60 C 16/2023

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci žalobce: údaje žalobce zastoupený advokátem údaje právního zástupce proti žalovanému: údaje žalovaného zastoupená advokátem údaje právního zástupce o zaplacení 1 661 698,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 520 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 520 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení další částky 1 656 178,26 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 656 178,26 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 661 698,26 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že se žalovaným uzavřel dne 28. 4. 2021 smlouvu č. , číslo, na zhotovení díla „, název, “, přičemž současně šlo o veřejnou zakázku č. , číslo, . Žalovaný se ve smlouvě ve znění dodatku č. 1 ze dne 8. 9. 2021 zavázal provést pro žalobce dílo, jímž byla stavba v rozsahu dle projektové dokumentace, vydaného stavebního povolení, výkazu výměr a dle zadání veřejné zakázky, což bylo specifikováno ve smlouvě o dílo. Nedílnou součástí díla bylo i provedení zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a také vypracování a předání návrhu oddělovacího geometrického plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen ověřeného katastrálním úřadem. Žalobce se ve smlouvě ve znění dodatku č. 1 a následné dohody o uvedení právního stavu do souladu se stavem skutečným, uzavřené mezi účastníky dne 23. 8. 2022, zavázal žalovanému zaplatit za dílo cenu ve výši 9 030 968,79 Kč bez DPH. Žalovaný předal žalobci stavební část díla v termínu dle smlouvy, avšak řádně a včas nedodal žalobci návrh oddělovacího geometrického plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen odsouhlasený katastrálním úřadem. Tento měl být předán do 3. 11. 2021, avšak reálně byl předán až dne 3. 2. 2022. Sice dne 26. 10. 2021 žalovaný předložil určitý návrh, avšak tento neobsahoval stanovené náležitosti a ani jeho grafická část neodpovídala výslednému geometrickému plánu, který byl řádně dodán až dne 3. 2. 2022. Prodlení s předáním této listiny tak činilo 92 dní. Současně se jednalo o povinnost zajištěnou smluvní pokutou, jež byla mezi účastníky sjednána ve výši 0,2 % ze smluvní ceny díla za každý i započatý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla. Žalobce proto žalovanému naúčtoval smluvní pokutu při denní sazbě 18 061,94 Kč, tedy celkem ve výši 1 661 698,26 Kč, daňovým dokladem č. , číslo, ze dne 22. 2. 2022 se splatností dne 9. 3. 2022. Žalovaný ale ani přes další výzvu nic z této částky žalobci nezaplatil. Proto se žalobce domáhal zaplacení celé uvedené částky a nadto po žalovaném požadoval i úhradu zákonného úroku z prodlení jdoucího z této částky od 10. 3. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil. Namítal, že žádné povinnosti z uvedené smlouvy o dílo neporušil. Připustil, že v čl. I smlouvy o dílo je stanoveno, že provedení díla zahrnuje také zpracování návrhu oddělovacího geometrického plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen, ověřeného katastrálním úřadem, avšak v čl. III odst. 3 smlouvy je uvedeno, že návrh oddělovacího geometrického plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen předá žalovaná žalobci do 90 kalendářních dnů po předání dokončení stavby. V tomto článku již není ověření katastrálním úřadem uvedeno. Tedy lhůta 90 dnů se netýkala geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem, pro ten žádná lhůta ve smlouvě stanovena nebyla. Návrh geometrického plánu předal žalovaný žalobci dne 26. 10. 2021, tedy ve sjednané lhůtě. V předávacím protokole žalobce proti němu nevznesl žádné výhrady. Proto navrhoval, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na smluvní pokutu je opodstatněný, navrhoval, aby soud uplatněnou smluvní pokutu snížil. Tvrdil, že výše uplatněné smluvní pokuty je nepřiměřená s ohledem na poměr údajně porušené povinnost k celku splněných povinností ze smlouvy a na to, že žalobci tímto „porušením“ žádná škoda nevznikla, ani nebyly dotčeny žádné jeho zájmy. Dále poukázal i na chování žalobce, který až po vypršení jím tvrzené lhůty pro předání ověřeného geometrického plánu dodával žalovanému podklady pro tento návrh geometrického plánu a měnil zadání tohoto plánu, kdy nakonec byly k požadavkům žalobce zpracovány geometrické plány dva. Moderaci smluvní pokuty pak navrhoval ve výši 100 %.

3. Ze smlouvy o dílo č. , číslo, bylo zjištěno, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu, ve které se žalovaný coby zhotovitel zavázal pro žalobce jakožto objednatele a zároveň zadavatele veřejné zakázky „, název, “ provést dílo vymezené v článku I smlouvy a žalobce se zavázal za řádně provedené dílo zaplatit částku, jež byla následně změněna dodatkem č. 1 ke smlouvě a činila 9 291 506,50 Kč bez DPH, 11 242 722,87 Kč s DPH, jak plyne z dodatku č. 1 k této smlouvě. V článku I bodu 2 smlouvy o dílo je výslovně uvedeno, že provedení díla zahrnuje i „zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího geometrického plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen (dle přílohy č. 5 smlouvy), ověřeného katastrálním úřadem“. Článek III smlouvy nazvaný jako Termín plnění, místo plnění, podmínky plnění pak v bodu 3 obsahuje toto znění: „Zhotovitel se zavazuje dokončit sjednané práce a zároveň předat předmět díla mimo zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt po vyrovnání a návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem dle čl. I Smlouvy objednateli nejpozději do 95 kalendářních dnů od předání staveniště. Zaměření stavby v JTSK, výškovém systému Balt pro vyrovnání a návrh oddělovacího geometrického plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen (dle přílohy č. 5 smlouvy), předá zhotovitel objednateli do 90 kalendářních dnů po předání dokončené stavby. Dílo dle této smlouvy se má za dokončené po předání všech dokladů dle čl. I Smlouvy.“ Přílohou č. 1 ke smlouvě o dílo byly Obchodní podmínky pro stavební práce schválené usnesením Rady , územní celek, č. , číslo, ze dne 23. 6. 2017, kde v Ustanovení VIII bodu 11 je uveden závazek zhotovitele zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,2 % ze smluvní ceny díla za každý i započatý den prodlení s předáním řádně dokončeného díla.

4. Z dohody o narovnání č. , číslo, plyne, že účastníci jakožto smluvní strany smlouvy o dílo č. , číslo, touto dohodou mezi sebou narovnali potencionální rozpory vzniklé ohledně data předání staveniště, kdy bylo jako skutečné datum předání staveniště označeno účastníky datum 3. 5. 2021, přičemž konec lhůty pro předání díla proto připadl na 6. 8. 2021. Přejímací řízení ohledně stavební části díla bylo ukončeno dne 5. 8. 2021, v ostatním šlo o odstraňování vad a nedodělků.

5. Fakturou č. , číslo, vyúčtoval žalobce žalovanému částku 1 661 698,26 Kč, jakožto smluvní pokutu za 92 dnů prodlení s předáním řádně dokončeného díla bez vad a nedodělků. Ve faktuře bylo dále uvedeno, že dílo bylo převzato s vadami a nedodělky dne 5. 8. 2021. Lhůta pro dodání geometrického plánu byla stanovena na 3. 11. 2021, geometrický plán byl předán 3. 2. 2022. Faktura byla vystavena dne 22. 2. 2022, jako datum splatnosti zde bylo uvedeno datum 9. 3. 2022.

6. Z protokolu o předání geometrického plánu ze dne 3. 2. 2022 plyne, že tohoto dne byl žalobci žalovaným předán geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem ke stavbě „, název, . Geometrický plán pro rozdělení pozemku č. , číslo, s ověřením katastrálním úřadem ze dne 1. 2. 2022 s grafickou částí je založen na č. l. 78-82 spisu.

7. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem zvláště vyzván k úhradě žalované částky s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla datována dnem 10. 5. 2023.

8. Z přípisu žalovaného ze dne 17. 5. 2023 plyne, že žalovaný sděloval žalobci, že jeho nárok na smluvní pokutu považuje za neoprávněný, neboť žalovaný své smluvní povinnost ze smlouvy o dílo zcela splnil, když návrh geometrického plánu žalobci předal dne 26. 10. 2021. Lhůta pro předání geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem ve smlouvě stanovena nebyla.

9. Z předávacího protokolu ze dne 26. 10. 2021 plyne předání návrhu GP ke stavbě „, název, od žalovaného žalobci. Předávaný návrh obsahoval technickou zprávu zpracovanou , jméno FO, dne 23. 10. 2021 a grafickou část (jako č.l. 45 – 48 spisu a shodně 74 -77 spisu v barevné verzi), k tomu soud poznamenává, že grafická část není shodná s grafickou částí geometrického plánu na č. l. 78-82 spisu.

10. Ze soupisu prací žalovaného k , název, – dle PAU vyplývá, že hodnota geometrického plánu činila 30 000 Kč.

11. Z vyjádření žalobce doloženého rozhodnutím Městského úřadu , obec, , odbor výstavby a územního plánování ze dne 30. 8. 2021 o povolení předčasného užívání a ze dne 4. 7. 2022 o kolaudačním souhlasu plyne, že bylo povoleno předčasné užívání dotčeného mostu ev. č. , hodnota, , obec, , přičemž rozhodnutí o tomto povolení nabylo právní moci a účinnosti dne 16. 9. 2021. Kolaudační souhlas pak byl vydán dne 4. 7. 2022. Rovněž z vyjádření žalobce vyplynulo, že ze strany poskytovatele dotace nedošlo ke krácení či odejmutí dotace z důvodu pozdního předání geometrických plánů ověřených katastrálním úřadem ze strany žalovaného.

12. Z emailové korespondence mezi žalobcem, jeho jednotlivými zaměstnanci, a žalovaným z období od 15. 9. 2021 do 8. 12. 2021 plyne, že v této době probíhala mezi účastníky konkretizace požadavků na výsledný geometrický plán, resp. plány a dodávání pokladů ze strany žalobce žalovanému.

13. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o dílo, která podléhala i režimu veřejných zakázek, ve které se žalovaný zavázal pro žalobce zhotovit ve smlouvě specifikované dílo spočívající jak ve stavební části, tak i v části „administrativní“ či inženýrské. Dle ujednání se dílo považovalo za dokončené předáním všech dokladů dle čl. I Smlouvy. Mezi doklady uvedenými v čl. I smlouvy byl i návrh oddělovacího geometrického plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen (dle přílohy č. 5 smlouvy), ověřený katastrálním úřadem. Prodlení s předáním řádně dokončeného díla bylo dle ujednání smluvních stran stíháno smluvní pokutou ve výši 0,2 % ze smluvní ceny díla za každý i započatý den prodlení. Cena díla byla sjednána ve výši 9 291 506,50 Kč bez DPH, 11 242 722,87 s DPH. Lhůta pro předání návrhu geometrického plánu byla stanovena ve smlouvě v délce 90 kalendářních dní od předání stavební části díla. V textu smlouvy, konkrétně pouze ve větě stanovující uvedenou lhůtu, chybí slova „ověřeného katastrálním úřadem“. K předání stavební části díla došlo dne 5. 8. 2021. Dne 26. 10. 2021 žalovaný předal žalobci návrh geometrického plánu, který ověření katastrálním úřadem postrádal. Dne 3. 2. 2022 byl žalovaným žalobci předán návrh geometrického plánu se všemi náležitostmi i s ověřením katastrálním úřadem, grafická část tohoto návrhu byla odlišná od grafické části předložené dne 26. 10. 2021. Fakturou č. , číslo, žalobce účtoval žalovanému smluvní pokutu za prodlení s předáním díla v délce 92 dnů ve výši 1 661 698,26 Kč. Splatnost uvedené částky byla stanovena na 9. 3. 2022. Žalovaný uplatněnou smluvní pokutu neuznával, namítal že své smluvní povinnosti zcela splnil s poukazem na předání návrhu geometrického plánu ze dne 26. 10. 2021. Dle rozpočtu díla odpovídala hodnota zpracování a vyhotovení geometrického plánu částce 30 000 Kč z celkové ceny díla.

14. Podle § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět.

15. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

17. Při právním posouzení soud dále vyšel z rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 ze dne 11. 1. 2023, dle kterého přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 občanského zákoníku se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.

18. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za to, že text smlouvy dle svého obsahu zakotvoval povinnost zhotovitele, tedy žalovaného, ve lhůtě do 90 dnů po předání dokončené stavby, tedy stavební části díla, předat objednateli, tedy žalobci, i návrh oddělovacího geometrického plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcných břemen ověřeného katastrálním úřadem. To, že slova „ověřeného katastrálním úřadem“ přímo ve druhé větě článku III. bodu 3 smlouvy o dílo chybí, není rozhodné, neboť tento požadavek jednoznačně vyplývá z kontextu celé smlouvy, zejména z článku I smlouvy a z předcházející věty článku III bodu 3 smlouvy. Ze zjištěných skutečností vyplynulo, že žalovaný tuto povinnost řádně splnil až dne 3. 2. 2022, tedy byl se splněním této povinnosti 92 dnů v prodlení, neboť k předání stavební části díla došlo dne 5. 8. 2021. V souladu se smluvním ujednáním a s § 2048 občanského zákoníku tak žalobci vzniklo vůči žalovanému právo na smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla. Ovšem žalovaný v soudním řízení navrhl moderaci této smluvní pokuty s odkazem na její nepřiměřenost. Soud proto ve smyslu § 2051 občanského zákoníku ve spojení s citovaným judikatorním výkladem posoudil povahu smluvní pokuty a dospěl k závěru, že smluvní pokuta měla v daném případě sankční charakter. Jako významné okolnosti pro moderaci smluvní pokuty pak soud zohlednil, že žádná škoda žalobci porušením zajištěné smluvní povinnosti nevznikla, nebylo tvrzeno ani zjištěno dotčení jiného jeho zájmu, naopak bylo zjištěno, že bylo povoleno předčasné užívání mostu a následně byl i získán kolaudační souhlas. Dále také bylo zohledněno, že ve lhůtě pro splnění povinnosti žalovaný započal s plněním této povinnosti, když prvotní návrh geometrického plánu, byť neověřený katastrálním úřadem, předložil žalobci již dne 26. 10. 2021 a dále že následně, v době uplynutí lhůty pro dodání dokumentů, žalobce nikterak žalovaného neupozorňoval na nesplnění dotčené povinnosti, naopak sám s ním dále jednal o svých požadavcích na podobu geometrického plánu a teprve po uplynutí lhůty ke splnění uvedené povinnosti mu dodával podklady pro vypracování tohoto plánu. Žalovaný na tyto připomínky adekvátně reagoval a plán dopracovával dle pokynů žalobce. Následně žalovaný plán žalobci předal, tento byl přijat bez výhrad, tedy smluvní povinnost již byla splněna. Současně soud posuzoval význam a hodnotu zajišťované povinnosti k celku všech povinností žalovaného plynoucích z předmětné smlouvy o dílo. Jednalo se přitom o zcela dílčí povinnost, kdy hodnota prací na této části byla v rozpočtu oceněna částkou 30 000 Kč, což představuje oproti celkové ceně díla 9 291 506,50 Kč bez DPH zcela marginální částku.

19. Proto soud dospěl k závěru, že je namístě žalobcem uplatněnou smluvní pokutu moderovat, a to zcela podstatným způsobem. Za přiměřenou částku přitom přichází v úvahu částka vypočtená jako 0,2 % denně z částky 30 000 Kč, tedy z částky, jež z celkové ceny díla připadala na právě na část, která byla porušena. Při délce prodlení 92 dní činí výše smluvní pokuty 5 520 Kč. Proto soud uložil žalovanému na smluvní pokutě právě tuto částku žalobci zaplatit. Současně i z této částky přiznal žalobci požadované úroky z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku.

20. Ve zbývající části soud nárok žalobce s ohledem na provedenou moderaci smluvní pokuty zamítl.

21. Při rozhodování o náhradě nákladů soudního řízení soud vycházel z jednak § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř., dle kterého poměřoval úspěch a neúspěch stran sporu. V dané věci byl přitom převážně úspěšný žalovaný, měl by tedy právo na náhradu nákladů řízení. Současně však soud vzal v úvahu i ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., dle kterého má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který byl ve věci převážně úspěšný a neúspěšný jen v nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci, ač byl výrazně úspěšnější žalovaný, co do základu nároku byl naopak úspěšný žalobce, přičemž rozhodnutí o výši přiznané částky záviselo na úvaze soudu o moderaci smluvní pokuty. Dle druhé části uvedeného ustanovení by tak měl právo na náhradu nákladů řízení naopak žalobce. K tomu soud ovšem podotýká, že moderace smluvní pokuty soudem byla naprosto zásadní a žalobci byl přiznán pouze nepatrný zlomek požadované částky. V těchto okolnostech, tedy v úspěšnosti a zároveň neúspěšnosti obou stran, bráno z různých úhlů pohledu, a při zohlednění žalobcem požadované a nakonec soudem přiznané částky, soud spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o.s.ř., a proto dle tohoto ustanovení žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Bylo tedy rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.