7 C 124/2024

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby bytem Adresa zainteresované osoby zastoupena advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby bytem Adresa zainteresované osoby t.č. Adresa zainteresované osoby o příspěvek na výživu a náklady neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobkyně, coby neprovdané matce, s účinností od 18. 2. 2024 do 10. 2. 2025 částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatnou vždy o každého 10. dni v měsíci předem.

II. Nedoplatek na výživném za období od 18. 2. 2024 do 31. 10. 2024 ve výši 25 241,30 Kčje žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žaloba v části, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech spojeným ss těhotenstvím 2 500 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 12 111,80 Kč do dvou měsíců od právní moci rozsudku, a to k rukám jejího právního zástupce. 1 Žalobkyně se domáhala svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 6. 3. 2024 vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost přispívat na její výživu s účinností od 18. 2. 2024 do 10. 2. 2025 částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobu zdůvodnila tím, že s žalovaným žili jako druh a družka a z jejich vztahu se , datum, narodila dcera , jméno FO, a , datum, syn , jméno FO, , se kterými je žalobkyně na rodičovské dovolené. Z předchozího vztahu má žalobkyně ještě dceru , jméno FO, , narozenou , datum, . Žalovaný byl 8. 2. 2024 odsouzen za týrání svěřené osoby, a to , jméno FO, , na 26 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu pěti let s dohledem. Od té doby žalovaný žalobkyni fyzicky napadal a žalobkyně se 17. 2. 2024 i s dětmi ze společné domácnosti, kterou vedla s žalovaným, odstěhovala. Nyní je nezletilá , jméno FO, v péči otce a žalobkyně na její výživu platí výživné ve výši 700 Kč měsíčně. Příjem žalobkyně představuje rodičovský příspěvek ve výši 8 108 měsíčně a dále pobírá příspěvek na děti. Žalovaný pracuje jako OSVČ – zedník. Žalobkyně dále doplnila, že během těhotenství s nezletilým , jméno FO, a ani po jeho narození jí žalovaný ničím nepřispěl na její zvýšené výdaje, které měla v souvislosti s těhotenstvím a porodem, kdy měla vyšší náklady na stravu, když jí byla doporučena strava bohatá na bílkoviny a vitamíny, kupovala si léky předepsané lékařem a vitamíny MAMAVIT. Dále měla zvýšené náklady spojené s pravidelnými cestami na gynekologická vyšetření k lékaři do , adresa, a dále si hradila těhotenský screening. Na těhotenské oblečení vynaložila přes 2 000 Kč, za obuv 500 Kč, za odsávačku mateřského mléka 1 300 Kč a parní sterilizátor 1 690 Kč. V průběhu řízení proto, podala návrh na rozšíření žaloby, ve kterém se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech neprovdané matky spojených s porodem jednorázovou částku ve výši 2 500 Kč. Usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 10. 2024 čj. 7 C 124/2024-60 soud návrh žalobkyně na rozšíření žaloby dle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil.2 Žalovaný tvrdil, že je vyučen kuchařem, od září 2020 do února 2022 pracoval u společnosti , Anonymizováno, , poté byl v pracovní neschopnosti a pak na úřadu práce. Od 1. 9. 2023 pracuje jako OSVČ, ale 19.6.2024 nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, kde není pracovně zařazen ze zdravotních důvodů. Než se žalobkyně odstěhovala, žili spolu ve společné domácnosti a společně hradili své výdaje. Například dávky v nemocenské žalovaného byly poukazovány na účet žalobkyně. K lékaři jezdili společně nebo žalobkyni vezl otec žalovaného. Žalovaný má rovněž vyživovací povinnost ke třem dětem, krom , jméno FO, a , jméno FO, , ještě ke , jméno FO, , narozené v roce , Anonymizováno, . S matkou nezletilé , jméno FO, se domluvili, že na nezletilou nebude platit výživné.3 Z rodných listů nezletilých dětí , jméno FO, a , jméno FO, bylo zjištěno, že rodiči , jméno FO, , narozené , datum, , a , jméno FO, , narozeného , datum, , jsou žalobkyně a žalovaný.4 Z centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný je otcem dcery , jméno FO, , narozené , datum, .5 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 8. 2. 2024 čj. , spisová značka, byl žalovaný uznán vinným tím, že přibližně od léta roku 2021 do 2. 12. 2022, kdy byla poškozená nezletilá , jméno FO, , nar. 20. 3. 2011, předána do péče jejího otce, v místě bydliště v rodinném domě čp. , Anonymizováno, v , adresa, , s podporou své partnerky a matky nezletilé , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, vystavovali nezletilou poškozenou , jméno FO, , nar. , datum, , nepřiměřené tísni a napětí vyplývající pro ni, mimo jiné, z jimi striktně nastaveného pracovního režimu v domácnosti, který nezohledňoval přirozené zájmy a potřeby 11ti leté dívky, ty byly hrubě a bezcitně potlačovány a naopak potřeby a utkvělé představy dospělých byly na nezletilé vynucovány křikem, nadávkami, vulgaritou, uplatňováním sankcí – klečení, přičemž žalovaný nezletilou v takto náročném výchovném prostředí nazýval „parchantem“, vyhrožoval jí umístněním do dětského domova, štípal jí, mlátil do hlavy, ať již otevřenou dlaní do tváře či pěstí do vlasové části nad čelem, či do temene, nejméně jednou ji oblečenou sprchoval studenou vodou a jednou vyhnal na mráz oblečenou jen v pyžamu, uváděné se odehrávalo za nejméně tichého souhlasu matky nezletilé, přičemž otci nezletilé, který si nezletilou v dohodnutých termínech vyzvedával, v přítomnosti nezletilé vyhrožoval a slovně agresivně na něj útočil a dožadoval se na něm peněz, o které je měla nezletilá připravit, nezletilá poškozená , jméno FO, , se obžalovaného bála, jeho jednání ji trápilo a velmi těžce nesla koalici matky s ním, zažívala pocity bezmoci, nejistoty, kolísání sebevědomí, emoční nestabilitu. Žalovaný tedy týral osobu, která byla v jeho péči nebo výchově, a páchal takový čin po delší dobu, tím spáchal týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1. 2 písm. d) tr. zákoníku a byl odsouzen podle § 198/2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců, podle § 84 a 85/1 tr. zákoníku se výkon trestu odnětí svobody podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání pět let s dohledem a podle § 85/3 tr. zákoníku se obžalovanému jako přiměřené omezení ukládá, aby se podrobil terapeutickému programu „narativní práce s agresí“ zajišťovanému organizací , Anonymizováno, se sídlem v , adresa, . Rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 16. 4. 2024 čj. , spisová značka, , který nabyl právní moci 24. 4. 2024, byl rozsudek soudu prvního stupně z podnětu odvolání státní zástupkyně zrušen podle § 258 odst. 1 písm. a) odst. 2 tr. řádu v celém výroku o trestu a ve výroku učiněném podle § 85 odst. 3 tr. zákoníku, kdy obžalovanému jako přiměřené omezení bylo uloženo, aby se podrobil terapeutickému programu „narativní práce s agresí“ zajišťovanému organizací , Anonymizováno, se sídlem v , adresa, . Podle § 259 odst. 3, 4 tr. řádu při nezměněném výroku o vině se v rozsahu zrušení nově rozhodlo, tak, že se obžalovanému , jméno FO, za zločin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku ukládá trest odnětí svobody na 26 měsíců a podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovaný pro výkon uloženého trestu zařazuje do věznice s ostrahou.6 Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 25. 6. 2024 čj. , spisová značka, byly nezletilé děti účastníků, , jméno FO, , narozená , datum, , a , jméno FO, , narozený , datum, , , jméno FO, svěřeny do péče matky (žalobkyně) a otci (žalovanému) byla uložena povinnost platit na jejich výživu po 2 700 Kč měsíčně pro každé z dětí. Dluh na výživném byl vyčíslen za dobu od 18. 2. 2024 do 30.6.2024. Soud při svém rozhodování vycházel ze zjištění, že žalobkyně pobírá rodičovský příspěvek a přídavky na děti ve výši 9 700 Kč měsíčně a má vyživovací povinnost ke třem dětem, žalovaný za zdaňovací období roku 2023 vykázal dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti ve výši 21 146 Kč, vyživovací povinnost má ke dvěma dětem, dne 19. 6. 2024 nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, kdy plánovaný konec má stanoven na 18. 8. 2026.7 Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok 2023 bylo zjištěno, že žalovaný za tento rok vykázal příjmy ve výši 105 730 Kč, výdaje ve výši 84 584 Kč a základ daně ve výši 21 146 Kč.8 Z nabídky volných pracovních míst Úřadu práce ČR (viz čl. 63-64) bylo zjištěno, že v regionu je dostatek volných pracovních míst v oboru zedník/stavební dělník a nabízená mzda se pohybuje od 21 300 Kč čistého měsíčně.9 Dle § 920 o. z. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.10 Při vymezení rozsahu a způsobu plnění této specifické vyživovací povinnosti včetně stanovení výše příspěvku na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem je třeba aplikovat i obecná ustanovení o výživném (zejm. § 913 a násl.) včetně přiměřené aplikace ustanovení o výživném pro nezletilé dítě. Jediné zákonné kritérium rozsahu pro plnění poskytovaná podle § 920 je hledisko přiměřenosti. Nejde proto o plnění vyživovací povinnosti v plném rozsahu podle kritérií zásadně shodné životní úrovně. Není tedy nutné, aby matka dítěte sdílela vyšší životní úroveň otce dítěte. Soud zde rovněž přihlédne i k vlastním příjmům matky a jejím majetkovým poměrům (příjmy z pracovního poměru, z podnikatelské činnosti a jiné samostatné výdělečné činnosti, případné výnosy z movitého či nemovitého majetku atp.). Konkrétní výše částky bude kromě jiného záviset na tom, jakou hodnotu mají věci, které matka již zakoupila, tj. jaké výdaje již skutečně vynaložila nebo teprve vynaloží.11 Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, či výdělečné činnosti, nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Pro hodnocení vzdání se bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti se považuje i to, že povinný nevyužívá své kvalifikace.12 V projednávané věci bylo ze shora uvedeného zjištěno, že účastníci řízení nejsou manželé, ale do 17. 2. 2024 žili jako druh a družka ve společné domácnosti, z jejich soužití se dne , datum, narodila dcera , jméno FO, , , datum, syn , jméno FO, , které má žalobkyně ve své přímé péči, a se kterými je na rodičovské dovolené. Její příjem tvoří pouze rodičovský příspěvek ve výši 8 108 Kč měsíčně a vyživovací povinnost má celkem ke třem nezletilým dětem, krom , jméno FO, a , jméno FO, ještě k nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, . Žalovaný od 1. 9. 2023 pracoval jako OSVČ, když před tím byl v pracovní neschopnosti a následně veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, dne 19. 6. 2024 nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody. Vyživovací povinnost má rovněž ke třem nezletilým dětem, krom , jméno FO, a , jméno FO, , ještě k nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, . Za rok 2023, který neodpracoval celý, vykázal základ daně ve výši 21 146 Kč. Od ukončení společného soužití, žalovaný na výživu žalobkyně ničím nepřispěl.13 Jak vyplývá z výše uvedeného ze vztahu účastníků řízení se dne , datum, narodil syn , jméno FO, a žalobkyně, která za jeho otce není provdána a se kterým nežije ve společné domácnosti může po otci dítěte požadovat po dobu dvou let od narození dítěte, tj. do , datum, příspěvek v přiměřeném rozsahu a příspěvek v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (§ 920 o. z.). Účastníci řízení ukončili společné soužití dne 17. 2. 2024 a žalobkyně se domáhá svou žalobou přiznání příspěvku na výživu od následujícího data. Žalovaný je od 19. 6. 2024 ve výkonu trestu odnětí svobody, kde není pracovně zařazen, k čemuž ale soud při rozhodování o příspěvku na výživu žalobkyně nemohl přihlížet, neboť platí, že zbavil-li se povinný (žalovaný) úmyslným jednáním, pro které byl odsouzen k trestu odnětí svobody, objektivní možnosti plnit svou vyživovací povinnost, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži oprávněné (žalobkyně) a výživné lze přiznat. Protože žalovaný za necelý odpracovaný rok 2023 vykázal za svoji výdělečnou činnost v oboru zedník daňový základ ve výši 21 146 Kč a z nabídky volných pracovních míst Úřadu práce ČR bylo zjištěno, že v regionu je dostatek volných pracovních míst v oboru zedník/stavební dělník, kdy se nabízená mzda pohybuje od 21 300 Kč čistého měsíčně, vycházel soud při určení výše příspěvku na výživu pro žalovanou z těchto částek a i při zohlednění, že žalovaný má vyživovací ke třem nezletilým dětem, dospěl k závěru, že z částky 21 000 Kč měsíčně by byl schopen přispívat na výživu žalobkyně jí požadovanou částkou, a proto žalobě v části, ve které se žalobkyně domáhá přiznání příspěvku na svou výživu, v celém rozsahu vyhověl. Jde o předpoklad, že při příjmu žalovaného ve výši 21 000 Kč měsíčně, by měl na výživu svých tří dětí platit výživným ve výši 7 000 Kč měsíčně, po odpočtu této částky mu zbude 14 000 Kč a z této částky může žalobkyni přispět částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně má rovněž vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem, a proto i s touto částkou od žalovaného nebude sdílet jeho životní úroveň.14 Protože příspěvek na výživné byl žalobkyni přiznán se zpětnou účinností, a to od 18. 2. 2024, vznikl tak žalovanému nedoplatek na výživném za období od 18. 2. 2024 do 31. 10. 2024 ve výši 25 241,30 Kč, které mu soud uložil zaplatit žalobkyni ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku.15 Co se týká požadavku žalobkyně na přiznání nákladů spojeným s těhotenstvím ve výši 2 500 Kč, tuto část žaloby musel soud zamítnout, neboť oba účastníci shodně tvrdili, že až do 17. 2. 2024 žili ve společné domácnosti, což znamená, že společně hradili společné výdaje a žalobkyně netvrdili, že by po tuto dobu společného soužití, hradili své výdaje odděleně.16 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle 142 odst. 3 o.s.ř., a protože žalobkyně měla v řízení neúspěch jen v nepatrné části, přiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení ve výši 12 111,80 Kč, které sestávají z odměny advokáta za tři úkony právní služby z předmětu řízení 35 311,80 za přiznané výživné od 18. 2. 2024 do 10. 2. 2025 a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 2 540 Kč a 3x 300 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady cestovného osobním automobilem zn. z , adresa, a zpět dne 17. 10. 2024 za1 089,80 Kč , náhrady za ztrátu času na cestě za 4 půlhodiny po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH v částce 2 102 Kč.