6 C 154/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného s adresou trvalého pobytu adresa o zaplacení 34.930,17 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 29.000 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacenía) 5.930,17 Kč,b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.595,56 Kč,c) kapitalizovaného úroku ve výši 4.909,97 Kč,d) zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 30.093,45 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení,e) ročního úroku ve výši 29,25 % jdoucího z částky 29.193,45 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 2.054 Kč.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 9. 2024 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 34.930,17 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2.595,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.909,97 Kč, zákonného ročního úroku z prodlení jdoucího z částky 30.093,45 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a ročního úroku ve výši 29,25 % jdoucího z částky 29.193,45 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žaloba byla opřena o tvrzení, že žalovaný s předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřel dne 8. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr až do výše 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce minimální měsíční platby do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Konkrétní výše, počet a četnost plateb, které byl žalovaný povinen hradit, byly žalovanému sděleny každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb dostupného online. Žalovaný zaplatil na úvěr pouze 1.000 Kč. Předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni 5. 10. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ani po řádném poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobce soudu nepředložil smlouvu o úvěru k doložení svého tvrzení. Žalobce k žalobě přiložil pouze dokument nadepsaný jako „OSOBNÍ PODMÍNKY SMLOUVY O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU“, na dalším řádku „Smlouva č. , hodnota, “, ze dne 8. 6. 2023, který na další straně pokračuje nadpisem „SMLUVNÍ PODMÍNKY KE SMLOUVĚ O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU“, přílohou smluvních podmínek je oznámení o odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru následované Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru (viz č. l. 17-22 soudního spisu). Nikde v celém dokumentu však není obsažen podpis (vlastnoruční ani elektronický) některé ze smluvních stran.

4. Žalobce tvrdil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím online žádosti, kterou předchůdce žalobce následně akceptoval, což oznámil žalovanému prostřednictvím potvrzující SMS zprávy a oznámením online v účtu , Anonymizováno, žalovaného, který mu byl v této souvislosti zřízen. Smlouva o úvěru mu pak byla doručena do tohoto účtu , Anonymizováno, , kde se s ní žalovaný přihlášením mohl seznámit. K tomu žalobce předložil přehled z online účtu , Anonymizováno, , e-maily a sms zaslané žalovanému (viz č. l. 65-73 soudního spisu), ze kterých soud zjistil, že předchůdce žalobce po žalovaném požadoval zaslání fotografií občanského průkazu a selfie obličeje s občanským průkazem (viz č. l. 9-10 soudního spisu).

5. V čl. 2.

1. Smluvních podmínek, na které ohledně kontraktačního procesu žalobce odkázal, je uvedeno, že za uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru se považuje okamžik, kdy je smlouva doručena do účtu , Anonymizováno, a zákazník se s ní prostřednictvím přihlášení do tohoto účtu seznámil či seznámit mohl. Takový způsob uzavření smlouvy však zákon nepřipouští.

6. I v případě uzavření smlouvy online na dálku je podstatnou náležitostí právního jednání podpis jednající osoby. Z ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

7. Je tedy nezbytné prokázat identitu jednající osoby a integritu dokumentu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007). Všechny ostatní metody, byť označené v praxi jako elektronické podpisy, tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy. Zaslání fotografie osoby s občanským průkazem či kopie občanského průkazu však žádným způsobem nesplňuje podmínky k prokázání identity a integrity. Nebyly ani zjištěno, že by smlouva byla jakkoli chráněna proti následným změnám.

8. Žalobce tedy neprokázal, že by mezi jeho předchůdcem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě, že by bylo uzavření smlouvy mezi účastníky prokázáno, nebylo by možné žalobě v plném rozsahu vyhovět, neboť nebyla splněna podmínka řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou musí soud zjišťovat z úřední povinnosti (viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2021, č. j. 47 Co 56/2021-80).

10. Žalobce pouze tvrdil, že jeho předchůdce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzal v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Předchůdce žalobce také zkoumal a vyhodnocoval transakce na běžném účtu žalovaného. Tato tvrzení však žalobce přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. nepodložil žádnými důkazy. Nebylo tedy zjištěno, že by předchůdce žalobce jakýmkoliv způsobem zkoumal příjmy žalovaného, jeho skutečné, reálně vynaložené výdaje na živobytí nebo stav jeho závazků.

11. Z výše uvedeného vyplývá, že i pokud by smlouva o úvěru byla mezi předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena, byla by absolutně neplatná.

12. Ze zprávy , právnická osoba, . bylo zjištěno, že dne 8. 6. 2023 byla na účet žalovaného z účtu právního předchůdce žalobce připsána částka ve výši 10.000 Kč a dne 9. 6. 2023 částka 20.000 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaný zaplatil předchůdci žalobce částku 1.000 Kč.

13. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci.

14. Protože z provedených důkazů vyplynulo, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30.000 Kč, aniž by mezi nimi byl smluvní vztah, lze konstatovat, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku (neboť žalovaný obdržel majetkový prospěch bez právního důvodu). Z poskytnutých 30.000 Kč vrátil pouze 1.000 Kč. Žalobce má tak nárok na zaplacení částky ve výši rozdílu mezi poskytnutými prostředky a částkou 1.000 Kč, kterou žalovaný předchůdci žalobce vrátil.

15. Ve zbytku, tj. co do všech nároků, jež žalobce spojoval se smlouvou, musel soud žalobu zamítnout, a to včetně uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení s ohledem na konstitutivní charakter tohoto rozsudku (k tomu viz blíže rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

16. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení úspěšným z 56 % (se zohledněním žalobou uplatněného příslušenství ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, kapitalizovaného ke dni vynesení rozsudku). Žalobci tak na náhradě nákladů řízení náleží celkem 2.054 Kč coby poměrná část (12 %) z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) po 500 Kč za úkon podle § 14b advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, čtyři úkony právní služby (sepis vyjádření ze dne 16. 11. 2024, sepis vyjádření ze dne 30. 12. 2024, účast na jednání soudu dne 3. 12. 2024 a dne 21. 1. 2025) po 2.500 Kč podle § 14b odst. 4 a § 7 advokátního tarifu, dále náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, za tři úkony po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 a jeden úkon po 450 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, k tomu náhrady za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a náhrady ve výši 1.204 Kč za zaplacený soudní poplatek. Soud nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů za úkon doplnění žaloby ze dne 14. 1. 2025, neboť toto vyjádření se týkalo tvrzení a označení důkazů ohledně uzavření smlouvy o úvěru na základě poučení soudu stejně jako předchozí vyjádření ze dne 30. 12. 2024, od kterého nedošlo v řízení k žádným změnám. Vyjádření k těmto skutečnostem tedy mohl žalobce učinit jediným podáním.