6 C 86/2023

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupen advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 130.478 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 130.478 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % jdoucím z uvedené částky od 2. 9. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 91.624 Kč.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit České republice – Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou náklady řízení ve výši 533 Kč. 1 Žalobou doručenou soudu dne 6. 6. 2023 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tam rovněž uvedeným příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uvedl, že žalovaný dne 28. 8. 2021 způsobil dopravní nehodu vozidlem reg. zn. , SPZ, , jež bylo žalobcem jako pojistitelem pojištěno z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem. Při nehodě vznikla škoda na dalším motorovém vozidle reg. zn. , SPZ, ve výši 86.621 Kč, a poškozené osobě ztráta na výdělku a na náklady domácí péče ve výši 12.647 Kč a nemajetková újma v podobě bolestného spolu s výdaji za léky, posudek a ostatní náklady ve výši 31.210 Kč. Žalobce z titulu pojištění odpovědnosti za provoz vozidla, jímž žalovaný způsobil dopravní nehodu, vyplatil poškozeným celkem 130.478 Kč. Žalovaný místo nehody opustil, čímž ztížil možnost řádného šetření pojistitele. Žalobci tak vzniklo právo na náhradu toho, co z titulu pojištění odpovědnosti plnil poškozeným.2 Žalovaný se žalobě bránil tvrzením, že po nehodě byl v šoku a opuštění místa nehody si tak neuvědomoval. Navíc tím neztížil možnost řádného šetření nehody. Nesouhlasil ani s výší plnění poskytnutého žalobcem na náhradě mzdy, neboť doba pracovní neschopnosti poškozeného neodpovídala závažnosti jeho poranění.3 Ze zprávy o dopravní nehodě Policie ČR (na č. l. 78 a násl. soudního spisu) soud zjistil, že žalovaný dne 28. 8. 2021 v 6:45 hodin dostal v důsledku nepřizpůsobení rychlosti jízdy svým schopnostem s vozidlem reg. zn. , SPZ, při průjezdu zatáčkou na mokré vozovce smyk a bezprostředně poté narazil do vozidla reg. zn. , SPZ, , čímž vznikla škoda na obou vozidlech a došlo ke zranění osádky vozidla reg. zn. , SPZ, , zejména pak , jméno FO, , jenž byl v důsledku zranění utrpěného při nehodě hospitalizován v nemocnici. Ve zprávě je rovněž uvedeno, že žalovaný z místa nehody tekl přes pole směrem k , adresa, před příjezdem hlídky Policie ČR.4 Žalovaný měl v době nehody odpovědnost z provozu vozidla reg. zn. , SPZ, pojištěnu u žalobce (viz pojistnou smlouvu ze dne 30. 7. 2021 na č. l. 97 p. v. soudního spisu a žádost žalovaného o ukončení smlouvy ze dne 8. 9. 2021 na č. l. 99 soudního spisu).5 Pokud jde o věcnou škodu, z fotodokumentace k nehodě na č. l. 83 p. v. až 84 vyplývá, že na vozidle reg. zn. , SPZ, došlo k poškození celé levé části karoserie a zvláště pak oblasti motoru. Ze zápisu o poškození motorového vozidla na č. l. 80 p. v. soudního spisu soud zjistil, že škoda na vozidle reg. zn. , SPZ, byla tzv. totální, nebylo doporučeno vozidlo opravovat, a naopak byl doporučen prodej vraku v internetové aukci. Z ocenění na č. l. 71 p. v. a násl. soudního spisu je patrné, že poškozené vozidlo bylo oceněno zůstatkovou hodnotou 103.000 Kč a že v internetové aukci bylo za jeho vrak nabídnuto 18.009 Kč, celkem tedy činila škoda na vozidle 84.991 Kč. Náklady na odtah vozidla pak činily 1.630 Kč (viz potvrzení na č. l. 70 soudního spisu), a žalobce poté částku 86.621 Kč vyplatil poškozenému vlastníkovi vozidla reg. zn. , SPZ, (viz dopis na č. l. 79 p. v. a potvrzení o platbě na č. l. 67 soudního spisu).6 Poškozený , jméno FO, byl v pracovní neschopnosti od 28. 8. 2021 do 22. 3. 2022, za což by mu náležela náhrada za ztrátu na výdělku (po započtení náhrady mzdy a dávek nemocenského pojištění) ve výši 30.431 Kč (viz potvrzení zaměstnavatele na č. l. 11 soudního spisu). Žalobce nicméně poškozenému vyplatil na ztrátě na výdělku pouze 9.917 Kč za dobu pracovní neschopnosti jen do 28. 9. 2021 (viz dopis na č. l. 27 soudního spisu), byť z lékařských zpráv na č. l. 15 p. v. až 16 vyplývají stesky poškozeného na projevy závratě až do března 2022. Námitka žalovaného, že pracovní neschopnost poškozeného neodpovídala rozsahu jeho zranění, není tedy na místě. Žalobce poškozenému dále nahradil 2.730 Kč na nákladech za domácí péči po dobu léčení (viz dopis ze dne 30. 6. 2022 na č. l. 27 soudního spisu a potvrzení o platbách na č. l. 25 soudního spisu).7 Podle znaleckého posudku na č. l. 9-10 soudního spisu poškozený , jméno FO, utrpěl při nehodě komoci mozku, podvrtnutí krční páteře a zhmoždění levé poloviny hrudníku. Znalec ohodnotil zdravotní obtíže poškozeného (bolestné) 62,5 body ve smyslu metodiky Nejvyššího soudu, což odpovídá částce 22.257 Kč. Posudek je opřen o lékařské zprávy a není mu z pohledu obsahu co vytknout. Rovněž vypočtené bolestné je zcela adekvátní nálezům popsaným v lékařských zprávách. Poškozený vynaložil na posudek částku 2.500 Kč (viz fakturu a potvrzení o platbě na č. l. 8 a 8 p. v. soudního spisu). Poškozený pojišťovně rovněž doložil (mj.) nákup léku Tebokan za cenu 299 Kč a Ibalgin za 159 Kč, a úhradu regulačního poplatku ve výši 90 Kč za ošetření v , právnická osoba, (viz účtenky na č. l. 12 soudního spisu). Žalobce vyplatil poškozenému náhradu za bolestné ve výši 22.257 Kč, za léky 548 Kč, na nákladech za vypracování posudku 2.500 Kč, a dále 5.905 Kč na nákladech právního zastoupení (čítající odměnu za dva úkony právní služby po 2.140 Kč, dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč a náhradu za DPH), celkem tedy 31.210 Kč, což je patrné z dopisu ze dne 7. 3. 2022 založeného na č. l. 7 soudního spisu a z potvrzení o platbách na č. l. 25 soudního spisu.8 Jak plyne z relace k dopravní nehodě (na č. l. 78 a násl. soudního spisu), žalovaný místo nehody opustil před příjezdem policejní hlídky. Svědkové , jméno FO, a , jméno FO, , kteří byli na místě nehody ihned poté, co se udála, tuto skutečnost potvrdili. Oba uvedli, že žalovaného viděli krátce chodit na místě nehody a telefonovat, poté se žalovaný vzdálil na přilehlé pole a poté ho již neviděli. Z relace k dopravní nehodě je patrné i to, že byl posléze povolán psovod se služebním psem, který se pokusil žalovaného vypátrat, avšak marně. Svědek , jméno FO, se žalovaného stačil zeptat, zda mu něco je, ale ten odpověděl, že ne. Proto se svědek věnoval osádce vozidla, do kterého žalovaný narazil. Svědkyně , jméno FO, , která také viděla žalovaného chodit na místě nehody a telefonovat, vyslovila domněnku, že žalovaný mohl být v šoku. Na doplňující dotaz ale také uvedla, že si myslí, že po dopravní nehodě je většina lidí v šoku. Sama to tak pociťovala – byla nervózní, unavená, cítila se vystrašená. Z toho je patrné, že představa šoku v očích svědkyně odpovídá spíše nepříjemným pocitům spuštěným nenadálou nebezpečnou situací, Anonymizováno9 Žalovaný se ve sporu bránil tvrzením, že byl po nehodě v šoku, neuvědomoval si své jednání, neměl tušení, jak se z místa nehody (u , adresa, ) dostal do místa bydliště (ve , adresa, , tj. do místa vzdáleného 22 km). Okolnost, zda žalovaný v důsledku dopravní nehody nepochybně nebo s velkou mírou pravděpodobnosti utrpěl akutní stresovou poruchu takové intenzity, že by v jejímž důsledku nebyl schopen ovládat své jednání nebo vyhodnotit své povinnosti řidiče vozidla účastného při dopravní nehodě, je okolností skutkovou odbornou, již může potvrdit pouze soudní znalec, v tomto případě z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5226/2009). Žalovaný původně učinil návrh na důkaz znaleckým posudkem, při soudním jednání konaném dne 22. 3. 2024 vzal ale tento návrh zpět. Soud zde znovu připomíná a doplňuje, že slyšení svědkové (a rovněž osoby, jež podávali vysvětlení v rámci úkonů přípravného řízení trestního – viz úřední záznamy o výsleších svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, provedené k důkazu při soudním jednání dne 22. 3. 2024) viděli žalovaného na místě dopravní nehody chodit a telefonovat, a vyjma svědkyně , jméno FO, nikdo nepozoroval u žalovaného jednání napovídající akutní duševní poruše, přičemž hodnocení jednání žalovaného svědkyní , jméno FO, bylo velmi subjektivní, jak uvedeno v předchozím odstavci.10 Pokud jde o osobu žalovaného a s tím spojenou věrohodnost jeho tvrzení, soud nemohl přehlédnout skutečnost patrnou z připojeného trestního spisu (viz opis z trestního rejstříku provedený k důkazu při jednání dne 21. 2. 2024), že žalovaný byl v minulosti odsouzen za úvěrový podvod podle § 211 odst. 1, 4 trestního zákoníku, a také to, že v žalovaný je mimořádně neukázněným řidičem, o čemž svědčí výpis z karty řidiče obsahující dvacet jedna záznamů o přestupcích. Jeho obrana spočívající v tvrzení o šoku je tak v kontextu výše řečeného z pohledu soudu čistě účelová.11 Soud pouze na okraj doplňuje, že nevěrohodnou shledal i výpověď otce žalovaného , jméno FO, , který u soudu vypověděl, že žalovaný se v den nehody doplazil domů, špinavý, potřísněný zvratky, načež šel spát. Otec žalovaného byl mezitím na místo nehody zavolán policií, a to proto, aby si vyzvedl havarované vozidlo žalovaného. Soud jednak vnímá blízký vztah svědka k žalovanému, jednak považuje za nepravděpodobnou situaci, kdy žalovaný se zjeví v domácnosti svědka – svého otce – v (podle svědka) naprosto zuboženém stavu, aniž by svědek jakkoliv projevil snahu o poskytnutí lékařské péče žalovanému. Nebylo možné přehlédnout i obstrukční jednání svědka: byl totiž volán již k jednání konanému dne 21. 2. 2024, ze kterého se den předem těsně před koncem pracovní doby soudu omluvil pro údajnou nemoc. Soud si vyžádal zprávu zaměstnavatele, který výslovně uvedl, že „dle předloženého podkladu pro mzdy za měsíc unor 2024 – docházkového kontrolního lístku – pan , jméno FO, dne 21. 2. 2024 pracoval. Odpracoval celou směnu =8,- hodin“. Na velmi jednoduchý dotaz soudu, zda v termínu posledního jednání byl v zaměstnání, svědek spontánně a obšírně vypověděl: „Den před plánovaným předchozím soudním jednáním mi bylo špatně, měl jsem teplotu a střevní potíže, a tak jsem mistrovi řekl, ať mi nechá vyznačenou směnu, že si ji odpracuji v sobotu“. Byl tedy na vysvětlení svých obstrukcí soudního jednání evidentně dobře připraven. Uvedené skutečnosti nicméně vůbec nic nemění na tom, jaké jsou principy získávání skutkových zjištění soudem, tedy že tvrzený „šok“ žalovaného po dopravní nehodě by musel být potvrzen znalcem, a to se v projednávané věci nestalo.12 Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.13 Soudní praxe se již ustálila v názoru, že ztížení šetření nehody se vztahuje i na okolnosti případného regresního nároku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1791/2008 nebo 25 Cdo 4585/2007). Regresní nárok přitom vzniká například v případě, že pojištěný řídil v době dopravní nehody vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. I tato okolnost tedy patří mezi ty, jež jsou v případě nehody šetřeny pojistitelem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 961/2009, 23 Cdo 508/2017 nebo 32 Cdo 1454/2017).14 V projednávané věci žalovaný místo nehody opustil před příjezdem policie a znemožnil tak zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody minimálně tím, že neumožnil vyšetřit, zda byl v době nehody pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Žalobci tak svědčí regresní nárok na náhradu toho, co v důsledku dopravní nehody platil poškozeným z titulu pojištění odpovědnosti provozu vozidla žalovaného. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.15 Právo na náhradu nákladů řízení náleží podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení zcela úspěšným. Náklady žalobce v celkové výši 91.624 Kč sestávají z odměny jeho advokáta za deset úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis repliky k odporu žalovaného, sepis dvou vyjádření ve věci, účast na třech soudních jednáních a sepis závěrečného návrhu) po 6.340 Kč dle § 7 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů za deset úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, náhrady cestovného za tři cesty advokáta k soudnímu jednání a zpět prostředkem hromadné dopravy ve výši celkem 1.608 Kč, náhrady za promeškaný čas za celkem 34 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).16 Rovněž stát má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které platil, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Nárok státu odpovídá částce 533 Kč za vyplacené svědečné svědku , jméno FO, .