53 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Fuksem, Ph.D. ve věci žalobce: ; země - anonymizována tři slova stát. instituce IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovaný: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem na neznámém místě, adresa dle žaloby anonymizována dvě slova obec , anonymizována dvě slova anonymizováno číslo , PSČ , obec , zastoupený opatrovníkem – anonymizováno jméno příjmení , advokátkou se sídlem v  obec , na anonymizována dvě slova číslo o zaplacení 1286 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1286 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z téže částky jdoucím za dobu od 1. 8. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou soudní poplatek ve výši 1000 Kč.

III. To vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Soud zamítá žalobu v části, jež se týká úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z 1286 Kč jdoucího za dobu od 7. 5. 2020 do 31. 7. 2021. Žalobce podal dne 8. 6. 2020 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se vrácení finančního příspěvku namísto stravy. Soud zjistil, že žalovaný byl od 6. 3. 2020 evidován v [anonymizována dvě slova] [obec] a pobíral finanční příspěvek namísto stravy. Dne 7. 7. 2020 byl žalovanému vyplacen tento příspěvek předem na dobu 14 dnů, žalovaný však 10. 7. 2020 [anonymizována dvě slova] [obec] opustil, čímž ztratil nárok na příspěvek na 10 zbývajících dnů. Má tak povinnost vrátit žalobci částku odpovídající výši finančního příspěvku namísto stravy za neodbydlené dny v [anonymizována dvě slova] [obec] ve výši 1286 Kč, na základě vyúčtování ze dne 19. 3. 2021 [číslo jednací]. Proto soud vyhověl žalobě – nárok žalobce se opírá o ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nárok na vrácení finančního příspěvku pak vychází z ust. § 42 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění. Žalovanému byl vyplacen finanční příspěvek namísto stravy, avšak on opustil [anonymizována dvě slova] [obec]. Tím ztratil nárok na příspěvek namísto stravy a je povinen jej vrátit. Žalovaný je v prodlení se zaplacením, avšak nikoliv od 7. 5. 2021 (jak tvrdí žalobce v žalobě), nýbrž teprve od 30. 7. 2021. Sám žalobce v žalobě tvrdí, že žalovaný opustil 10. 7 2020 [anonymizována dvě slova] [obec] a že výzvu k zaplacení mu zaslal v dubnu 2021 na adresu [anonymizována dvě slova]. Je tedy zjevné, že se výzva nemohla dostat žalovanému do rukou (ani do sféry jeho vlivu). Za doručení výzvy k zaplacení a lze tak považovat teprve doručením žaloby opatrovníkovi žalovaného dne 30. 7. 2021. V následující den po doručení měl žalovaný plnit, v další následující den se ocitl v prodlení se zaplacením. Proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Jejich výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (dle ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Proto soud vyhověl žalobě. Žalobce uspěl v tomto sporu, nežádal o náhradu nákladů řízení. Ani podle obsahu spisu nelze zjistit, že by mu vznikly náklady v tomto řízení. Proto soud nepřiznal náhradu žádné ze stran. Žalobce je osvobozen od soudních poplatků, a proto je žalovaný povinen zaplatit soudní poplatek z žaloby (ve smyslu ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) – 1000 Kč podle položky 1a) sazebníku soudních poplatků. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu).