63 C 6/2022
č. j. 63 C 6/2022-25
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 837 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 837 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 837 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný si v provozovně žalobce – výdejně balíkové služby [právnická osoba], vyzvedával jím objednaný balík zaslaný tzv. na dobírku. Než byl obsluhou připraven platební terminál, žalovaný balík odebral a odešel bez zaplacení. Poté byl žalovaný ihned telefonicky vyzván k úhradě dlužné částky, dále sms zprávami i písemnými upomínkami, přes přísliby tak však dosud neučinil. Proto se žalobce, který byl nucen uhradit dobírkovou částku ve výši 3 837 Kč z vlastních prostředků, domáhal úhrady nejen této částky, ale i zákonných úroků z prodlení za nedodržení termínu splatnosti závazků žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí či má se za to, že souhlasí.
4. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobce v rámci svého podnikání provozuje pro společnost [právnická osoba] službu tzv. [název služby] [název služby], ze smlouvy pro něho plyne odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinnosti vybrat řádně doběrečné nebo přepravné na uvedené zásilce. Z evidence zásilek vyplývá, že balík [číslo] byl převzat od kurýra dne 27. 7. 2021, téhož dne byl balík vydán, dobírka činila 3 837 Kč, jako skutečný příjemce byl označen [celé jméno žalovaného], [ulice], [obec], [PSČ]. Z vyúčtován dobírek plyne, že dne 27. 7. 2021 žalobce uhradil za žalovaného částku 3 837 Kč. Z přepisu sms zpráv vyplývá, že žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě částky 3 837 Kč dne 9. 8. 2021, 20. 8. 2021, a poté ještě další nedatovanou zprávou. Dále mu byla dvakrát zaslána tzv. předžalobní výzva obsahující upozornění na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
5. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný tím, že převzal od žalobce balík, aniž by současně za tento balík zaplatil tzv.„ dobírkovou cenu“, se na úkor žalobce obohatil ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen občanský zákoník). Toto obohacení pak spočívá právě v částce 3 837 Kč, kterou měl hradit žalovaný, jakožto oprávněný příjemce zásilky, kterou si objednal. Uvedenou částku ale za žalovaného ve skutečnosti hradil žalobce. Žalovaný je tak povinen vzniklé bezdůvodné obohacení žalobci jakožto ochuzenému vydat. Současně je povinen uhradit žalobci i žádané úroky z prodlení, neboť i na ně vzniklo žalobci právo dle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s § 1723 odst. 2 občanského zákoníku a § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je pak určována nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 837 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.