63 C 20/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: Jméno žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 24 630 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24 630 Kč s 12,75 % úrokem ročně od 29. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek za řízení 1 232 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5. 8. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 24 630 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody způsobené žalovaným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen. Žalobce v žalobě doložil, že rozhodnutím ze dne 13. 9. 2021, č.j. , spisová značka, rozhodl tak, že žalovaný je povinen vrátit přeplatek na příspěvku na bydlení ve výši 24 630 Kč. Právo na vrácení těchto finanční prostředků však již zaniklo, a to podle § 62 odst. 4 zák. č. 117/1995 Sb. Žalobce dále uvedl, že však nedošlo k zániku trestní odpovědnosti žalovaného za trestný čin, neboť se jednalo se o trestný čin úmyslný, a proto nárok žalobce zde existuje samostatně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by z důležitého důvodu požádal o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).

3. Z Rozhodnutí , právnická osoba, , KRP v Hradci Králové č.j.: , spisová značka, ze dne 13. 9. 2021 soud zjistil, že žalobce rozhodl vzniku a o povinnosti vrácení přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvku na bydlení v částce 24 630 Kč, a to do 22. 10. 2021, když rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 10. 2021 a dne 23. 10. 2021 se stalo vykonatelným. Dle § 62 odst. 4 zákona 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zaniklo právo na vrácení přeplatku na podpoře v nezaměstnanosti ve výši 24 630 Kč dne 9. 6. 20244. Z rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 29. 3. 2022 č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaný byl pravomocně 20. 4. 2022 odsouzen z přečinu podvodu, kterého se dopustil tím, že zamlčel podstatné skutečnosti při získávání dávek státní sociální pomoci.

5. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 6. 2024 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby žalovaného vyzval k zaplacení žalované částky, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Z doručenky předžalobní výzvy ze dne 25. 6. 2024 soud zjistil, že si žalovaný dne 28. 6. 2024 osobně převzal zásilku s předžalobní výzvou.

6. Ze zprávy OSSZ Rychnov nad Kněžnou ze dne 17. 10. 2024, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalovaný je veden v evidenci OSSZ jako OSVČ.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovanému byly na základě rozhodnutí žalobce vyplaceny finanční prostředky v celkové výši 24 630 Kč. Tyto finanční prostředky byly žalovanému vyplaceny neoprávněně, neboť žalovaný zamlčel své příjmy za účelem získání nároku na dávku státní sociální podpory. Žalobce následně rozhodl o vrácení vyplacených dávek, avšak žalovaný tuto povinnost nesplnil. Rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 20. 4. 2022 č.j. , spisová značka, byl žalovaný pravomocně odsouzen z přečinu podvodu, kterého se dopustil tím, že zamlčel podstatné skutečnosti při získávání dávek státní sociální pomoci. S nárokem na náhradu škody byl žalobce odkázán na občanskoprávní řízení. Povinnost vrátit vyplacené dávky poté dne 9. 6. 2024 zanikla. Žalobce se proto následně domáhal náhrady škody po žalovaném v tomto řízení.

8. Podle § 62 odst. 4 zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.

9. Podle § 2894 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

10. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Podle § 636 odst. 2 občanského zákoníku byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8procentních bodů.

14. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

15. Pravomoc soudu v dané věci rozhodovat je dána, neboť se v daném případě jedná o nárok na náhradu škody. K zániku trestní odpovědnosti za trestný čin dosud nedošlo. Podle § 636 odst. 2 občanského zákoníku byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Nárok žalobce tak podle soudu není dosud promlčen. Žalovaný získal od žalobce finanční prostředky, které získal tak, že zamlčel podstatné skutečnosti. Za toto své jednání byl žalovaný pravomocně odsouzen. Žalovaný tímto svým úmyslným jednáním způsobil žalobci škodu ve výši 24 630 Kč. Mezi tímto jednáním a následkem je příčinná souvislost, když tato finanční škoda na straně žalobce vznikla následkem protiprávního jednání žalovaného spočívající ve vědomém zatajení jeho příjmů v úmyslu vylákat finanční prostředky od žalobce. Toto jednání a vzniklá škoda je ve vztahu příčinné souvislosti (conditio sine qua non), neboť nebýt protiprávního jednání žalovaného ke vzniklé škodě by nedošlo, protože by žalovanému dotčené finanční prostředky vyplaceny nebyly.

16. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil povinnost žalovanému zaplatit žalovanou částku přiznal žalobci rovněž právo na úroky z prodlení.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

18. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož je v daném případě žalobce od zaplacení soudního poplatku osvobozen ze zákona, přešla dle citovaného ustanovení poplatková povinnost v celém rozsahu na žalovaného. Proto soud uložil žalovanému povinnost uhradit poplatek ve výši 1 232 Kč (položka 1/1/b sazebníku – přílohy zákona č. 549/1991 Sb.)