13 C 97/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 205 722,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 205 722,43 Kč s úrokem ve výši 5 586,76 Kč a dále s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 194 340,37 Kč od 7. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným v částce 63,51 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 205 722,43 Kč od 7. 6. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 42 497,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 205 722,43 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o zápůjčce č. 1808219347, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroků ve výši 7, 9 % ročně a včetně poplatků dané společnosti vrátit, a to formou 120 pravidelných měsíčních splátek po 2 416 Kč. Žalovaný ale splátky řádně nehradil, a proto právní předchůdce žalobkyně celý dluh ke dni 6. 6. 2019 zesplatnil a požadoval okamžitou úhradu celé dlužné částky s příslušenstvím. Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal, a nadále tak dlužil celkem částku 211 372,70 Kč, jež byla tvořena částkou 194 340,37 Kč představující jistinu zápůjčky, částkou 11 382,06 Kč představující dlužné poplatky a smluvní pokuty, částkou 5 586,76 Kč představující dlužný úrok ze zápůjčky do 6. 6. 2019 a částkou 63,51 Kč coby dlužným úrokem z prodlení za období do 6. 6. 2019. V této výši byla také pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ovšem přes upomínky nic žalobkyni nezaplatil, a proto se žalobkyně žalobou domáhala celé uvedené částky včetně dalšího příslušenství tvořeného úroky z jistiny zápůjčky ve výši 7,9 % ročně a zákonnými úroky z prodlení z celkově dlužné částky 205 722,43 Kč, a to vždy od 7. 6. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů a (dle § 101 odst. 3 o.s.ř.).

3. Z rámcové smlouvy ze dne 15. 7. 2016, jakož i z návrhu smlouvy o zápůjčce č. 1808219347 ze dne 24. 8. 2018 a jeho akceptace č. 1808219347 ze dne 27. 8. 2018 včetně všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] a jejích produktových podmínek a sazebníku poplatků soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] v návaznosti na již dříve uzavřenou smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu smlouvu o zápůjčce, v níž se uvedená banka zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 200 000 Kč. Částka 137 000 Kč přitom měla být použita na konsolidaci dřívějších závazků žalovaného vůči bance, zbývající částka 63 000 Kč pak měla být žalovanému poskytnuta bezúčelně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal jistinu zápůjčky s úroky při sjednané sazbě 7,9 % ročně a s poplatky bance splácet 120 pravidelnými měsíčními splátkami po 2 416 Kč, jež měly být žalovanému strhávány z jeho běžného účtu inkasním způsobem. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství z půjčky bylo sjednáno oprávnění banky prohlásit půjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z půjčky nebo jejich část za okamžitě splatné a současně požadovat od žalovaného smluvní pokutu ve výši odpovídající 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.

4. Z výpisů z běžného účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] bylo ověřeno, že dne 27. 8. 2018 byly žalovanému připsány na účet finanční prostředky ve výši 114 000 Kč a 86 000 Kč, a to vždy s uvedením variabilního symbolu 1808219347. Dále bylo zjištěno, že žalovaný uhradil splátku dle smlouvy č. 1808219347 v září 2018, říjnu 2018 a lednu 2019. Od února 2019 byl jeho zůstatek na běžném účtu stále záporný.

5. Z upomínky nazvané poslední výzva ze dne 10. 5. 2019 plyne, že [právnická osoba] vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek a plateb v celkové výši 7 813,39 Kč s upozorněním, že jinak dojde k zesplatnění celého dluhu a naúčtování smluvní pokuty.

6. Z oznámení o zesplatnění a výzvy k úhradě ze dne 6. 6. 2019 bylo dále zjištěno, že [právnická osoba] pro nehrazení splátek žalovaným zesplatnila celý dluh žalovaného plynoucí ze smlouvy č. 1808219347, a to ke dni 6. 6. 2019, a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky, jež k tomuto datu činila 200 493,12 Kč, z čehož jistina zápůjčky činila 194 340,37 Kč, komerční úrok 5 588,48 Kč, úrok z prodlení 65,27 Kč a ostatní poplatky 499 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty ke dni 18. 9. 2020 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 9. 2020, včetně souvisejícího poštovního podacího archu, plyne, že původní věřitel, [právnická osoba], postoupila s účinností ke dni 18. 9. 2020 dotčenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno. Ke dni postoupení výše pohledávky činila 211 372,70 Kč, přičemž tato částka se skládala z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 194 340,37 Kč, dlužných poplatků 11 382,06 Kč, z dlužných úroků ve výši 5 586,76 Kč a z dlužných sankčních úroků ve výši 63,51 Kč.

8. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství, a to tzv. předžalobní výzvou ze dne 24. 11. 2020, jež byla žalovanému zaslána doporučeným způsobem, jak plyne ze souvisejícího poštovního podacího archu. Žalovaný byl ve výzvě upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

10. Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] (dále jen banka), a žalovaný uzavřeli dne 27. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce, ve které se banka zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 200 000 Kč, a to tak, že částka 137 000 Kč byla účelově vázána na konsolidaci předchozích závazků žalovaného vůči bance a částka 63 000 Kč byla žalovanému poskytnuta bezúčelově. Celá částka odpovídající zápůjčce byla převedena bezhotovostním převodem na účet žalovaného dne 27. 8. 2018. Žalovaný byl dle smlouvy o zápůjčce povinen vrátit bance jistinu zápůjčky a zaplatit jí i úrok ve výši 7,9 % ročně, jakož i poplatky dle sazebníku banky, a to vše formou 120 pravidelných měsíčních splátek po 2 416 Kč. Žalovaný ale nepravidelně zaplatil pouze 3 splátky, jiné platby již neprovedl, a proto banka využila svého smluvního oprávnění a ke dni 6. 6. 2019 celý dluh žalovaného plynoucí z uvedené smlouvy o zápůjčce zesplatnila. Ke dni zesplatnění přitom činil dluh žalovaného na jistině zápůjčky 194 340,37 Kč, na splatných úrocích 5 586,76 Kč a na zákonných úrocích z prodlení 65,27 Kč a na poplatcích 499 Kč Ani poté však žalovaný svůj dluh nevyrovnal. Následně byla pohledávka za žalovaným smluvně ke dni 18. 9. 2019 převedena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činila výše této pohledávky 211 372,70 Kč, přičemž tato částka se skládala z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 194 340,37 Kč, dlužných poplatků 11 382,06 Kč, z dlužných úroků ve výši 5 586,76 Kč a z dlužných sankčních úroků ve výši 63,51 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil, ačkoliv byl k úhradě celé žalované částky včetně příslušenství žalobkyní opakovaně vyzýván.

11. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Žaloba je důvodná.

16. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z., která odpovídala i požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění, jakož i příslušným ustanovením o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z.). Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce splnil, když v den uzavření smlouvy poskytl žalovanému uvedené finanční prostředky. Naopak žalovaný svému závazku ze smlouvy nedostál, když přestal hradit sjednané splátky a svůj dluh nezaplatil ani po okamžitém zesplatnění celého závazku. Tím se s úhradou svého peněžitého dluhu ocitl v prodlení, a právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikl kromě nároku na úhradu dlužných částek také nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., jakož i na smluvní pokutu ujednanou ve smlouvě o úvěru v souladu s § 2048 o. z. Soud přezkoumal, že výše smluvní pokuty nepřekračuje maximální dovolenou výši dle zákona o spotřebitelském úvěru a že výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení nařízení vlády č. 351/2013 Sb. A protože v řízení bylo současně prokázáno, že celá pohledávka za žalovaným včetně příslušenství byla platně dle § 1879 a násl. o. z. postoupena na žalobkyni, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 497,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 230 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6, 7 a 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 205 722,43 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 320 Kč ve výši 5 947,20 Kč.