7 C 166/2025

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní JUDr. Renatou Plnou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ IČO sídlem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení příslušenství

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 853,38 Kč,kapitalizovaný úrok ve výši 64 653,51 Kč,11,75 % úrok z prodlení z částky 2 845,06 Kč jdoucí od 4. 4. 2025 do zaplacení a5,6 % roční úrok z částky 372 919,69 Kč jdoucí od 4. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 22 537,60 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám jeho právního zástupce. Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 3. 4. 2025, zaplacení žalované částky z titulu nezaplaceného příslušenství, když mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , a žalovaným byla 21. 3. 2019 uzavřena smlouva o úvěru – konkrétně smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, na základě, které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Část úvěru byla žalovanému poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část byla poskytnuta neúčelově. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce hradit úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 5,60 % ročně a dále se platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a poplatky za pojištění. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy a vedle těchto splátek i sjednané poplatky. Žalovaný byl, ale opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru, úroků a vyčíslených poplatků a právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění ze smlouvy a dopisem ze dne 20. 4. 2022 ukončil poskytování úvěru a úvěr ke dni 20. 4. 2022 zesplatnil. Dále v souladu se smlouvou uplatnil právo na smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 398 700,18 Kč byl žalovaný povinen uhradit neprodleně. Ode dne následujícího po dni zesplatnění měl právní předchůdce žalobce také nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužných poplatků a úroků z dlužné jistiny ve výši 5,60 %. Pohledávku za žalovaným právní předchůdce žalobce postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek, ze dne 20. 3. 2023 (viz čl. 5 a 12) na žalobce což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným mu doporučeně dne 17. 4. 2023. Ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 22. 3. 2023, činila pohledávka za žalovaným 486 564,85 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby, nebylo na předmětnou pohledávku nic uhrazeno. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení 64 653,51 Kč coby úroků z úvěru kapitalizovaných za období od 21. 4. 2022 do 3. 4. 2025, 853,38 Kč coby úroků z prodlení kapitalizovaných za období od 28. 9. 2022 do 3. 4. 2025, úroků ve výši 5,60 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 372 919,69 Kč jdoucích od 4. 4. 2025 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužných poplatků ve výši 2 845,06 Kč jdoucích od 4.4.2025 do zaplacení.Protože byl žalovaný k nařízenému jednání řádně předvolán a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Nahlédnutím do soudního systému ISAS bylo zjištěno, že u zdejšího soudu bylo v minulosti vedeno řízení pod sp. zn. 10 C 2/2023 ve věci žalobce , právnická osoba, ., IČ , IČO, , proti žalovanému , Jméno žalovaného, , narozenému , Datum narození žalovaného, , o zaplacení 398 318,59 Kč s příslušenstvím. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 8. 2. 2023 čj. 10 C 2/2023-56 byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 395 473,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 13 736,09 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 395 473,53 Kč jdoucím od 28. 9. 2022 do zaplacení a dále částku ve výši 2 845,06 Kč (výrok I) a dále žalobci nahradit náklady řízení (výrok II). Soud při rozhodování vycházel ze zjištění, že žalobce uzavřel se žalovaným 21. 3. 2019 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , hodnota, na konsolidaci půjček žalovaného. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit a zaplatit mu i sjednané úroky a případné poplatky dle sazebníku. Ze smlouvy o úvěru ze dne 21. 3. 2019 nazvané „Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Konsolidace půjček“ (viz čl. 28) soud zjistil, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 500 000 Kč, a to jednak na splacení úvěru žalovaného u , právnická osoba, . ve výši 499 569,23 Kč a ve zbývající části pak jako nezajištěný bezúčelový úvěr. Žalovaný se zavázal tuto částku včetně úroků sjednaných ve výši 5,60 % ročně a poplatků dle smlouvy a dle platného sazebníku žalobkyni vrátit, a to formou 120 pravidelných měsíčních anuitních splátek po 5 451,12 Kč. Nadto bylo mezi účastníky sjednáno i pojištění schopnosti splácet s tím, že žalovaný se zavázal na pojištění hradit poplatek ve výši 486 Kč měsíčně. Měsíční splátka tak celkem činila 5 937,12 Kč. První splátka měla být uhrazena nejpozději dne 10. 4. 2019. Nedílnou součást smlouvy tvořily Všeobecné produktové podmínky žalobkyně. Ze Všeobecných produktových podmínek plyne, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splněním jakéhokoliv závazku vůči žalobkyni, má žalobkyně právo prohlásit svým rozhodnutím jakékoliv peněžité dluhy žalovaného vůči žalobkyni za ihned splatné a požádat žalovaného o jejich splacení. Dále z těchto podmínek vyplývá, že banka je oprávněna nesplacené úroky připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je úročit úrokem z prodlení. Ze žádosti žalovaného o úvěr, z potvrzení o příjmech žalovaného a z interní metodiky žalobkyně o posuzování úvěruschopnosti bylo ověřeno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného a soud tedy žalobě žalobce vyhověl, když dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jakož i příslušná ustanovení o. z. o závazcích, a rozsudek nabyl právní moci dne 8. 3. 2023. Žalobce, ale v řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 2/2023 nepožadoval zaplacení příslušenství, neboť tuto pohledávku za žalovaným, jak je uvedeno v prvním odstavci tohoto rozhodnutí, postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023 postoupil společnosti , Jméno žalobce, ., IČ , IČO, .Soud projednávanou věc posoudil dle § 2395 o. z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas jistinu z úvěru a poplatek za úvěr nesplatil. A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovaným dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o zápůjčce a na úroky z prodlení pak vznikl původnímu věřiteli a posléze žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 22 537,60 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 2 621 Kč, odměny advokáta za 4 úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (4x 3 740 Kč a 2x 300 Kč a 2x 450 Kč) dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 3 456,60 Kč.