13 C 92/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 9 176 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 5 476 Kč s úrokem z prodlení v částce 739,71 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; b) částku 3 700 Kč s úrokem z prodlení v částce 608,26 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 002,38 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované a) zaplacení úroku ve výši 1 944,15 Kč a úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 4 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení; b) zaplacení úroku ve výši 1 597,49 Kč a úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 3 002,38 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 744,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 176 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou samostatných titulů. Tvrdila, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dvě smlouvy o tzv. Fajn půjčce, a to dne 2. 8. 2016 smlouvu [číslo] dne 20. 10. 2016 smlouvu [číslo]. V obou případech uvedená společnost na základě těchto smluv poskytla žalované úvěr ve výši 4 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit i úrok ve výši 364 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 800 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Celkovou částku 6 364 Kč přitom měla uhradit formou pravidelných týdenních splátek po 148 Kč Ani v jednom případě však žalovaná splátky řádně a včas nehradila. Po dni splatnosti poslední stanovené splátky tak v prvém případě dlužila částku 3 700 Kč a v druhém případě pak částku 5 476 Kč. Obě pohledávky byly smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupeny z původního věřitele na žalobkyni. A proto se nyní žalobkyně domáhá zaplacení těchto částek a dále po žalované žádá i příslušenství představované smluvními úroky a zákonnými úroky z prodlení. Smluvní úroky přitom žádala z jednotlivých dlužných jistin úvěrů za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti poslední stanovené splátky do zaplacení a zákonné úroky z prodlení jdoucí opět z dlužných jistin úvěrů od data následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě poslední stanovené splátky do zaplacení. Jak smluvní úroky, tak i zákonné úroky z prodlení přitom žalobkyně v obou případech částečně kapitalizovala, a to ke dni postoupení pohledávek, tedy ke dni 29. 11. 2019.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z provedených důkazů, zejména ze Smlouvy o úvěru„ Fajnpůjčka“ [číslo] ze dne 2. 8. 2016, ze smluvních podmínek této smlouvy a z karty zákazníka včetně jeho žádosti o půjčku soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které v hotovosti oproti podpisu žalované na smlouvě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 4 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatky v celkové výši 2 364 Kč, jež se skládaly z úroku ve výši 364 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Celkovou částku 6 364 Kč měla přitom uhradit formou 43 pravidelných týdenních splátek po 148 Kč. V bodu 1.2 smluvních podmínek bylo přitom zakotveno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 43 splátkách, činí výše úrokové sazby 20,98 % p. a.. V případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně splátky v celkové výši 2 664 Kč, jiné úhrady již neprovedla.

5. Z provedených důkazů, zejména ze Smlouvy o úvěru„ Fajnpůjčka“ [číslo] ze dne 20. 10. 2016, ze smluvních podmínek této smlouvy a z karty zákazníka včetně jeho žádosti o půjčku soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které v hotovosti oproti podpisu žalované na smlouvě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 4 000 Kč. Žalovaná se přitom zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatky v celkové výši 2 364 Kč, jež se skládaly z úroku ve výši 364 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Celkovou částku 6 364 Kč měla přitom uhradit formou 43 pravidelných týdenních splátek po 148 Kč. V bodu 1.2 smluvních podmínek bylo přitom zakotveno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 43 splátkách, činí výše úrokové sazby 20,98 % p. a.. V případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně splátky v celkové výši 888 Kč, jiné úhrady již neprovedla.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byly obě pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy, seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužných částek žalované částce. Ani poté však žalovaná svůj dluh nevyrovnala, ačkoliv byla k tomu žalobkyní před podáním žaloby vyzvána, jak plyne z předžalobní upomínky ze dne 3. 9. 2020.

7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle příslušných právních předpisů, a dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla v obou případech platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.), na které dopadala i právní úprava daná zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, jakož i ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ [číslo] a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z.). Právní předchůdce žalobkyně jakožto úvěrující své smluvní povinnosti vždy splnil, když žalované poskytl sjednanou částku, naopak žalovaná coby úvěrovaná svým smluvním povinnostem v obou případech nedostála, neboť řádně a včas poskytnuté částky právnímu předchůdci žalobkyně nevrátila a nezaplatila mu ani celé sjednané úroky a poplatky. Nadále tak dluží z uvedených titulů žalovanou částku, a proto jí soud nyní uložil povinnost tuto částku zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že obě pohledávky za žalovanou na ni platně dle § 1879 a násl. o. z. přešly. A protože dle § 1880 o. z. platí, že s postoupenou pohledávkou nabývá postupník (zde žalobkyně) i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se úroků z prodlení, neboť i na ty vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni právo, a to dle § 1970 o. z. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

8. Ohledně žalobkyní dále žádaných smluvních úroků však soud žalobu zamítl, neboť v řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně, resp. posléze sama žalobkyně na ně nemá nárok. Ze shodných smluvních podmínek, jež tvořily nedílnou součást obou smluv o úvěru, jasně vyplynulo ujednání smluvních stran, že v případě prodloužení doby trvání smlouvy nad dobu řádného trvání smlouvy, nebude jistina úvěru nadále úročena. [příjmení] úroků zahrnutá ve smluvním ujednání mezi poplatky je tak částkou konečnou. Takovéto ujednání ohledně úroků nijak neodporuje zákonným ustanovením § 2395 a násl. o. z.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná (když se od jejího úspěchu ve výši 75 % odečetl její neúspěch ve výši 25 %) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 744,50 Kč představujících 50 % z celkových nákladů řízení. Tato náhrada byla přitom vypočtena z celkových nákladů řízení žalobkyně, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 176 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.