Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou · Rozsudek

56 C 3/2022

č. j. 56 C 3/2022-50

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-07 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSRK:2022:56.C.3.2022.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen ustanoveným opatrovníkem příjmení jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o zaplacení 16.664 Kč s příslušenstvím

I. Soud připouští změnu žaloby podle návrhu žalobce ze dne 19. 5. 2022.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci a) 25.829 Kč, b) roční úrok z prodlení ve výši 8,5 % jdoucí z částky 4.166 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, c) roční úrok z prodlení ve výši 8,5 % jdoucí z částky 4.166 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, d) roční úrok z prodlení ve výši 11,75 % jdoucí z částky 4.166 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, e) roční úrok z prodlení ve výši 11,75 % jdoucí z částky 4.166 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, f) roční úrok z prodlení ve výši 11,75 % jdoucí z částky 4.166 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení, g) roční úrok z prodlení ve výši 11,75 % jdoucí z částky 4.166 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení, h) roční úrok z prodlení ve výši 11,75 % jdoucí z částky 833 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 10.718 Kč. Žalobou doručenou soudu dne 14. 2. 2022 rozšířenou podáním ze dne 19. 5. 2022 se žalobce (společenství vlastníků bytových jednotek) po žalovaném (vlastníku bytové jednotky č. 113 v budově [adresa] v [obec]) domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tam uvedeným příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o neuhrazené měsíční platby související se správou domu a pozemku za období od října 2021 do 6. 4. 2022. V průběhu řízení soud zjistil, že s žalovaným je vedeno řízení o omezení ve svéprávnosti. Návrh podala jeho matka, která se domnívá, že žalovaný může trpět psychickou poruchou, která se projevuje naprostým uzavřením žalovaného před světem. Žalovaný žije sám v bytě, odkud prakticky nevychází, nezajišťuje si ani základní potřeby, je vyhublý, nereaguje na podněty zvenčí (případně reaguje zlostně), nepřebírá korespondenci, neřeší situace běžného života. Soud po tomto zjištění ustanovil žalovanému procesního opatrovníka, který ponechal rozhodnutí ve věci na úvaze soudu, avšak žádal, aby soud pečlivě uvážil, zda je na místě v případě vyhovění žaloby uložit žalovanému nahradit žalobci náklady řízení, a to právě s ohledem na psychický stav žalovaného. Z informačního výpisu z katastru nemovitostí (na č. l. 5 soudního spisu) soud zjistil, že ke dni zahájení řízení byl žalovaný vlastníkem bytové jednotky č. 113 v domě [adresa] v [obec]. Správa tohoto domu vykonává žalobce (viz výpis z obchodního rejstříku na č. l. 4). Rozhodnutím orgánu žalobce byly od 1. 7. 2021 stanoveny pevné a zálohové platby spojené s vlastnictvím bytu v domě [adresa] na částku 4.166 Kč měsíčně (viz předpis na č. l. 14 soudního spisu). Podle stanov žalobce jsou měsíční platby spojené s vlastnictvím bytu splatné do posledního dne příslušného měsíce (čl. 7 bod 6 stanov na č. l. 6-12 soudního spisu). Z výpisu z katastru nemovitostí (na č. l. 35 soudního spisu) soud zjistil, že předmětný byt se stal dne 7. 4. 2022 vlastnictvím třetí osoby, a to na základě příklepu učiněného soudním exekutorem v nedobrovolné dražbě. Soud s ohledem na shora uvedenou právní úpravu považuje tvrzení obsažená v žalobě za nesporná. Na projednávanou věc se aplikuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Předně, protože žalovaný pozbyl vlastnictví k bytu příklepem v nedobrovolné dražbě, nepřechází dluhy spojené s vlastnictvím bytové jednotky na nového nabyvatele (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 557/2019). Podle § 1180 o. z. přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Žalovaný jako vlastník jednotky ve výše uvedeném období žalobci tyto platby neuhradil. Bylo na něm, aby v řízení tvrdil a prokázal, že žalobou uplatněné nároky nevznikly, nebo zčásti či úplně zanikly, případně se staly nevymahatelnými. Žalovaný tak ale neučinil. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, včetně přiznání zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud v řízení neshledal podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. o částečném nebo úplném nepřiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému účastníku z důvodů hodných zvláštního zřetele. I kdyby se v řízení o omezení žalovaného ve svéprávnosti (jež dosud není skončeno) ukázalo, že žalovaný skutečně trpí duševní poruchou, není to samo o sobě důvodem pro nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení úspěšnému žalobci. Při aplikaci zmíněného ustanovení je totiž nutné věc nahlédnout objektivně. Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek a žalobou uplatněný nárok nevznikl z právního jednání účastníků, ale vyplývá z právní skutečnosti, kterou je vlastnictví bytové jednotky. I kdyby žalovaný byl duševně nemocen, bylo jeho povinností platby hradit. Žalobce v řízení hájil své oprávněné zájmy, musel vynaložit náklady na soudní poplatek, a je zcela pochopitelné, že jako právnická osoba zastoupená navenek kolektivním orgánem nárok uplatnil v zastoupení advokátem, jemuž za to náleží odměna, kterou by jinak musel žalobce hradit ze svých prostředků. U žalovaného naopak nebylo lze přehlédnout, že jeho duševní stav zřejmě není dobrý už delší dobu, že na něj upozornila jeho matka, v jejíž prospěch vázlo na bytě věcné břemeno. Bylo v jejím zájmu, aby se více zajímala o to, zda na bytové jednotce díky tvrzeným psychickým problémům žalovaného neváznou dluhy a podnikla v tomto směru nějaké kroky k řešení situace. Konečně nelze přehlédnout ani to, že podle sdělení žalobce žalovanému bude vyplacena z výtěžku dražby poměrně značná hyperocha a bude tak zřejmě schopen bez potíží náklady protistraně uhradit. Žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným, proto náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce v celkové výši 10.718 Kč sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby) po 1.780 Kč, jeden úkon (sepis jednoduché výzvy k plnění) po 890 Kč a jeden úkon (účast na soudním jednání po rozšíření žaloby) po 2.140 Kč (§ 7 bod 5 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů za čtyři úkony po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), náhrady za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a také náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.292 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.