6 C 96/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Strnadem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 121.726,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobcia) 65.935,74 Kč,b) roční úrok z prodlení ve výši 15 % jdoucí z částky 65.935,74 Kč od 16. 8. 2023 do zaplacení,c) 40.058,94 Kč,d) roční úrok z prodlení ve výši 15 % jdoucí z částky 40.058,94 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení,e) 9.731 Kč,f) roční úrok z prodlení ve výši 15 % jdoucí z částky 9.731 Kč od 28. 12. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacenía) 5.600 Kč,b) 100 Kč,c) 300 Kč.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady řízení ve výši 46.160 Kč.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 5. 2024 se žalobce se po žalované domáhal zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, s tam rovněž uvedeným příslušenstvím. Svůj návrh opřel žalobce o tvrzení, že s žalovanou uzavřel dne 19. 12. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které se žalované zavázal dodávat elektřinu, a žalovaná se zavázala platit za dodávky kupní cenu. Žalobce vyúčtoval žalované dodávky elektřiny za dobu od 7. 2. 2023 do 21. 7. 2023 fakturou znějící na částku 65.935,74 Kč splatnou dne 15. 8. 2023, za dobu od 22. 7. 2023 do 11. 10. 2023 fakturou znějící na částku 40.358,94 Kč, v této částce byla zahrnuta též smluvní pokuta ve výši 300 Kč za prodlení se zaplacením záloh, dále doúčtoval dodávky elektřiny za dobu od 22. 7. 2023 do 11. 10. 2023 opravným daňovým dokladem znějícím na částku 9.731,57 Kč splatným dne 27. 12. 2023. Žalobce dále požadoval smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy v celkové výši 5.600 Kč, tato smluvní pokuta byla konstruována jako součin částky 800 Kč a počtu měsíců předpokládaného trvání smlouvy (od října 2023 do května 2024). Smlouva byla uzavřena ode dne 7. 2. 2023 na dobu patnácti měsíců. Žalobce požadoval také smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s platbou faktury č. , hodnota, . Žalovaná na dluh nic neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 19. 12. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (viz smlouvu na č. l. 24 a 24 p. v. soudního spisu). Touto smlouvou se žalobce jako obchodník zavázal žalované jako zákazníkovi dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala za služby platit sjednanou cenu jednak zálohami, jednak na základě faktur za zúčtovací období.

4. Předmětná smlouva byla ze strany žalované podepsána na tabletu tzv. biometrickým podpisem.

5. Smlouva má dvě strany a neobvyklé členění. První strana je větším písmem nadepsaná jako „SMLOUVA o sdružených službách dodávky elektřiny“ a pod nadpisem je drobným písmem uvedeno „(dále jen „Smlouva“ strana 1/2)“, poté následuje šest odstavců psaných opět drobným písmem, jež jsou nadepsány „předmět smlouvy“, „dodávka elektřiny“, „uzavření a trvání smlouvy“, „cenové podmínky“, „smluvní sankce“ a „prohlášení zákazníka“. Na spodním okraji je rovněž malým písmem uvedeno „Smlouva pokračuje na další straně“. Druhá strana je znovu nadepsána jako „SMLOUVA o sdružených službách dodávky elektřiny“ a pod nadpisem je drobným písmem uvedeno „(strana 2/2)“ a „uzavřená mezi následujícími Smluvními stranami“. Poté následuje tabulka s označením obchodníka, zákazníka, adresy pro doručování, platebních podmínek, smluvních a technických podmínek, označením odběrného místa a obchodního produktu včetně distribuční sazby. Na konci je prostor pro vepsání zvláštních ujednání a smlouva je zakončena prohlášením zákazníka, „že nemá, resp. nebude mít pro stejné odběrné místo uzavřenou či podepsanou jinou smlouvu na dodávky elektřiny od , Anonymizováno, na dobu určitou…“. Následuje kolonka s podpisy účastníků.

6. Jak uvedeno, smlouva má oproti zažité praxi neobvyklé členění. Právní praxe je (rovněž z důvodu právní jistoty) velmi konzervativní v tom, že text smlouvy je obvykle zahájen označením smlouvy, poté označením smluvních stran, předmětu smlouvy, následují další smluvní ujednání a poté označení místa a data podpisu a podpisy stran. Toto uspořádání je natolik zažité, že jakékoliv jiné vzbuzuje oprávněný zájem tázat se po smyslu změny. Soudu jsou známy případy, kdy se podnikatelé v případě formulářových smluv snaží smluvní podmínky formulovat obecným jazykem, aby byly srozumitelnější pro spotřebitele. Dnes již nikoliv vzácné jsou např. smlouvy s textem upraveným jako otázky a odpovědi („Kolik celkem na úvěr zaplatíte?“ „Budete-li úvěr splácet řádně v dohodnutých splátkách, zaplatíte celkem…“). V projednávané věci je ale jako první strana označena ta s hustým drobným písmem popisujícím smluvní podmínky, a jako druhá strana ta s individuálně určenými údaji o zákazníkovi, odběrném místě a produktu. Podpis spotřebitele je na straně pod těmito individuálně vyplňovanými údaji. Pokud by tato strana s označením účastníků a předmětu plnění byla stranou první a na druhé straně byly uvedeny podrobné podmínky smlouvy a teprve pod nimi podpis účastníků, šlo by o standardní textaci s jasným seznámením spotřebitele se smluvními podmínkami.

7. Co tedy vedlo žalobce k cílenému označení stany smlouvy s ostatními smluvními ujednáními jako strany prvé a strany s vyplňovanými údaji a zároveň podpisy jako strany druhé? Těžko zde nalézt jakýkoliv racionální důvod pro vybočení z obvyklého členění smlouvy, než že žalobce měl v úmyslu znesnadnit seznámení spotřebitele se smluvními podmínkami, které až v předposledním, zato však nejdelším odstavci nazvaném „Smluvní sankce“ obsahují složitě formulovaná ujednání o různých smluvních pokutách (včetně těch za pozdní úhradu i za předčasné ukončení smlouvy), resp. že žalobce chtěl tyto smluvní podmínky jednak velikostí použitého písma, jednak umístěním k závěru textu a na stranu opačnou, než kde je podpis spotřebitele, maskovat jako nedůležité. Přestože soudy již dlouhodobě podobu těchto smluv kritizují (viz např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci sp. zn. 29 Co 165/2020), žalobce je upravil pouze nepatrně. Jedná se především o název odstavce obsahujícího ujednání o smluvních pokutách (dříve „Ostatní ujednání“). Taková změna však nečiní smlouvu pro spotřebitele srozumitelnější a ujednání o smluvních pokutách zřetelnější. Slovní spojení „Smluvní sankce“ obsahuje navíc cizí výraz, který český právní řád nezná, a pro člověka bez vyššího vzdělání nemusí být srozumitelný. Ujednání o smluvních pokutách jsou pro spotřebitele stále především kvůli svému umístění a formě textu velmi nezřetelné.

8. Ze smlouvy není zřejmé, zda žalobce žalovanou s obsahem smluvních podmínek skutečně seznámil. Žalobce popsal, jak standardně probíhá jednání se zákazníkem při uzavírání smluv. Tvrdil, že pracovník zákazníkovi vždy jako první představí dokument Informace pro zákazníka – spotřebitele. Následně probere se zákazníkem informace, které jsou na první straně smlouvy a po projití první stránky pak projdou i durhou stranu, zkontrolují údaje a pokud zákazník se zněním dokumentů souhlasí, tyto dokumenty podepíše přes tablet. Žádný z těchto dokumentů přitom nemá spotřebitel k dispozici v tištěné podobě. Seznámí se s nimi pouze tak, že dokument je zobrazen na monitoru pracovníka a ten jej otáčí k zákazníkovi. Dokumenty v tištěné podobě tak spotřebitel před podpisem k dispozici zpravidla nemá. Je zřejmé, že spotřebitel nemá možnost důkladně se seznámit s podmínkami smlouvy, je-li s nimi seznámen prostřednictvím natočeného monitoru, na kterém jsou zobrazeny v hustém textu malým písmem. Tvrzení žalobce o podrobném vysvětlení ze strany pracovníka a o tom, že spotřebitele vždy nejprve podrobně seznámí s dokumentem Informace pro zákazníka, potom s první stranou smlouvy a teprve potom s druhou stranou smlouvy jsou velmi nepřesvědčivé nejen vzhledem k výše popsané formální úpravě smlouvy, ale také s přihlédnutím k časovým údajům o podpisech žalované na jednotlivých dokumentech, jak jsou uvedeny na č. l. 60 soudního spisu. Z těch vyplývá, že všechny dokumenty (v projednávané věci smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, informaci pro zákazníka a plnou moc pro žalobce) byly podepsány prakticky současně, v časovém rozmezí pouhé jedné minuty a 16 vteřin. Zároveň je z nich patrné, že jako první žalovaná podepsala samotnou smlouvu, až poté informace pro zákazníka.

9. Výše popsané jednání žalobce při sjednávání smlouvy se s ohledem na všechny tyto skutečnosti ve vztahu ke smluvním pokutám jeví nepoctivým.

10. Fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 26. 7. 2023 (viz č. l. 27 p. v. až 30 soudního spisu) žalobce žalované vyúčtoval nedoplatek za spotřebovanou elektrickou energii a spojené služby ve výši 65.935,74 Kč po odečtení zaplacených záloh za období od 7. 2. 2023 do 21. 7. 2023. Faktura byla splatná dne 15. 8. 2023.

11. Dne 14. 9. 2023 poskytl žalobce žalované dodatečnou lhůtu k zaplacení dlužné částky z vyúčtování č. , hodnota, a předepsané splatné zálohy ve výši 27.810 Kč, a to do 21. 9. 2023 s poučením, že nezaplatí-li žalovaná v tomto termínu, dojde k přerušení dodávky elektřiny a ukončení smlouvy (viz č. l. 33 a 34 soudního spisu).

12. Vyúčtováním č. , hodnota, vystaveným dne 11. 10. 2023 (viz č. l. 32 p. v. soudního spisu) žalobce žalované vyfakturoval smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy v celkové výši 5.600 Kč (smluvní pokuta výši 800 Kč za každý měsíc za období 7 měsíců). Splatnost byla určena na 23. 10. 2023.

13. Fakturou č. , hodnota, vystavenou dne 24. 10. 2023 (viz č. l. 34 p. v. až 36 p. v. soudního spisu) žalobce žalované vyúčtoval částku 40.358,94 Kč sestávající z nedoplatku za spotřebovanou elektřinu za období od 22. 7. 2023 do 11. 10. 2023 ve výši 40.058,94 Kč a smluvní pokuty za pozdní platbu ve výši 300 Kč. Datum splatnosti vyúčtování bylo určeno na 13. 11. 2023.

14. Dopisem ze dne 24. 10. 2023 (viz č. l. 36 p. v. a 37 soudního spisu) žalobce odstoupil od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z důvodu neuhrazení pohledávek ze strany žalované dle čl. 8.4 obchodních podmínek (viz č. l. 10 a násl. soudního spisu). Odstoupení od smlouvy bylo žalované odesláno dne 26. 10. 2023.

15. Opravným vyúčtováním č. , hodnota, k dokladu č. , hodnota, (viz č. l. 39 až 41 soudního spisu) žalobce žalované vyúčtoval ještě nedoplatek za spotřebovanou elektřinu za období od 22. 7. 2023 do 11. 10. 2023 ve výši 9.731,57 Kč splatný dne 27. 12. 2023.

16. Fakturou č. , hodnota, (viz č. l. 38 p. v. soudního spisu) žalobce žalované vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 100 Kč za pozdní úhradu faktury č. , hodnota, .

17. Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek nejpozději do 7. 3. 2024 dopisem ze dne 28. 2. 2024, který byl žalované zaslán dne 29. 2. 2024.

18. Je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona). Žalované podle této smlouvy vznikla povinnost zaplatit žalobci vyúčtovanou cenu služeb (za dodávky elektrické energie) tak, jak byla popsána v žalobě a v tam rovněž uvedené lhůtě. Jelikož žalovaná nezaplatila žalobci cenu služeb včas, ocitla se v prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto žalobě co do žádání úplaty za služby spojené s dodávkami elektrické energie vyhověl.

19. Pokud jde o vyúčtované smluvní pokuty, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl. Jak uvedl Ústavní soud již ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11, „ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. A proto kromě omezení vyplývajících z výše uvedeného principu rovností prostředků lze od dodavatele také očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu v poctivost svého jednání, a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu [srov. § 265 obchodního zákoníku nebo § 6 nového občanského zákoníku]. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru.“20. Obzvláště ujednání, která jsou v neprospěch spotřebitele musí být sjednána transparentně. Měla by být ve smlouvě umístěna tak, aby byla dobře postřehnutelná a aby si běžný spotřebitel mohl být dobře vědom rizik, jaká mu hrozí. V nyní projednávaném případě bylo zcela netransparentně umístěno dokonce i tak významné ujednání, jaké pro případ předčasného ukončení smlouvy zakládalo povinnost žalované hradit smluvní pokutu až do sjednaného konce trvání smlouvy i za situace, kdy od ní dodavatel odstoupí. Takové ujednání představuje ve své podstatě formu „odstupného“ pro dodavatele a na spotřebitele je tak mimo jiné vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané a automaticky prolongované doby trvání smluvního vztahu v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.

21. Ujednání o smluvních pokutách žalobce uschoval do textu majícího povahu výčtu obchodních podmínek, kde lze očekávat ujednání méně významná, a předpokládal, že postačí přečíslovat strany smluvní listiny. Naoko způsob jejich sjednání změnil, ale podstata zůstala.

22. Soud výše vyložil, proč shledal postup žalobce při sjednávání smluvních pokut nepoctivým a s odkazem na § 6 o. z. odmítl poskytnout jednání žalobce právní ochranu.

23. Soud zde dodává, že shodně rozhodl v obdobné věci téhož žalobce Okresní soud v České Lípě pod sp. zn. 35 C 58/2020 a jeho rozhodnutí bylo jako správné potvrzeno Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočkou v Liberci pod sp. zn. 29 Co 165/2020 s detailní argumentací ohledně rozporu jednání žalobce se zásadou poctivosti.

24. Žalobce předložil soudu rozhodnutí odvolacích soudů, jež žalobci nárok ze smluvních pokut z obdobných smluv naopak přiznaly. Z předložených rozhodnutí se však pouze v jednom soud zabýval podobou smlouvy, její přehledností a skrytostí ujednání o smluvních pokutách (rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích č. j. 27 Co 346/2020-52). S jeho argumentací však soud nesouhlasí. Jak je patrné z výše citovaných rozhodnutí, s jejichž argumenty se soud naopak ztotožnil, judikatura odvolacích soudů v těchto věcech není jednotná. Není zde však žádné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které by tuto judikaturu sjednotilo, dovolání přitom v těchto věcech přípustné je. Nadepsaný soud se závěry uvedenými v rozhodnutí předloženém žalobcem nesouhlasí a plně odkazuje na shora rozvedenou argumentaci, jež je důvodem pro částečné nevyhovění žalobě v této věci.

25. Právo na náhradu nákladů řízení náleží dle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení úspěšným z 95 %. Žalobci tak na náhradě nákladů řízení náleží celkem 42.160 Kč coby poměrná část (90 %) z odměny advokáta za šest úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis vyjádření a účast na dvou soudních jednáních), pěti po 5.980 Kč a jednoho (sepis předžalobní výzvy) po 2.990 Kč podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále náhrady hotových výdajů za šest úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, k tomu náhrady za 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), a náhrady ve výši 4.870 Kč za zaplacený soudní poplatek.