá, že nad rámec uvedeného, by měla být jistina úvěru, jakkoliv dále úročena, a to ani v případě prodlení žalované s úhradou sjednaných splátek. Současně soud připomíná, že vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu, je třeba na smlouvu hledět tak, jak se jeví běžnému spotřebiteli. Žalovaná navíc jako spotřebitel neměla reálnou šanci ovlivnit znění smlouvy, výklad je tak třeba provést formou pro ni příznivější. Proto má soud za to, že částka 660,80 Kč představující úrok je částkou konečnou. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nemá nárok na další smluvní úrok, tedy na úrok kapitalizovaný částkou 937,48 Kč a úrok ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení., a proto v této části žalobu zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 214 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 310 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 388 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.