53 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Fuksem, Ph.D. ve věci žalobce: ; země - anonymizována tři slova stát. instituce IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovaný: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem na neznámém místě, adresa dle žaloby anonymizována dvě slova obec , anonymizována dvě slova anonymizováno číslo , PSČ , obec , zastoupený opatrovníkem – anonymizováno jméno příjmení , advokátkou se sídlem v  obec , anonymizována dvě slova anonymizováno číslo o zaplacení 1612 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 1612 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z téže částky jdoucím za dobu od 14. 11. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou soudní poplatek ve výši 1000 Kč.

III. To vše je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Soud zamítá žalobu v části, jež se týká úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z 1612 Kč jdoucího za dobu od 31. 7. 2021 do 12. 11. 2021. Žalobce podal dne 21. 10. 2021 žalobu ve věci výše rubrikované. Domáhal se náhrady škody a vrácení finančního příspěvku namísto stravy. Soud zjistil, že dne 20. 10. 2018 žalovaný svévolně opustil pobytové středisko [obec], aniž by vrátil zapůjčený materiál v hodnotě 583 Kč (přikrývku, polštář a klíč od pokoje). Dále je žalovaný povinen vrátit žalobci částku odpovídající výši finančního příspěvku namísto stravy za neodbydlené dny v Pobytovém středisku [obec], ve výši 1029 Kč, na základě vyúčtování vyplaceného finančního příspěvku namísto stravy ze dne 15. 12. 2020 [číslo jednací]. Proto soud vyhověl žalobě – nárok žalobce se opírá o ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaný se zdržuje na neznámém místě, nelze rozumně očekávat, že by vydal žalobci jeho věci. Proto soud akceptuje nárok žalobce na náhradu škody i za nevrácené věci. Nárok na vrácení finančního příspěvku pak vychází z ust. § 42 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění. Žalovanému byl vyplacen finanční příspěvek namísto stravy, avšak on opustil Pobytové středisko [obec]. Tím ztratil nárok na příspěvek namísto stravy za dobu 8 dnů a je povinen jej vrátit. Žalovaný je v prodlení se zaplacením, avšak nikoliv od 31. 7. 2021 (jak tvrdí žalobce v žalobě), nýbrž teprve od 14. 11. 2021. Žalobce nedoložil doručení výzvy k zaplacení žalovanému. Za doručení výzvy k zaplacení tak lze považovat teprve doručením žaloby opatrovníkovi žalovaného dne 12. 11. 2021. V následující den po doručení měl žalovaný plnit, v další následující den se ocitl v prodlení se zaplacením. Proto je povinen zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Jejich výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (dle ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Proto soud vyhověl žalobě. Žalobce uspěl v tomto sporu, nežádal o náhradu nákladů řízení. Ani podle obsahu spisu nelze zjistit, že by mu vznikly náklady v tomto řízení. Proto soud nepřiznal náhradu žádné ze stran. Žalobce je osvobozen od soudních poplatků, a proto je žalovaný povinen zaplatit soudní poplatek z žaloby (ve smyslu ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) – 1000 Kč podle položky 1a) sazebníku soudních poplatků. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu).